Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

6. zasedání.

Tisk 830.

Také tentokráte jako za rok předchozí, Nejvyšší účetní kontrolní úřad předložil státní závěrečný účet Národnímu shromáždění již v devátém měsíci po ukončení správního roku, tedy dlouho před prošlou zákonnou lhůtou osmnáctiměsíční a umožnil tak, aby účtu za 1930 bylo použito již při sestavování a posuzování rozpočtu na rok 1932.

V ustálené formě závěrečného účtu ani tentokráte není změn, kromě té, že připojeny nově rozvážné účty některých podniků státních. Jest úmysl dojíti tak postupně k rozvaze všeho majetku státního, i mobilárního. Při oceňování majetku pro bilanci nebylo u všech podniků použito stejných metod a také pro amortisační odpisy není pravidla jednotného.

Po řadě let po prvé v roce 1930 jsou výsledky státního hospodaření méně příznivé jak schodkem pokladním, tak u srovnání plateb a náležitostí s rozpočtem, i v poměru k výsledkům roku předchozího.

V účtu pokladním činí příjmy na rozpočet (preliminované i nepreliminované) 9.702 mil. Kč, výdaje na rozpočet (preliminované i nepreliminované) 9.928 mil. Kč;

vyplývá z nich schodek Kč 226,220.352,38,

z příjmů mimo rozpočet 347 mil. a z výdajů mimo rozpočet 787 mil. Kč resultuje schodek Kč 439,888.250,05,

dohromady činí pokladní schodek Kč 666,108.602,42,

a pokladní hotovost reelního hospodaření snížila se jím s počátečných Kč 2.010,876.195,73,

na Kč 1.344,767.593,30,

resp. po odečtení aktivního salda nedoúč. položek kontokorentních Kč 437,143.375,38,

skutečná pokladní hotovost na Kč 907,624.217,92,

oproti Kč 1.740,704.191,30,

z konce roku předchozího. Výkaz o tom, mnoho-li z této hotovosti bylo skutečně ve státních pokladnách a mnoho-li a jak uloženo jinde, není předložen. U srovnání s rokem 1929 objevují se v účtě pokladním příjmy preliminované částkou menší o 775 mil. Kč, preliminované výdaje menší částkou 403 mil. Kč, nepreliminované výdaje částkou větší o 56 milionů, příjmy menší o 56,7 mil.

Z účinů mimo rozpočet vyplývá schodek 439,8 mil. oproti přebytku 73,8 mil. v roce 1929.

Na účtě správním náležitost preliminovaných výdajů 9.396 mil. Kč převyšuje rozpočtené výdaje o 29 mil. Kč, náležitost příjmová 9.557 mil. Kč převyšuje příjmy stanovené rozpočtem o 137 mil. Kč.

Konečným výsledkem je přebytek Kč 161,331.855,02 oproti rozpočtovému přebytku Kč 52,962.693. Poněvadž však účiny nepreliminované vykazují náležitost výdajovou Kč 641,996.396,35 a schodek Kč 587,002.997,03, celkový schodek činí tedy Kč 425,671.142 a výsledek hospodaření na rozpočet oproti rozpočtenému přebytku horší o Kč 478,633.835,01.

Ze srovnání náležitostí na účtě správním resultuje v položkách preliminovaných menší výdaj oproti 1929 o 150 mil., menší příjem o 1.216 mil., v položkách nepreliminovaných větší výdaj o 300 mil., menší příjem o 64 mil. Celkový výsledek jest oproti roku 1929, který končil náležitostním přebytkem 1.012,635.719 Kč 02 h, horší o 1.438,306.861 Kč 03 h.

Hlavní příčiny tohoto podstatného zhoršení státního hospodářství jsou jednak značné výdaje nepreliminované, zejména z dodatečné úpravy platů, požitků zaopatřovacích a odpočivných a kongruy (dohromady 121 mil.), vánoční příspěvek státním zaměstnancům a učitelům 144 mil. (vedle toho 131 mil. u státních podniků a soukromých drah státem spravovaných), splátka na italský a liberační dluh 150 mil. a zálohy na schodky Košicko-Bohumínské dráhy 182 mil., přesahující limit daný finančním zákonem o 70 mil., jakož i překročení úhrnu rozpočtených výdajů v některých kapitolách, tak u ministerského předsednictva 1,8 mil. (státní statistický úřad), u ministerstva zahraničních věcí o 4,5 mil. (pomocná akce uprchlická), u ministerstva národní obrany o 11,3 mil., u ministerstva sociální péče o cca 17 mil. (péče o nezaměstnané) a v kapitole všeobecné pokladní správy o cca 48 mil. (splátka státního dluhu a na závazky státních podniků z doby před jejich přeměnou v podniky samostatné).

