Senát Národního shromáždění R.Čs. r. 1932.

III. volební období.

6. zasedání.

Tisk 843.

1. sen. ing. Marušáka, Riedla, Pichla a druhů panu ministru železnic ve věci snížení jízdného o dovolených.

2. sen. dr Budaya, Hancku a spol. na p. ministra školstva a národnej osvety v záležitosti neobsadzovania riadnych stolíc na lekárskej fakulte univerzity Komenského v Bratislave.

3. sen. Karpíškové a soudr. na p. ministra financí stran inserování a dovozu preparátů z ciziny k léčení pohlavních chorob.

4. sen. Fr. Nováka a spol. na pana ministra vnitra ve věci nadržování některých okresních úřadů ve Slezsku elektrárnám soukromým a to i zahraničním proti zájmům a přáním obyvatelstva.

5. sen. dr Szilassyho a druhov predsedovi vlády o štátnej podpore mad'arskému vládnemu deníku, ktorý v blízkej budúcnosti bude vychádzať v Prahe.

Vítáme snahu pana ministra železnic odstraniti dopravní krisi na drahách opatřeními, která podporují cestování železnicemi.

Letos, kdy všecky snahy vlády se nesou k tomu cíli, aby obyvatelstvo Č. S. R. necestovalo do ciziny, ale zůstalo i o prázdninách a dovolených v republice, jest jistě účelným umožniti v náhradu za cizinu návštěvu i vzdálenějších krásných míst naší vlasti.

Železnic se málo používá v prvé řadě proto, že lidé na to nemají.

By1o by jistě v duchu dosavadních opatření páně ministrových, kdyby bylo vydatnými slevami pamatováno na všechny, kteří by o svých dovolených chtěli cestovati po republice. Valutární a hospodářské důvody mluví pro to, aby po způsobu jiných států (Italie, Jugoslavie) obdobných výhod se dostalo i cestujícím cizincům (návštěvníkům lázní a letovisek i turistům).

Táží se proto podepsaní, zdali pan ministr železnic uvažuje o poskytnutí vydatných slev jízdného na čsl. železnicích

1. studentům, dělníkům a zaměstnancům všech kategorií při cestování o prázdninách nebo na dovolené,

2. turistům ze zahraničí.

V Praze, dne 3. června 1932.

Ing. Marušák, Riedl, Pichl,

dr Klouda, Berkovec, dr Veselý, Plamínková, Šolc, Černý, Hubka, Pánek, Vaněček.

Dekánstvo lekárskej fakulty univerzity Komenského v Bratislave vo veci neobsadzovania riadnych profesorských stolíc na lekárskej fakulte univerzity Komenského v Bratislave rozposlalo na všetky poslanecké a senátorské kluby toto memorandum:

»Profesorský sbor lekárskej fakulty univerzity Komenského v Bratislave považuje za svoju povinnosť upozorniti Váš poslanecký-senátorský klub na nebezpečie, ktoré hrozí zdárnemu vývoju vyše uvedenej lekárskej fakulty následkom odchodu četných profesorov z Bratislavy na lekársku fakultu Karlovej univerzity v Prahe a nateraz už trvalou praxou ministerstva školstva a národnej osvety, že necháva nevybavené návrhy na obsadenie týchto voľných miest prednostov fakultných ústavov. Lekárska fakulta má takto neobsadené štyri miesta prednostov (ústavu anatomického, kliniky detskej, psychiatrickej a propedeutickej), hoci návrhy na obsadenie týchto miest ležia v ministerstve školstva a národnej osvety veľmi dlho.

