Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.

III. volební období.

8. zasedání.

Tisk 1035.

I.

Neutěšené poměry hospodářské, které zachvátily veškeré obory zemědělského podnikání, způsobují v zemědělství katastrofální situaci, jejíž důsledky jsou hrozivé a nebezpečné nejen pro stav zemědělský, ale i pro celý náš národ a stát. Po 4 roky trvá již tato těžká a nebývalá krise hospodářská a přivádí bez rozdílu všechny zemědělce do obtížné situace. Kupní síla všech zemědělců je v důsledku ztrátového hospodaření úplně podlomena a velká část zemědělců upadá do těžkého zadlužení. Většina zemědělců nemůže dostáti svým platebním povinnostem a závazkům, zvláště v této předežňové době, kdy zemědělec nemá žádných větších příjmů. Proto vidíme, jak na našich vesnicích všemi exekučními prostředky vymáhány jsou dlužné povinnosti, platby a pohledávky a s jakou bezohledností se provádí exekuční řízení proti zemědělcům na movitém i nemovitém majetku a jak hospodářsky ničí se mnohý v nouzi a bídě ocitnuvší se zemědělec, který by po sklizni jistě věřiteli dlužný obnos vyrovnal. Toto exekuční provádění prodejů způsobuje dlužným zemědělcům jen další vydání, ztěžuje hospodaření a ohrožuje i příští sklizeň.

Vznikají tak z této hospodářské zkázy existencí zemědělců těžké ztráty nejen postiženým dlužníkům, ale i celému národnímu hospodářství a také mnohým věřitelům. Nedochází zpravidla z výtěžků exekučních prodejů k úplnému zaplacení všech dlužníkových závazků, neboť někteří věřitelé vycházejí s části nebo zcela naprázdno a dlužníci nejsou zproštěni svých závazků.

To vše zneklidňuje a znervosňuje náš venkov a vyvolává nespokojenost, nedůvěru a nejistotu. Bylo nutností učiniti nějaké opatření, které by umožnilo dlužníkům z řad zemědělských vyrovnati dluhující závazky a platby v době po skončení sklizně, neboť většinou dostali se do této tísnivé situace hospodářské bez vlastní viny, a to jen vlivem hospodářských poměrů a poklesem cen zemědělských výrobku.

Proto vypracovala vláda po návrhu ministra zemědělství osnovu zákona, která má přinésti zemědělcům, postiženým nynější hospodářskou tísní, aspoň dočasnou ochranu proti exekučním dražbám. Je to tedy pouhé odsunutí placení závazků na dobu požňovou, až bude zemědělec zase tržiti za sklizené produkty.

Odkladem exekučních prodejů nebudou mnoho dotčeny zájmy věřitelů, poněvadž bude zemědělci umožněno v pozdější době aby více svých věřitelů uspokojil. Toto opatření bude na prospěch mnohých věřitelů, na které by se v případě provádění exekučního prodeje nyní před sklizní ani nedostalo.

Osnova zákona nedovoluje provedení exekučních prodejů věcí movitých a dražeb věcí nemovitých v exekucích zahájených po účinnosti zákona a připouští jejich výkon až po 31. prosinci 1933.

Byla-li již zahájena a prováděna exekuce v den účinnosti tohoto zákona, zjedná se odklad dražeb exekučních na dobu po 31. prosinci 1933 jen na návrh dlužníkův, který nemusí zvláště odůvodňovati, neboť stačí, když prokáže, že je zemědělec.

Dále ustanovuje osnova zákona ve prospěch věřitele, že doba, po kterou nemohou býti vykonávány exekuční prodeje a dražby, nevčítá se do lhůt, jejichž uplynutí znamená újmu pro věřitele.

Podle §u 3 jsou z ustanovení tohoto zákona vyňaty pohledávky mzdy, zákonného výživného na plnění výměnků, dále za zápůjček, na základě kterých byly vydány zástavní listy nebo dílčí dlužní úpisy, zajištěné na zemědělských nemovitostech, a konečně pohledávky, které vzniknou po účinnosti zákona, kteréžto opatření je nutné z toho důvodu, aby nebyl ohrožen do budoucností úvěr zemědělců.

Ohrožení úvěru zemědělců mělo by jistě v zápětí další nepříznivé hospodářské důsledky.

Ustanovení tohoto zákona nevztahuje se dále na ty věci, které nesouvisejí s provozováním zemědělského podniku, zejména předmětů přepychových a pod. a na věci, které by za dobu, po kterou je výkon prodeje odložen, podlehly zkáze.

