Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.

III. volební období.

8. zasedání.

Tisk 1073.

 V osadě Bušíně politické obce Studené Loučky v okresu Zábřeh vypukl dne 1. června 1933 v noci požár, který podporován panujícím směrem větru, stále se rozšiřoval. Na konec padlo mu za obět z 18 domů osady 10 domů a jest nyní 8 rodin o 39 členech bez přístřeší. Úhrnný majetek těchto 18 majitelů činí 30 ha. Hasičské sbory okolních obcí, mezi nimi hasičské sbory z Litovle, Mohelnice, Zábřehu, Podolí, Doubravic, Moravičan, Loštic a Žádlovic s motorovými stříkačkami byly sice včas na místě, ale pro stávající stav cest nebylo možno proniknouti s hasicím nářadím až do Bušína, i musely hasičské sbory, nejmodernějšími pomocnými prostředky vyzbrojené, nečinně přihlížeti tomu, jak požár ničil majetek chudých horských zemědělců. Jedině hasičskému sboru ze Studené Loučky bylo možno s nasazením všech sila bez ohledu na škody vzniklé na jeho motorové stříkačce přiblížiti se požáru. Motorová stříkačka byla mezitím tak zle poškozena, že prošlo přes hodinu drahocenného času, nežli motorová stříkačka mohla zahájiti činnost. Tato okolnost především zavinila, že požár mohl nabýti tak velikého rozsahu. Požární pohromou postižení jsou vesměs malí chudí zemědělci s nejvyšší výměrou 6 ha, namnoze zadlužení a především hlavy mnohočlenných rodin, takže požární pohroma jeví u těchto lidí tím horší účinky. Zachráněno bylo jen to, co tito lidé měli na svém těle.

Rychlé pomoci je zde nutně zapotřebí. V okresu mohelnickém založen byl pomocný výbor, který přistupuje k tomu, aby usnadnil opětné vybudování poskytováním přípřeží a darů, Všechna tato vůle pomáhati je marnou, nebude-li zřízena vhodná cesta pro příjezd k osadě Bušínu. Již z dob míru existuje silniční projekt, který má na mysli spojení z Líšnice přes Bušín a Bukovou do Studené Loučky s říšskou silnici. Nezaměstnanost v tamní krajině je rovněž velmi veliká a stát poskytl by nejlepší možnost pomoci tím, kdyby těmto poplatníkům, kteří přes 70 let různým způsobem platili silniční přirážky, poskytl nyní možnost vystavěti silnici jako nouzovou práci.

Přihlížejíce k tomu, že na rozsahu neštěstí má vinu jedině ta okolnost, že dosud tyto dvě obce zůstaly vyloučeny ze silničního spojení a že na druhé straně opětné vybudování anebo zabezpečení existence pohořelých jinak není možné, navrhují podepsaní:

1. aby ihned zahájeno bylo potřebné vyšetření škod;

2. aby ihned zařízeno bylo odeslání návrhů na odškodnění nouzovému fondu;

3. aby rodinám nezemědělců poskytnuta byla ihned vydatná pomoc;

4. aby jako nouzová, práce zahájena byla co nejdříve stavba příjezdní silnice, která vždy znovu byla odkládána.

V Praze, dne 6. června 1833.

Ad. Scholz,

Lichtneckert, Ikert, Stöhr, Teschner, Luksch, Kahler, Lippert, Spies, Wenzel, dr Jesser.

Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.

III. volební období.

8. zasedání.

Tisk 1073.

In der Ortschaft Puschein der politischen Gemeinde Kaltenlautsch im Bezirke Hohenstadt brach am 1. Juni nachts 1933 ein Brand aus, welcher, begünstigt von der herrschenden Windrichtung, immer weiter um sich griff. Schliesslich fielen ihm von den 18 Häusern der Ortschaft 10 zum Opfer und sind derzeit 8 Familien mit 39 Köpfen obdachlos. Der Gesamtbezitz dieser 18 Besitzer beträgt 30 ha. Die Feuerwehren der umliegenden Orte, darunter die Feuerwehren von Littau, Müglitz, Hohenstadt, Poidl, Doubrawitz, Morawitschan, Loschitz und Ziadlowitz mit Motorspritzen waren wohl rechtzeitig zur Stelle, doch war es infolge der herrschenden Wegverhältnisse unmöglich, mit den Löschgeräten bis nach Puschein vorzukommen und mussten die Feuerwehren, mit den modernsten Hilfsmitteln ausgerüstet, untätig zusehen, wie der Brand das Eigentum von armen Gebirgslandwirten vernichtete. Lediglich der Feuerwehr Kaltenlautsch war es unter Anspannung aller Kräfte und ohne Rücksicht auf entstehende Schäden bei ihrer Motorspritze möglich, an den Brand heranzukommen. Die Motorspritze war unterdessen derart hart mitgenommen worden, dass über eine Stunde wertvoller Zeit verging, ehe die Motorspritze in Tätigkeit treten konnte. Diesem Umstande ist es vor allem zuzuschreiben, dass der Brand derart grossen Umfang annehmen konnte. Die vom Brandunglück Betroffenen sind durchwegs kleine arme Landwirte mit einem Höchstausmass von 6 ha, vielfach verschuldet und vor allem die Familienvorstände vielköpfiger Familien, sodass sich das Brandunglück bei diesen Menschen umso ärger auswirkt. Gerettet wurde nur das, was die Leute am Leibe trugen.

Rasche Hilfe tut hier not. Im Bezirke Müglitz wurde ein Hilfskomitee gegründet, welches darangeht, den Wiederaufbau durch Fuhrenleistung und Spenden zu erleichtern. All dieses hilfreiche Wollen ist umsonst, wenn nicht ein entsprechender Zufahrtsweg zur Ortschaft Puschein eingerichtet wird. Schon vom Frieden her existiert ein Strassenprojekt, welches von Lexen über Puschein und Dreibuchen nach Kaltenlautsch eine Verbindung mit der Reichsstrasse vorsieht. Die Arbeitslosigkeit im dortigen Gebiete ist ebenfalls sehr gross und wäre seitens des Staates die beste Hilfsmöglichkeit dadurch geboten, wenn diesen Steuerträgern, die über 70 Jahre in verschiedener Art die Strassenzuschläge geleistet haben, nunmehr die Möglichkeit des Strassenbaues im Notstandswege gegeben würde.

Mit Rücksicht darauf, dass die Grösse des Unglückes lediglich dem Umstande zuzuschreiben ist, dass bisher diese 2 Gemeinden vom Strassenverkehr ausgeschlossen blieben und andererseits ein Wiederaufbau bezw. die Sicherung der Existenz der Abbrändler anderweitig nicht gegeben erscheint, stellen die Gefertigten den Antrag:

1. Es wollen sofort die nötigen Schadenserhebungen eingeleitet werden;

2. Es wolle eine sofortige Weiterleitung der Entschädigungsanträge an den Notstandsfond veranlasst werden;

3. Den Familien der Nichtlandwirte wolle sofortige ausreichende Hilfe zuteil werden;

4. Als Notstandsarbeit wolle der immer wieder hinausgeschobene Bau einer Zufahrsstrasse raschest in Angriff genommen werden.

Prag, den 6. Juni 1933.

Ad. Scholz,

Lichtneckert, Ikert, Stöhr, Teschner, Luksch, Kahler, Lippert, Spies, Wenzel, Dr. Jesser.