Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

6. zasedání.

Tisk 883.

Odpovědi:

1. ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Hakena a soudr. o persekučním přeložení řídícího učitele Františka Lonského na působistě v jiném školním okrese (tisk 604/5).

2. předsedy vlády na interpelaci sen. Plamínkové, dr Miloty, Pánka a druhů o zanedbáváni hledisek lidskosti a slušnosti při aplikaci zákona v osobních věcech veřejných zaměstnanců (tisk 679/1).

3. předsedy vlády na interpelaci sen. Hubky a spol. ve věci mzdových poměrů dělnictva ve strakonických fezárnách a útoku četnictva na toto dělnictvo při shromáždění jeho dne 19. února 1932 (tisk 713/1).

4. ministra národní obrany na interpelaci sen. Hakena a soudr. o šikanách vojínů 2. jezdeckého pluku v Karlíně (tisk 718/2).

5. ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Fidlíka a soudr. o nehorázné konfiskační praksi na Slovensku (tisk 718/3).

6. vlády na interpelaci sen. J. Krejčího a druhů o zřízení státního fondu elektrisačního pro finanční podporu elektrisace venkova, případně o prodloužení zákona o podpoře soustavné elektrisace venkova (tisk 720/1).

7. ministra veřejných prací na interpelaci sen. Nedvěda a soudr. ohledně chování ministerského rady dr Kurze z V. odboru ministerstva veřejných prací při návštěvě deputace severočeských horníků v ministerstvu (tisk 728/1).

8. ministra financí na interpelaci sen. Füssyho a druhov o protizákonnom zdanení traktorov, užívaných v zemedelstve (tisk 728/3).

9. ministra financí na interpelaci sen. Kianičky a druhů v záležitosti Jana Pavelce, řezníka a uzenáře v Hranicích (tisk 783/1).

10. ministra financí na interpelaci sen. Karpíškové a soudr. stran inserování a dovozu preparátů z ciziny k léčení pohlavních chorob (tisk 843/3).

883/1.

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci senátora Hakena a soudruhů

o persekučním přeložení řídícího učitele Františka Lonského na působiště v jiném školním okrese (tisk 604/5).

František Lonský, řídící učitel v Rohatcích byl přeložen zemskou školní radou v Praze podle § 55 služební pragmatiky ze služebních důvodů. Přeložení toto není v rozporu s § 10 zákona čís. 76/1919 Sb. z. a n., ježto tento předpis nezakládá nároku na nepřesaditelnost veřejných zaměstnanců, kteří jsou obecními funkcionáři.

V Praze, dne 13. července 1932.

Ministr školství a národní osvěty:
Dr Dérer v. r.

883/2.

Odpověď

předsedy vlády

na interpelaci senátorů Plamínkové, dr Miloty, Pánka a druhů

o zanedbávání hledisek lidskosti a slušnosti při aplikaci zákona v osobních věcech veřejných zaměstnanců (tisk 679/1).

O případech v interpelaci uvedených, dovolujeme si sděliti toto:

K ustanovení diplomovaných ošetřovatelek ve všeobecné nemocnici v Praze došlo proto později, že bylo mezi zúčastněnými ministerstvy jednáno, aby mohlo býti pří posuzování šestileté doby podle §u 85 vl. nař. č. 22/1927 Sb. z. a n. přihlédnuto též k jejich služební době skutečně ztrávené před účinností cit. vládního nařízení v ústavech uvedených v §u 1, odst. 1., řečeného nařízení.

Pro nepřiznání zpětné účinnosti jmenování bylo v prvé řadě rozhodným, že fond pražské všeobecné nemocníce jakožto nositel příslušných výdajů nebyl s to dotyčné výdaje hraditi a nebyl tudíž dán předpoklad pro zpětnou účinnost předepsanou usnesením vlády ze dne 27. října 1928 tím, že o úhradu vyššího nákladu musí býti postaráno.

