Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.

III. volební období.

7. zasedání.

Tisk 992.

Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o daní z elektrických zdrojů záření je součástkou finančního plánu, kterým státní rozpočet na r. 1933 má býti uvede do rovnováhy.

U nás postiženo jest svícení přímo daní z minerálních olejů u petroleje a benzinu, nepřímo daní z uhlí a z vodní síly, potřebné k vyvození elektrické energie a plynu. Světelná zařízení sama dosud u nás zdaněna nejsou.

Zdanění elektrických zdrojů světelných zavedeno je v Německu a v Italii. Zdanění toto má zahrnovati nejen světelnou energii, ale i zdroje záření elektrického. Je proto odlišné od podobné daně v Německu a v Italii, kde zdaňuje se pouze energie světelná.

Zdanění má býti kombinováno a to tak, že u žárovek má býti zavedena pevná sazba stupnicová dle wattů, u elektronových lamp Kč 10.- za kus. Pro všechny ostatní druhy elektrických zdrojů záření určuje se 25% sazby z ceny prodejné.

Dle potřeby žárovek v Československu možno výnos z daně odhadnouti asi takto:

Z uvedené spotřeby činí 57 % žárovky od 5-40 wattů, 30 % žárovky do 5 wattů, necelých 6 % žárovky od 40-60 wattů a zbytek tvoří žárovky od 75 wattů.

Poněvadž však spotřeba vůči r. 1931 a 1932, dle něhož odhad byl učiněn, podle sdělení výrobců klesla, dlužno počítati s výnosem asi Kč 7,000.000. Výnos daně z elektronových lamp odhaduje se asi na 2,250.000 Kč. z osvětlovacích uhlíků asi Kč 300.000, z ostatních zdrojů Kč 400.000, celkem by tudíž daň vynesla přibližně asi 10 mil. Kč.

O kolik se zdraží elektrické světlo zavedením navrhované daně u žárovek, uvádí důvodová zpráva toto: Žárovka s kovovým vláknem má průměrné trvání asi 1000 hodin. Vezmeme-li za průměr velikosti žárovku 40 wattů, která dává asi 50-55 svíček světla, pak na jednu svíčku a jednu hodinu připadá zhruba 1/50.000 částky připadající na celou žárovku. Kdyby daň z takovéto žárovky činila 1,5 Kč, zdraží se provoz za jednu svíčku po dobu 1 hodiny o 0,003 haléře. Protože žárovka této velikosti potřebuje 0,8 wattů za svíčku a hodinu, stojí elektrický proud na tuto jednotku při ceně proudu 2,70 Kč za 1 kwh 0,216 haléře. Po zdanění žárovek by náklad na kwh činil 0,219 hal., tudíž o necelé 1 1 % více.

Vzhledem k tomu, že rozpětí mezi čistými výrobními náklady a mezi cenami velkoobchodními i detailními je daleko větší než u jiných elektrotechnických výrobků, možno míti za to, že by výrobci a obchodníci mohli bez ohrožení svojí hospodářské základny a bez ohrožení normální rentability investovaného kapitálu nésti větší část daně, když ne daň celou. Z toho důvodu navrhuje se v zákoně cenová klausule, která by zmocňovala státní spránu ke stanovení prodejních cen po slyšení Ústředny obchodních a živnostenských komor a ústř. organisací zájmových.

Zákon tento postihnouti má 15 tuzemských továren, z nichž 5 náleží kartelu (světovému syndikátu), a 5 dovozců. Zaměstnanců vykazují továrny tyto 5.700.

Živnostensko-obchodní výbor projednal ve své schůzi dne 22. února t. r. tento vládní návrh a doporučuje slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna, ve znění sen. tisku č. 987.

V Praze, dne 22. února 1933.

J. Pastyřík v. r.,
předseda.

P. Havránek v. r.,
zpravodaj.

Nově zaváděná daň z elektrických zdrojů záření je součást finančního plánu, kterým má býti vyrovnán rozpočet na r. 1933. Vzhledem k předpokládanému výnosu byly určeny sazby daně.

Daň z elektrických zdrojů světelných byla zavedena poprvé v Německu již před válkou (1909), po válce v Italii; v posledních dnech zavedena též v Maďarsku. Naše zdanění však jak rozsahem předmětů, jež postihuje, tak konstrukcí sazby se značně liší od způsobů, užitých v těchto zemích, doufejme, že na prospěch věci. Daň italská postihuje např. toliko osvětlovací tělesa, žárovky a obloukovky, u žárovek jsou jen 4 stupně sazeb a jen dle počtu wattů; v Maďarsku žárovky a radiové lampy.

V Německu vedle elektrických žárovek a hořáků pro ně, uhlíků a lamp rtuťových a pod. jsou postižena též žárová tělesa pro světlo plynové, lihové, petrolejové a pod. Novelisace nahradila komplikovaný způsob vybírání daně dle síly zdroje světelného daní 20 % z velkoobchodních prodejních cen.

Navrhovaná daň naše je kombinovaná. Pro nejrozšířenější elektrické zdroje záření žárovky, které jsou předmětem lidové potřeby a vyrábějí se v poměrně malém počtu normalisovaných kruhů, navrhuje se pevná sazba stupnicová a je daň rozvržena na 10 sazeb, což se zdá zbytečným komplikováním.

