Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

6. zasedání.

Tisk 847.

1. ministra financí na interpelaci sen. Tichiho, Eichhorna a soudr. o činnosti daňových revisních komisí (tisk 713/3)

2. vlády na interpelaci sen. Merty, Pichla, dr Miloty a druhů ve věci pozemkové reformy na Podkarpatské Rusi (tisk 728/4)

3. ministra železnic na interpelaci sen. dr Budaye a spol. ve věci obcházení slovenštiny jako státního, oficiálního jazyka na železnicích na Slovensku (tisk 735/2)

4. ministra financí na interpelaci sen. Kotrby, Thoře, Trčky, Pastyříka, Slámy, Kianičky a druhů ohledně neudržitelného postupu, jímž berní správy kalkulují zisk živnostníků (tisk 720/12)

5. ministra zemědělství a ministra financí na interpelaci sen: Foita a spol. v záležitosti nedostatečného vybavení příslušného oddělení ministerstva zemědělství, vyřizujícího žádosti o státní podpory při živelních pohromách v r. 1931, úředními silami (tisk 720/4)

6. ministra vnitra na interpelaci sen. Stolberga, F. Scholze a soudr. stran uvolnění zabaveného jmění pánské a dámské odbočky Červeného kříže v Krnově (tisk 785/6)

U vědomí tíživé povinnosti, kterou zákonná ustanovení o daňových revisích poplatnictvu ukládají, trvám samozřejmě na tom, aby předpisy vládního nařízení čís. 175/1927 Sb. z. a nař. k čl. III., odst, 1., č. 2. uváděcích ustanovení zákona o přímých daních č. 76/1927 Sb. z., a nař. byly od revisních orgánů s největší pečlivostí zachovávány.

V tom směru byly revisním funkcionářům opětovně dány určité pokyny, a každé přestoupení jejich bude s veškerou přísností stíháno.

Na základě pouze, všeobecné stížnosti živnostenských a obchodnických organisací, o kterých se interpelace zmiňuje, bez udání konkretních případů, nelze ovšem kromě všeobecných pokynů výše zmíněných zaříditi vyšetření domnělých přehmatů revisních orgánů a zakročiti proti event. vinníkům.

Žádosti za vyloučení prvních deseti týdnů v roce z revisní činnosti vůbec, nelze vyhověti z toho důvodu, ježto časový termín bilančních prací u různých podniků je velmi různý a mnohdy zasahuje do doby ještě pozdější, kdežto naopak začátek bilančních prací odkládá se mnohdy kolik týdnů po začátku nového roku a ježto individuelním potřebám podniků v tomto směru jest vyhověno tím, že odůvodněné žádosti za odklad revise se vyřizují s největší benevolencí.

V Praze, dne 3. června 1932.

Ministr financí:

Dr Trapl v. r.

Im Bewusstsein der drückenden Verpflichitung, welche die gesetzlichen Bestimmungen über die Steuerrevisionen den Steuerträgern auferlegen, besteh ich selbstredend darauf, dass die Vorschriften der Regierunigsverorndnung Nr. 175/1927 Slg. d. G. u. V. zu Art. III. Abs. 1, Z. 2 de Einführurugsbestimmungen des Gesetzes über die direkten Steuern. Nr. 76/1927 S. d. G. u. V. seitens der Revisionsorgane mit grösster Sorgfal eingehalten werden.

In dieser Richtung wurden dem Revisionsfunk tionären wiederholt bestimmte Weisungen enteilt und wird jede Uebertnetung derselben mit alle Strenge verfolgt werden.

Auf Grund der nur allgemeinen Beschwende der gewerblichen und kaufmännischen Organisationen, von welchen in der Interpellation, ohne Angabe konkreter Fälle Erwähnung geschieht, kann natürlich abgesehen von den allgemeinen oben erwähnten Weisungen eine Erhebung der angeblichen Uebengriffe der Revsionsorgane nicht eingeleitet und gegen eventuelle Schuldtragende nicht eingeschritten werden.

Dem Ansuchen um Ausscheidung den ersten zehn Wochen im Jahre aus der Revisionstätigkeit überhaupt kann aus dem Grunde keine Fol­ ge gegeben werden, weil, der Termin der Bilanzarbeiten bei verschiedenen. Unternehmungen sehr verschieden ist und vielfach in einen noch späteren Zeitpunkt fällt, während umgekehrt der Beginn der Bilanzarbeiten vielfach einige Wochen nach Beginn des neuen Jahres verschoben, wird und weil den inidividuellen Bedürfnissen der Unternehmungen in dieser Richtung dadurch entsprochen erscheint, dass begründete Ansuc:hen um Aufschub der Revision mit der grössten Benevolenz erledigt werden.

