Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

7. zasedání.

Tisk 958.

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 229. schůzi dne 16. prosince 1932 tuto osnovu zákona:

ze dne............

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Movité věci nemohou býti v exekuci zcizeny za cenu nedosahující aspoň jedné poloviny odhadní ceny (§ 277, odst. 1., exekučního řádu, § 27, odst. 1., čl. VI., zákona ze dne 19. ledna 1928, č. 23 Sb. z. a n.).

(2) Nemovité věci všeho druhu nemohou býti v exekuci v žádném případě zcizeny za cenu nižší než za dvě třetiny odhadní ceny.

(3) Vládním nařízením může býti stanoveno, že na přechodnou dobu v celém státním území nebo některých jeho částech se i nejnižší přípustné podání při exekučních prodejích věcí movitých zvyšuje na dvě třetiny odhadní ceny.

§ 2.

Vyhlášky o dražbách věcí movitých i nemovitých buďte uveřejněny tak, aby byly uvedeny ve známost kruhů co nejširších, zejména buďte vždy vyhlášeny jak v obci bydliště dlužníkova, tak i v obci, ve které jsou věci, na něž se vede exekuce, dále v obci, ve které má býti vykonána dražba, a v obci, ve které byly převezené movité věci zabaveny. Nařízení prodeje buď uvedeno ve známost také jiným způsobem v obci obvyklým. Obce jsou povinny dožádání soudu o vyhlášení prodeje bezodkladně vyhověti. Jinak zůstávají dosavadní předpisy o způsobu uveřejnění vyhlášek nedotčeny.

§ 3.

(1) Lhůta jednoho roku ustanovená v § 256 exekučního řádu a § 6, čl. VI., zák. č. 23/1928 Sb. z. a n., se prodlužuje na dva roky.

(2) Bylo-li dražební řízení zrušeno, může soud podle povahy případu povoliti novou dražbu movitých věcí i před uplynutím šestiměsíční lhůty, ustanovené v § 282 exekučního řádu a v § 33, čl. VI., zák. č. 23/1928 Sb. z. a n. Na návrh věřitele může soud povoliti odklad dražby nejméně na dobu tří měsíců. Takovýto odklad možno povoliti pouze jednou.

(3) V zemích Slovenské a Podkarpatoruské buď dražební rok k prodeji movitých věcí ustanoven vždy jen na přihlášení věřitele.

§ 4.

Ustanovenia zák. čl. LX/1881, o exekučnom pokračovaní, sa menia takto:

1. V § 147 a na všetkých ostatných miestach zákona nahradzuje sa označenie "výkričná cena" slovami "odhadná cena".

2. § 147, odst. 2., znie: "Dražba koná sa zpravidla v súdnej budove. Z dôležitých dôvodov môže byť dražba vykonaná v mieste, kde je nemovitosť."

3. § 148 znie:

(1) "Odhad nemovitosti, danej do dražby, vykoná súd zpravidla s privzatím znalcov.

(2) Pri odhade treba zistiť, akú hodnotu má nemovitosť, či sa zachovajú na nej viaznuce slúžobnosti, výmenky a iné vecné bremená, ako aj akú hodnotu má nemovitosť bez týchto bremien; slúžobnosti, výmenky a iné vecné bremená, viaznuce na nemovitosti, treba odhadnúť tiež osve a uviesť istiny, ktoré stačia na ich úhradu.

(3) Zároveň s odhadom nemovitosti treba previesť aj odhad jej príslušenstva, ktoré má byť spolu vydražené.

(4) Ustanovenia o zásadách, ktorých treba sa pridržiavať pri odhade, o postupe pri odhade, o počte znalcov, ich výbere a odmene, ako aj o tom, kedy nie je treba k odhadu pribrať znalca, budú vydané vládnym nariadením."

4. Prvá veta odst. 2., § 170 znie: "Potom sa začne dražiť a pokračuje sa v dražbe, dokiaľ sa činí vyššie podanie."

5. Odst. 5., § 170 doplňuje sa týmito ďalšími vetami: "Vymáhajúci veriteľ, jeli při dražbe osobne prítomný alebo zastúpený, môže v páde, že najvyšší sľub nedosahuje odhadnú cenu, prv ako vyslaný orgán vyhlásí nemovitosť za kúpenú tým, kto učinil najvyšší sľub, žiadať o odklad dražby. Ak je dražba nariadená v záujme niekoľko veriteľov, môžu prítomní alebo zastúpení veritelia len spoločne použiť tohoto práva. Práva odkladu nemožno použiť, žiada-li dlžník, aby sa nariadená dražba vykonala."

6. V § 173, odst. 1. sa vynecháva ustanovenie písmeny f).

7. V § 179, odst. 1., písm. f ) znie:

"keď boly porušené predpisy § 170 o podávaní, o záverečnej lehote a o skončení dražby."

8. Ustanovenia §§ 159, 160 a 171 sa zrušujú.

9. § 187, odst. 3., č. 3., doplňuje sa týmto ustanovením: "K týmto útratám sa však nepočítajú trovy vzniklé zastúpením vymáhajúcich veriteľov pri novej dražbe."

