Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933
III. volební období.
8. zasedání.
Tisk 1075.
Naléhavá interpelace
senátorů dr Bačinského, Curkanoviče, Merty a spol. vládě
ohledně protizákonného jmenování zvláštní zkušební komise (odbočky) pro externí zkoušky učitelské dospělosti na Podkarpatské Rusi.
Zkoušky učitelské dospělosti vykonávali dosud externisté na Podk. Rusi ve státním učitelském ústavě v Mukačevě.
Vůdcové organisace učitelů »ukrajinců« pod záminkou, že na Podle. Rusi je nedostatek učitelů, ve skutečnosti však ve svém hmotném zájmu, naverbovali si mladíky s předběžným vzděláním jen několika tříd střední, nebo měšťanské školy, ba také s menším vzděláním - vyšší vzdělání málo kdo měl - uspořádali s nimi t. zv. »učitelský kurs«, který dokonce byl povolen také ministerstvem školství a národní osvěty.
Tito mladíci na tomto několika měsíčním (večerním) kurse měli býti připraveni pro složení zkoušky učitelské dospělosti. Pořadatelé kursu však se právem obávali, že kursisté pro nepatrné předběžné vzděláni a nedostatečnou přípravu propadnou, vzhledem k těžkosti složení zkoušky dospělosti najednou, rovněž absolventi obchodních škol a obchod. akademie obávali se této zkoušky pro své jednostranné odborné vzdělání.
Proto se tvrdilo, že ve státním učitelském ústavě prý se zkouší nespravedlivě.
To bylo příčinou, že organisace učitelů »ukrajinců« žádala ministerstvo školství, aby externistům bylo dovoleno skládati zkoušky dospělosti bud v církevních učitelských ústavech v Užhorodě, kde prý jsou, jak sami tvrdí »svoji ukrajinští lidé«, neb aby byla jmenována zvláštní zkušební komise »z jejich lidí«. Žadatelé nikterak se netajili tím, že jejich žádosti, vzhledem k ukrajinofilské školské politice v Podk. Rusi - bude vyhověno.
A skutečně tak se stalo, neboť ministerstvo školství a nár. osvěty nařízením ze dne 11. května 1933, čís. 41.222/33-II/I., jmenovalo zvláštní zkušební komisi v Užhorodě pro externisty, jako odbočku komise stát. učit. ústavu v Mukačevě, ve které ale žádného člena prof. sboru tohoto ústavu není. Jakmile toto rozhodnutí ministerstva školství přišlo, byl »učitelský kurs«, který se v březnu t. r. rozešel, když slíbené povolení ministerstva školství nedocházelo a zkoušky měly se tedy konati ve stát. učit. ústavě, zmíněnou učitelskou organisací, zase svolán.
Kursisté a také veřejnost je toho mínění, že jmenováním této komise má se externistům usnadniti složení zkoušky, poněvadž ve státním učitelském ústavě prý se zkouší přísně, t. j. podle předpisů. Je divné, že ministerstvo školství a národní osvěty, které připravilo návrh zákona pro akademické vzdělání učitelů, dovoluje v tomto případě současně, aby osoby s nízkým, nebo jednostranným a tedy nedostatečným předběžným vzděláním a po slabé přípravě, staly se učiteli právě v té Podk. Rusi, o které stále se tvrdí, že má býti kulturně povznesena, k čemuž přec v prvé řadě jest zapotřebí řádně vzdělaných učitelů.
Ministerstvo školství a národní osvěty neodvolává se na žádný předpis platný na Podk. Rusi pro jmenování takové komise, nýbrž jen na to, že prý profesorský sbor státního učitelského ústavu je »přetížen prací« a nebyl by s to provésti zkoušky externistů. V minulém školním roce profesorský sbor byl neméně »přetížen prací«, avšak zkoušky provedl. Pravda, externisté byli rozděleni na dvě skupiny (červnovou a zářijovou); v tomto školním roce bylo podobné rozdělení, a první skupina již započala zkoušky v ústavě; je otázka, kým bude právoplatně zkoušena dále! Ale i nově jmenovaná komise provedla zkoušky ve dvou skupinách (červnové a zářijové). Nutno však zdůrazniti, že zkoušky dospělosti přece mají býti skládány na učitelském ústavě.
Jmenování zmíněné komise jest však na Podk. Rusi protizákonné, neboť tam na základě čl. 2. zák. 11/918 platí ještě »Učební řád«, vydaný na základě zák. čl. XXXVIII/1868, nařízením V K M (bývalého uherského ministerstva kultu a vyučování) ze dne 4. V. 1914, čís. 31.162, a téhož dne a pod týmž číslem vydaný »Zkušební statut«. Podle § 35 Uh. a § 58 Zz zkušební komise v učit. ústavech sestavují se takto:
Předseda - ministerstvem školství jmenovaný komisař, členy - ředitel a členové profesorského sboru ústavu. Žádných jiných členů, nebo nějaká »odbočka« zkušební komise, anebo její rozšíření jinými členy - tyto předpisy neznají. Nařízení ministerstva školství čís. 47.098/31, podle kterého členy komise (ne však odbočky) mohou býti jmenovány také jiné osoby (prof. vys. škol, nebo jiní odborníci) - na Podk. Rusi neplatí, poněvadž týká se »Organisačního statutu«, vydaného nařízením čís. 6031/1886, platného v historických zemích a podle zákonů čís. 293/19 a čís. 276/20 také na Slovensku, jež však na Podk. Rusi vůbec zavedeno nebylo a pokud se snad praktikuje, je to také nezákonnost.
