Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.
III. volební období.
7. zasedání.
Tisk 997.
Odpovědi:
1. ministra veřejných prací na interpelaci sen. Stolberga, F. Scholze a soudr. řízenou ministru obchodu stran dovozu polského uhlí do Československé republiky (tisk 735/5).
2. ministra veřejných prací na interpelaci sen. Reyzla, dr Hellera a soudr. stran dodávek štěrku pro rekonstrukce státních silnic (tisk 783/4).
3. ministra zemedelstva na interpeláciu sen. Böhma a druhou, aby boly odvolané predpisy, ktorými sa obmedzuje obchod bravčovým dobytkom na Slovensku (tisk 894/1).
4. ministra vnitra na interpelaci sen. Kavana a druhů ve věci vylepování plakátů a rozšiřování letáků obsahujících trestné činy podle zákona na ochranu republiky (tisk 905/2).
5. ministra průmyslu, obchodu a živností na interpelaci sen. Tichiho, Eichhorna a soudr. stran zákazu obchodů s jednotnými cenami (tisk 970/2).
997/1 (původní znění).
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci senátorů Stolberga, F. Scholze a soudruhů
řízenou ministru obchodu stran dovozu polského uhlí do Československé republiky (tisk 735/5).
Předmětná interpelace řízena jest sice na ministra obchodu, její zodpovědění náleží však podle zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n. ministru veřejných prací v dohodě s ministry financí a obchodu a z důvodu toho převzal jsem zodpovědění této interpelace a po dohodě s ministerstvem obchodu a ministerstvem financí sděluji na interpelaci toto:
Dovoz uhlí z Polska má podklad v obchodní smlouvě s tímto státem, jejíž součástí jest úmluva o povolování dovozu 720.000 t kamenného uhlí ročně čili 60.000 t uhlí měsíčně z Polska do ČSR. Tento dovoz není vyvážen všeobecným naším vývozem a zvláště pak nikoli vývozem našeho uhlí a koksu do Polska.
Dovoz jest regulován volným odběrem našich konsumentů a udržuje se stále skoro na stejné výši, ačkoli odbyt uhlí z tuzemské těžby velmi citelně poklesl, takže naše uhelné doly jsou nedostatečně zaměstnány. Změna uhelného režimu jest možna pouze za změny obchodní smlouvy s Polskem.
Vyhláškou ministerstva financí ze dne 10. června 1932 č. j. 72.853 bylo do seznamu zboží, pro jehož dovoz může Národní banka čsl. přiděliti platidla jen podle rozhodnutí komise při ministerstvu financí, zařaděno všechno uhlí a palivo, patřící do saz. čís. 135, tedy také uhlí dovážené z Polska.
V Praze, dne 6. února 1933.
Ministr veřejných prací:
Ing. Dostálek v. r.
Překlad ad 997/1.
Antwort
des Ministers für öffentliche Arbeiten auf die an den Handelsminister gerichtete
Interpellation der Senatoren Stolberg, F. Scholz und Gen., betreffend die Einfuhr polnischer Kohle in die Čechoslovakische Republik (Druck 735/5).
Die gegenständliche Interpellation ist zwar an den Handelsminister gerichtet, ihre Beantwortung obliegt jedoch nach dem Gesetze vom 9. April 1920, Nr. 260 S. d. G. u. V. dem Minister für öffentliche Arbeiten im Einvernehmen mit den Ministern der Finanzen und des Handels, aus welchem Grunde ich die Beantwortung dieser Interpellation übernommen habe und teile im Einvernehmen mit dem Handelsministerium und mit dem Finanzministerium auf die Interpellation nachstehendes mit:
Die Einfuhr von Kohle aus Polen beruht auf dem Handelsvertrage mit diesem Staate, dessen Bestandteil das Uebereinkommen über die Bewilligung einer Einfuhr von 720,000 T Steinkohle jährlich oder 60.000 T Kohle monatlich aus Polen in die Čechoslovakische Republik bildet. Diese Einfuhr ist nicht durch eine allgemeine Ausfuhr unsererseits und namentlich nicht durch die Ausfuhr unserer Kohle und Koks nach Polen aufgewogen.