10. Posledný odstavec § 188 vo znení zák. čl. VII/1912 bude znieť: "Jestliže najvyššie podanie nepresahuje trovy exekúcie, prisúdené veriteľovi, zruší exekučný súd dražbu z úradnej moci, akonáhle márne uplynula lehota, ustanovená k ponúknutiu vyššieho podania."

11. § 189, odst. 1., písm. a) znie:

"kolkové poplatky pojednávania o poradí, odmena kurátora ustanoveného k zastupovaniu neznámych veriteľov a v prípade §§ 164 a 212 trovy a odmena núteného správcu, ináč majú útraty vymáhajúceho veriteľa rovnaké poradie, ako jeho pohľadávka."

§ 5.

(1) V zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej treba žiadosť za povolenie uhradzovacej exekúcie zamietnuť alebo exekúciu už povolenú zrušiť na návrh alebo z úradnej moci, jestliže bola žiadaná na základe rozsudku pre zameškanie alebo platebného rozkazu alebo zmenočného platebného rozkazu, proti ktorému nebolo včas použité odporu alebo námietok, alebo na základe rozsudku z uznania, jestliže

a) vymáhaná pohľadávka vznikla z jednania nedovoleného podľa predpisov prvej hlavy zák. čl. XXV/1883, o úžere a škodlivých úžerných obchodoch;

b) vymáhaná pohľadávka je pohľadávkou za dodané liehové nápoje, ktorá je podľa zák. čl. XXV/1883 nežalovateľná;

c) úroky exekúciou vymahané presahujú mieru ustanovenú v § 21 zák. čl. XXV/1883, rátajúc v to aj úroky prirátané k istine.

(2) Rozhodnutie podľa odst. 1. vydá exekučný súd usnesením po ústnom pojednávaní prevedenom s obidvoma stranami. Zrejmo bezdôvodný návrh treba bez ďalšieho pokračovania odmietnuť.

(3) Ak bol podaný návrh na zamietnutie žiadosti o povolenie uhradzovacej exekúcie podľa odst. 1., alebo ak sa zaháji pojednávanie o jej zamietnutí z úradnej moci, zároveň so zahájením pokračovania vybaví súd žiadosť o povolenie uhradzovacej exekúcie prezatýmne povolením exekúcie zaisťovacej.

(4) Ak bol podaný návrh na zrušenie uhradzovacej exekúcie podľa odst. 1., alebo ak sa zaháji pojednávanie o jej zrušení z úradnej moci, treba výkon uhradzovacej exekúcie odložiť do tej doby, až bude rozhodnuté podľa odst. 1.

§ 6.

Ustanovení §§ 1 a 2 platí také o exekucích pro daně, přirážky, poplatky, cla a jiné veřejné dávky.

§ 7.

(1) Kdo nepravdivou zprávou, již pokládati za pravdivou nemá dostatečných důvodů, nebo jinými pletichami přiměje jiného, aby se zdržel účasti nebo podávání při veřejné dražbě, nebo vůbec úmyslně způsobí, že jiný se nemůže účastniti veřejně dražby,

kdo jinému přímo či nepřímo nabídne, slíbí nebo poskytne majetkový prospěch za to, že se zdrží podávání při veřejné dražbě, nebo za to, že tak učinil, kdo přímo či nepřímo požaduje nebo přijme majetkový prospěch nebo slib takového prospěchu za to, že se zdrží podávání při veřejné dražbě, nebo za to, že tak učinil,

kdo v poměrně krátké době po veřejné dražbě přímo či nepřímo zcizí se ziskem přemrštěným věc, kterou vydražil v úmyslu, aby ji dále zcizil,

kdo přímo či nepřímo přestoupí zákaz účasti při veřejných dražbách (odst. 3.),

bude potrestán soudem pro přestupek vězením od osmi dnů do šesti měsíců.

(2) Byla-li činem uvedeným v odst. 1. způsobena nebo hrozila-li z něho značná škoda, nebo činí-li si vinník z páchání takových činů živnost, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.

(3) Vedle trestu na svobodě může býti uložen peněžitý trest od 50 Kč do 5000 Kč a budiž vysloven zákaz účasti odsouzeného při veřejných dražbách na dobu tří roků. Částku, o kterou zisk vydražitelův převyšuje zisk občanský a kterou v rozsudku určí trestní soud, jest vinník povinen vydati do rozvrhové podstaty.

(4) Pokus trestných činů podle tohoto paragrafu je trestný i v zemích Slovenské a Podkarpatoruské.

§ 8.

§ 128 zák. čl. XL/1879, o přestupcích, se zrušuje.

§ 9.

(1) Tento zákon nabude účinnosti dnem vyhlášení a jeho ustanovení platí i na exekuční řízení, ve kterých před počátkem jeho účinnosti nebyla dosud dražba (prodej) vykonána. Vládním nařízením bude ustanoveno, ve které době pozbudou účinnosti předpisy § 3.

(2) Tento zákon provede ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.

F. Staněk v. r.,
předseda.

JUDr Jan Říha v. r.,
sněm. tajemník.

Jan Rýpar v. r.,
zapisovatel.