Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.

III. volební období.

8. zasedání.

Tisk 1053.

Poslanecké sněmovně byl pod č. 2266 podán návrh zákona nahoře označeného a jmenovaní navrhovatelé odůvodňují, a to správně, jej takto:

Jednací řád poslanecké sněmovny: zákon ze dne 15. dubna 1920, č. 325 Sb. z. a n., který měl býti, jak vysvítá z § 37, odst. 2, prozatímním řádem volené sněmovny, trvá téměř plných 13 let v účinnosti bez podstatných změn. Jest to dokladem, s jakou důkladností a prozíravostí byl pracován a jak se v zásadě dobře osvědčil.

Podávají-li navrhovatelé návrh na změnu některých jeho ustanovení, má to pouze ten důvod, že jest nutno aspoň některá jeho ustanovení, zvláště ta, jejichž v výklad byl v praxi sporný, vyjasniti a doplniti, jednak přizpůsobiti jeho ustanovení změněným poměrům dnešním. Vůdčími motivy navržené novely k jednacímu řádu jest povznesení a upevnění parlamentního zřízení proti útokům a proti snahám parlamentarismus odstraniti nebo ochromiti, jakož i povznesení a upevnění práv, svobody, autority a vážnosti parlamentu.

Účelem navrhovaných změn pak jest především: zvýšiti zájem o jednání v plenu sněmovním, povznésti jeho úroveň, zabezpečiti klidnou a věcnou práci a pořádek ve schůzích a zhodnotiti interpelační právo sněmoven.

Výbor ústavně-právní poslanecké sněmovny změnil a doplnil iniciativní návrh zákona a změněný a doplněný návrh schválila poslanecká sněmovna jako osnovu zákona, sen. tisk č. 1046.

Ústavně-právní výbor poslanecké sněmovny podepřel své doporučení přijetí osnovy zákona ve změněném a doplněném znění, obsaženém v usnesení poslanecké sněmovny sen. tisk č. 1046, tímto odůvodněním:

Výbor změnil projednávaný návrh tak, aby bylo zřetelně rozlišeno a normováno řízení o dovolené, jíž se poslanci dostává na jeho žádost, a o omluvě dodatečné. kterou se ospravedlňuje poslanec který si nemohl potřebné dovolené vyžádati.

Výbor pojal v osnovu navržených změn také ustanovení (§ 2, odst. 5), kterým se od povinnosti dožadovati se pro každou absenci dovolené nebo ospravedlniti se dodatečnou omluvou zprošťují poslanci, kteří jsou členy vlády. Při tom nutno míti na paměti, že obecná povinnost poslanců, zavazující je k účasti na jednání sněmovním, platí ovšem také pro poslance, kteří jsou členy vlády. Výbor však uvážil, že kolise, v níž se tito poslanci ocitají se svými povinnostmi úředními a se svými ústavními povinnostmi vůči druhé sněmovně, jsou tak časté, že jest žádoucno, aby jim samotným bylo zůstaveno k posouzení, kdy jejich účast na jednání sněmovním jest potřebna, a to tím spíše, že podle ústavního předpisu může sněmovna účast člena vlády na svém jednání kdykoliv si vyžádati. Výbor se domnívá, že ohled členů vlády na jednání sněmovní se nezmenší, nýbrž zvýší, nebude-li poslancům ministrem ukládána povinnost nesplnitelná, resp. nebudou-li nuceni ospravedlňovati se trvale stereotypními žádostmi za dovolenou nebo omluvami.

Ústavně-právní výbor senátu jest rovněž názoru, že jest nutno účinněji než to je posud možno dle platného jednacího řádu zvýšiti zájem o jednání v plenu sněmovním, povznésti jeho úroveň (§§ 2, 3, 13, 20), zabezpečiti klidnou věcnou práci a pořádek ve schůzích (§§ 10, 50, 51, 52) a zhodnotiti interpelační právo sněmoven (§§ 66 a 60) a proto uznávaje i důvody iniciativního návrhu i důvody ústavně-právního výboru poslanecké sněmovny, jak nahoře uvedeny, uznávaje dále změny jednacího řádu sněmovního poslaneckou sněmovnou přijaté za vhodné k dosažení cíle výše naznačeného a respektuje iniciativu poslanecké sněmovny ve věci jednacího řádu toliko jí se týkajícího, navrhuje podle usnesení své schůze ze dne 29. května 1933 slavnému senátu, aby schválil usnesení poslanecké sněmovny beze změny tak, jak je obsaženo v sen. tisku č. 1046.

V Praze, dne 29. května 1933.

Dr Witt v. r.,
předseda.

Dr Havelka Otakar v. r.,
zpravodaj.