Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

7. zasedání.

Tisk 909.

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí se Smlouvou o úpravě otázek vyplývajících ze stanovení hranice mezi republikou Československou a republikou Polskou (hraničním statutem), podepsanou v Gdyni dne 24. září 1931 a se Závěrečným protokolem z téhož dne.

Smlouva s republikou Polskou obsahuje ustanovení o určení a dokumentaci státních hranic, jakož i o postupu při možných nejasnostech těchto dokladů, pak řešení otázek o veřejných cestách a mostech na hranicích. Jde jednak o cesty hranicemi napříč přeťaté, jednak o cesty, kterými po délce hranice pobíhá. U cest, které jsou hranicemi přeťaty na příč, jde hlavně o jejich udržování, kdežto u cest, kterými hranice probíhají po dálce, o úpravu jejich udržování. V té příčině dohodly se oba státy, že při cestách hraničních každý stát bude udržovat ne pouhou svoji polovici, nýbrž celou cestu po celé šířce, ovšem jen v úseku, o kterém se oba státy dohodnou, kdežto při mostech hraničních bude sice udržování provádět jen jeden ze států, ale stát druhý přispěje na výlohy udržovací.

Rovněž se týče dohoda silniční policie, hraničních toků a vodních práv, která se týkají toků hranicí přeťatých, pak meliorace pozemku k hranici přilehlých, nových vodních práv a vodních knih obou států.

Důležité jest dohodnutí o voroplavbě, kterým jest dovoleno, aby vory po řece Dunajci byly dopravovány až do Marcinkovic osazenstvem československým, což dosud nebylo připouštěno. Tím se zjednoduší a zlevní doprava vorů a bude získána i výdělečná práce našim voroplavcům.

Nová úmluva upravuje také sdělování údajů o vodních stavech, stavech ledů, o velikostí srážek, pak věci rybářské, honitbu na hranicích a zejména i otázku hranic, které šly středem vodních toků. Toky tyto měnily časem svoji polohu, takže se stávalo, že hranice státní nešla už středem toku, nýbrž po suchém pozemku. Šlo o rozhodnutí, zdali hranice státní má býti ohyblivá podle místa toků a má-li být přenesena na střed těchto toků i tenkrát, když. polohu svoji změnily, nebo má-li zůstat hranicí pevnou, která jde určitým místem nehledíc na změnu toku. Rozhodnutí stalo se ve prospěch nepohyblivosti hranice, takže hranice budou nyní pevné a změnou toku nebude se měnit hranice státní.

Novou úmluvou jest upraveno také užívání vody z hraničního toku jakož i ochrana a udržování hraničních znaků a měřických značek.

Potřebám obyvatelstva, zejména na Slovensku a na Podkarpatské Rusi, bylo vyhověno ustanovením, že jest dovoleno užívání cest i takových, které vedou po území druhého státu, zejména také i k napájení dobytka na druhé straně hranic.

Rovněž byly ujednány úlevy celní a pasové pro snazší úřední činnost a technické podnikání na hranicích.

Pokud se nová úmluva týče hraniční čáry, neobsahuje nijakého ustanovení, kterým by se měnilo státní území, a proto jest sice potřebí k jejímu schválení souhlasu Národního shromáždění; ale nikoli ve formě ústavního zákona.

Ústavně-právní výbor navrhuje proto, aby senát Národního shromáždění se usnesl, že souhlasí se smlouvou svrchu označenou.

V Praze, dne 25. října 1932.

Dr Havelka v. r.,
místopředseda.

Dr Veselý v. r.,
zpravodaj.

Smlouva tato netýká se vlastního vedení hranice mezi naší republikou a Polskem ve smyslu zeměpisném, neboť tato hranice byla stanovena při vzniku obou států a pokud bylo ještě dodatečně ji definitivně určit na některých místech na Těšínsku, Oravě a Spiši, stalo se tak prací delimitační komise mezinárodní v r. 1924. Jde však o to, aby vyznačení státních hranic bylo doplněno smluvní úpravou otázek právní a hospodářské povahy, vzniklých rozhraničením nebo s ním souvisejících. Jednání o to zahájená vedla k řešení celé řady takových otázek vyplývajících ze života a hospodářských potřeb krajů, které jsou rozděleny hranicí mezi naším státem a polským.

Smlouva obsahuje dlouhou řadu předmětů, o nichž bylo dosaženo dohody. Jde v ní o úpravu a udržování veřejných cest a mosty na hranici, o úpravu právních poměrů na hraničních tocích, o zabezpečení meliorace pozemků k hranici přilehlých, o vodoprávní řízení na hranici, o vodohospodářské podnikání, o úpravu voroplavby, o to, jak si oba státy mají sdělovati údaje o stavu vody a ledu, o úpravu rybolovu a honitby, o obecné užívání z hraničních toků, o určení udržovacích úseku o různé hospodářské, celní a pasové úlevy, jež byly sjednány pro snazší úřední činnost a technické podnikání na hranici.

Ježto smlouva slouží úpravě klidných sousedských styků mezi naší republikou a Polskem a zdaru hospodářského podnikání po obou stranách hranic, navrhuje zahraniční výbor, aby slavný senát vyslovil souhlas s uvedenou smlouvou.

V Praze, dne 3. listopadu 1932.

Václav Donát v. r.,
předseda.

F. V. Krejčí v. r.,
zpravodaj.