Na stránce příjmů přispěly ke zhoršení celkového výsledku: pokles výnosu některých daní, zejména daně z obratu (oproti 1929 pokles v náležitosti o 339 mil.), daně dopravní (pokles o 380 mil.), daně z lihu (pokles o 56 mil.) celkem o 739 mil. v náležitosti, o 653 mil. v platbě, pak v nižším výnosu státních podniků (oproti 1929 méně o 524 mil. v náležitosti) i v menších příjmech nepreliminovaných (z fondu pro opatření hnojiv a z úvěrních operací).

Případů úhrady vyššího výdaje úsporami v rámci téže kapitoly bylo méně nežli v roce předchozím; Nevyšší kontrolní účetní úřad projednal takových přesunů 316 (v r. 1929 500). Přes to konstatováno ještě několik případů (11 v oboru správy ministerstva veř. zdravotnictví, 2 v oboru předsednictva ministerské rady), ve kterých nebylo provedeno řízení s kontrolním úřadem podle čl. X. finančního zákona povinné. Ve 5 svrchu uvedených případech překročení celkového rozpočtu kapitol rovněž nebyl vyžádán souhlas Národního shromáždění, jak mělo se státi podle čl. XI. téhož finančního zákona.

Z rozdílů mezi platbou a náležitostí, ovšem v souvislosti s lety předchozími, vyplývají podle závěrečného účtu nedoplatky výdajové 564 mil. a nedoplatky příjmové 5.027 mil., v tom 4.719 mil. na daních, dávkách a poplatcích (v r. 1929 4.775 mil.). Nedoplatky činí zejména u daní přímých 2.504 mil. oproti 2.725 mil. v r. 1929 (v tom 1.482 mil. u daně důchodové, 590 mil. u daní výnosových, 396 mil. u zrušených daní přímých), u daně z obratu 1.431 mil. (v r. 1929 1.344 mil.), na právních poplatcích 634 mil. (v r. 1929 533 mil.). Přes vzestup u některých daní klesla tedy celková suma nedoplatků, ovšem ze značné části nikoli splátkami, ale též odpisy, které činily zejména u daně důchodové 183 mil., u všeobecné daně výdělkové 18,6 mil., u zvláštní daně výdělkové 35 mil., na zrušené dani válečné 50 mil., na dani z obratu a dani přepychové 97 mil. Dlužno připomenouti, že v důsledku účtování zavedeného u berních úřadů nevykazují se v náležitosti a tím také v nedoplatcích obnosy, jimiž zůstali poplatníci za svojí povinností platiti za běžný rok prozatímně podle předpisu daně za rok dřívější. Skutečná suma nedoplatků jest proto značně vyšší nežli suma vykázaná. Jejího významu jako reservy příjmové valně ubylo zhoršením hospodářských poměrů, které činí dobytnost velké části nedoplatků pochybnou.

Vedle těchto nedoplatků vykazují se v oddíle závěrečného účtu »Aktiva a pasiva z hospodaření na rozpočet« pohledávky a dluhy správní, vzešlé z výdajů a příjmů zúčtovaných již ve dřívějších závěrkách. Největšími položkami v aktivech jsou: záloha na platy učitelské 5.722 mil., záloha ke krytí schodků Košicko-Bohumínské dráhy a místních drah 1.062 mil., které zvyšují se ještě, prvá o 1.598 mil. a druhá o 833 mil. částkami poskytnutými do roku 1923 mimo rozpočet. Úhrn aktiv z hospodaření na rozpočet činí 7.656,997.680, úhrn pasiv 702,837.102. Úhrn aktiv z účinů mimo rozpočet 3.842,237.186 Kč, pasiv 13,353.102 Kč. O mnohých z těchto pohledávek, zejména o zálohách na platy učitelské, nelze předpokládati, že by kdy byly splaceny.

