Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

6. zasedání.

Tisk 804.

In ganz Nordmähren, Ostböhmen, Schlesien und im Schönhengst sind die Weizenkulturen von Rost befallen worden, der eine vollständige Weizenmissernte verursachte. Die Druschergebnisse ergaben in günstigen Fällen 4 Meterzenther Weizen auf einen Hektar. Die Qualität des Weizens ist durch den Rost derart vermindert worden, dass an ein Verkaufen zwecks Vermahlung nicht zu denken ist, der Weizen wird grösstenteils höchstens als Hühnerfutter zuverwenden sein.

Dieses Ereignis trifft die ohnedies notleidenden Landwirte der armen Gebirgsgegenden Nordmährens, Schlesiens, Ostböhmens und des Schönhengstes ausserordentlich hart. Die Landwirte, welche durch den Verkauf von Weizen eine – wenn auch geringe – Bareinnahme erhofften, sehen sich in ihren Hoffnungen arg getäuscht. Sie müssen nun sogar Geld aufwenden, um sich Saatgut zu verschaffen, da ja der von Rost befallene Weizen nicht als Saatgetreide verwendet werden kann.

Wie einschneidend sich der Getreiderost in den betroffenen Gebieten ausgewirkt hat, geht aus der Höhe des Gesamtschadens hervor, der von fachmännischer Seite auf 750 Millionen Kronen für die ganze Republik geschätzt wird.

Wie bereits erwähnt, haben die weizenbausnden Landwirte der betroffenen Gebiete infolge des Rostes nicht nur keine Einnahmen durch Verwertung des Weizens erzielt, sie mussten sogar noch Geld auslegen. Nun spielt aber Bargeld in den betroffenen Gebieten eine grosse Rolle, namentlich in der jetzigen Wirtschaftskrise. Es vergeht kein Tag, an welchem nicht aus einigen Orten Pfändungen gemeldet werden. Es ist den Landwirten oft beim besten Willen nicht möglich, das für die Bezahlung der fälligen Steuern notwendige Bargeld aufzubringen. Gerade durch den Bargeldmangel bei Landwirten wirkt sich die Vernichtung der Weizenernte durch den Rost schlimmer aus, als es in normalen Zeiten der Fall wäre.

Eine Unterstützung der betroffenen Landwirte durch den Staat wäre auch im staatswirtschaftlichen Interesse gelegen. Seit Jahren wird von massgebenden Stellen auf eine Vegrösseug der Anbauflächen von Weizen gearbeitet, um schrittweise zur Autarkie auf dem Gebiete der Weizenversorgung zu gelangen und dadurch die hohen Weizenimporte zu verringern und schliesslich ganz überflüssig zu machen. Die von Rost geschädigten Landwirte fürchten, dass sich der Getreiderost in den kommenden Jahren wiederholen könnte und neigen der Ansicht zu, es sei besser, die Weizenanbaufläche zu verringern, um nicht wieder die Arbeit und den Aufwand eines Jahres aufs Spiel zu setzen. Es wäre daher auch aus diesem Grunde notwendig, dass der Staat unterstützend eingreift.

Die Gefertigten beantragen daher:

1. Die Regierung möge die Steuerbehörden anweisen, Steuereintreibungen in Form von Exekutionen und Versteigerungen bei den betroffenen Landwirten einzustellen;

2. die Regierung wolle veranlassen, dass auch bei den Steuerbemessungen auf die durch den Rost verursachten Schäden Rücksicht genommen werde;

3. die Regierung wolle an die geschädigten Landwirte angemessene Unterstützungen bewilligen.

Prag, am 6. September 1932.

Fr Scholz, Dr. Hilgenreiner, Reil, Stolberg, Dr. Feierfeil, Luksch, Böhr, Kahler, Lippert, Ikert, Spies, Lichtneckert, Stöhr.

Tisk 804.

Na celé severní Moravě, ve východních Čechách, Slezsku a v Hřebči postižena byla pšenice rzí, která úplně znehodnotila sklizeň pšenice. Výsledek výmlatu byl v příznivých případech 4 metrické centy pšenice z jednoho hektaru. Jakost pšenice byla rzí snížena do té míry, že na prodej k semletí nelze pomýšleti, pšenice bude možno užíti většinou nejvýš ke krmení drůbeže.

Tato pohroma postihuje beztak strádající zemědělce chudých horských krajin severní Moravy, Slezska, východních Čech a Hřebče mimořádně krutě. Zemědělci, kteří z prodeje pšenice očekávali byť nepatrný příjem na hotovosti, jsou ve svých nadějích zle zklamáni. Musí nyní dokonce vynaložiti peníze, aby si opatřili osivo, ježto přece pšenice rzí postižené nelze použíti jako osiva.

Jak dalekosáhlé účinky měla rez obilná v postižených krajinách, vysvítá z výše úhrnné škody, kterou odborníci odhadují na 750 milionů korun pro celou republiku.

Jak již zmíněno, nedocílili zemědělci, kteří pěstují pšenici v postiženém území, následkem rzi netoliko žádných příjmů zpeněžením pšenice, museli dokonce ještě peníze vydávati. Avšak hotové peníze hrají v postižených krajinách velikou úlohu, zejména v nynější hospodářské krisi. Nemine dne, aby se z několika míst nehlásila zabavení. Zemědělcům při nejlepší vůli není možno sehnati hotové peníze potřebné k zaplacení splatných daní. Právě pro nedostatek hotových peněz u zemědělců projevuje zničení sklizně pšenice rzí horší účinky, než by tomu bylo za normálních dob.

Poskytnouti postiženým zemědělcům podporu státem bylo by také v zájmu státního hospodářství. Od let pracují směrodatné kruhy ke zvětšení osevní plochy pšenice, aby se znenáhla dospělo k soběstačnosti v oboru zásobení pšenicí a aby se tím zmenšil veliký dovoz pšenice a učinil na konec zcela zbytečným. Zemědělci poškození rzí se obávají, že by se rez obilná v příštích letech mohla opakovati a kloní se k názoru, že by bylo lépe osevní plochy pšenice zmenšiti, aby se nedávala zase v sázku práce a náklad jednoho roku. Bylo by tudíž také z toho důvodu zapotřebí, aby stát pomocně zasáhl.

Podepsaní tudíž navrhují:

1. Vláda nechť nařídí berním úřadům, aby u postižených zemědělců zastavily vymáhání daní ve formě exekucí a prodejů;

2. vláda nechť zařídí, aby také při vyměřování daní vzat byl zřetel na škody způsobené rzí;

3. vláda nechť poškozeným zemědělcům povolí přiměřené podpory.

V Praze, dne 6. září 1932.

Fr. Scholz, dr Hilgenreiner, Reil, Stolberg, dr Feierfeil, Luksch, Bőhr, Kahler, Lippert, Ikert, Spies, Lichtneckert, Stöhr.