Die Einfuhr ist durch freie Abnahme unserer Konsumenten reguliert und hält sich fortwährend nahezu auf gleicher Höhe, obzwar def Absatz von Kohle inländischer Förderung sehr fühlbar gesunken ist, sodass unsere Kohlenbergwerke nicht genügend beschäftigt sind, Eine Aenderung des Kohlenregims ist nur bei Abänderung des Handelsvertrages mit Polen möglich.
Mit Kundmachung des Finanzministeriums vom 10. Juni 1932 G. Z. 72,853 wurden in das Verzeichnis von Waren, für deren Einfuhr die čechoslovakische Nationalbank Zahlungsmittel nur nach Massgabe der Entscheidung der beim Finanzministerium bestehenden Kommission zuteilen kann, alle Arten von Kohle und Brennstoffen, welche in die Tarifpost 135 gehören, somit auch die aus Polen eingeführte Kohle eingereiht.
Prag, am 6. Feber 1933.
Der Minister für öffentliche Arbeiten:
Ing. Dostálek m. p.
997/2 (původní znění).
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci senátorů Reyzla, dr Hellera a soudruhů
stran dodávek štěrku pro rekonstrukci státních silnic (tisk 783/4).
Dodávka štěrku pro úpravu státní silnice rumburské u Hanšpachu a Lobendavy byla zadána podle veřejné soutěže v roce 1931, a to na úsek km 123.966-129.0 a km 130-132 firmě Vilém Spölgen ve Šluknově a v úseku km 129-130 firmě Scholze a Bologna v Mikulášovicích. Firmy započaly ihned s dodávkami; větší množství štěrku dodala firma Vilém Spölgen, poněvadž její lom >Botzenberg< u Šluknova jest při samé silniční trati.
Revisí, kterou vykonal 22. dubna 1931 vrchní technický rada Ing. J. Kozlík za účasti vrchního technického rady Ing. C. Russa z Děčína a Ing. L. Bernsteina jako stavebního dozoru a které se nahodile účastnil též poslanec za okresy Rumburk a Šluknov K. Krumpe, bylo zjištěno, že štěrkový materiál dodaný těmito firmami neodpovídá platným podmínkám o dodávkách štěrku pro státní sítnice.
Firma Lehnert, které bylo zadáno válcování shora uvedených tratí, prohlásila, že nemůže s dodaným štěrkem pracovati bez újmy na jakosti a trvanlivosti silniční vozovky a odmítla zodpovědnost a ručení za zpracování dodaného štěrku. Bylo proto učiněno opatření, aby dodávky štěrku od firmy Vilém Spölgen a firmy Scholze a Bologna byly přesně označeny a zemský úřad vykonal dne 27. dubna 1931 kvalitativní převzetí dodávek štěrku obou firem a o výsledku sepsal zápis. Při tomto jednání zjištěno, že štěrk dodaný firmou Scholze a Bologna na tras km 129-130 je horší kvality a nebyl proto státní správou převzat. Štěrk dodaný firmou Spölgen na trať km 123,966-129 a 130-132 byl převzat za podmínky, že bude nákladem firmy prohozen na velikost předepsaného zrna, zbaven drobných znečišťujících přimíšenin, deskovité kusy budou na sítnicí ručně roztlučeny a odpad bude dodavatelem na jeho útraty ze silnice odstraněn.
Zástupce firmy Vilém Spölgen přiznal v zápise vadnost dodaného štěrku.
S ohledem na nezaměstnanost podniku firmy Vilém Spölgen byla této firmě dodávka štěrku pro státní silnici rumburskou v úseku mezi Šluknovem a Lobendavou ponechána s podmínkou, že bude dodávati štěrk vyhovující platným předpisům.