Velmi nepříznivy jsou výsledky provozu státních podniků. Vykazují úhrnem zisk 1.446 mil., však vyloučí-li se z počtu monopoly finanční (tabáková režie a státní loterie) a správní (státní mincovna a pošta s poštovní spořitelnou), v jejichž zisku jsou obsaženy příjmy veřejnoprávní z daně spotřební a z poplatků, ostatní podniky končí ztrátou 162 mil. Aktivními jsou z těchto ostatních jenom báňské a hutní závody (36 mil., při čemž zisky resp. ztráty jednotlivých z těchto podniků nejsou vyčísleny), vojenské lesní podniky (5 mil.), státní lázně (1 mil.) a státní tiskárny (2 mil.), pasivní jsou státní lesy a statky (8 mil.), úřední noviny (1 mil.), tisková kancelář (1 mil.) a státní dráhy částkou 196 mil. Při tom bilanční hodnota těchto vlastních podniků, pokud byla zjištěna, činí 16.936 mil., zjištěna není ještě u státních lázní a u státních lesů a statků, jejichž rozloha činila koncem 1929 912.618 ha (746.701 ha lesů, 44.432 ha rolí, 29.618 ha luk, 16.783 ha pastvin, 44.160 ha horských pastvin a polonin, 11.975 ha jezer a rybníků). V jejich účtě zisku a ztrát nejsou podrobněji uváděny placené daně, u lesů a statků nejsou vykázány ani úhrnnou položkou. Odpisy činí 91 mil., při státních drahách není vůbec odpisů. Oproti rozpočtenému zisku všech státních, včetně monopolních podniků 1.562 mil. docíleno zisku menšího o 322.8 mil. oproti zisku roku 1929 1.866.7 mil. byl zisk roku 1930 menší o 626 mil. Nesplnily se tudíž předpoklady finančního zákona, že podniky uhradí své investice ze svých příjmů resp. z kvoty dopravních daní jim připadající (státní dráhy), z kvoty zisku jim přiznané (státní lesy a statky ), ze zisku nad preliminovanou částku (čl. II). Ve skutečnosti musily býti rozpočtené investice omezeny a jen ze 112 mil. jich provedeno z provozních zisků, 445 mil. uhrazeno půjčkami.

Podíl samosprávných svazků a fondů na státních daních, nepojatý do vykázaného výnosu těchto daní činí v náležitosti 1.676 mil., t. j. o 336,6 mil. více nežli se v rozpočtu počítalo, podíl silničního fondu 227 mil., t. j. o 90 mil. více.

Státního dluhu přibylo jednak pokračováním v dřívějších emisích, jednak dohodou Haagskou o dluhu liberačním (1.195 mil.), celkem o 1.735 mil. (z toho vnitřní dluh založený 532,8 mil., vnitřní dluh přechodný 1,5 mil., dluh zahraniční 1.200,7 mil.), ubylo splátkami o 1.050 mil., konečný stav činí 33.354 mil. oproti 32.670 mil. koncem r. 1929, z vykázané sumy připadá na vnitřní dluh založený 23.559 mil., na vnitřní přechodný 6.341 mil., na zahraniční 3.452 mil.

Zvláštnímu fondu pro konsolidaci přechodného dluhu nedostalo se tento rok dalšího přídělu, ježto výnos příslušných daní nepřevýšil rozpočtu o předpokládaných zákonem 5%, ale naopak zůstal o 53 mil. pod rozpočtenými částkami. Z ryzího jmění 582,097.914 Kč fondu uloženo jest 208,8 mil. v zálohách, 171 mil. v poštovní spořitelně, 98 mil. v cenných papírech.

Dávka z majetku jest již až na tři případy úplně vyměřena. Náležitost po odpisech a slevách činí 7.898,781.555 Kč, celkové platby 6.631,437.379 Kč, nedoplatky 1.267,344.176 Kč. Nevyřízeno jest ještě 6.626 opravných prostředků a žádostí o slevy a odpisy, při úhrnném počtu předpisů 1,509.228.

Cenné papíry v ústřední pokladně a u úřadů finančních činí 1.087,219.283 Kč (v jakých kursech?), z čehož připadá na účast státu ve společnostech akciových a družstvech 271,395.600 Kč. Mimo to uloženo u jiných státních pokladen (podnikových) a peněžních ústavů akcií a podílů za 275,479.895 Kč a 1,650.000 fr. Fr.

Státní meliorační fond zmenšil se o 9,050.000 na 20,683.000, státní bytové fondy zřízené podle zákona z r. 1910 vykazují vzestup a to fond zárukový o 1 mil. 973.000 na 37,612.000, fond zápůjčkový o 4,284.000 na 13,458.000. Účty četných jiných fondů se nepředkládají.

Rozpočtový výbor navrhuje, aby státní závěrečný účet republiky Československé za rok 1930 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku byl schválen a aby dodatečně byl udělen souhlas k překročení rozpočtu kapitoly 3. o 1,862.326 Kč 35 h, kap. 4. o 4,714.137 Kč 15 h, kap. 5. o 11,345.855 Kč 70 h, kap. 17. o 16,831.150 Kč 74 h, kap. 22. o 47 mil. 833.298 Kč 19 h.

Dále navrhuje výbor, aby slavný senát schválil tuto resoluci:

»Vláda se vyzývá, aby předkládala Národnímu shromáždění výkazy o zcizeném majetku státním a převzatých zárukách po rozumu finančního zákona, a aby státní závěrečný účet byl doplňován účty i těch fondů, ohledně kterých není v tom směru příkazu zákona.«

V Praze, dne 15. června 1932.

Dr J.Karas v. r.,
předseda.

Dr Fáček v. r.,
zpravodaj.