Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.
III. volební období.
7. zasedání.
Tisk 999.
Návrh
senátorů Nedvěda, Hajníkové a soudruhů na vydání zákona o hospodářství obcí, okresů a zemí.
Podepsaní navrhují, aby se senát Národního shromáždění usnesl na tomto zákoně:
Zákon
ze dne.................1933
o hospodářství obcí, okresů a zemí.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
1. Obce, okresy a země k úkolům a ve prospěch pracující třídy opatří si úhradu od bohatých ukládáním a vybíráním přirážek k přímým daním v neobmezené výši.
2. Obecní, okresní i zemské přirážky nesmí býti ukládány a vybírány od osob ať právnických či fysických (dělníků, domkářů, malých živnostníků, drobných rolníků a obchodníků) s ročním příjmem do 18.000 Kč.
§ 2.
1. Obce mohou na stavbu bytů, na podporování nezaměstnaných dělníků i zaměstnanců, k práci neschopných chudých občanů i nepříslušníků obce a na komunikace ukládati a vybírati zvláštní odstupňovanou daň se silně stoupající progresivitou, postihující podniky průmyslové, obchodní, finanční a zemědělské, které mají více než 50.000 Kč ročního dani důchodové podléhajícího příjmu.
2. Tato zvláštní daň musí býti uložena a vybírána od podnikatelů v odst. 1. uvedených a to z příjmů od 50.000 Kč do 100.000 Kč 5 % z příjmů, od 100.000 Kč do 200.000 Kč 10 %, od 200,000 Kč do 500.000 Kč 30 % a z příjmů nad 1,000.000 Kč 50 %.
§ 3.
1. Obce kromě přirážek uvedených v §§ 1 a 2 mohou ukládati a vybírati zvláštní odstupňovanou přirážku se silně stoupající progresivitou, postihující roční důchod nad 30.000 Kč.
2. Tato zvláštní přirážka musí býti uložena a vybírána od osob fysických i právnických a to při důchodu od 30.000 Kč do 100.000 Kč 5 %, a z důchodů od 100.000 Kč do 200.000 Kč 10 %, od 200.000 Kč do 500.000 Kč nejméně 30 % a při milionovém důchodu 50 %.
§ 4.
1. Na podporu stavebního ruchu staveb domů s malými byty mohou obce vybírati zvláštní dávku z bytů, které mají více obytných místností, než členů rodiny.
2. Z každé nadpočetné obytné místnosti stanoví se dávka obnosem 1.000 Kč, je-li nadpočetných místností více než tři, za každou další 5.000 Kč.
§ 5.
Obec musí vybírati a ukládati zvláštní dávku z osobních luxusních aut 1.000 Kč ročně z vozu. Za luxusní auto se považuje takové, které je používáno výlučně k soukromým osobním potřebám majitele a jeho rodiny.
§ 6.
Veškeré spotřební dávky obecní, okresní a zemské se zrušují.
§ 7.
Těm obcím, případně okresům, jichž potřeba nebyla by uhrazena z přirážek, daní a dávek uvedených v § 1-5 poskytne stát plnou úhradu rozpočtového schodku bez jakéhokoliv omezení rozpočtových výdajů na účely uvedené v § 2. K tomu účelu budiž ze státních prostředků dostatečně dotován úhradový fond, z kterého by byly hrazeny rozpočtové schodky obcí a okresů.
§ 8.
Obce, okresy a země mohou bez jakéhokoliv vyššího schválení ukládati a vlastními orgány vybírati přirážky, dávky a daně uvedené v §§ 1 až 5.
§ 9.
Obce, okresy a země mohou bez vyššího schválení uzavírati výpůjčky pro potřeby pracující třídy (na stavbu bytů, pro podpory nezaměstnaných a na sociální péči vůbec). Všechny veřejné ústavy, jako Ústřední sociální pojišťovna. Všeobecný pensijní ústav, Úrazová pojišťovna dělnická, jakož i peněžní ústavy, jako zemské a hypoteční banky, městské spořitelny a hospodářské záložny, jsou povinny poskytovati obcím, okresům a zemím komunální zápůjčky (až do výše pětinásobku řádného ročního rozpočtu).