Prag am 3. Juni 1932.

Der Finanzminister:

Dr. Trapl m. p.

O výsledcích pozemkové reformy na Podkarpatské Rusi do konce r. 1929 podal veřejnosti zevrubnou zprávu státní pozemkový úřad ve svém oficielním věstníku »Zprávy státního pozemkového úřadu«, ročník V., únor 1932, číslo 1-2 na str. 3-44. Z této zprávy jest patrno, že pozemková reforma byla prováděna na Podkarpatské Rusi programově a podle platných zákonů se snahou, aby z této reformy mělo obyvatelstvo co největší prospěch.

Prováděcím orgánem pozemkové reformy jest tu obvodová úřadovna státního pozemkového úřadu, zřízená v prosinci 1920. V prvních třech letech měla sedm stěhovavých komisariátů, z nichž zachovány byly do nynější doby tři stálé komisariáty v Užhorodě, Berehovu a Mukačevě. V této zemi podléhalo záboru 104 velkostatků o 116 dvorech, nehledě k majetku lesnímu. Vlastníků zabraného majetku jest 103. Výměra tohoto zabraného majetku činí 238.908 ha, t. j. 19% veškeré výměry Podkarpatské Rusí. Zemědělská půda jest však zastoupena v tom velmi slabě, neboť činí pouze 45.379 ha. Ze zabrané půdy zemědělské bylo v režii majitelů pouze 54.4%, kdežto v pachtu bylo 45.6%. Drobný pacht jest ve velkopachtu zastoupen 11%. Na zabrané půdě jest 14 lihovarů, 1 pivovar, 9 pil, 58 mlýnů, cihelna, 1 mlékárna a sýrárna, 1 lázně a 4 různé jiné objekty, celkem 89 průmyslových závodů. Směnou od soukromníků bylo pro příděl získáno 112 ha, směnou se státními statky a lesy bylo získáno 7.611.08 ha, z toho půdy lesní 6.182.80 ha, zemědělské půdy 1.428 ha 28 a.

Do konce roku 1929 bylo novým nabyvatelům přiděleno 43.270 ha, z toho 21.924 ha půdy zemědělské. Podle skupin obdrželo:

9.216 drobných nabyvatelů . . . . . . . . 21.191 ha

24 nabyvatelů zbytk. statků . . . . . . . . . . 2.773 ha

80 nabyvatelů větších objektů, hlavně
pastevních a lesních . . . . . . . . . . . . . . . 9.147 ha

postátněno (včetně 3 zbytk. statků) . . .10.159 ha.

V drobném přídělu jest také obsažen příděl půdy k účelům stavebním o výměře 382.8 ha pro 1.418 stavebníků. Kolonisací, která rovněž počítána jest do drobného přídělu utvořeno bylo 249 usedlostí kolonisačních o celkové výměře 3.418 ha. Do společného vlastnictví obdrželi tyto kolonisté dalších 698 ha. Přídělu se účastnili obyvatelé 216 obcí a 1 osady, tedy 44% všech obcí a 25% všech osad Podkarpatské Rusi.

Zabraná půda zemědělská, pokud s ní státní pozemkový úřad mohl nakládati podle platných zákonů, byla již rozdělena všechna kromě t. zv. Černého Močálu, jehož rozdělení vyžaduje dříve provedení potřebných meliorací, a dále lesních luk, o kterých bude rozhodnuto při reformě lesní.

Tvoření zbytkových statků bylo na Podkarpatské Rusi omezeno na nejnutnější.míru. Zbytkové statky i s připočtením větších kolonisačních usedlostí činí asi 6% veškeré půdy, jež byla převedena, do vlastnictví nových nabyvatelů.

Další přídělový plán státního pozemkového úřadu týká se hlavně Vrchoviny a počítá u půdy zabrané s další výměrou. 38,000 ha, u půdy ostatní 14.000 ha, celkem tedy s výměrou 52.000 ha.

Pokud jde o pachtýře akciové společnosti »Latorica«, zajistil jim státní pozemkový úřad další pacht půdy až do provedení pozemkové reformy. Z majetku společnosti počítá státní pozemkový úřad ve svém přídělovém programu s výměrou 14.000 k. j., jež by tvořila nový program přídělové akce. Akciová společnost »Latorica není ovšem pachtýřem, nýbrž vlastníkem velkostatku Mukačevo, který získala koupí od dřívějšího vlastníka.