Najkrikľavejšie pomery sú rozhodne na klinike psychiatrickej a detstkej. Klinika psychiatrická ztratila svojho prednostu odchodom profesora Myslivečka koncom školského roku 1929-30; vedením kliniky bol poverený asistent doc. dr Miroslav Křivý. V oktobri 1930 bol podaný návrh ministerstvu školstva a národnej osvety na menovanie docenta Křivého profesorom a prednostom kliniky. Tento návrh nebol doteraz ešte vybavený. Toto suplovanie miesta prednostu po celé 4 semestry je pre kliniku veľmi neblahé. Klinika psychiatrická má stále najmenej 220 nemocných a okrem toho ešte 160 nemocných v expozitúre v Pezinku. Do ambulatoria dochádza ročne asi 1500 nových pacientov, väčšinou neurologických, u ktorých zaberie vyšetrovanie veľmi mnoho času. Na celom Slovensku je dohromady 1200 miest pre duševne chorých (na miesto potrebných 6000) a z týchto pripadá na psychiatrickú kliniku v Bratislave 360! Na všetko toho má klinika len 5 lekárskych síl a to spolu so zástupcom prednostu kliniky, ktorý musí prednášať v letnom semestri 9 hodín týždenných, v zimnom 7, ďalej musí viesť klinuku po stránke odborne-lekárskej, administrativnej a vedeckej. Je prirodzené, že toto umenšenie personálu o jednu silu, a to umešenie trvajúce už 4 semestry, poškodzuje klinuku veľmi citeľne po každej stránke, takže klinika, ktorá má byť predovšetkým vedectkým, bádacím a vyčovacím ústavom, stáva sa jednoduchým nemocničným oddelením, poneváč na ostatné úkoly jej sotva stačily pracovné sily v tej dobe, keď boly všetky miesta plne obsadené a pochopiteľne tým menej stačia teraz. Popri tom klinika potrebuje niektoré naliehavé opravy a úpravy, ktoré ovšem dokiaľ miesto psednostu nie je obsadené nemôžu byť prevedené.

Celkom podobné sú pomery na klinike detskej. Táto klinika ztratila svojho chefa odchodom prof. Brdlíka dňa 1. januára 1931 a vedením kliniky boli povenení docenit dr. Chura a dr Mikula. Klinika má 146 postiel, a 14 vo filiálke, dohromady 160 postiel, ktoré sú stále plne obsadené. Na internej ambulancii boli v r. 1931 ošetrení 3294, na chirurgickej 2794 pacienti. Prijatých pacientov bolo 2123, roentgenologických vyšetrení bolo prevedené 4137, z toho 989 snimiek. Pri klinike je dispenzár Masarykovej Ligy proti tuberkulóze, kde bolo prevedené 4180 vyšetrení v poradni pre matky a kojencov poskytnuté porady v 2554 prípadoch, v paedologickom ústave vyšetrené 65 úchyľných detí.

Celú túto prácu obstáravajú od 1. januára 1931 dva menovaní docenti, z ktorých docent dr Chura okrem toho vedie prednášky z detského lekárstva (5 hodín týždenne) a očkovací kurz, v skúšaní sa oba striedajú. Docent Chura vedie oddelenie kojenecké, interné a oddelenie infekčné, na čo má jednoho asistenta, jednu vedeckú pomocnú silu, jednoho sekundára, ktorý však už 8. mesiac nedostává plat, a jednoho nehorovaného externistu; na oddelení chirurgickom, vedenom docentom drom Mikulom, je jeden sekundár. I tu sú pomery naďalej neudržatelné, ak nebude čo najskoršie menovaný definitívny prednosta, tak aby aspoň všetky systemizované pomocné miesta mohly byť ihned obsadené (4 miesta asistentské a 2 sekundárské). Návrh na obsadenie miesta prednostu bol podaný profesorským sborom už začiatkom školského roku 1931 – 32, ale dodnes nebol vybavený.

Nie menej nezodpovedné je, že nebol doteraz menovaný platený profesor a prednosta kliniky propedeutickej. Táto klinika je sice čo do rozsahu menšia vyše uvedených, ale má nie menej dôležitú funkciu uvádzať a pripravovať študentov pre štúdium predmetov klinických. K tomu eště je miesto prednostu propedeutickej kliniky suplované asistentom kliniky internej, čím je tejto klinike – a to jednej z najväčších a najdôležitejších – ubraná jedna asistentská sila.

Profesorský sbor poukazuje tu zvášť na ťažkú morálnu újmu, ktorá systematickým neobsadzovaním profesorských miest deje sa nielen na fakulte, ale celej univerzite. Jej prestíži na exponovanom mieste – v Bratislave – iste nie je na prospech, keď je plná tretina kliník neobsadená, ale len dočasne suplovaná.