Jmenované zákony č. 293/19 a 276/20 vztahují se výslovně jen na Slovensko a ohledně Podk. Rusi podobný zákon vydán nebyl.
Podle § 54 UŘ vysvědčení, vydávaná učitelským ústavem, podepisují ředitel ústavu a třídní profesor, anebo podle § 75 Zš předseda komise (komisař min. školství), ředitel ústavu a zkoušející členové prof. sboru ústavu, podle odst. D, § 54 UŘ veškerá vysvědčení, vydávaná učitelským ústavem jsou veřejné listiny; pak podle § 293 UŘ ředitel uč. ústavu chrání úřední pečeť (razítko) a jen on je oprávněn vystavovati veřejné listiny. Pakliže však ministerstvem školství jmenovaná komise (mimo učit. ústav) jménem stát. učitelského ústavu v Mukačevě, avšak bez členů prof. sboru tohoto ústavu, vydávala by vysvědčení, tato by byla neplatná a bylo by nutno hleděti na ně jako na padělky. Leč ani případným jmenováním ředitele ústavu, neb některých členů prof. sboru členy zmíněné komise nelze tuto nezákonnost napraviti již proto, že sama komise je protizákonná.
Externisté o dovolení zkoušky mají podati žádost podle předpisů učitelskému ústavu. Někteří ze zmíněných externistů pod výmluvami, že bude zvláštní zkušební komise, nepodali žádosti učit. ústavu, nýbrž škol. referátu a proto tito neměli by býti v tomto roce ke zkoušce připuštěni. Zvláštní zkušební komise však prý chce jich zkoušeti, což je nezákonné.
Ministerstvo školství a národní osvěty (šk. referát) absolventy obchod. akademie zprošťuje od některých předmětů při zkoušce učit. dospělosti, co příčí se § 25 ZS (poznámka).
Na základě výše uvedeného jest jmenování zmíněné zkušební komise na Podk. Rusi zmatečné a nezákonné, a poněvadž tato komise již v těchto dnech započne své působení, pokládáme tuto interpelaci za velmi pilnou a tážeme se:
1. Je-li vládě známo, že ministerstvo školství a národní osvěty na žádost organisace učitelů »ukrajinců« - tehdy »Národovecké učitelské tovaryšstvo«, dnes »Učitelská Hromada«, neboť přejmenování na »ukrajinské« min. vnitra na základě zákonů dovoliti nemohlo - nařízením čís. 41.222/33 jmenovala pro externí zkoušky učit. dospělosti na Podk. Rusi zvláštní zkušební komisi, která jménem státního učitelského ústavu v Mukačevě, ačkoliv není sestavena z profesorů tohoto ústavu, bude zkoušeti a vydávati vysvědčení?
2. Ví vláda, že jmenování této komise podle platných předpisů na Podk. Rusi je nezákonné a že vydávání vysvědčení touto komisí bylo by paděláním veřejných listin, neboť tato vysvědčení byla by ab ovo neplatná?
3. Je-li vláda ochotna neprodleně zaraziti tuto nezákonnost, odvoláním shora citovaného nařízení čís. 41,222/33 a zrušením jmenování zmíněné zkušební komise?
4. Ví-li vláda, že zmíněná nezákonná zkušební komise spáše nezákonnost ještě i tím, že prý bude zkoušeti (jako odbočka zkušební komise, st. učit. ústavu) také externisty, kteří nepodali své žádosti o povolení zkoušky podle předpisů učit. ústavu a tedy ke zkoušce neměli by býti připuštěni?
5. Je-li vládě známo, že absolventi obchodní akademie při zkoušce učit. dospělosti zprošťují se od některých předmětů, což podle § 25 ZS (poznámka) je protizákonné?
6. Jaká opatření učiní vláda, by předpisy platné na Podk. Rusi byly u centrálních úřadů známy, respektovány a dodržovány?
Vzhledem k tomu, že jmenování komise stalo se proti platným předpisům a odporuje zákonu a že komise tato míní již zkoušeti, je naléhavost této interpelace plně odůvodněna a interpelanti žádají, aby tato interpelace byla jako pilná projednávána.
V Praze, dne 20. června 1933.
Dr Bačinský, Curkanovič, Merta,
Stodola, Hrubý, Šelmec, Danko, Dresler, dr Havelka, Ušák, Olejník, Šolc, Vaněček, Šťastný, Šimek, dr Kapras, Navrátil, Sehnal, Votruba, Donát, dr Krno, Měchura, dr inž.
Botto, Sechtr, Fr. Novák, Klofáč, inž. Marušák, Riedl, Pichl, Černý inž. Havlín.