Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.

III. volební období.

8. zasedání.

Tisk 1070.

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s Úmluvou mezi republikou Československou a republikou Polskou o pěninské cestě a o usnadnění styku v pohraničním území Dunajce, podepsanou ve Gdyni dne 24. září 1931 a se Závěrečným protokolem z téhož dne.

Tento vládní návrh vztahuje se k smlouvě, nedávno plenem senátu schválené, o úpravě otázek, vyplývajících ze stanovení hranice mezi republikou Československou a republikou Polskou, která byla podepsána ve Gdyni dne 24. září 1931. Jde tu o rekonstrukci cesty t. zv. pěninské na sever od hlavního hřbetu Tater, cesty vedoucí po pravém břehu Dunajce, prodírajícího se tu pohořím pěninským, Této cesty užívají hlavně hosté a turisté ze slovenských lázní Smerdžonky a polských lázní Szczawnica Nižna a rekonstrukcí této cesty a úpravou pohraničních styků v této malebné krajině přispěje se k zvýšení turistického ruchu i hospodářského rozvoje na této části naší slovensko-polské hranice. Náklady, jimiž jest k tomuto účelu přispívati našemu státu, jsou neveliké, na rekonstrukci oné cesty nám připadá 100.000 Kč, a na její další udržování 12.250 Kč ročně.

Zahraniční výbor doporučuje slavnému senátu schválení uvedené úmluvy.

V Praze, dne 9. června 1933.

Donát v. r.,

předseda.

F. V. Krejčí v. r.,

zpravodaj.

Horní tok Dunajce, který patří do povodí Visly, jest na území Československé republiky. Horská bystřina prodírá se tu pohořím Pěninami malebnou soutěskou, vděčnou turistickou partií, která je vyhledávána lázeňskými hosty blízkých lázeňských míst, jak s československé tak i polské strany. Lesy na našem území jsou majetkem státu, který je převzal jako nástupce státu uherského, jenž je koupil od bývalého řecko-katolického biskupství v Prešově. Také obyvatelé polských obcí Sromowce Nižne a Wyžne zakoupili kdysi na území dnes československém od jmenovaného biskupství mnoho pozemků. Pro hospodaření na nich a ve státních lesích je třeba komunikace, cesty podél Dunajce a dvou mostů přes Dunajec. Cesta bude sloužiti také dopravě proti proudu zvláštních loděk, kterými místní obyvatelé dopravují turisty peřejemi Dunajce po proudu do polských lázní Szczawnica Nižna.

Cesta bude ležeti skoro úplně na území československé obce Lesnice, bude však sloužiti více zájmům a potřebám republiky Polské. Pro úpravu cesty a dopravy po ní je tedy třeba úmluvy mezi oběma sousedními republikami. Ta byla sjednána ve Gdyni dne 24. září 1931, vyžaduje však jak ona sama, tak i Závěrečný protokol z téhož dne souhlasu Národního shromáždění.

Československá republika je na zřízení proponovaných úprav interesována vedle všeobecných zájmů státních ještě zvláště po stránce výkonu stavební svrchovanosti, po stránce vodoprávní, po stránce úpravy pohraničního styku, po stránce finanční a jako majitelka lesů. Na všechny tyto zájmy je ve Gdyňské úmluvě pamatováno.

Úmluvou má býti zajištěna řádná rekonstrukce pěninské cesty na území obce Lesnice s vybudováním mostu přes tamní potok o světlé šířce 10 m a nezbytná úprava dílů cesty, která je soukromým majetkem státních lesů a statků. Jde tu o upevnění pobřežních zdí a provedení nezbytných příkopů a propustků. Náklad rekonstrukce je rozpočten na 400.000 Kč; tři čtvrtiny nákladu bude hraditi Polsko, jednu čtvrtinu Československo. Obnos na naší republiku připadající je zajištěn příspěvkem ministerstva veřejných prací a země Slovenské a příspěvkem státních lázní v obnosu 10.000 Kč. Projekt vypracuje Československá republika na podkladě společně dohodnutého programu, dozor na stavbu a kolaudaci provedou oba státy společně.

Každý stát bude udržovati část na svém území. Náklad na udržování polské části bude si hraditi Polsko samo, na udržování československé části bude Polsko přispívati 75% skutečného ročního nákladu.

Polský příspěvek jak na stavbu tak na udržování bude vyplacen v československé měně do měsíce po uznání vyúčtování.

Československý příspěvek na udržování je rozpočten na 12.250 Kč. Polovinu v částce

6.125 Kč bude hraditi Ústřední ředitelství státních lesů a statků, zbytek země Slovenská z položky určené pro podporu turistického ruchu.

Polská republika vybuduje vlastním nákladem podle projektů schválených československým úřadem v hraniční trati dva mosty přes Dunajec.

Na těchto komunikacích bude dovolen jenom ruch pěší, na jízdním kole, koňmo a povozy s vyloučením motorových vozidel všeho druhu. Tato jsou přípustna jedině pro dopravu státních orgánů při výkonu úředním na vlastním území.

Úmluvou se také upravuje pohraniční styk podle místních potřeb.

Protože úmluva slouží úpravě dobrých sousedských styků v pohraničním území Dunajce, navrhuje technicko-dopravní výbor, aby slavný senát projevil souhlas s uvedenou úmluvou.

V Praze, dne 9. června 1933.

Havlena v. r.,

předseda.

Ing. Winter v. r.,

zpravodaj.

Delimitační komise stanovila svého času detailní rozhraničení území mezi republikou československou a republikou Polskou v oblasti horního toku řeky Dunajce. Jest to malebná soutěska prorývající pohoří Pěniny a turisté jakož i lázeňští hosté z polských lázní Szczawnica a z československých lázní Smerdžonka používají cesty spojující území obou států.

Tato cesta, zvaná pěninská, bývá značně poškozována v době povodní dravými vodami Dunajce a v dnešním stavu je velmi neschůdná. Byla tedy učiněna mezi republikou Československou a republikou Polskou ve Gdyni 24. září 1931 úmluva o úpravě a udržování cesty vedoucí Pěninami v trati od silnice Gniazda-Spišská Stará Ves v Československu po Ruski potok u obce Szczawnica Nižna v Polsku. Pokud se týče kompetence rozpočtového výboru, běží o schválení úhrady, ježto technicko-dopravní a zahraniční výbor daly již k tomuto opatření souhlas.

Při předběžném jednání byl náklad na rekonstrukci pěninské cesty vyčíslován obnosem 400.000 Kč a roční náklad na udržování v území československém obnosem 12.250 Kč a stanoveno, že republika Polská přispěje na znovuzřízení a udržování 75% a republika Československá 25%.

Běží tedy o 100.000 Kč na zřízení cesty, které uhradí společně ministerstvo veřejných prací a země Slovenská, jakož i příspěvek Ústředního vedení podniku »Státní lázně« při ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Dále běží o trvalý roční náklad Kč 12.250 na udržování cesty na území Československa. Tento náklad bude hraditi částkou Kč 6.125 ministerstvo zemědělství (Ústřední ředitelství státních lesů a statků) a zbytek má převzíti země Slovenská z položky na podporu turistického ruchu.

Rozpočtový výbor souhlasí s výše uvedeným nákladem a doporučuje slavnému senátu schválení učiněné úmluvy.

V Praze, dne 9. června 1933.

Dr Karas v. r.,

předseda.

Šimek v. r.,

zpravodaj.