K tomu pristupuje i tá okolnosť, že nepochopiteľnou praxou ministerstva školstva a národenj osvety v obsadzovaní, vlastne neobsadzovaní, systemizovaných, už dávno vakantných miest nemožno vysvetliť dôvodmi úspornými, lebo na pr. Docent Křivý bol navrhnutý už roku 1930, v ktorom čase o hospodárskej krizi nebolo ešte ani slyšať a pritom iný súčasný návrh – i keď po čase dosť dlhom – bol kladne vybavený. Profesorský sbor nemôže naďalej nečinne prizerať na to, že dôležité vedecké a vyučovacie ústavy fakulty trpia na nesmiernu škodu ak zapísaných študentov a ošetrovaných nemocných, ta i nemožnosťou venovať sa intenzívnějšie vedeckej práci a žiada čo najnalehavejšie Váš poslanecký-senátorský klub, aby sa pričinil o to, aby v týchto troch najbolestnejších prípadoch stala sa náprava tým, že by už dávno podané návrhy profesorského sboru boly vybavené a boli menovaní navrhnutí kandidáti profesormi a definitívnymi prednostami dotyčných kliník a ústavov.

1. Pýtame se pána ministra školstva a národnej osvety, či má o týchto krikľavých a hriešnych nedostatkov lekárskej fakulty univerzity Komenského vedomie?

2.Čím odôvodňuje pán minister to, že sa tieto nedostatky ani dosial neodstránily?

3. Či je pán minister ochotný v tomto memorande žiadanú, a pre zdarný vývin lekárskej fakulty univerzity Komenského v Bratislave prepotrebnú nápravu bezodkladne zabezpečiť?

V Prahe, dňa 7. Júna 1932.

Dr. Buday, Hancko,

Ďurčanský, Janček, Rovňan, dr Krčméry, Janík, Dr Kovalik, Volko, Dr Higenereiner, Stolberg.

Zákonem ze dne 11. VII. 1922, č. 241 Sb. z. a n., § 10 jest zakázáno léčiti pohlavní nemoce bez osobního vyšetření pouze dopisováním nebo zasíláním návodů k léčení. Přes tento zákaz objevují se v denním tisku nápadné inseráty Timmovy bylinné léčby; nemocní stiženi jakoukoli pohlavní chorobou jsou lákáni, aby podle návodu inserující firmy a pomocí koření jim zaslaného léčili svoje choroby. Prostě myslícímu člověku jest jistě zřejmo, že tu běží o vyložený podvod, který nejen že láká peníze z kapes lehkověrných obětí, ale současně jest s to zhoršiti jejich zdravotní stav, jestliže svěřují se podvodnému léčení v době, v níž by včasný zákrok lékařský zkrátil chorobu a zabraňoval dalším jejím následkům. Příčina, proč prosperuje podvodný tento obchod, leží v tom, že choroby pohlavní uvalují na postiženého určité odium. Zákon o potírání pohlavních chorob č. 241 v § 13 odst. 4, snaží se zaručiti v úředním jednání tajnost všech úředních aktů, avšak v praxi prováděné nemocenskými pojišťovnami posud se nepodařilo zaručiti osobám postiženým naprosto spolehlivou tajnost. Tato okolnost vede k tomu, že právě z kruhu osob podléhajících pojištění nemocenskému, tedy osob hmotně odvislých na své práci nalézají inseráty Timmovy nejvíce obětí, které věnují často poslední úspory na podvod, invesrtní částí novin propagovaný. Hojné inseráty novin svědčí o tom, že podvod se vyplácí. Zaráží pak, že tyto peníze věnované tak hanebnému účelu jdou do ciziny v době, kdy při všech dovozech z ciziny zkoumá se obecná užitečnost dovezeného zboží. Původně chodily objednávky a peníze do Hannoveru, nyní po zákrocích lékařských komor v Německu změnila firma své stanoviště a objednávky i peníze jdou do Holandska.

Ptáme se pana ministra financí, pokládá-li dovoz uvedených, naším ministerstvem veř. Zdravotnictví zakázaných preparátů za obecně prospěšný a co hodlá podniknouti, aby ani haléř nedostal se z našeho státu na tento vyloženě podvodný účel.

V Praze, dne 23. června 1932.

Havlena, dr Farkas, Časný, Petřík, inž. Winter, Havránek, Pocisk, Kříž, Modráček, Filipínský.