Firmě >Technobazalta< byla zadána dodávka štěrku pro úpravu státní silnice rumburské mezi km 132-133,675, když místní lomy, kterým byla zadána dodávka štěrku pro státní silnici rumburskou v úseku mezi km 123,966-132 přes opětovné zákroky státní správy dodávaly závadný a znečištěný štěrk. Dodávka štěrku firmě >Technobazalta< v Praze byla zadána z důvodu, že její čedičový štěrk z lomu Žďár u Ústí n./L. při jiných úpravách dodávaný byl nezávadné jakosti a lhůta dodací byla dodržena. Firma >Technobazalta< v svěřené jí dodávce dodala v roce 1932 též několik vagonů špatně tříděného štěrku, který nebyl však převzat, takže státní správě nevznikla žádná škoda. Ostatní štěrk touto firmou dodávaný byl nezávadný.
Přejímání štěrku dodávaného firmou >Technobozalta< co do množství a vyúčtování celé dodávky dělo se podle výsledku měření kubatury štěrku ve vagonech a v nákladních autech, takže údaje v nákladních listech nebyly rozhodné pro výši přiznané výdělkové částky firmy.
Provedeným šetřením zemského úřadu v Praze nebylo zjištěno žádné poškození státu ani jakékoliv, zavinění úředníků, kteří byli pověřeni dozorem a přejímáním štěrkového materiálu a proto neshledalo ministerstvo veřejných prací důvodu k úřednímu zakročení proti těmto úředníkům.
V Praze, dne 14. února 1933.
Ministr veřejných prací:
Ing. Dostálek v. r.
Překlad ad 997/2.
Antwort
des Ministers für öffentliche Arbeiten auf die Interpellation der Senatoren Reyzl,
Dr. Heller und Genossen betreffend die Schotterlieferungen für Staatsstrassenrekonstruktionen (Druck 783/4).
Die Schotterlieferung für die Herstellung der rumburger Staatsstrasse bei Hainspach und Lobendau wurde auf Grund eines öffentlichen Wettbewerbes im Jahre 1931, und zwar für den Abschnitt km 123.966 129.0 und km 130-132 der Firma Wilhelm Spölgen in Schluckenau und im Abschnitt km 129 - 130 der Firma Scholze und Bologna in Nixdorf vergeben. Die Firmen haben sofort mit den Lieferungen begonnen; die grössere Menge Schotter lieferte die Firma Wilhelm Spölgen, weil ihr Steinbruch >Botzenberg<, bei Schluckenau unmittelbar am Strassenzuge situiert ist.
Durch die Revision, welche am 22. April 1931 der technische Oberrat Ing. J. Kozlík unter Beteiligung des technischen Oberrates Ing. C. Russ aus Tetschen und Ing. L. Bernstein als Bauaufsicht vornahm, und an welcher zufälligerweise auch der Abgeordnete für die Bezirke Rumburg und Schluckenau K. Krumpe teilgenommen hat, wurde sichergestellt, dass das von diesen Firmen gelieferte Schottermaterial den geltenden Bedingungen bezüglich der Schotterlieferungen für Staatsstrassen nicht entspricht.
Die Firma Lehnert, welcher das Wälzen der oben angeführten Strecken vergeben wurde, erklärte, dass sie mit dem gelieferten Schotter ohne Beeinträchtigung der Qualität und Dauerhaftigkeit der Strassenfahrbahn nicht arbeiten kann und lehnte die Verantwortung und die Haftung für die Verarbeitung des gelieferten Schotters ab. Es wurde daher die Verfügung getroffen, die Schotterlieferungen von der Firma Wilhelm Spölgen und von der Firma Scholze und Bologna genau zu bezeichnen, und nahm das Landesamt am 27. April 1931 die qualitative Uebernahme der Schotterlieferungen beider Firmen vor, über deren Ergebnis ein Protokoll aufgenommen wurde. Bei dieser Amtshandlung wurde sichergestellt, dass der von der Firma Scholze und Bologna auf die Strecke km 129-130 gelieferte Schotter schlechterer Qualität ist und wurde dieser daher von der Staatsverwaltung nicht übernommen.