V příčině učitelky domácích nauk Heleny Capové, roz. Široké se podotýká, že žádost její, aby pro zvýšení služného jí byla započtena doba odsloužená na školách národních před dobrovolným přerušením služby (v důsledku ztráty československého státního občanství provdáním se za cizince) s válečnými půlletími, jest dosud předmětem řízení mezi zúčastněnými ministerstvy. Učinil jsem opatření, aby bylo o ní v nejbližší době rozhodnuto.

Dlužno však již nyní podotknouti, že se v obdobných případech válečná půlletí nezapočítávají z důvodů zásadních; zásada tato je směrodatnou zvláště nyní v době finanční krise.

V Praze, dne 21. července 1932.

Předseda vlády:
Udržal v. r.

883/3.

Odpověď

předsedy vlády

na interpelací senátora Hubky a spol.

ve věci mzdových poměrů dělnictva ve strakonických fezárnách a útoku četnictva na toto dělnictvo při shromáždění jeho dne 19. února 1932 (tisk 713/1).

Ve mzdových věcech příslušné úřady, zejména živnostenské inspektoráty a okresní úřady zakročují buď z vlastní iniciativy nebo na žádost stran, aby pokud možno bylo zabráněno propouštění zaměstnanců a případné pracovní spory aby byly smírně odstraněny.

Přednosta okresního úřadu ve Strakonicích, byv deputací dělnictva strakonických fezáren požádán dne 19. února t. r. o zprostředkování ve mzdovém sporu, ihned smluvil telefonicky se živnostenským inspektorátem v Táboře den i hodinu, kdy se tento ujme zprostředkování, a vyrozuměl o tom ještě téhož dne dopoledne tajemníka soc. dem. organisace, který vedl deputaci dělnictva k okresnímu úřadu. Není proto správným tvrzení, že okresní úřad neprojeví v tomto směru dostatečné ochoty.

Aby byl zachován veřejný klid a pořádek, byl zástup, který se po 17. hodině shlukl na náměstí v počtu asi 1.000 osob a k němuž promluvila podle pozdějšího zjištění tajemnice rudých odborů, opětovně vyzván intervenujícím úředníkem okresního úřadu k rozchodu, ježto se stal též pokus ohroziti bezpečnost městské policejní stráže a zmařiti předvedení, resp. zjištění zmíněné ženy. Výzvy k rozchodu však neměly účinku, ač byly ještě opětovány velitelem četnictva a městským policejním revisorem, a proto na rozkaz intervenujícího úředníka četnictvo a městská policejní stráž dav rozptýlily a z náměstí vytlačily. Při tom četnictvo postupovalo v sevřených formacích zcela správně podle platných předpisů v postoji na bodák a není pravda, že se vrhlo mezi lid a tlouklo nemilosrdně kolbami zejména do žen a že klid na náměstí rušily jen plačící ženy. Také u osob, které se přihlásily jako zraněné, nebylo pří lékařské prohlídce žádné zranění shledáno.

Vzhledem k vylíčeným okolnostem nelze okresnímu úřadu a četnictvu nic vytýkati a není proto důvodu, aby v tomto směru bylo ohledně postupu okresních úřadů a četnictva z podnětu uvedeného případu něco zařízeno.

V Praze, dne 5. září 1932.

Předseda vlády:
Udržal v. r.

883/4.

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci senátora Hakena a soudruhů

o šikanách vojínů 2. jezdeckého pluku v Karlíně (tisk 718/2).

Podle platných předpisů a výnosů MNO jest jakékoli týrání, šikanování a urážení vojínů v čs. armádě co nejpřísněji zakázáno. Jest největší snahou nejen mojí, nýbrž i všech rozhodujících činitelů vojenské správy, jak jsem již při četných příležitostech veřejně prohlásil, aby všechny výstřelky tohoto druhu byly naprosto potlačeny.