Na opavském Slezsku chce se mnoho zemědělských obcí připojiti na soustavnou elektrisaci, kterou tam provádějí Moravskoslezské a Severomoravské elektrárny za účasti státu, neboť obce tak činí proto, že jim elektrisace výše uvedenými společnostmi poskytuje větší hospodářské výhody než odběr proudu od malých elektráren soukromých a městských. Výkon těchto elektráren je tak malý, že nestačí na řádné zásobení, zejména při výmlatu a dále sítě jejich jsou v mnohých případech tak slabé, že nelze připojovati větší motory. Konečně by tyto elektrárny v mnohých případech musely teprve stavěti nové sítě přespolní tam, kde již výše uvedené všeužitečné elektrártny sítě přespolní před několika lety postavily pro připojení průmyslu.

Tuto dobrou hospodářskou snahu venkovských obcí nepodporují však některé okresní úřady, zejména někteří okresní hejtmani, kteří nesprávným způsobem ztěžují soustavnou elektrisaci podporovanou státem, velmi často pak překážejí rychlému uskutečnění staveb, ba dokonce i intervenují osobně na prospěch elektráren soukromých a městských, i když jsou dražší, nebo na dodávku nestačí.

Tento způsob veřejných orgánů veřejné správy došel již však tak daleko, že podporují odběr elektřiny z Německa a přes výslovné nařízení ministerstva veřejných prací žádají o velmi dlouhý odklad přerušení dodávky z ciziny přes to, že je na místě dostatek proudu domácího.

Na příklad uvádíme nedokolané a nedostatečné zásobení Vidnavy (okres Frývaldov) proudem z Německa, potíže, které činí připojení obcí Opavici a vedení přes Hynčice (Heinzendorf), Holčovice (Hilersdorf), Vraclavek (Kl. Bressel), Purkartice Staré (Altbürgersdorf).

Podepsaní táží se, zda pan ministr tyto okolnosti zná a jaká opatření učiní, aby sjednal nápravu.

V Praze, dne 24. června 1932.

Sechtr, Sehnal, Sáblík, dr Havelka, dr. Inž. Botto, Dresler, Ušák, Šimonek, Foit, dr Rozkošný, Stržil, Šelmec, Olejník, dr Bačinský.

Dozvede1i sme sa, že vláda československá zamyšla zahájiť vydávanie maďarského vládneho politického deníku v Prahe v polovici červenca a že z rôznych tlačových fondov je zaistené na organizačné náklady 550.000 Kč, a na úhradu mesačných strát podniku mesačných 85.000 Kč.

Už sám o sebe fakt, že v době najťažšej hospodárskej a finančnej krízy, kedy vláda stálym zvyšovaním daní požaduje od obyvateľstva obeti daleko presahujúce jeho výkonnú schopnosť, kedy nároky penzistov čo najostrejšie restringuje a věc štátneho občianstva vôči menšinám tohot štátu neupravuje z valnej časti preto, aby bývalí úradníci nemohli svoje penzijné nároky vôči štátu uplatňovat – takého ľahkomyselné hospodárenie so štátnými peniazmi hodí sa k tomu, aby zvláště v kruhoch odvekého obyvateľstva Slovenska a Podkaraptskej Rusi vyvolané bolo rohorčenie v najvyššom stupni.

Rozhodne musíme odmietnuť, že vláda československá eště ani dnes nehodlá upustiť od hosavádnej svojej praxe a že na miesto toho, aby upravila menšinovú otázku podľa zävazku uloženého medzinárodnou smluvou, zakupuje jednotlivcov pochybnej minulosti, zapierajúcich svoju národnosť, ktorými chce zastierať pravý stav menšín, aby vo svojej cudzozemskej propagande mohla sa dovolávať spokojenosti ľudí ňou zakúpených.

Jednanie vlády zasa nám ukládá povinnosť, aby sme upozornili náš ľud na kontrolu miliardových fondov, odňatých vládou kontrole zákonodárstva, ktorú kontrolu vláda ž dosial rôznými zámery zmarila.

