Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.

III. volební období.

8. zasedání.

Tisk 1002.

1. ministra obchodu na interpelaci sen. Šelmece, dr ing. Botta, dr Bačinského a spol. ve věci zmonopolisování vývozu ovoce (tisk 538/1).

2. ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. dr Reyla a druhů ve příčině vadného obsahu školních učebnic, schválených ministerstvem školství a národní osvěty (tisk 682/1).

3. ministra financí na interpelaci sen. Thoře, Pastyříka a druhů v otázce bezohledného předpisování a vymáhání daní u malých a středních podnikatelů (tisk 894/1).

4. ministra vnitra na interpelaci sen. Filipínského a soudr. ve věci nevyřizování schválených žádostí o vyživovací příspěvky a nekorektního jednání okresního úřadu v Boskovicích na Moravě (tisk 953/2) .

5. ministra školství a národní osvěty na interpelací sen. Curkanoviče, dr Bačinského, Merty a druhů ve věci nezákonné a protizákonné unifikace měšťanských škol na Podkarpatské Rusi (tisk 964/5).

6. ministra vnitra na interpelaci sen. Nentvicha, dr Farkase a soudr. ve příčině odkladu jmenování starosty města Košic (tisk 984/1).

Povolovací řízení na vývoz ovoce bylo zavedeno vyhláškou čís. 124.119/31 s účinností ode dne 21. května 1931 za tím účelem, aby byla získána podrobnější a dosud nezjišťovaná statistická data o vývozu ovoce pro event. pozdější účinnější kontrolu kvality vyváženého ovoce po vzoru jiných států. Vývoz ovoce povoloval se bez omezujících tendencí oprávněným vývozcům podle všeobecně platných předpisů o zahraničním obchodu a s vyloučením jakéhokoliv monopolu. Společnost vývozců >Čechofruct< jest soukromou firmou jako jiné vývozní firmy, na níž ministerstvo obchodu nemá nijakého vlivu a nemá tedy ani možnosti, ani důvodů uplatňovati požadavek pěstitelů po zastoupení v této společnosti, resp. žádati, aby se podrobila kontrole ministerstva zemědělství.

V Praze, dne 22. února 1933.

Ministr obchodu:
Dr Matoušek v. r.

Kniha v interpelaci uvedená byla vydána a schválena již r. 1925 a až do podání interpelace nebylo námitek proti obsahu jejímu.

Poznamenávám, že jsem vydal výnos ze dne 6. prosince 1932, čís. 136.546/I, o užívání, zavádění a schvalování učebnic a učebných pomůcek na národních školách. V něm mimo jiné uvádí se v čl. III. bod 6. toto: >Učebnice mají, podporovati národnostní, sociální a náboženskou snášenlivost a vystříhati se tendenčního a jednostranného pojímání.< Podle tohoto výnosu bude postupováno při aprobaci nového vydání zmíněné knihy.

Pokud jde o školy ostatní, bude vydán pro schvalování učebnic na nich obdobný výnos.

V Praze, dne 11. února 1933.

Ministr školství a národní osvěty:
Dr Dérer v. r.

Byl-li vzhledem k vysokému stavu daňových nedoplatků a k potřebě pokladny státní, jakož i samosprávných svazků svého času dán pokyn podřízeným úřadům, aby daňové nedoplatky byly usilovně vymáhány, nelze dovozovati, že následek toho je, že berní správy nepřihlížejí k pravdě odpovídajícím daňovým přiznáním, ignorují i řádně vedené knihovní záznamy protokolovaných firem a zvyšují obrat i příjem poplatníka libovolně, jak samy chtějí. Neboť zmíněný pokyn týkal se výslovně jen dlužných, tedy již předepsaných daní.

Poplatnicí, kterým se stala při vyměření některé daně křivda neodůvodněně vysokým předpisem, jsou oprávnění brániti se podáním odvolání z vyměření daně a mohou po rozumu § 283, odst.1., zákona o přímých daních a prov. nařízení k němu žádati o posečkání částky daně, která jim byla neodůvodněně předepsána. Finanční úřady vyřizují takové žádosti se značnou blahovůlí, pokud odvolání z vyměření daně není zřejmě neodůvodněno.

Zároveň se zmíněným pokynem, týkajícím se usilovného vymáhání daňových nedoplatků a dalšími dvěma vyneseními znovu uložilo ministerstvo financí podřízeným úřadům velmi důtklivě, aby při vymáhání daní postupovaly s náležitým zřetelem k hospodářským poměrům poplatníků a aby exekučních prostředků do všech důsledků (t. j. až k prodeji zabavených věcí) používaly jen u těch z nich, kteří platiti mohou, avšak z liknavostí neplatí.

Prodejům zabavených věcí za příliš nízké ceny bude čeleno zvýšením míry nejnižších podání a trestními ustanoveními zavedenými zákonem ze dne 21. prosince 1932, číslo 1 Sb. z. a n. z r. 1933.