Der von der Firma Spölgen auf die Strecke km 123.956 - 129 und 130-132 gelieferte Schotter wurde unter der Bedingung übernommen, dass er auf Kosten der Firma auf die vorgeschriebene Korngrösse durchgesiebt wird, die kleinen verunreinigenden Beimengsel beseitigt, die plattenförmigen Stücke auf der Strasse manuell zerstückelt werden und der Abfall vom Lieferanten auf dessen Kosten von der Strasse beseitigt wird.
Der Vertreter der Firma Wilhelm Spölgen hat im Protokolle die Mangelhaftigkeit des gelieferten Schotters zugestanden.
Mit Rücksicht auf die Beschäftigungslosigkeit der Unternehmung der Firma Wilhelm Spölgen wurde dieser Firma die Schotterlieferung für die rumburger Staatsstrasse im Abschnitte zwischen Schluckenau und Lobendau unter der Bedingung belassen, dass sie einen den gültigen Vorschriften entsprechenden Schotter liefern wird.
Der Firma >Technobazalta< wurde die Schotterlieferung für die Herstellung der rumburger Staatsstrasse zwischen km 132-133.675 vergeben, nachdem die im Orte befindlichen Steinbrüche, welchen die Schotterlieferung für die rumburger Staatsstrasse im Abschnitte zwischen km 123.966-132 ungeachtet wiederholten Einschreitens der Staatsverwaltung mangelhaften und verunreinigten Schotter geliefert hatten. Die Schotterlieferung wurde der Firma >Technobazalta< in Prag aus dem Grunde vergeben, weil der von ihr aus dem Steinbruche Saara bei Aussig a. d. Elbe bei anderen Herstellungen gelieferte Basaltschotter von einwandfreier Qualität war und die Lieferungsfrist eingehalten wurde. Die Firma >Technobazalta< lieferte in der ihr vergebenen Lieferung im Jahre 1932 auch einige Waggons schlecht sortierten Schotters, welcher jedoch nicht übernommen wurde, sodass der Staatsverwaltung keinerlei Schaden erwachsen ist. Der übrige von dieser Firma gelieferte Schotter war einwandfrei.
Die Uebernahme des von der Firma >Technobazalta< gelieferten Schotters hinsichtlich der Menge und der Verrechnung der ganzen Lieferung erfolgte nach dem Ergebnisse der Messung der Kubatur des Schotters in den Waggons und Lastautos, sodass die Angaben in den Frachtbriefen für die Höhe des zuerkannten. Verdienstbetrages der Firma nicht ausschlaggebend waren.
Durch die vom Landesamte in Prag gepflogenen Erhebungen wurde keine Schädigung des Staates noch irgendein Verschulden der mit der Aufsicht und Uebernahme des Schottermaterials betrauten Beamten sichergestellt und fand daher das Ministerium für öffentliche Arbeiten keine Veranlassung, gegen diese Beamten behördlich einzuschreiten.
Prag, am 14. Feber 1933.
Der Minister für öffentliche Arbeiten:
Ing. Dostálek m. p.
997/3 (původní znění).
Odpoveď
ministra zemedelstva
na interpeláciu senátora Böhma a druhov, aby boly odvolané predpisy, ktorými sa obmedzuje obchod bravčovým dobytkom na Slovensku (tisk 894/1).
Následkom povážlivého rozšírenia moru bravčového dobytka na Slovensku, vydal krajinský úrad v Bratislave so súhlasom ministerstva zemedelstva výnos zo dňa 9. augusta 1932, č. 600/9491, odd. 17, ai 1932, ktorým bol okrem iného zakázaný podomný obchod ošípanými a obchodníkom zakázané dopravovať bravčový dobytok na trhy. Obchodné staje obchodníkov bravčovým dobytkom boly podrobené zostrenému úradnému dozoru a nakúpené zvieratá v obchodných stajach 14-dennému pozorovaniu.
Uznávam, že tieto opatrenia sú pre chovateľov, ako i pre obchodníkov bravčovým dobytkom tiaživé, ale vzhľadom na značné národohospodárske straty, ktoré mor ošípaných chovateľstvu spôsobuje, naprosto nutné.