Proto jest a bude i v budoucnosti každý případ týrání vojínů, jakmile se objeví, svědomitě vyšetřován a vinníci exemplárně potrestáni.

Také případ vylíčený v interpelaci podrobil jsem přísnému vyšetření, při němž bylo zjištěno toto:

Dne 21. ledna t. r. nebyly mužstvu 1. eskadrony 1. jezdeckého pluku v Karlíně dány žádné dovolené přes čas. Úkolem podporučíka presenční služby J. U. dra Kozáka, který toho dne byl ve funkci dozorčího důstojníka kasáren, bylo ve smyslu platných předpisů provésti po 21. hodině prohlídku vojínů, zdali jsou všichni v ubikacích a zdali vydaný zákaz dovolených nebyl přestoupen.

Přehlídka dála se na dvoře, což podle platných předpisů není dovoleno, a protáhla se asi do 21.25 hodin proto, že někteří vojíni přišli na dvůr neúplně oblečeni a byli posláni zpět se obléci. Podle platných předpisů měl dozorčí důstojník přehlídku vykonati v ubikacích podle záhlavních tabulek a nikoliv na dvoře.

Jelikož podporučík presenční služby dr Kozák v tomto případě nepostupoval správně, udělil mu ihned druhého dne jeho velitel v mezích své kázeňské pravomoci přísnou důtku a patřičně jej poučil.

Vzhledem k tomu, že podporučík dr Kozák jsa mladým, nezkušeným důstojníkem dopustil se uvedeného činu poprvé a toliko z neznalosti služebních předpisů, nikoli ze zlého úmyslu, dále vzhledem k tomu, že tu o týrání v pravém slova smyslu nelze mluviti, považuji trest důtky za dostatečný a nenařídil jsem dalšího stíhání.

V Praze, dne 12. července 1932.

Ministr národní obrany:
Dr Viškovský v. r.

883/5.

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci senátora Fidlíka a soudruhů

o nehorázné konfiskační praxi na Slovensku (tisk 718/3).

Zabavení neperiodického tiskopisu >Ročenka slovenskej chudoby na r. 1932<, nařízené státním zastupitelstvím v Bratislavě a to též pro místa v interpelaci uvedená, bylo krajským soudem v Bratislavě přezkoumáno a v plném rozsahu potvrzeno. Námitky proti soudnímu nálezu podány nebyly.

V Praze, dne 31. července 1932.

Ministr spravedlnosti:
Dr Meissner v. r.

883/6.

Odpověď

vlády

na interpelaci senátora J. Krejčího a druhů

o zřízení státního fondu elektrisačního pro finanční podporu elektrisace venkova, případně o prodloužení zákona o podpoře soustavné elektrisace venkova (tisk 720/1).

Úprava, jíž se interpelace domáhá, stala se zákonem ze dne 19. května 1932, č. 72 Sb. z. a n., kterým se mění ustanovení § 1 zákona ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb. z. a n. o finanční podpoře elektrisace venkova, ve znění zákona ze dne 22. března 1929, č. 46 Sb. z. a n.

V Praze, dne 9. září 1932.

Předseda vlády:
Udržal v. r.

883/7.

Odpověď

ministra veřejných prací

na interpelaci senátora Nedvěda a soudruhů ohledně chování ministerského rady dr Kurze z V. odboru ministerstva veřejných prací pří návštěvě deputace severočeských horníků v ministerstvu (tisk 728/1).

Deputace stávkového výboru mosteckého vedená pp. poslanci Štětkou a Hruškou a p. sen. Nedvědem nemohla býti ministerským radou dr Kurzem dne 12. dubna t. r. přijata, neboť jmenovaný úředník byl plně zaměstnán poradami o likvidaci stávky na Mostecku.

V Praze, dne 26. srpna 1932.

Ministr veřejných prací:
Ing. Dostálek v. r.

883/8 (původní znění).