Po rozumu ustanovení § 364, odst. 3., cit. zák. o př. d. a prov. nař. k němu výkonný orgán, pokud tu není jiných zabavitelných věcí, jež stačí, aby byl uhrazen exekuční nárok s příslušenstvím, není oprávněn upustiti od zabavení věcí, které dlužník při zabavování označuje za věci mu nenáležející nebo k nimž někdo jiný uplatňuje své právo vlastnické.

Ministerstvo financí však přísně stíhá každou zjištěnou nepřístojnost výkonných orgánů při provádění exekucí a vynesením z 12. února 1933, č. j. 8.111/33, nařídilo přísně přednostům berních správ i berních úřadů, aby osobně bděli nad tím, aby při exekučních výkonech nedocházelo k jakýmkoliv pobuřujícím událostem, zvláště z viny výkonných orgánů.

Pokud jde o námitku, že velcí poplatníci jsou nepoměrně méně zatíženi než poplatnící střední, nutno poukázati na to, že značně progresivní sazby daně důchodové, přechodné přirážky k ní a všeobecné daně výdělkové ukládají právě větším poplatníkům podstatně vyšší daňová břemena než drobným poplatníkům, pro něž jsou mimo to stanoveny v oboru zmíněných daní různé výhody.

Finanční správa pak snaží se již v intencích zákona o přímých daních, aby správně vyšetřila skutečné důchody poplatníků a tím docílila spravedlivého a stejnoměrného rozvržení daňového břemene.

Stížnost na nezákonný postup trestních oddělení vyměřovacích úřadů jest pouze všeobecného rázu a neuvádí konkrétních případů, takže nemá ministerstvo financí možnosti se jí podrobněji zabývati. Lze pouze všeobecně podotknouti, že k provádění místních prohlídek jsou trestní oddělení vyměřovacích úřadů oprávněna podle ustanovení. § 217 ve spojení s ust. §§ 319 a 320 zákona o přímých daních a že orgány provádějící místní prohlídky postupují podle nabytých zkušeností v rámci zákonem jim daného oprávnění a snaží se vyvarovati se všech přehmatů, jež by mohly zavdati podnět k odůvodněným stížnostem.

V Praze, dne 3. března 1933.

Ministr financí:
Dr Trapl v. r.

Vyživovací příspěvek přiznaný Boženě Skotákové usnesením okresní vyživovací komise v Boskovicích z 30. listopadu 1931 nemohl býti jmenované vyplacen, poněvadž zemská vyživovací komise na základě výsledku dodatečného zevrubného šetření, jež si vyžádalo delší doby, rozhodnutím ze dne 8. listopadu 1932 přiznání státního vyživovacího příspěvku z moci práva dozorčího zrušila, neboť vyšlo najevo, že není splněna podmínka ustanovení §u 4 zákona čís. 120/1921 Sb. z. a n., totiž ohrožení výživy dítěte následkem povolání nemanželského otce Rudolfa Trávníčka k vojenské presenční službě.

K poznámce interpelace v této souvislosti uvedené, že přednosta okresního úřadu v Boskovicích je řídkým hostem v úřadě, podotýkám, že právě v době, o níž se interpelace zmiňuje, byl na delší zdravotní dovolené.

Žádosti Anny Pavelkové i Karolíny Petrové o přiznání vyživovacího příspěvku byly jíž příznivě vyřízeny.

Částečnou vinu na průtazích ve vyřízení některých záležitostí a zvláště oněch, o nichž se interpelace zmiňuje, nesou podle konaného šetření obecní úřady, ježto na dožádání okresního úřadu v Boskovicích odpoví někdy až po několikeré urgenci.

Že by se u okresního úřadu v Boskovicích jednalo se stranami briskně nebylo zjištěno a nebyly v tomto směru také dosud předneseny žádné konkrétní stížnosti.

V Praze, dne 8. března 1933.

Ministr vnitra:
Černý v. r.

Platnost nových normálních učebných osnov pro měšťanské školy a pro jednoroční učebné kursy při nich byla sice rozšířena též na území Podkarpatské Rusi, ale referát ministerstva školství a národní osvěty v Užhorodě byl zároveň zmocněn, aby je vhodně přizpůsobil zákonné organisaci měšťanských škol svého oboru správní působnosti. Z toho je patrno, že novými učebnými osnovami nebyla vůbec dotčena organisace měšťanské školy v Podkarpatské Rusi. Nelze tudíž opatření ministerstva školství a národní osvěty v této věci pokládati za nezákonné.

V Praze, dne 20. února 1933.

Ministr školství a národní osvěty:
Dr Dérer v. r.

Ve schůzi dne 24. února b. r. jmenovala vláda starostou města Košic Milana Maxoně, ředitele Slovenské banky a předsedu průmyslové a obchodní komory v Košicích.

V Praze, dne 8. března 1933.

Ministr vnitra:
Černý v. r.