Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.

III. volební období.

7. zasedání.

Tisk 980.

Bilance státního hospodářství za r. 1931, již Národnímu shromáždění předložil Nejvyšší účetní kontrolní úřad státním závěrečným účtem za r. 1931, vykazuje již silné stopy upadající hospodářské konjunktury v našem státě.

Finančním zákonem ze dne 18. prosince 1930 byly stanoveny

Ve skutečnosti skončilo státní hospodaření toho roku, jak vyplývá z rozvahy náležitostí preliminovaných a nepreliminovaných, schodkem Kč 2.081,224.131.14, kdežto koncem roku 1930 obnášel schodek pouze Kč 425,671.142.01. Na štěstí jest tento enormní schodek z části pouze účetním. Předně dlužno z něho odraziti ryze účetní a průběžné částky nepreliminovaných výdajů v celkové výši Kč 728,099.464,42, jimiž provádí se přeměna starších peněžních vkladů do státních podniků na základní kapitál těchto podniků, jež byly do výdajů a příjmů zařaděny vlastně pro evidenci (jako příjmová položka objevují se v >zálohách<), dále snížil se uvedený schodek o vyšší platby nad náležitost u některých státních podniků a u některých dávek a nedoplatky některých náležitostí. Dohromady snížily tyto částky uvedený schodek o Kč 862,470.049.06. Zbytek schodku uhrazen byl z příjmů mimo rozpočet, to jest z úvěrních operací, aktivního salda záloh a z pokladních hotovostí.

Pokladní hotovosti, které koncem roku 1930 obnášely Kč 1.344,767.593,30, poklesly koncem roku 1931 na Kč 1.032,781.585,42, t. j. o Kč 311,986.007,88. Vezmeme-li však zřetel na to, že v r. 1930 byla z pokladních hotovostí vyplacena částka 400 mil. Kč státním drahám jako záloha na projektovanou investiční půjčku, z kteréž byla v r. 1931 opětně pokladním hotovostem refundována (v účtu >záloh<), bylo by správno, tuto částku připočísti pokladním hotovostem z konce roka 1930, chceme-li si utvořiti přesný obraz o efektivním úbytku v pokladních hotovostech za r. 1931. Připočtením 400 mil. Kč k pokladním hotovostem koncem r. 1930 obdržíme sumu Kč 1.744,767.592,30. Od toho dlužno však odraziti zálohy v částce Kč 57,975.583,10 dané ze státní pokladny pro investiční potřeby státních podniků v letech minulých, jež byly vedeny v pokladních hotovostech, ač do nich nepatřily a teprve v r. 1931 byly z nich odepsány. Kalkulujeme-li takto, činily pokladní hotovosti státní správy koncem r. 1930 Kč 1.686,792.010,20 a srovnáme-li pak tento obnos s hotovostmi na konci r. 1931 vykázanými v závěrečném účtu částkou Kč 1.032,781.585,42, vyplývá z toho skutečný schodek v pokladních hotovostech za rok 1931 částkou Kč 654,010.424,78, která jest více než dvakráte větší než schodek uvedený v závěrečném účtu. K pokladním hotovostem z 31. XII.1931 poznamenáváme, že z nich jen částka Kč 500,199.974,05 byla u státní správy na hotovosti, kdežto obnos Kč 532,581.611,37 byl aktivním saldem nedoúčtovaných výdajových položek. Kromě těchto částek vykazuje účet pokladních hotovostí zásobu cenných papírů (převážně státních půjček) ve výši Kč 1.042,300.513,85.

Budiž však k tomu podotčeno, že z přírůstku státního dluhu připadalo 1.015 1 mil. Kč na investice pro státní podniky, produktivní péči o nezaměstnané, fondům silničnímu, vodohospodářskému a pro splavnění řek, tedy pro účely produktivní. Přes to dlužno označiti výsledek státního hospodářství v r. 1931 proti letům minulým za značně nepříznivý. Příčiny tkví především ve příkrém poklesu státních příjmů ze státních podniků, daní a dávek. Úbytek příjmů z těchto zdrojů obnášel circa 814 mil. Kč proti rozpočtu. Oproti tak velikému poklesu státních příjmů státní výdaje se nikterak nezmenšily.

Úspory, jichž dosáhlo se v jednotlivých ministerstvech, snížením vydání na státní dluh v důsledku Hoowerova moratoria, snížením vánočního příspěvku státním zaměstnancům a dalším snížením osobních výdajů, vyváženy byly vzrůstem vydání na péči o nezaměstnané, likvidací závazků republiky ze zahraničních osvobozovacích akcí v částce 150 mil., dále investičními zálohami dráhám a konečně zvýšenými příděly zemím a fondům, s nimiž v rozpočtu počítáno nebylo a jež novými daňovými příjmy uhrazeny nebyly.

Povážlivým zjevem je vzrůst přechodného dluhu, který má sloužit k vyrovnání přechodných schodků ve státní pokladně, jenž však se stává dluhem trvalým a po hříchu vzrůstajícím. V r. 1930 obešli jsme se ještě úplně bez nových zápůjček, neboť všechny výdaje preliminované i nepreliminované bylo možno uhraditi skoro úplně prostředky běžnými a po ruce jsoucími. V r. 1931 poprvé po několika letech použili jsme zápůjček na běžné výdaje.