Odpověď

ministra financí

na interpelaci senátora Füssyho a druhov

o protizákonnom zdanení traktorov, užívaných v zemedelstve (tisk 728/3).

Při zdaňování traktorů daní z motorových vozidel nutno se říditi předpisy §§ 8 a 9, odst. 1., č. 4. zákona ze dne 14. července 1927, č. 116 Sb. z. a n. o silničním fondu a §§ 17 a 18 (k odst. 1., č. 4. zák.) prov. nařízení k tomuto zákonu z 15. září 1927, č. 144 Sb. z. a n.

Pro posouzení, jde-li o traktory podléhající dani z motorových vozidel, jest směrodatné, používá-li se jich k dopravě osob nebo nákladů po veřejných cestách nebo místech. Vozidla, jichž nelze k dopravě vůbec použíti, nejsou předmětem daně a nepodléhají tedy zdaňovací ani přihlašovací povinnosti (viz § 17 prov. nař., jenž poukazuje příkladmo na traktorové pluhy, t. j. vozidla konstruovaná způsobem, znemožňujícím jakékoli jiné použití než v polním hospodářství).

Traktory používané k dopravě osob nebo nákladů po veřejných silnicích a cestách podléhají zásadně dani z motorových vozidel, a to beze zřetele na účel upotřebení (v průmyslu, obchodu, lesním hospodářství atd.).

Osvobození od daně z motorových vozidel podle §u 9, odst. 1., č. 4. cit. zákona předpokládá, že jde

1. o traktor, kterého se používá k dopravě,

dále 2. že se ho používá v polním hospodářství

a 3. že zprostředkuje dopravu osob nebo nákladů mezi hospodářskými budovami a poli, na nichž poplatník, t. j. majitel nebo držitel traktoru sám hospodaří.

Používá-li se tedy traktorů též k jiným účelům než k polnímu hospodářství (na př. ke svážení štěrků, cihel a pod.), nebo nezprostředkují-li traktory dopravu výhradně jen mezi hospodářskými budovami a poli, na nichž poplatníci sami hospodaří (doprava obilí do mlýna, na nádraží a pod.) nebo používá-li se traktorů nejen ve vlastním polním hospodářství, nýbrž též k dopravě a k pracím na cizích polích, nutno je zdaňovati, použijí-li ovšem veřejné cesty.

Okolnost, že se traktoru používá také k pracím na cizích polích, na nichž majitel traktoru sám nehospodaří, nemůže sama o sobě založiti daňovou povinnost.

Tento výklad jest ve shodě s požadavky interpelace i se zásadami nálezu nejvyššího správního soudu z 11. března 1931, č. 3303/31, na nějž interpelace poukazuje a byl vynesením ministerstva financí z 1. října 1931, č. 41.362/31, sdělen všem zemským finančním úřadům s příkazem, aby bylo podle něho ve všech případech postupováno a aby i případy dosud pravoplatně nerozhodnuté byly podle něho projednány. Stížnost interpelace, jakoby závaznost nálezu nejvyššího správního soudu nebyla bývala uznána všeobecně, nýbrž pouze pro konkrétní případ, spočívá tedy na mylné informaci. Pokud ovšem byly některé případy v řádném instančním pořadí již pravoplatně rozhodnuty, nelze vzhledem k nastalé právní moci příslušných rozhodnutí jednati znovu o věci, nehledě ani k tomu, že jest téměř vyloučeno podati po dlouhé době věrohodný důkaz o potřebných skutkových okolnostech.

Tento stav věci mi neskytá důvodu, abych učinil opatření ve smyslu interpelace. Konkrétní případy, v nichž by nebylo šetřeno směrnic, daných citovaným nálezem nejvyššího správního soudu a vynesením ministerstva financí, jsem ochoten dáti neprodleně vyšetřiti.

V Praze, dne 11. srpna 1932.

Ministr financí:
Dr Trapl v. r.

Překlad ad 883/8.

