Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.

III. volební období.

8. zasedání.

Tisk 1047.

Podepsaní navrhují:

Senáte račiž se usnésti na tomto zákoně:

ze dne...................................................1933,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Tato ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 326 Sb. z. a n., o jednacím řádu senátu Národního shromáždění, mění a doplňují se takto:

(⁴) K písemné nebo telegrafické žádosti udělí předseda dovolenou do 7 dnů senátoru zaneprázdněnému nezbytnou nebo důležitou záležitostí. O dovolené delší rozhoduje senát na návrh předsedův bez rozpravy prostým hlasováním. O udělení nebo neudělení dovolené budiž senátor ihned písemně uvědoměn. Dodatečná písemná omluva neúčasti se uzná a senátoru potvrdí, uvede-li senátor zároveň překážky, jež mu zabránily vyžádati si potřebnou dovolenou, a pošle-li omluvu předsednictvu, když překážky přestaly. O platnosti dodatečné omluvy rozhoduje předseda, šlo-li o neúčast na schůzích nepřesahující 7 dnů, senát na návrh předsedův bez rozpravy prostým hlasováním, šlo-li o neúčast delší. Předseda může žádati, aby důvody, jichž se senátor dovolává, byly osvědčeny.

(⁵) Ustanovení odstavce čtvrtého se nevztahuje na senátory, kteří jsou členy vlády.

Odstavec (⁵) zákona stává se odstavcem (⁶).

(²) Nezúčastní-li se senátor bez platné omluvy 6 plenárních schůzí za sebou jdoucích, ale v různé dny konaných, usnese se předsednictvo senátu, aby mu byla udělena veřejná důtka. O tomto svém usnesení zpraví předsednictvo senát v nejbližší plné schůzi a kromě toho zpraví písemně předsednictvo klubu a politické strany, kterých je senátor členem. Nadto ztrácí senátor nárok na celou náhradu podle § 81 na jeden měsíc.

(³) Byl-li senátor v témže roce třikráte podle odst. 2 pokutován, přikáže předseda senátu věc výboru imunitnímu, aby podal senátu zprávu s návrhem. Výbor může navrhnouti, aby senátoru byla udělena senátem veřejná důtka a aby bylo toto usnesení senátu vyhlášeno v Úředním listě a rozhlášeno úřední korespondencí. Výbor může dále navrhnouti ztrátu nároků podle § 81 nejvýše na měsíců nejblíže následujících. O návrhu výboru rozhodne senát bez rozpravy prostým hlasováním.

(¹) Nově zvolený senát ustaví se v plné schůzi do 6 týdnů po vyhlášení výsledků volby (§ 2 zákona o složení a pravomoci senátu a § 55 řádu volení do poslanecké sněmovny).

(²) Schůzi tu zahájí a řídí předseda vlády, přijme slib senátorů (§ 6, odst. 1), dá neprodleně provésti volbu předsedy a dotáže se ho, zda volbu přijímá. Při tom příslušejí předsedovi vlády všechna práva, která má předseda senátu při řízení plné schůze.

(⁶) Kdyby během volebního období senátu nastala nutnost voliti znovu celé předsednictvo, svatá předseda vlády nejpozději do 6 týdnů senát k volbě nového předsednictva. Tato volba je konečná.

(¹) Plná schůze předsednictva usnáší se za předsednictví předsedy neb úřadujícího místopředsedy:

a) o závazném výkladu jednacího řádu;

b) o veřejné důtce senátoru nedbalému (§ 3, odst. 2 ), o odvolání senátora vyloučeného (§ 52, odst. 1) nebo senátora, jemuž bylo odňato slovo (§ 50, odst. 3); o vyloučení senátora a návrhu na odnětí náhrad senátoru vyloučenému (§ 52, odst. 2 až 4);

n) o provedení předběžné rozpravy o vládních návrzích tiskem rozdaných (§ 20, odst. 1);

o) o provedení druhého čtení ihned po čtení prvém (§ 54, odst. 1).