Státní pozemkový úřad dbá toho, aby, pokud jde o akciovou společnost »Latoricu«, ani pachtovné ani ceny za písek, dříví a pod pro chudý lid podkarpatoruský nebyly zvýšeny a jest rozhodnut zjednávati nápravu, kdykoliv mu bude sdělen konkretní případ, v němž jemu náleží působnost k zakročení podle platných zákonů.

Podle vylíčeného stavu věci nemá vláda důvodu k nějakému opatření.

V Praze, dne 27. června 1932.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

V železničních vozech, zařazených do souprav osobních vlaků, jsou v zemi slovenské potřebné nápisy zásadně v řeči slovenské. Oběh vozů v soupravách rychlíkových nelze však omeziti na určitou územní oblast, pročež nelze u nich také provésti jazykové označení důsledně s hlediska určitého území. Ostatně i rychlíkové vozy jsou z části opatřeny nápisy slovenskými, s nimiž projíždějí také trati zemí mimoslovenských. Tento stav nepříčí se nikterak ustanovením jazykového zákona, jmenovitě ustanovením jeho § 4, o jehož co nejširší použití státní správa železniční bedlivě dbá.

Rychlíkové vozy musí většinou vyhovovati i přepravě mezinárodní a jsou proto ve shodě s ustanoveními mezinárodních úmluv se zahraničními železničními správami vybaveny nápisy i v řečech cizích.

Pokud se interpelace týká jazykové stránky tiskopisů, dovoluji si poukázati na odpověď vlády, podanou k interpelaci č. t. 621/1 senátora dra Budaye a spol. v. senátě pod. č. t, 688/5.

V Praze, dne 29. června 1932.

Ministr železnic:

Inž. Hůla v. r.

Zemským finančním ředitelstvím v Praze byly dány berním správám rámcové pokyny, jak mají postupovati při sestavování živnostenských směrnic pro daň důchodovou za rok 1931. Jako pouhý vzor, jak mají vypadati podrobné kalkulace, byly připojeny kalkulace zisku některých skupin, mezi nimi též kalkulace zisku pekařů, o níž interpelace jedná. Berní správy byly výslovně upozorněny na to, že zaslané kalkulace slouží jen pro vnitřní potřebu a že data v nich obsažená nejsou určena pro použití při vyměřování daně důchodové. Naopak bylo nařízeno, že tato data mají býti přezkoušena a podle výsledků roku 1931, výpovědí znalců a výsledku šetření upravena.

Teprve po podrobném vyšetření všech směrodatných okolností vydalo zemské finanční ředitelství v Praze živnostenské směrnice na berní rok 1931. Obsažené v nich směrnice pro zdaňování pekařů, uvádějí nižší zisková procenta než původní kalkulace a jest v nich výslovně uvedeno, že nutno ještě individuelně odečítati nájem z provozoven, pasivní úroky, náklady potahu při rozvážení hotových výrobků a krámskou režii.

Také tyto směrnice jsou, jak bylo výslovně vyměřovacím úřadům připomenuto, pouhou, pomůckou pro odhad a bylo proto vyměřovacím úřadům uloženo, aby prováděly individuelní vyšetřování o poměrech jednotlivých poplatníků a to mimo jiné též výslechem zástupců živnostenských společenstev. Zejména jsou vyměřovací úřady povinny přihlížeti k okolnostem, které výtěžek v konkretním případě snižují (nedostatek úvěru, drahý úvěr a pod.).

Zmíněné směrnice byly sestaveny na základě znaleckých dobrozdání pekařů - členů společenstev - z obvodu různých berních správ, o jichž objektivitě a způsobilosti nelze pochybovati.

Výrobních směrnic pro pekařství, vydaných v r. 1924 ministerstvem pro zásobování lidu, nemohlo býti použito, ježto byly sestaveny k jiným specielním účelům než k daňovým a ježto od r. 1924, kdy byly vydány, se výrobní poměry změnily (značný pokles cen mouky, másla a mléka). Při tom nutno podotknouti, že směrnice pro výpočet základů daňových mohou vydávati pouze orgány finanční správy, a to podle ustanovení odst. 15., lit. c), prov nař. k § 327, odst. 1. a 2. zák. o přímých daních pouze finanční úřady II.stolice.

V Praze, dne 25. června 1932.

Ministr financí :

Dr Trapl v. r.

na interpelaci senátora Foita a spol. v záležitosti nedostatečného vybavení příslušného oddělení ministerstva zemědělství, vyřizujícího žádosti o státní podpory při živelních pohromách v r. 1931, úředními silami (tisk 720/4).