Keďže hospodárska a finančná kríza nezbytne si vyžadje, aby široké obecenstvo za účelom ukľudnenia verejnosti videlo jasne, tážeme sa pána predsedu vlády:

1. Či hodláte ustaviť zo všetkých strán zákonodárstva bez odkladu komísiu, ktorá bude zmocená, aby při zaistení diskrecie vládou požadovanej mohla kontrolovať užívanie asi 14 miliardového imenia spravovaného pozemkovým úradom, ako aj fondu bakového v cene asi 1 1/2 miliardy Kč, a užívanie všetkých ostatných fondov vládou spravovaných?

2. Či hodláte ihneď učinit opatrenie, aby berných halierov, vydupaných z krvavého potu poplatného obecenstva, nebolo užívané k bezosožnej politickej propagande, ale aby na miesto toho snížený bol podstatne zvlášte dispozičný fond ministerského predsedníctva a ministerstva zahraničia a aby takto uvoľněných obnosov užité bolo ku snižovaniu berných príjmov alebo aby obnosy tie boly venované na zmiernenie nezamestnanosti a biedy?

V Prahe, dňa 21. Júla 1932.

Dr Szilassy,

Dr Korláth, Füssy, Wenzel, Böhm, Richter, dr Grosschmid, Tichi, Teschner, dr Jesser, Eichhorn, Köhler.

Tudomásunkra jutott, hogy a csehszlovák komány ez év julius kőzepén Prágában, magyar nyelvü kormánytámogátó politikai napilapot akar indítani s hogy a kükőnbőző sajtóalapokból) a szervesési kőltségekre 550.000 kč s a vállalkozás havi veszteségeinek fedezésére havi 85.000 Kč van biztosítva.

Már magában véve az a tény, hogy a legsulyosabb gazdasági és pénzügyi válság idején, amikor a kormány folytonos adóemelésekkel a lakosságtól annak teljesítőképességét messze meghaladó áldozatokat követel, amikor a nyugdijasok igényeit a legsulyosabban megszorítják és az államban elő kisebbségekkel szemben az állampolgárság ügyét jórészben azért nem rendezik, hogy nyugdijigényeiket a volt tisztiviselők az állammal szemben ne érvényesíthessék, az állami pénzekkel való ilyen kőnynyelmü gazdálkodás alkalmas arra, hogy külőnősen Szlovenskó és Ruszinskó őslakossága kőrében a legnagyobb foku elkeseredést váltsa ki.

Határozottan vissza kell utasítanunk azt, hogy a csehszlovák kormány még ma sem hajlandó eddigi gyakorlatával szakítani s a kisebbségi kérdésnek a nezetközi szerződésekben válllt rendezése helyett kétes multu, memzetiségüket megtagadó egyének mehvásárlásával akarja a kisebbsegeket helyzetük felől megtéveszteni, hogy külföldi propagandájában az általa megfizetett emberek megelégedettségére hivatkozhassék.

A kormány eljárása ismét kötelességünkké teszi hogy népünk figyelmét felhivjuk a kormány által a törvényhozás ellenőrzése alól kivont miliárdokat kitevő alapok elenőrzésére, amelyet a kormány mindez ideig a legkülönbözőbb kifogásokkal meghiusított.

Miutána gazdasági és pénzügyi válság feltétlenül megköveteli, hogy a közvélemény megnyugtatása érdekében a nagyközönség tisztán lásson, kérdezzük a miniszterelnök urtól:

1. Hajlandó-e a törvenyhozás összes pártjából haladéktalanul egy olyan bizottságot alakítani, mely megkapja a felhatalmazást arra, hogy a kormány által követelt díszkréció biztosítása mellett a földhivatal által kezelt mintegy 14 miliárd vagyonérték, valamint a másfél miliárd Kč körüli bankalap és az összes, a kormány által kezelt többi alap felhasználását elenőrizhesse?

2. Hajlandó-e azonnal intézkedni, hogy az adózó közönség véres verejtékével előteremtett adófilléreit ne fordítsák haszontalan politikai propagandára, hanem ehelyett külügyminisztérium rendelkezési alapjának lén yeges leszállításával az igy felszabaduló összeget az adóbevételek czőkkentésére fordítsák, agy bocsássák a munkanélküliség és nyomor enyhítésére?

Prága, 1932. junius 21.

Dr Szilassy,

Dr Korláth, Füssy, Wenzel, Böhm, Richter, dr Grosschmid, Tichi, Teschner, dr Jesser, Eichhorn, Köhler.