(¹) Předseda svolává plné schůze senátu (§ 40), řídí je, pečuje, aby zachován byl jednací řád a při schůzích pořádek (§§ 50 až 52), dává slovo, stanoví a klade otázky při hlasování a prohlašuje jeho výsledek.

(²) Kdyby byl porušen pořádek ve schůzi, může schůzi přerušiti nebo skončiti; ruší-li schůzi posluchači, dá rušitele vyvésti. Je-li potřeba, dá vykliditi galerii nebo některou její část.

(³) Předseda ukončuje schůzi (§ 40).

Zapisovatelé zjišťují účast senátorů v plné schůzi, dohlížejí na hlasování a konání voleb, sčítají hlasy, provádějí losování a výsledek ohlašují předsedovi; ověřují zápisy jednací, podpisují spolu listiny senátní a dohlížejí na kancelář těsnopiseckou. Úřadují v pořadí určeném předsednictvem.

(¹) Když byl vládní návrh tiskem rozdán, dá předseda předběžnou rozpravu o něm na pořad některé z nejbližších pěti schůzí senátu, požádá-li o to vláda nebo usneslo-li se na tom předsednictvo.

(²) Předběžnou rozpravu zahájí člen vlády. V rozpravě může promluviti z každého klubu toliko jeden jeho člen a jeden řečník ze senátorů mimo kluby. V předběžné rozpravě nejsou přípustny věcné návrhy.

(³) Po skončené předběžné rozpravě, anebo nebyla-li tato konána, přikáže předseda vládní návrh nejpozději ve schůzi příští jednomu nebo více výborům, jež považuje za příslušné. Navrhne-li některý senátor, aby vládní návrh přikázán byl výboru jinému nebo dalšímu, rozhodne o tom senát bez rozpravy prostým hlasováním.

(⁴) Vláda může své návrhy odvolati, dokud senát nepřikročil ke druhému čtení.

(¹) Schůzi zahajuje předseda. Schůze může býti zahájena a senát je způsobilý jednati, je-li přítomno aspoň 15 senátorů v zasedací síni.

Ustanovení § 47, odst. 3 se škrtá, odst. 4 označí se jako (³).

Do § 48, odst. 1 vsunuje se jako druhá věta toto ustanovení:

Návrhu na zamítnutí nelze činiti, nýbrž jen návrh, aby se přešlo k pořadu, s odůvodněním nebo bez něho.

(¹) Odchyluje-li se řečník od věci projednávané, volá jej předseda k věci. Za projevy a činy porušující jednací řád, urážející slušnost či mrav anebo trestuhodné volá předseda k pořádku. Předseda může řečníka přerušiti, žádá-li to výkon jeho úřadu.

(²) Předseda může odníti slovo řečníkovi, kterého volal za jeho řeči třikráte k věci nebo k pořádku, jakož i řečníkovi, který překročil dobu řeči určenou podle § 45. Byl-li řečník za své řeči volán třikráte k věci nebo k pořádku, nebo bylo-li řečníku odňato slovo, přestane se další jeho řeč těsnopisecky zaznamenávati.

(³) Bylo-li senátoru odňato slovo, nesmí v téže rozpravě mluviti. Ztratil-li slovo (§ 45, odst. 7), může se v téže rozpravě přihlásiti již jen jednou (§ 45, odst. 5). Senátor, jemuž byla slovo odňato, může se odvolati k předsednictvu, které rozhodne před zakončením rozpravy.

(⁴) Projevy a návrhy směřující zřejmě k tomu, aby senátní jednání mařily nebo svévolně zdržovaly, může předseda se svolením senátu vyloučiti z jednání. Senát udílí toto svolení bez rozpravy prostým hlasováním.

(¹) Urazí-li senátor u výkonu mandátu (§ 28 úst. list.) při jednání senátním člena Národního shromáždění, člena nebo zástupce vlády spíláním nebo zlým nakládáním nebo přednese-li obvinění, dotýkající se cti těchto činitelů způsobem, jaký se nesnáší s důstojností senátu, může uražený do 8 dnů žádati písemně u předsedy senátu, aby proti provinilému bylo zavedeno kárné řízení. Žádost přikáže předseda s urychlením výboru imunitnímu. Urazí-li senátor u výkonu mandátu (§ 23 úst. list.) při jednání senátním některou sněmovnu nebo její orgán, navrhne předseda do 8 dnů písemně výboru imunitnímu, aby zavedl kárné řízení.