Potrebu zmienených opatrení uznal i sväz chovateľov bravčového dobytka v Bratislave, ktorý prehlásil, že z chovateľských dôvodov nemožno na vydaných opatreniach ničoho meniť.
Krajinský úrad v Bratislave rovnako nepovažuje dnešnú dobu za vhodnú, aby sa upustilo od výnimočných týchto opatrení, keďže uvolnením obchodu bravčovým dobytkom boly by znovu ohrozené okresy morom ošípaných nezamorené.
Zavedené veterinárno-policajné opatrenia boly nutné a v praxi sa osvedčily, čomu nasvedčuje zmenšenie počtu zamorených okresov, obcí a dvorov. Počiatkom mesiaca septembra m. r., kedy zmienené opatrenia nadobudly platnosti, bolo na Slovensku zamorené morom ošípaných 65 okresov, 372 obcí a 3.549 dvorov, kdežto ku koncu minulého roku už len 46 zamorených okresov so 179 obcami a 1.321 dvormi.
Ako z uvedeného vyplýva, nemožno prezatým výnimočné opatrenia, učinené krajinským úradom v Bratislave, odvolať; stane sa tak hneď, akonáhle to veterinárne pomery dovolia.
V Prahe, dňa 8. februára 1933.
Minister zemedelstva:
Dr M. Hodža v. r.
Překlad ad 997/3.
Válasz
a főldművelésügyi minisztertől Bőhm szenátor és társai
interpellációjára a szlovenszkói sertéskereskedemet gátló rendelkezések visszavonása tárgyában (894/1. nysz.).
A szlovenszkói sertésvésznek aggodalmat keltő elterjedése következtében a bratiszlavai országos hivatal a földművelésügyi minisztériummal egyetértőleg 1932, augusztus 9.-én 600-9491, odd. 17. ai 1932. sz. a. rendeletet adott ki, amely a többi között a sertéssel való házaló kereskedést s a kereskedőknek a sertések piaci felhajtását megtiltotta. A sertéskereskedők üzleti óljai szigorított hivatalos felügyeletnek s a bevásárolt állatok az üzleti ólakban 14 napi megfigyelésnek vettettek alá.
Hogy a jelzet intézkedések úgy a sertéztenyésztők, valamint a sertéskereskedőknek tehére vannak, azt elismerem, ámde azok a sertésvész által a tenyésztőknek okozott jelentős nemzetgazdasági károk szempontjából feltétlenül szükségesek.
A mondott intézkedések szükségszerűségét a sertéstenyésztők bratiszlavai szövetsége is elismerte, amidőn kíjelentte, hogy tenyésztési okokból a megtett intézkedéseken változtatni egyáltalában nem lehet.
A bratiszlavai országos hivatal sem véli alkalmasnak a jelen időt arra, hogy e kivételes intézkedésektől eltekintessék, minthogy a sertésforgalom szabaddátételével a sertésvész által el nem lepett járások ujból veszélyeztetve volnának.
Hogy a megtett állategészségügyrendészeti intézkedések siükségesek voltak és a gyakorlatban beváltak, azt a vész által ellepett járások, községek és majorok számának csökkenése is igazolja. A m. é. szeptember elején, amidőn a jelzett rendelkezések életbe léptek, Szlovenszkón 65 járás, 372 község és 3.549 major vplt sertésvész által ellepve, míg az elmult év végével sertésvész csupán 46 járás 179 községében és 1.321 majorjában fordult elő.
Amint az előzőkből folyik, a bratiszlavai országos hivatal által foganatosított kivételes intézkedéseket egyelőre visszavonni nem lehet; arra azonnal sor kerül, mihelyt azt az állategészséügyi viszonyok megengedik.
Praha, 1933. február 8.-án.
A földművelésügyi miniszter:
Dr. Hodža s. k.
997/4.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci senátora Kavana a druhů ve věci vylepování plakátů a rozšiřování letáků obsahujících trestné činy podle zákona na ochranu republiky (tisk 905/2).