Ministerstvo zemědělství ihned po vyhlášení zákona ze dne 16. července 1931, číslo 122 Sb. z. a n. a ze dne 17. prosince 1931, čís. 206 Sb. z. a n. učinilo v oboru své působnosti všechny přípravy, aby zavčas mohly býti podány žádosti o státní pomoc při živelních pohromách. Pro podání těchto žádostí byly stanoveny dva termíny: pro pohromy vzniklé do konce srpna 1931: den 31. října 1931 a pro pohromy pozdější: den 29. února 1932.

Jakmile byl ministerstvu zemědělství znám celkový přibližný počet žádostí o státní pomoc podle řečených zákonů, zahájilo ihned ještě koncem roku 1931 jednání s ministerstvem financí o personálních opatřeních k provedení citovaných zákonných ustanovení potřebných.

Na podkladě tohoto jednání předložila ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí vládě návrh, aby pro administrativní agendu živelních pohrom bylo ponecháno v ministerstvu zemědělství z personálu, který vyřizoval agendu Opatření Stálého výboru ze dne 11. října 1929, čís. 159 Sb. z. a n., 7 sil a aby povoleno bylo dalších 5 nových sil. Návrh byl ve schůzi vlády ze dne 11. března 1932 schválen. Těchto 12 sil jest přijato případně přiděleno ministerstvu zemědělství od jiných úřadů na dobu nejnutnější potřeby, nejdéle však do konce března 1933.

Aby agenda živelních pohrom mohla býti co nejrychleji zpracována a vyhověno tak intencím zákona, předložilo ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem, financí vládě návrh, aby povoleny byly zvláštní mimořádné odměny za práce v mimoúředních hodinách na této agendě. Vláda ve schůzi dne 6. dubna 1932 povolila k tomu účelu maximální částku 20.000 Kč.

Z celkového počtu 31.500 došlých žádostí jest dosud vyřízeno tři pětiny, zbytek žádostí bude možno podle dosavadního postupu vyříditi během června tohoto roku.

Pokud jde o stránku účetní, spojenou s prováděním tohoto opatření, předložilo ministerstvo zemědělství v dohodě a ministerstvem financí vládě návrh, aby přijaty mohly býti nové tři síly.

Návrhy personální a na povolení mimořádných odměn nesou charakter největší úspornosti a ministerstvo zemědělství doufá, že s těmito nejnutnějšími opatřeními personálními bude možno intencím zákonů vyhověti.

Agenda živelních pohrom v r, 1931 byla u porovnání s agendou živelních pohrom v r. 1929 nepoměrně dříve zpracována, což bylo umožněno jednak zkušenostmi získanými s agendou živeních pohrom v r. 19i29, jednak pracemi v hodinách mimoúředních.

Přihlížejíc k vylíčenému stavu věci, neshledává ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí potřeby, aby učinilo nějakých dalších opatření.

V Praze dne 3. června 1932.

Ministr financí:

Dr Trapl v. r.

Minstr zemědělství:

Bradáč v. r.

Jmění odboček rakouského »Červeného kříže« v Krnově nebylo zabaveno, nýbrž pouze zajištěno. Toto jmění nebylo možno vydati likvidačnímu výboru bývalého zemského pomocného spolku rakouského Červeného kříže v Opavě, poněvadž dosud není rozřešen spor o právní existenci tohoto likvidačního výboru, jejž páni interpelanti považují za »právního nástupce« jmenovaného spolku. Stane se tak, jakmile dodatečné šetření ve věci ministerstvem vnitra nařízené bude skončeno.

Učinil jsem opatření, aby šetření to bylo podle možnosti urychleno.

V Praze, dne 24. června 1932.

Ministr vnitra:

Dr Slávik v, r.

Das Vermögen der Zweigvereine des österreichischen »Roten Kreuzes« in Jägerndorf wurde nicht beschlagnahmt, sondern lediglich sichergestellt. Dieses Vermögen konnte dem Liquidationsausschuss des ehemaligen Landeshilfsvereines des österreichischen Roten Kreuzes in Troppau nicht ausgefolgft werden, da die Streitigkeit über die rechtliche Existenz dieses Liquidationsausschusses welchen die Herren Interpellanten als »Rechtsnachfolger« des geannten Vereines betrachtten, bisher nicht gelösst ist. Es wird dies erbolgen, sobald die in dieser Angelegenheit vom Ministerium des Innern angeordneten nachträglichen Erhelbungen abgesclhlossen sein werden.

Ich habe die Verfügung getroffen, damit diese Erhebungen tunlichst beschleunigt werden.

Prag, am 24. Juni, 1932.

Der Minisder des Innern:

Dr. Slávik m. p.