(²) Imunitní výbor vyslechne obviněného, případně žadatele a svědky (§ 28) a podá ve lhůtě určené předsedovi písemnou zprávu se všemi doklady a s návrhem, buď aby se přes žádost (návrh) přešlo k pořadu, neb aby byl provinilý potrestán veřejnou důtkou, spojenou podle vážnosti případu se ztrátou senátorských náhrad na jeden měsíc.

(³) Konečný návrh výboru se rozdá tiskem a dá se na pořad nejbližší schůze senátu. Senát vyslechne toliko zpravodaje, provinilého, po případě i žadatele, a po doslovu zpravodajově rozhodne o návrhu výboru, po případě o návrzích podaných podle §§ 47 a 48.

(¹) Urazil-li senátor ve schůzi presidenta republiky, nebo urazil-li ve schůzi (§ 51) předsedu senátu, předsednictvo senátu nebo jeho členy, vládu, předsedu nebo člena vlády pro výkon jejich funkcí, nebo odpírá-li předsedovým nařízením aneb opatřením, anebo maří-li jednání senátní, může předseda vyloučiti provinilého na dobu trvání této schůze, po případě na dobu až šesti schůzí dalších. Z tohoto opatření může se vyloučený odvolati k předsednictvu senátu ve lhůtě 8 dnů.

(²) Maří-li senátor jednání takovým způsobem, že se nemůže v jednání pokračovati, nebo dopustí-li se násilností, může předsednictvo senátu vyloučiti jej až na dobu dvaceti schůzí senátu. Při tom ztrácí vyloučený náhradu senátorskou na 1 měsíc.

(³) Nepodrobí-li se vyloučený senátor dobrovolně rozhodnutí, kterým byl vyloučen, ztrácí nadto senátorskou náhradu na 1 měsíc. Předsednictvo může v případě odstavce 2 navrhnouti senátu snížení náhrady senátoru, vyloučenému až na jednu třetinu i na dobu další, nejvýše však úhrnem na dobu 6 měsíců. O návrhu tom rozhodne senát bez rozpravy prostým hlasováním.

(⁴) Byl-li senátor v témže zasedání podle odst. 1 neb 2 již jednou vyloučen, ztrácí při každém dalším vyloučení senátorskou náhradu na 1 měsíc. Předsednictvo může navrhnouti senátu snížení náhrady senátoru vyloučenému až na jednu třetinu i na dobu další, nejvýše však úhrnem na 6 měsíců. O návrhu tam rozhodne senát bez rozpravy prostým hlasováním.

(⁵) V době vyloučení není vyloučenému senátoru dovolen vstup do zasedací síně a do místností výborových.

(¹) Při druhém čtení hlasuje se o celé osnově nejdříve za 24 hodiny po skončení čtení prvého. Druhé čtení osnov naléhavých může býti z usnesení předsednictva provedeno v téže schůzi.

(¹) Je-li takový dotaz podepsán vedle prvého z tazatelů, uvedených v záhlaví, ještě aspoň 10 jinými senátory, jest dotázaný povinen na tuto interpelaci odpověděti písemně nebo v plné schůzi ústně, nebo týmž způsobem odpověď odepříti s udáním důvodů. Jestliže vláda nebo dotázaný její člen do 3 měsíců na interpelaci neodpoví nebo neodepře odpověděti, vyzve předseda senátu dotázaného, aby odpověděl nejdéle do dalších 30 dnů. Nedojde-li v této lhůtě odpověď, aneb její odepření, bude věc dána na pořad plné schůze, požádá-li o to do 8 dnů písemně 11 senátorů. Jednání omezí se na projev k věci jednoho z tazatelů, označeného v žádosti, a dotázaného.