Nedoplatky na daních, dávkách a poplatcích od r. 1929 mírně klesají. Na poklesu participují však jen daně přímé a daně spotřební. Daň z obratu a poplatky vykazují trvalý vzrůst nedoplatků. Úhrn nedoplatků koncem r. 1931 obnášel Kč 4.669,063.087,29, o Kč 50,581.227,69 méně než r. 1930. Proti r. 1930 poklesl z daní a dávek nejvíce příjem u daně z obratu a daně dopravní, v čemž zračí se pronikavě důsledky hospodářské krise.

K závěrečnému účtu připojen jest tentokráte přehled rozčlenění nedoplatků a přeplatků na daních a dávkách a poplatcích podle let jejich vzniku. Z přehledu toho vysvítá, že u přímých daní více než polovina nedoplatků vykázaných koncem r. 1931 pochází z r. 1926 a z let předchozích, kdežto u daně z obratu největší nedoplatky pocházejí z r. 1930. Bolavým bodem ve státním hospodářství jsou některé státní podniky, jež zejména v této době hospodářské krise stát velmi značně zatěžují. V r. 1931 polovina státních podniků pracovala se ztrátou. Odrazí-li se ze zisku státních podniků, odvedeného státní pokladně, jenž obnášel Kč 1.109,625.155,11, obnosy, jež stát do těchto podniků věnoval, obdržela státní pokladna toliko 695,126.876 Kč 76 h, čili jinými slovy bez mála polovinu z toho, co státní pokladně vynesly monopoly, tabáková režie a loterie, pohltily ostatní státní podniky.

Podíl samosprávných svazků převyšuje rozpočtený obnos o Kč 506,229.879,60. Vysvětluje se to hlavně tím, že podle zákonů č. 168 a 169 z r. 1930 o dani z piva zvýšeny byly příděly zemím z výnosu této daně, dále doplatky za leta minulá a další zálohou na zvýšené učitelské platy v částce 251,886.705 Kč, s kterýmiž obnosy rozpočet nepočítal.

Značná pasiva vykazují fond silniční, fond pro vodohospodářské meliorace a fond vodohospodářský, z nichž dva poslední byly zřízeny zákony z r. 1931. Pasiva těchto fondů obnášela koncem roku 1931 celkem Kč 821,369.832,39, jež kryta byla zápůjčkami a nedoplatky náležitostí. Volné hotovosti těchto fondů v částce Kč 125,840.916,55 byly skoro veskrze uloženy u ústřední státní pokladny.

Ryzí jmění zvláštního fondu pro konsolidaci přechodného státního dluhu obnášelo koncem r. 1931 Kč 534,455.405,55. Oproti předchozímu roku vzrostlo o 20,362.421,55 Kč a zmenšilo se o Kč 68,004.930,92 hlavně v důsledku toho, že z fondu toho bylo použito podle finančního zákona na r. 1931 pro službu jiného státního dluhu než přechodného Kč 50 mil. Z jmění fondu uloženo bylo:

Ostatní na běžném účtu u pošt. spořitelny a v cenných papírech.

Podle zákonů z r. 1910 a 1919 jsou zřízeny dva státní bytové fondy: fond A pro úhradu případných ztrát ze záruk, jež stát přejímá za druhé hypotéky malobytových obecně prospěšných staveb, a fond B pro úhradu ztrát z přímých zápůjček na stavby malobytové.

Prvý fond vykázal koncem r. 1931 jmění v částce Kč 39,616.323,65, skoro veskrze uložené ve státních papírech. Za rok 1931 vzrostlo jmění tohoto fondu o 2,003.693 Kč. Druhý fond vykázal koncem r. 1931 ryzí jmění v částce Kč 14,121.526,73, více o Kč 663.082,51 než před rokem. Ztráty vykázány nebyly. V příštích letech je však s nimi počítati.

Celková náležitost dávky z majetku a přírůstku na majetku obnáší 7.708,594.170,17 Kč, nedoplatky Kč 899,197.791,-, přeplatky Kč 43,461.476,02. Zaúčtovaný výtěžek dávky z majetku u Národní banky československé obnášel Kč 5.906,436.320,90, zálohy státním pokladním hotovostem za účelem splácení státních bonů pokladničních činily Kč 582,398.986,37.

Státní závěrečný účet vytýká opětně některá překročení úvěrů v jednotlivých kapitolách, Největší překročení vykázalo ministerstvo soc. péče a to v částce Kč 239,482.737,35 hlavně v důsledku neočekávaného vzrůstu nezaměstnanosti, potom ministerstvo školství a národní osvěty v částce Kč 11,379.243,45, dále ministerstvo spravedlnosti v částce Kč 6,137.418,95. Překročení tato byla sice odůvodněna, ale nebylo pro ně podle článku 12 finančního zákona ze dne 18. prosince 1930 vyžádáno souhlasu Národního shromáždění.

K účinům kontokorentním (průběžným) dlužno poznamenati, že státní závěrečný účet podává sice výčet průběžných položek aktivních, ale nikoliv výčet průběžných položek pasivních. Vzhledem k tomu, že pasivní položky obnášejí Kč 881,447.208,60, je jistě žádoucno, aby tento veliký obnos byl specifikován tak, aby bylo zřejmo, z jakých účelových položek se skládá.

Rozpočtový výbor navrhuje, aby státní závěrečný účet republiky Československé za r. 1931 spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku byl schválen a aby dodatečně byl udělen souhlas k překročení rozpočtu kapitoly 7, 9, 10 a 17.

V Praze, dne 8. února 1933.

Dr J. Karas v. r.,
předseda.

Fr. Modráček v. r.,
zpravodaj.