V interpelaci uvedeným letákem je podle všeho míněn leták, který byl oběma ústředími bezvěrců vydán s nadpisem: >Nezaměstnaní,státní zaměstnanci, pokrokoví občané!< a vytištěn v Brně. Nebylo zjištěno, že by byl tento leták na Ostravsku rozšiřován. Plakát, o němž se interpelace dále zmiňuje, byl při tiskové prohlídce provedené státním zastupitelstvím v Mor. Ostravě shledán obsahově nezávadným, ježto byl však vylepen v Mor. Ostravě bez povolení policejního ředitelství, které ani na dodatečnou žádost vylepení plakátů nepovolilo, učinilo policejní ředitelství proti zodpovědným osobám trestní oznámení pro přestupek § 23 tiskového zákona a nařídilo odstranění, resp. přelepení vylepených plakátů, což se též stalo.
Nelze tudíž v úvahu přicházejícímu úřadu (policejnímu ředitelství v Mor. Ostravě) vytýkati nějaké zanedbání jeho povinností a neshledávám proto důvodu, abych z podnětu tohoto případu činil nějaké opatření.
V Praze, dne 22. února 1933.
Ministr vnitra:
Černý v. r.
997/5 (původní znění).
Odpověď
ministra průmyslu, obchodu a živností na interpelaci senátorů Tichiho, Eichhorna a
soudruhů stran zákazu obchodů s jednotnými cenami (tisk 970/2).
Do zřizování obchodů s jednotnými cenami stěžovala si u ministerstva obchodu celá řada obchodních organisací, zejména severočeských. Ministerstvo obchodu učinilo tyto stížnosti předmětem podrobného šetření, sledujíc zároveň poměry i v jiných státech, zejména v Německu, kde dalším nouzovým nařízením ze dne 24. prosince 1932 bylo zakázáno zřizovati obchody s jednotnými cenami ve všech místech bez ohledu na počet obyvatelstva v době do 1. dubna 1934, při čemž zřízené již obchody s jednotnými cenami nesmějí býti ani rozšířeny ani přeloženy do jiných místností.
Předmětné šetření v plném rozsahu dosud skončeno nebylo, jakmile se tak stane, uváží ministerstvo obchodu účelnost a vhodnost interpelací žádaného opatření se zřetelem na potřeby našeho národního hospodářství.
V Praze, dne 16. února 1933.
Ministr průmyslu, obchodu a živností:
Dr Matoušek v. r.
Překlad ad 997/5.
Antwort
des Ministers für Industrie, Handel und Gewerbe
auf die Interpellation der Senatoren Tichi, Eichhorn und Genossen
wegen Verbotes der Einheitspreisgeschäfte (Druck 970/2.
Gegen die Errichtung von Einheitspreisgeschäften hat sich beim Handelsministerium eine ganze Reihe von Handelsorganisationen, namentlich solcher aus Nordböhmen, beschwert. Das Handelsministerium machte diese Beschwerden zum Gegenstande eingehender Erhebungen, wobei zugleich die Verhältnisse auch in anderen Staaten, namentlich in Deutschland, beobachtet wurden, wodurch eine weitere Notverordnung vom 24. Dezember 1932 die Errichtung von Einheitspreisgeschäften in allen Orten ohne Rücksicht auf die Einwohnerzahl in der Zeit bis 1. April 1934 verboten wurde, wobei die bereits errichteten Einheitspreisgeschäfte weder erweitert noch in andere Räumlichkeiten verlegt werden dürfen.
Die gegenständlichen Erhebungen wurden im vollen Umfange bisher nicht abgeschlossen. Sobald dies erfolgt sein wird, wird das Handelsministerium die Zweckmässigkeit und Opportunität der in der Interpellation geforderten Massnahmen mit Rücksicht auf die Bedürfnisse unserer Volkswirtschaft in Erwägung ziehen.
Prag, am 16. Feber 1933.
Der Handelsminister:
Dr. Matoušek m. p.