(²) Interpelace i písemná odpověď nebo její odepření podává se kanceláři senátní a rozdává se tiskem. Tazatelé mohou interpelaci a svoje podpisy, podpisovatelé pak svoje podpisy odvolati, dokud interpelace nebyla rozdána tiskem.

(³) Nejpozději ve schůzi, která následuje po rozdání odpovědi nebo jejího odepření, může býti navrženo, aby se o odpovědi nebo jejím odepření rokovalo. Pro návrh a rokování platí § 65.

(⁴) K žádosti člena vlády musí předseda pro odpověď na interpelaci prohlásiti schůzi za důvěrnou; v tom případě se odpověď nevytiskne, leč by se senát jinak usnesl. Případný návrh na zahájení rozpravy učiniti jest ihned ve schůzi důvěrné a senát usnášeje se o zahájení rozpravy rozhodne zároveň, zda rozprava provede se ve schůzi veřejné či důvěrné (§§ 37 a 38).

(⁵) Tato ustanovení nevztahují se na interpelace, které v době, kdy tento zákon nabyl účinnosti, jsou již předmětem senátního projednávání.

(¹) Je-li interpelace kromě podpisů tazatelů uvedených v záhlaví opatřena ještě dalšími 25 podpisy senátorů, a je-li závažnost a naléhavost případu v interpelaci věcně odůvodněna, pokládá se interpelace tato za naléhavou a dotázaný musí do 14 dnů odpověděti buď písemně nebo v plenární schůzi ústně nebo stejným způsobem odepříti odpověď s udáním důvodů. Nejpozději ve schůzi po rozdání odpovědi tiskem nejblíže příští nebo po 14denní lhůtě uplynulé bez odpovědi může tazatel navrhnouti, aby se rokovalo o předmětu interpelace. O návrhu tom usnáší se senát bez rozpravy prostým hlasováním a v usnesené rozpravě náleží slovo nejprve jednomu z tazatelů uvedených v záhlaví interpelace. Dotázaný musí se v rozpravě ujmouti slova, jestliže do zahájení rozpravy nebyla odpověď rozdána tiskem.

(²) Ustanovení §§ 67 a 65 platí obdobně.

(³) Tato ustanovení nevztahují se na naléhavé interpelace, které v době, kdy tento zákon nabyl účinnosti, jsou již předmětem senátního projednávání.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedou jej všichni členové vlády.

Jednací řád senátu: zákon ze dne 15. dubna 1920, č. 326 Sb. z. a n., který měl býti prozatímním řádem voleného senátu, trvá téměř plných 13 let v účinnosti bez podstatných změn. Jest to dokladem, s jakou důkladností a prozíravostí byl pracován a jak se v zásadě dobře osvědčil.

Podávají-li podepsaní návrh na změnu některých jeho ustanovení, má to pouze ten důvod, že jest nutno aspoň některá jeho ustanovení, zvláště ta, jejichž výklad byl v praxi sporný, vyjasniti a doplniti, jednak přizpůsobiti jeho ustanovení změněným poměrům dnešním. Vůdčími motivy navržené novely k jednacímu řádu jest povznesení a upevnění parlamentního zřízení proti útokům a proti snahám parlamentarismus odstraniti nebo ochromiti, jakož i povznesení a upevnění práv, svobody, autority a vážnosti parlamentu.

Účelem navrhovaných změn pak jest především: zvýšiti zájem o jednání v plenu senátním, povznésti jeho úroveň (§§ 2, 3, 12, 20), zabezpečiti klidnou a věcnou práci a pořádek ve schůzích (§§ 10, 50, 51, 52) a zhodnotiti interpelační právo sněmoven (§§ 68 a 69).

Návrh nezatěžuje státní pokladny, odpadá tudíž potřeba připojiti doklady v § 41, odst. 2 úst. list. požadované.

Po stránce formální podepsaní navrhují, aby byl návrh výborem iniciativním přikázán výboru ústavně-právnímu k podání zprávy.

V Praze dne 26. května 1933.

Foit, Havlena, dr Klouda, dr Karas, Bergman, Niessner, Kahler.