Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.

III. volební období.

8. zasedání.

Tisk 1069.

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje čtvrtou dodatkovou úmluvu k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednanou dne 8. května 1933 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 12. května 1933, čís. 79 Sb. z. a n.

Obchodně politické styky Československa s Německem upraveny jsou hospodářskou dohodou z 29. června 1920, která je vybudována na doložce o nejvyšších výhodách. Doposud se nepodařilo sjednati s Německem velkou tarifní dohodu, a upravuje se proto v mezích možnosti toliko po malých částech, při čemž je nutno konstatovati, že Německo je doposud naším největším dovozcem i vývozcem, což nás nutí ke stálým, snahám po rozšíření našich dovozních i vývozních možností.

Naše obchodní bilance s Německem je bohužel stále pasivní. Toto pasivum se sice zejména v roce 1932 značně zmenšilo, nikoli však proto, že by byl poměr našeho vývozu k dovozu příznivější, nýbrž proto, že vývoz i dovoz v tomto roce velice poklesl, neboť činil v milionech Kč:

r. 1931 dovoz 3302.0, vývoz 2039.3 = pasivum 1262.7,

r, 1932 dovoz 1975.7, vývoz 1201.2 = pasivum 774.5.

Za účelem snížení tohoto pasiva upraven byl vzájemný platební styk mezi oběma státy zřízením vázaných účtů u Národní banky Československé a u Říšské banky německé, což má dáti možnost úpravy dovozu z Německa podle vývoje našeho vývozu do Německa.

Německo zvýšilo v poslední době svá cla, z nichž poskytuje touto úmluvou Československu určité celní výhody při dovozu štěrku, různého dřevěného zboží, cigaretového a hedvábného papíru, a váže autonomní sazbu pro duté sklo a přírodní barvy, a poskytuje nám vázání dvou důležitých poznámek pro dovoz plstí a bavlněných tkanin, jakož i povoluje nám určité provisorní celní kontingenty pro perleťové knoflíky.

Konečně sluší podotknouti, že jsme obdrželi od Německa slib příznivější pro nás úpravy vývozu zmíněného zboží na podzim 1933.

Československo pak prohlásilo, že bude blahovolně vyřizovati žádosti o dovoz tašek a páleného vápna z Německa, což má důležitost hlavně pro náš pohraniční styk s Německem.

Tato úmluva není časově omezena a může býti vypověděna k prvému dni každého měsíce se lhůtou jednoměsíční.

Zahraniční výbor po projednání tohoto návrhu doporučuje slavnému senátu usnesení jak následuje:

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje čtvrtou dodatkovou úmluvu k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednanou dne 8. května 1933 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 12. května 1933, čís. 79 Sb. z. a n.

V Praze, dne 9. června 1933.

Donát v. r.,

předseda.

Dr Rozkošný v. r.,

zpravodaj.

Hospodářská dohoda československo - německá, sjednaná 29. června 1920, která spočívá na doložce nejvyšších výhod, upravuje mezi oběma státy obchodně-politické styky. Při tehdejším jejím projednávání předpokládalo se, že to bude jen dohoda přechodná, neboť se očekávalo, že dojde na základě našich čilých vzájemných obchodních styků k vybudování velké tarifní úmluvy s Německem. Nestalo se tak dosud z té příčiny, že Německo provádělo po několik roků pronikavou ochranářskou politiku, zvláště na všecky produkty zemědělské a to tím, že zvyšovalo silně své celní položky na tyto výrobky. Proto také klesal náš vzájemný obchod v posledních čtyřech letech, jak tomu nasvědčuje naše obchodní bilance. Pasivum naší obchodní bilance s Německem objevilo se v r. 1928. V letech:

1926 byli jsme aktivní částkou + 316,483.000,- Kč

1927 byli jsme aktivní částkou + 1.096,155.000,- Kč

1928 byli jsme již pasivní částkou - 78,070.000,- Kč

1929 byli jsme již pasivní částkou - 1.029,852.000,- Kč

1930 byli jsme již pasivní částkou - 1.015,757.000,- Kč

1931 byli jsme již pasivní částkou - 1.260,249.000,- Kč

1932 byli jsme již pasivní částkou - 774,504.000,- Kč.

Přes to však je Německo dosud na prvém místě mezi dovozními a vývozními státy v naší republice.

Platební styk mezi oběma státy byl upraven letos v dubnu na základě zřízení vázaných účtů u Národní banky Československé a Říšské banky německé. Úpravou touto má se dosíci snížení našeho obchodně-bilančního schodku oproti Německu, neboť rozsah dovozu z Německa k nám bude odvislý od vývozu našeho do Německa. Požádali jsme proto při tomto jednání vládu německou o úpravu některých celně-tarifních požadavků a Německo také slíbilo, že vyjde tomuto přání vstříc a v nejbližší době s námi jednání naváže. Stalo se tak letos koncem měsíce dubna a výsledek byl, že 8. května t. r. sjednána byla dodatková úmluva československo-německá, která je již uvedena v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 12. května 1933, č. 79 Sb. z. a n., a předkládá se nyní Národnímu shromáždění ke schválení.

Podle této úmluvy poskytuje nám Německo některé celní slevy, jako pro dovoz štěrku, různého dřevěného zboží (kvedlačky, máslové formy, dřevěné lžíce, kuchyňská prkna ze dřeva-javorového, bukového a topolového), cigaretového a hedvábného papíru a váže autonomní sazbu pro duté sklo přírodní barvy. Mimo to poskytuje nám Německo jisté ulehčení našemu vývozu plstí a bavlněných tkanin, jak uvádí se v zařazených poznámkách v německém celním tarifu, a umožňuje nám vývoz perleťových knoflíků tím způsobem, že stanoví nám pro měsíc srpen, září a říjen kontingenty o měsíční výši 5 q. Provisorium toto bude podle dohody upraveno definitivně na podzim t. r.

V článku II. této úmluvy prohlašuje oproti tomu Československo, že bude blahovolně vyřizovati žádosti o povolování dovozu tašek všeho druhu a páleného vápna z Německa.

Národohospodářský výbor senátu Národního shromáždění, jednal ve své schůzi dne 30. května 1933 o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení čtvrtá dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920 a usnesl se doporučiti slavnému senátu tuto dodatkovou úmluvu ke schválení i s příslušným schvalovacím usnesením.

V Praze, dne 30. května 1933.

Dr Rozkošný v. r.,

předseda.

Stržil v. r.,

zpravodaj.