Nejrozšířenější síla žárovek u nás jsou 5wattové (asi 30 % všech v r. 1931 prodaných). Ty jsou postiženy daní 20 h, tedy mírnou. Od 5-40 wattů se prodalo 17 % všech prodaných žárovek. Daňové zatížení těchto žárovek snížila poslanecká sněmovna z navržených 1,50 Kč na 1,20 Kč. Jsou tedy zatíženy asi 17 % prodejní ceny. Ostatní žárovky pak asi 25 % ceny, reklamní elektronové lampy 10 Kč za kus: zbývající zdroje elektrického záření jsou zdaněny 25 % prodejní ceny.

Vládní návrh postihoval daní 25 % též lampy rentgenové. Uvážíme-li jejich význam v lékařství a jejich vysokou prodejní cenu (6.000-24.000 Kč), uvítáme s povděkem, že byly vyňaty ze zdanění, které by nutně znamenalo další zdražení již dnes velmi nákladných vyšetřování. Rozpočtový výbor zdůrazňuje, že si nepřeje, aby zdanění bylo rozšířeno na tento zdroj záření.

Daň má platiti výrobce. Důvodová zpráva praví, že rozpjetí mezi čistými výrobními náklady a mezi cenami velkoobchodními i detailními jest daleko větší než u jiných elektrotechnických výrobků a že možno míti za to, že výrobci a obchodníci bez ohrožení svolí hospodářské základny a normální rentability investovaného kapitálu mohou nésti větší část daně, když ne daň celou.

Drobní nekartelovaví výrobci však popírají tuto možnost. § 16 osnovy vyhrazuje vládním nařízením možnost stanoviti nejvyšší prodejní ceny po slyšení ústředny obchodní a živnostenské komoru a ústředních orgánů zájmových. K této věci byla přijata výborem resoluce.

Výroba je soustředěna do 15 tuzemských továren, z nichž 5 náleží kartelu (světovému syndikátu). Mimoto v úvahu přichází 5 dovozců. Zaměstnanců vykazují příslušné naše továrny 5.200 osob.

Ceny zboží dováženého a vyváženého jsou ve značném nepoměru. Výbor se usnesl, aby zboží, jež tento zákon postihuje (s výjimkou uhlíků), bylo označeno zemí původu (s použitím zmocnění zákona v § 9, odst. 4, event. § 41, odst. 2, zák. č. 111 z r. 1927).

Určité námitky se strany výroby vyvolal § 3, odst. 3., že daň je splatna do konce příštího měsíce za veškeré, v jednom kalendářním měsíci provedené poplatné úkony a žádali o prodloužení do 3 měsíců z ohledu na malé továrny. Po úvahách uznáno, že zde jde o systém sledovaný, již v zákoně o dani z lihu a v zákoně o dani z droždí a že lhůta proti těmto zákonům jest již prodloužena; další prodloužení není odůvodněno zkušenostmi.

Výnos daně ze žárovek, počítáme-li, že i nejsilnější žárovky jsou předmětem nutné osvětlovací potřeby, jest rozpočten na 7 mil. Kč ročně (výnos celého zákona 10 milionů Kč). Připadalo by tedy zatížení na hlavu 50 hal. ročně, kdyby daň měl nésti konsum, proti čemuž se výbor vyslovil, pokud jde o žárovky lidové potřeby.

Jinou otázkou jsou náklady na administraci. Poněvadž jde o obmezený počet výrobků, zatížení úřadu nebude snad velké, ač agenda jistě se rozroste zejména rekursy a povinností vraceti daň nebo ji přenášeti podle § 5, dále dozorem podle § 6 nad všemi podniky nejen výroby, ale i prodeje a poskytováním pomoci podle § 11. Zákon znamená nové administrativní zatížení výrobců i obchodníků prodávajících předměty dani podrobené, vyplývající z povinnosti míti stvrzenky o zaplacené dani, eventuelní hlášení důchodkovému kontrolnímu úřadu.

Pro ulehčení.nových povinností bylo by žádoucno, aby prováděcí nařízení, jemuž se ponechává v zákoně značné pole, dbalo při § 5 toho, aby intencí zákona co nejlépe bylo vyhověno, a podrobnosti o zápisech podle § 9 byly žádány co nejhospodárnější, jakož aby zmocnění dané § 14, odst. 3., bylo užíváno se všemožným ohledem k poplatníkům.

Rozpočtový výbor navrhuje slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona ve znění, na kterém se usnesla poslanecká sněmovna, jak je uvedeno v sen. tisku č. 987.

Dále doporučuje výbor, aby slavný senát přijal resoluci dole otištěnou.

V Praze, dne 24. února 1933.

Dr J. Karas v. r.,
předseda.

F. F. Plamínková v. r.,
zpravodaj.

Vládě se ukládá, aby působila k tomu, by zatížení daňového podle zákona o dani z elektrických zdrojů záření nebylo využito ke snížení mezd a platů sjednaných kolektivními smlouvami, ani ke zvýšení prodejních cen žárovek lidové potřeby.