Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.
III. volební období.
7. zasedání.
Tisk 907.
Zpráva
sociálně-politického výboru
k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 891) o návrhu poslanců Bečka, Brožíka, Husnaje a soudr., kterým se rozšiřuje působnost zákona ze dne 25. února 1920, č. 144 Sb. z. a n., o závodních a revírních radách při báňském průmyslu na území Podkarpatské Rusi.
Poslanecká sněmovna schválila dne 20. října 1932 osnovu zákona, kterou se rozšiřuje působnost zákona o závodních a revírních radách v báňském průmyslu na území Podkarpatské Rusi.
Na území Podkarpatské Rusi jsou státní solné doly v Slatinských Dolech. V závodech těchto je zaměstnáno celkem s dozorci a úřednictvem 852 zaměstnanců. Zákon ze dne 25. února 1920, č. 144 Sb. z. a n., o závodních revírních radách v báňském průmyslu se na území Podkarpatské Rusi nevztahuje. Je to jistě nespravedlnost vůči dělníkům v Podkarpatské Rusi. Závodní a revírní rady vykonávají činnost sociální, humánní i kulturní a jestliže se tyto instituce osvědčily v celé republice, není žádné příčiny odpírati to na Podkarpatské Rusi. Zaměstnanci báňského průmyslu na Podkarpatské Rusi nesou velmi těžce toto výjimečné postavení.
Vedle toho nevztahují se ustanovení zákona č. 143/1920 Sb. z. a n. o účasti zaměstnanců na správě závodů a jich podílu na čistém zisku na Podkarpatskou Rus. V této zemi je působnost tohoto zákona dvojnásobně potřebna, aby mohla býti vykonávána obrodná práce mezi báňským zaměstnanectvem tak, jak se děje v ostatních zemích. Praktická působnost závodních rad a revírní rady přivodí zároveň také nejen právnicky, ale také prakticky účinnost zák. č. 170/1924 Sb. z. a n. o báňských rozhodčích soudech. Pro Podkarpatskou Rus bude působiti rozhodčí soud v Bratislavě. Právní účinnost tohoto zákona je nesporná, neboť nemá žádného obmezovacího ustanovení ve smyslu odstavce 2. § 7 ústavní listiny Československé republiky.
K článku II. navrženého zákona dlužno poznamenati, že území Podkarpatské Rusi nemá takového báňského průmyslu, aby bylo možno pro tuto zemi zříditi samostatnou báňskou revírní radu.
Proto se navrhuje přičlenění Podkarpatské Rusi k Slovensku, aby obě země tvořily společný obvod působnosti jedné báňské revírní rady v Bratislavě. Ustanovením jedné společné revírní rady se na autonomii Podkarpatské Rusi ničeho nemění, rozhodují zde více méně praktické důvody. Samostatná revírní rada pro Podkarpatskou Rus by pro malý počet příslušníků nebyla s to vykonávati v plné míře jí přikázané povinnosti. Revírní rada v Bratislavě vydává trojjazyčný informační a poučný časopis »Věstník«, který menší revírní rada vydávati by nemohla.
Je proto třeba doplniti zákon změnou posledního odstavce § 16 a nahraditi jej tímto ustanovením:
» Závodní rady na území Slovenska na dobu přechodnou i Podkarpatské Rusi volí jednu společnou revírní radu se sídlem v Bratislavě. «
Sociálně-politický výbor doporučuje proto, aby osnova zákona o rozšíření působnosti zákona o závodních a revírních radách ze dne 25. února 1920, čís. 144 Sb. z. a n., byla slavným senátem schválena tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna, ve znění sen. tisku č. 891.
V Praze, dne 3. listopadu 1932.
V. Johanis v. r.,
předseda.
Jos. Koukal v. r.,
zpravodaj.