Provedením zákona pověřují se vedle ministra spravedlnosti také ministři financí a vnitra vzhledem k tomu, že zákon nedotýká se jen exekucí pro pohledávky soukromoprávní, nýbrž i pro pohledávky státu a jiných veřejnoprávních svazků.

Národohospodářský výbor jednal o předloženém vládním návrhu zákona, kterým se dočasně upravuje výkon exekuce proti zemědělcům, a usnesl se doporučiti slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna, ve znění sen. tisku č. 1031.

Dále doporučuje výbor, aby slavný senát přijal připojenou resoluci.

V Praze, dne 3. května 1933.

Dr Rozkošný v. r.,
předseda.

Josef Stržil v. r.,
zpravodaj.

II.

Ústavně-právní výbor pojednav ve své schůzi konané dne 4. května 1933 o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se dočasně upravuje výkon exekuce proti zemědělcům, usnesl se na tom doporučiti slavnému senátu, aby uvedené usnesení poslanecké sněmovny schválil.

Návrhem ze dne 12. dubna 1933 předložil ministr spravedlnosti na podnět ministra zemědělství poslanecké sněmovně osnovu zákona, kterým se dočasně upravuje výkon exekuce proti zemědělcům. Naléhavost této osnovy odůvodnil vládní návrh poukazem na neobyčejně tísnivou hospodářskou situaci zemědělců v nynější roční době, kdy zemědělec nemá žádných větších příjmů, avšak věřitelé naň doléhají všemi exekučními prostředky a domáhají se na něm okamžitého zaplacení svých pohledávek. Tím bývá často hospodářsky zničen i ten zemědělec, který by jinak po ukončení sklizně mohl věřitele plně uspokojiti. Těmito důvody je jistě nutnost a naléhavost projednávané osnovy dostatečně opodstatněna. Je jistě povinností Národního shromáždění, aby na záchranu existence zemědělců, kteří trpí nynějšími poměry neméně než ostatní výrobní vrstvy, přispělo pomocí a zjednalo úlevu způsobem v osnově vytčeným.

Osnova sledujíc naznačený cíl povoluje odklad exekučního prodeje věcí movitých noto nemovitých až na dobu po 31. prosinci 1933, byla-li již exekuce před účinností zákona zahájena. V exekučních věcech, které zahájeny budou teprve po účinnosti zákona, nesmí býti dražba nařízena na dobu před koncem tohoto roku. Výjimka se vztahuje toliko na zemědělce. Zákon nevymezuje přesně pojem zemědělce a ponechává tento úkol rozhodnutí soudcovu. Nutno míti za to, že zemědělcem se rozumí osoba, jejíž výživa z převážné míry je čerpána z výtěžku zemědělství, provozovaného na vlastních anebo pachtovaných pozemcích.

Zákon chrání věřitele ustanovením, že odklad dražby mu nesmí způsobiti žádné právní újmy, která by mu mohla vzejíti promlčením anebo nedodržením jinak ustanovených právních lhůt.

Ochrana dlužníka, kterou zákon poskytuje, se nevztahuje na pohledávky mzdy a zákonných alimentů, na výměnky a pohledávky ze zápůjček, na základě kterých byly vydány zástavní listy nebo dílčí dlužní úpisy zajištěné na zemědělských nemovitostech.

Taktéž nechrání dlužníka před soudní dražbou pro pohledávky, které vznikly po dni, kterým tento zákon nabude účinnosti, ani na věci, které souvisejí s provozováním zemědělského podniku.

Vyloučení pohledávek nových, t. j. vzniklých po účinnosti zákona, chrání zemědělský stav před ztrátou úvěru.

Zemědělský výbor poslanecké sněmovny doplnil osnovu ustanovením, které dovoluje dražbu věcí, jež by jinak mohly podlehnouti zkáze v době, pro kterou osnova zákona odklad dražby povoluje.

Navrhuje tudíž ústavně-právní výbor, aby osnova zákona byla schválena ve znění sen. tisku č. 1031.

V Praze, dne 4. května 1933.

Dr Witt v. r.,
předseda.

Fr. Novák v. r.,
zpravodaj.

»Vládě se ukládá, aby přihlížejíc k hospodářské tísni živnostníků a obchodníků připravila v dohledné době návrh zákona ve věci úlev příslušníkům těchto stavů.«