§ 10.
Obecní, okresní a zemské přirážky, dávky a daně uvedené v §§ 1 až 5 nesmí býti v žádném případě ukládány a vybírány od proletářských výrobních, konsumních a bytových družstev a proletářských organisací jakéhokoliv druhu.
§ 11.
Hospodářská, politická, sociální a kulturní a veškerá působnost a činnost obcí, okresů a zemí je úplně samostatná (samosprávná) a nepodléhá dohledu a schválení nadřízených úřadů.
§ 12.
Obce mohou zabírati přepychové a neobydlené byty a to v prvé řadě takové, kde majitel domu nebo držitel bytu, ač pro každého člena rodiny má jednu místnost, odepřel byty pro nebydlící dáti dobrovolně.
§ 13.
Obce jsou povinny za nezaměstnané, nemocné a stávkující, nebo vyloučené dělníky a jejich rodiny platiti nájemné z bytu a to po celou dobu trvání nezaměstnanosti, nemoci, stávky anebo výluky.
§ 14.
Obce jsou povinny všem nezaměstnaným, nemocným, stávkujícím, nebo vyloučeným dělníkům a drobným zemědělcům poskytovati podporu a to svobodným 10 Kč a ženatým a živitelům rodiny 15 Kč denně, pro celou dobu trvání stávky, výluky a nezaměstnanosti.
§ 15.
Nedodržování nebo překročování tohoto zákona pokládá se za zločin proti pracujícím a se trestá. Všichni ti, kteří s podvodným úmyslem zakryjí své příjmy anebo majetek k zdanění ve smyslu §§ 1-4 trestají se od 1-3 měsíců a peněžní pokutou ve prospěch obce. Obecní starosta anebo úřadující náměstkové, kteří se nebudou říditi ustanoveními podle §§ 9-14 tohoto zákona, trestají se od 14 dnů do 2 měsíců a pozbývají svého úřadu.
§ 16.
Všechna zákonná ustanovení, odporující tomuto zákonu, zejména zákonu o reformě územní samosprávy, zákon č. 125 z roku 1927, zák. č. 76 a č. 77 z roku 1927 a zák. č. 169 z roku 1930 se zrušují.
Zákon tento provedou ministři financí a vnitra.
Odůvodnění.
Obce a okresy, jakož i země zákonem č. 76 a 77 a 125 byly zešněrovány a jejich samospráva zrušena tak, že nemohou vlastní úkoly plniti. Finanční stav obcí a okresů je katastrofální. Proto náš návrh sleduje ten cíl, aby obce, okresy a země s ohledem na katastrofální nezaměstnanost, bídu a hlad pracujících mohly si opatřit finanční prostředky a to v takové míře, aby mohly plně krýti své potřeby. Skoro ve všech obcích jeví se nutná potřeba stavby cest, silnic a vodovodů, zejména dělnických bytů na což až dosud obce neměly dostatečných prostředků a proto i náš návrh po této stránce dává obcím právo, ba povinnost, ukládati daně třídě majetné a podporovati tak sociálně slabé ve všech směrech sociálních a kulturních. Na úhradu nákladů, kde by obce nestačily, budiž uvolněno ze státních prostředků škrtnutím položky na militarismus, potřebné uhrazení. Po stránce formální navrhujeme, aby byl náš návrh přikázán výborům sociálně - politickému a rozpočtovému se lhůtou 14 dnů ke konečnému projednání.
V Praze, dne 8. března 1933.
Nedvěd, Hajníková,
Mezö, Hlávka, Vydrová, Kello, Haken, Douda, Kindl, Stejskalová, Langer, Mikulíček.