Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

7. zasedání.

Tisk 962.

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 234. schůzi dne 21. prosince 1932 tuto osnovu zákona:

ze dne...............1932

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Aby bylo dosaženo úspornosti ve správě státu a státních nebo státem spravovaných podniků, ústavů, fondů a zařízení a ke kontrole této správy zřizuje se parlamentní úsporná a kontrolní komise (komise).

§ 2.

(1) Komise se skládá ze 24 členů a tolikéž náhradníků, z nichž volí poslanecká sněmovna 16 členů a 16 náhradníků a senát 8 členů a 8 náhradníků podle ustanovení svých jednacích řádů, zejména podle zásady poměrného zastoupení (§ 63 zákonů ze dne 15. dubna 1920, č. 325 a 326 Sb. z. a n.). Sdružování stran jest přípustno. Náhradník se volí pro určitého člena.

(2) Uprázdní-li se místo člena nebo náhradníka v komisi, zvolí příslušná sněmovna k oznámení předsednictva komise jiného člena nebo náhradníka. Nové zvolený člen (náhradník) musí náležeti téže volební skupině jako člen, jehož místo se uprázdnilo, leč by tato skupina nenavrhla kandidáta nebo odepřela voleb se zúčastniti.

§ 3.

(1) Pokud tento zákon neustanovuje jinak, platí pro komisi obdobně předpisy jednacích řádů o výborech poslanecké sněmovny a senátu Národního shromáždění.

(2) Kde se podle těchto jednacích řádů k nějakému opatření výboru nebo předsednictva jeho vyžaduje souhlasu předsedy sněmovny (senátu), je třeba při komisi souhlasu předsedy sněmovny poslanecké.

(3) Ustanovení § 27, odst. 3, jednacích řádů neplatí pro jednání komise.

§ 4.

(1) K ustavující schůzi bude komise svolána společným rozhodnutím předsedů obou sněmoven do 14 dnů od jejího zvolení. Schůzi tuto řídí až do zvolení předsedy komise předseda poslanecké sněmovny.

(2) Komise si zvolí předsedu, dva místopředsedy a dva zapisovatele; předsedou musí býti člen poslanecké sněmovny, prvním místopředsedou člen senátu. Předsedající má právo hlasovací.

(3) Předseda komise prohlásí její jednání za důvěrné, usnese-li se tak komise nebo žádá-li toho člen vlády.

(4) Člen komise (náhradník), který by porušil důvěrnost tímto zákonem uloženou, může býti na návrh komise zbaven členství (náhradnictví) sněmovnou, která ho zvolila. Návrh na zbavení členství (náhradnictví) podle tohoto ustanovení musí však býti schválen nejméně dvoutřetinovou většinou členů komise; při tomto jednání předsedá a referuje člen sněmovny, k níž patří člen komise, o kterého jde. Příslušná sněmovna rozhodne o návrhu bez rozpravy prostým hlasováním.

§ 5.

(1) Předseda, oba místopředsedové a oba zapisovatelé tvoří úsporný a kontrolní výbor (výbor). Komise může do tohoto výboru prostou většinou zvoliti další tři až šest svých členů. Ustanovení § 25, odst. 2, jednacích řádů platí i pro tyto členy.

(2) Výboru náleží, aby v součinnosti s vládou nebo s příslušnými členy vlády jakož i s nejvyšším účetním kontrolním úřadem přihlížel bez újmy práv a odpovědnosti vlády a jejích členů, aby ve správě státu a ve státních nebo státem spravovaných podnicích, ústavech, fondech a zařízeních se úsporně a účelně hospodařilo. K tomu cíli provádí výbor také kontrolu tohoto hospodářství, při čemž dbá toho, aby byly zjištěny a odstraněny závady nebo nesprávnosti ve veřejné správě (§ 1), zejména pokud jde o řízení dodávkové. Kontrolní činnost výboru se nevztahuje na zákonitě povolené prostředky, nepodléhající dozoru podle § 5, odst. 2, zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

(3) Výbor může jednati také z vlastního podnětu. Jeho porady jsou důvěrné.

§ 6.

(1) Právo podle § 28, odst. 1, jednacích řádů přísluší také výboru.

(2) Nejde-li o věc, která se vyšetřuje z usnesení sněmovny (senátu), lze ustanovení § 28, odst. 2, jednacích řádů o výslechu svědků užíti teprve tehdy, když se na tom komise na návrh učiněný nadpoloviční většinou členů výboru usnese nadpoloviční většinou svých členů.

(3) Nejde-li o výslech dožádaným soudem, vyslechne svědky zpravodaj komise za předsednictví předsedy (místopředsedy) a přítomnosti zapisovatele. Zpravodaje i zapisovatele určí předseda komise. Předsedající i zapisovatel mohou výslech doplňovati vlastními otázkami. Povede-li se těsnopisecký záznam, jsou jím pověřeni úředníci těsnopisecké kanceláře Národního shromáždění.

(4) Výslech svědků, jakož i protokol a těsnopisecký záznam o nich jsou důvěrné, pokud nebyly čteny ve schůzi komise, která nebyla za důvěrnou prohlášena. To platí také o veškerém ostatním materiálu listinném, o vyžádaných spisech úředních a o písemných posudcích znalců.

§ 7.

Výbor podává komisi o své činnosti zprávy svými zpravodaji, ustanovenými předsedou. Komise může prostou většinou rozhodnouti, mají-li tyto zprávy býti vytištěny a předloženy poslanecké sněmovně a senátu. Týká-li se zpráva věci vyšetřované s použitím § 28, odst. 2, jednacích řádů, může se komise nadpoloviční většinou svých členů usnésti, aby protokoly nebo těsnopisecké záznamy o tomto šetření byly v její schůzi úplně nebo částečně čteny.

§ 8.

Zprávy komise podává poslanecké sněmovně předseda komise, senátu první místopředseda její. Obsahuje-li zpráva komise také návrh usnesení, přikáže ji předseda poslanecké sněmovny rozpočtovému výboru jejímu a další jednání Národního shromáždění postupuje podle předpisů ústavy a jednacích řádů. Týká-li se věc jedině odpovědnosti poslance nebo senátora, podává se zpráva toliko příslušné sněmovně.

§ 9.

Potřebný personál bude komisi opatřen podle zákona ze dne 9. června 1922, č. 186 Sb. z. a n., jímž se mění zákon ze dne 15. dubna 1920, č. 328 Sb. z. a n., o organisaci kanceláří sněmovny poslanecké a senátu.

§ 10.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Současně se zrušuje zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 301 Sb. z. a n., kterým se zřizuje úsporná parlamentní komise.

(2) Provedení tohoto zákona ukládá se všem členům vlády.

F. Staněk v. r.,
předseda.

Dr Říha v. r.,
sněm. tajemník.

Jan Rýpar v. r.,
zapisovatel.