Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

6. zasedání.

Tisk 871.

Dne 11. července 1932 o 2. hodině odpolední snesla se nad obcemi okresu Hustopeče silná bouře, a to průtrž mračen, trvající asi čtvrt hodiny, s místním krupobitím. Nejsilněji postižena byla obec Kurdějov, kde se zcela nepatrnými výjimkami poškozeno bylo 905 ha obecních pozemků, 305 ha je na 100% zničeno krupobitím, ostatní část vykazuje škody krupobitím od 30 do 75% a silné zabahnění. Nejvíce utrpěly v Kurdějově četné ovocné stromy a obzvláště meruňky, které letos byly plně obsypány. Zničena byla nejen letoší úroda, nýbrž silně zmenšen také výtěžek ovoce příštích let tím, že stromy velikými kroupami – až do velikosti slepičího vejce – silně byly poškozeny, celé kusy kůry strženy. Škoda v ovocnářství, které tvoří hlavní příjem Kurdějova, je mimořádně velká. Vinice, které v tomto roce uspokojivě nasadily, utrpěly silně podobně jako ovocné kultury; polní plodiny, které s výjimkou zcela nepatrné části ještě stály, utrpěly značně krupobitím, částečně jsou zcela zabahněny a většinou leží, takže sklizeň skrovných zbytků bude krajně ztížena.

Voda přihnala se se svahů do obce s takovou prudkostí, že brzy nejen zaplnila 3 m hluboký a 5 m široký příkop, nýbrž vystoupila a zaplavila celou šíří horní část obce a jako dravý proud řítila se ku předu. Povodeň trvala sice jen hodinu, způsobila však za tu dobu veliké škody. Čtyři dřevěné mosty obce, které stály na traversových podpěrách, byly odneseny, silné traversy ležely po povodni zkřiveny. Více nežli polovina stromů podél místního příkopu byla vyvrácena a proudy odnesena. Cesty a silnice byly zničeny, v bytech jednotlivých domů, stála voda přes metr vysoko.

Nejhůře z místních občanů postižen byl Štěpán Unger, jehož dům s veškerým zařízením byl spoustami vod úplně zničen. Jeho příbuzná, Cecilie Stehlíková, byla proudem stržena a utonula. Unger a jeho rodina přišla touto živelní pohromou o veškerý majetek.

Velikou škodu utrpěli dále zemědělci Josef Vies č. 52, Šimon Brand č. 51, Rudolf Maschke č. 50, Jan Lepnik č. 49, František Tichý č. 3. V hořejší části obce byl skoro každý dům zaplaven bahnem a místnosti byly pod vodou.

Město Hustopeč utrpělo krupobitím obzvláště v částech Steinber, Schönberg, Asperln atd., sousedících s Kurdějovem. Ještě větší jsou škody které voda způsobila zaplavením a zabahněním polí. 24 hodin po průtrži mračen stálo ještě mnoho polí pod vodou. Do četných objektů, bytů a stájí vnikla voda způsobila velkou věcnou škodu. Několik mostů bylo spoustami vod odplaveno. Obnovovací práce ve městě, na silnicích a cestách budou trvati dlouho a budou spojeny s velikým nákladem.

Obec Starovice byla krupobitím a průtrží mračen zle poškozena, zejména silně postiženy byly hlouběji položená pole na jedné straně obce. Také jiné obce okresu Hustopeče utrpěly více nebo méně živelní pohromou, ale přesný rozsah způsobených škod není dosud znám.

Živelní pohromou způsobená tíseň mnohých zemědělců vyžaduje rychlých a účinných pomocných opatření.

Podepsaní navrhují tudíž:

1. Vláda nechť bez prodlení vydá pokyny, aby škody způsobené živelními pohromami byly s přibráním příslušných zemědělských korporací vyšetřeny;

2. vláda nechť vzhledem k mimořádné výši škody poskytne zvláštní prostředky pro vydatnou pomocnou akci, poněvadž by prostředky fondu pro živelní pohromy sotva asi vystačily na účinnou podporu postiženým;

3. vláda nechť berním úřadům dá pokyn, aby zastavily všechny exekuce pro dlužné daně;

4. vláda nechť poukáže finanční úřady, aby postiženým zemědělcům poskytovaly přiměřené odpisy na daních;

5. vláda nechť pečuje o to, aby v postižených krajinách pro opravu zničených komunikací poskytnuty byly větší státní příspěvky.

V Praze, dne 14. července 1932.

Ad. Scholz, Lichtneckert, Stöhr, Spies, Lippert, Tichi, Ikert, Kahler, Wenzel, Eichhorn, dr Jesser.

Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

6. zasedání.

Tisk 871.

Am 11. Juli 1932 nachmittags, um 2 Uhr ging über die Gemeinden des Auspitzer Bezirkes ein starkes Unwertter nieder, und zwar ein ungefähr eine Virtelstunde an dauernder Wolkenbruch mit stellenweisem Hagel. Am stärksten betroffen wurde die Gemeinde Gurdau, wo mit ganz geringen Ausnahmen die 905 ha Gemeindefläche beschädigt wurden. 305 ha sind zu 100% durch Hagel vernichtet worden, der übrige Teil weist Hagelschäden von 30 bis 75% und stark Verschlemmungen auf. Am meisten gelitten haben in Gurdau die vielen Obstbäume und ganz besonders die Marillen welche in disem Jahre voll behangen waren. Es wurde nicht nur die heurige Ernste vernichtet, sondern auch der Obstertrag der kommenden Jahre dadurch stark beeinträchtigt, dass die Bäume durch die grossen Hagelkörner – bis hühnereigross – stark beschädigt wurden, gainze Rindenstücke sind heruntergerissen worden. Der Schaden im Obstbau, der eine Haupteinnahme Gurdaus bildest, ist ausserordentlich gross. Die Weingärten, die in diesem Jahre einen befriedigenden Ansatz hatten, haben ähnlich wie die Obstkulturen stark gelitten; die Feldfrüchte, die mit Ausnahme eines ganz geringen Teiles noch standen, haben durch Hagel beträchtlich gelitten, teilweise sind sie ganz verschlammt und lagern zum grössten Teil, sodass die spärlichen Reste eine äusserst erschwerte Ernte verursachen werden.

Das Wasser kam mit einer derartigen Heftigkeit von den Albhängen in die Ortschiaft, dass es bald den 3 m tiefen und 5 m breiten Grarben nicht nur ausfüllte, sondern austrat und die ganze Breite des Oberortes erfüllte und gleich einem reissenden Strom dahinbrauste. Das Hochwasser währte wohl bloss eine Stunde, richtete faber in dieser Zeit grosse Schäden an. Vier Holzbrücken der Gemeinde, die auf Traversenunterlagen standen, wurden weggetragen, die starken Traversen lagen nasch dem Hochwasser verbogen herum. Mehr als die Hälfte der Bäume längst des Ortsgrabens wurden entwurzelt und von den Fluten fortgerissen. Wege und Strassen wurden zerstört, in Wohnungen einzelner Häuser stand das Wasser bis über einen Meter hoch.

Am ärgsten betroffen wurde von den Ortsinsassen Stefan Unger, dessen Haus mit dem gesamten Mobilar zur Gänze von den Wassermassen zerstört wurde. Eine Verwandle vorn ihm, Cäcilie Stehlik, wurde von den Fluten mitgerissen und ertrank. Unger und seine Familie ist durch diese Elementarkatastrophe vollständig mittellos geworden.

Grosse Schäden erlitten weiters die Landwirte Josef Wies Nr. 52, Simon Brand Nr. 51, Rudolf Maschke Nr. 50, Johann Lepnik Nr. 49, Franz Tichy Nr. 3. Im oberen Orte war fast jedes Haus verschwemmt und standen die Bäume unter Wasser.

Die Stadt Auspitz hat, besonders in den an Gurdau angrenzenden Gebieten Steinber, Schönberg, Asperln u. s. w. durch Hagelschlag gelitten. Noch grösser sind die Schäden, die das Wasser durch Überschwemmung und Verschlemung der Felder verrusrsachte. In 24 Stunden, mach dem Wolkenbruch standen noch viele Felder unter Wasser. In zahlreichen Objekten, Wohnungen und Stallungen trat Wasser ein und verursachte grossen Sachschaden. Einige Drücken wurden von den Wassermassen davongetrageni. Die Herstellungsarbeiten in der Stadt auf den Strassen und Wegen werden Mange Zeit in Anspruch nehmen und mit grossen Aufwänden verbunden sein.

Die Gemeinde Gross-Steurowitz wurde durch Hagelschlag und Wolkenbruch arg in Mitleidenschaft gezogen, namentlich die tieferliegenden Felder auf der einen Ortsseite sind stärk betroffen worden. Auch andere Gemeinden des Bezirkes Auspitz halben mehr oder weniger unter dem Unwetter zu leiden gehabt, doch ist das genaue Ausmass der angerichteten Schäden noch nicht bekannt.

Die durch das Unwetter verursachte Nofage vieler Landwirte erfordert rasche und wirksame Hilfmaasnahmen.

Die Gefertigten beantragen daher:

1. Die Regierung wolle unverzüglich Weisungen erlassen, die Unwetterschäden unter Beiziehung der zuständigen landwirtschaftlichen Körperschaften zu erheben;

2. die Regierung wolle mit Rücksicht auf die ausserordentliche Höhe des Schadens besondere Mittel füs eine ausreichende Hilfsaktion zur Verfügung stellen, da die Mittel des Elementarschadenfondes für eine tatkräftige. Unterstützung der Betroffenen kaum ausreichen dürften;

3.die Regierung wolle den Sleuerbehörden die Weisung erteilen alle Exekutionen an rückständigen Steuern einzustellen;

4. die Regierung wolle den Finanzbehörden anweisen, dein betroffenen LandwIrten entsprechende Steuerabschreibungen zu gewähren;

5. die Regierung möge Sorge dafür tragen, dass in dem betroffenen Gebiete die Wiederherstellung der zerstörten Kommunikationen grössere staatliche Beiträge bewilligt werden.

Prag, am 14. Juli 1932.

Ad. Scholz, Lichtneckert, Stöhr, Spies, Lippert, Tichi, Ikert, Kahler, Wenzel, Eichhorn, Dr. Jesser.