Válasz

a pénzügyi minisztertől

Füssy szenátor és társai

interpelációjára a mezőgazdaságban használt traktorok törvényellenes megadóztatása tárgyában (728/3, ny.-sz.).

A traktoroknak gépjármüadó által való megadoztatásánál az útalapról szóló 1927, július 14.-i 116. tgy. sz. törvény 8. § és 9, § 1. bek. 4. pontjanak s az idézett törvényhez kiadott 1927. szeptember 15.-i 144. tgy. sz. végrehajtási utasítás 17. és 18. §§ (a törv. i. bek. 4. pont.) rendelkezéseihez kell alkalmazkodni.

Annak a megitélésénél, vajjon gépjármüadó alá eső traktorok forognak-e szóban, irányadó az, vajjon azok személy- vagy teherszállítás céljaira közutakon vagy közhelyeken használtatnak-e. Ama jármüvek, amelyek szállítás céljaira egyáltalában nem használhatok, adótárgyaknak nem tekintetnek s adózási és bejelentési kötelezettség alá sem esnek (lásd á végrehajtási utasítás 17. §-át, amely példaképen a traktoros ekékre, azaz oly szerkezetü jármüvekre mutat rá, amely szerkezet azoknak bármilyen mezőgazdaságon kívüli használatát lehetetlenné teszi).

A személyeknek és terheknek közutakon és egyéb utakon eszközölt szállítására használt traktorok elvben, és pedig tekintet nélkül azok használati rendeltetésére (iparban, kereskedelemben, erdögazdaságban és has.) gépjármüadónak vannak alávetve.

A gépjármüadó alól való mentesítés az id. törvény 9. § 1, bek. 4. p. szerint feltételezi azt, hogy oly traktorról van szó,

1. amely szállításra használtatik, továbbá,

2. hogy az mezőgazdaságban nyer alkalmazást, és

3. hogy az szemely- vagy teherszállítást közvetít oly mezőgazdasági épületek és földek között, amelyeken az adózó, azaz a traktor tulajdonosa vagy birtokosa maga gazdálkodik.

Ha tehát a traktor nem csupán a mezőgazdaságban (pl. kavics, tégla s has. szállitására), hanem egyéb célokra is használtatik, vagy ha a traktorok a szállítást nem kizárólag azon épületek és földek közőtt kőzvetítik, amelyeken az adózó maga gazdálkodik (a gabona elszállitására a malomba, a pályaudvarra s has.), vagy ha a traktorok nemcsak az adózó saját gazdaságában, hanem idegen földeken eszközőlt szállításra és munkavégzésre is használtatnak, ez esetben adóval rovandók meg, feltéve, hogy a közutat használják.

Ama körülmény, hogy a traktor idegen földeken való munkavégzésre is felhasználtatik, az adókötelezettséget egymagában még nem állapíthatja meg.

E magyarázat úgy az ipterpelláció követelményével, valamint a legfelsőbb közigazgatási biróságnak 1931. március 11.-i 3303/31. sz. döntvényével is, amelyre az interpelláció is ramutat, összhangzatban van, s a pénzügyi minisztérium 1931. október 1.-én kelt 41.362/31. sz. határozatával az összes országos pénzügyi hatóságokkal tudomásulvétel és valamennyi konkrét esetben való miheztartás végett közöltetett a célból, hogy az ezideig még jogerősen el nem intézett esetek eszerint tárgyaltassanak le. Az interpelláció ama panasza, mintha a legfelsőbb közigazgatási biróság döntvényének kötelező ereje általánosságban el nem ismertetnék és csupán a konkrét esetre alkalmaztatnék, következőleg téves információn alapul. Amenynyiben természetesen egyes esetek a rendesfelebbvitel során már jogerősen eldöntettek, az ügyet az illető határozatok beállott jogerejére való tekintettel ujból megtárgyalni nem lehet, nem is tekintve azt, hogy a ténykörülmények hiteles bizonyítása hosszú idő lefolytával úgyszólván ki van zárva.

Az ügy vázolt állapota nem nyujt indokot arra, hogy az interpelláció értelme szerinti intézkedéseket megtegyem. Ama konkrét eseteket, amelyknél a legfelsőbb közigazgatási biróság döntvényében leszögezett elvek tekinteten kívül hagyattak, hajlandó vagyok haladéktalapul megvizsgáltatni.

Praha, 1932. augusztus 11.-én.

A pénzügyi miniszter:
Dr. Trapl s. k.

883/9.

Odpověď

ministra financí

na interpelaci senátora Kianičky a druhů

v záležitosti Jana Pavelce, řezníka a uzenáře v Hranících (tisk 783/1).

Proti Janu Pavelci z Hranic bylo zahájeno trestní řízení důchodkové pro odůvodněné podezření, že provádí porážky bez ohlášení a zdanění; pravděpodobné zkrácení daně z masa a případná pokuta byly současně zajištěny na jeho nemovitosti.

Poněvadž při tom šlo o opětované páchání těžkých přestupků důchodkových a byla důvodná obava, že by Jan Pavelec, jsa ponechán na svobodě, mařil vyšetřování, byla na něj uvalena kolusní vazba, která se ukázala později nezbytnou také u jeho dvou pomocníků.

Stížnost Jana Pavelce proti vyšetřovací vazbě byla okresním soudem důchodkovým zamítnuta; jeho pomocnÍci stížnost nepodali.

Jakmile však pominuly důvody této vazby, byli Pavelec i jeho dva pomocníci z ní propuštěni, posledně jmenovaní již dne 28. ledna, resp. 9. února 1932.

Pro neúplnost průkazního materiálu nebylo dosud trestní řízení důchodkové skončeno, podřízeným úřadům však ukládám, aby řízení neprodleně ukončily tak, aby o věci a o případném výmazu knihovního zajištění mohlo býti s největším urychlením rozhodnuto.

Ke konečnému bodu interpelace uvádím, že šlo v tomto případě o kolusní vazbu vyšetřovací, která může býti nařízena za podmínek v §u 559 trestního zákona důchodkového stanovených, a která nesouvisí se zajištěním zkrácené daně a pokuty, nýbrž má za účel zabrániti tomu, aby obviněný, jsa ponechán na svobodě, mařil nějakým způsobem vyšetřování.

Ke zmínce o tom, že byl Pavelec zbaven státní dodávky pro vojsko, podotýkám, že stalo-li se tak, neměl na to vyšetřující úřad nějakého vlivu, neboť mu o tom není ničeho známo.

V Praze, dne 9. července 1932.

Ministr financí:
Dr Trapl v. r.

883/10.

Odpověď

ministra financí

na interpelaci sen. Karpíškové a soudruhů

stran inserování a dovozu preparátů z ciziny k léčení pohlavních chorob (tisk 843/3).

Ministerstvo financí na upozornění čsl. společnosti pro potlačování chorob pohlavních v Praze, že se do Československé republiky dovážejí neúčinné přípravky k léčení pohlavních chorob, které v tisku nabízí a zasílá firma E. Timm (Etico) v Enschede v Holandsku a firma G. Schröter ve Varmbrunnu v Pruském Slezsku, uložilo výnosem ze dne 1. srpna 1932, č. 57886/32 okrskovým celním správám, aby připamatovaly všem celním úřadům ustanovení odst. 10, oddílu III/6 přílohy A k prováděcímu nařízení k celnímu zákonu (č. 168/1927 Sb. z. a n.), podle něhož jest dovoz těchto nebo jiných takových přípravků zakázán.

Na věc bylo upozorněno současně ministerstvo pošt a telegrafů s požádáním za součinnost podle celních předpisů.

V Praze, dne 5. září 1932.

Ministr financí:
Dr Trapl v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP