Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1933.
III. volební období.
8. zasedání.
Tisk 1076.
Zpráva
I. národohospodářského výboru
II. ústavně-právního výboru
k vládnímu návrhu zákona (tisk 1074)
o obilních zástavních listech a o veřejných obilních skladištích.
I.
Naše zemědělství prodělává již po několik let těžkou krisi a dostává za své výrobky velmi nízké ceny, které ani zdaleka nekryjí výrobních nákladů. Následkem toho většina zemědělců nemá, jmenovitě přede žněmi a po žních, hotové finanční prostředky a musí ihned po žních prodati většinu své úrody. Tím vzniká v srpnu a v září veliká nabídka obilí na domácích trzích, která podle železného zákona o poptávce a nabídce stlačuje beztak již nízké ceny tuzemského obilí; a to nejenom obilí, jehož máme pravidelný nadbytek, jako na př. ječmene, ovsa, někdy i žita, ale i pšenice, kterou musíme zčásti dovážeti a u které tedy je jisto, že uplatní se veškerá opatření celní a syndikátní. Tak viděli jsme loni na podzim, že cena domácí pšenice byla neobyčejně nízká pod 140.- Kč za 100 kg, ačkoliv bylo jisto, že musí se pšenice dovážeti a že tedy uplatní se zemědělská cla a opatření Obilního syndikátu a přece zemědělci byli nuceni na podzim prodávati pšenici ve velikém množství za enormně nízké ceny, aby opatřili si potřebné finanční prostředky, i když věděli, že na jaře bude cena pšenice vyšší. Je pochopitelné, že z přechodného poklesu cen neměl nic konsument a ani konečně nic získati nemohl, protože přechodný pokles cen nemůže se ihned projeviti v cenách pečiva. I cena ostatního obilí trpěla překotnou enormní nabídkou v podzimních měsících.
Jest obava, že i letos po žních opakovaly by se tyto poměry a že zemědělství utrpělo by další veliké ztráty hlubokým poklesem cen. Navrhovaná osnova má umožniti zemědělcům, aby opatřili si finanční prostředky, které nutně potřebují v podzimních měsících, výpůjčkou na své obilí, a nemuseli je prodávati za každou cenu a mohli vyčkati příznivějších poměrů na obilním trhu. Na obilní zástavní list může si vypůjčiti nejen zemědělec, ale i mlynář a obchodník obilím, což má umožniti zvýšenou poptávku po obilí v podzimních měsících a tak zase čeliti poklesu cen, neboť umožní se tak jmenovitě mlýnům značnější nákup obilí. Toto opatření je nutné z toho důvodu, že jsou celé kraje, jmenovitě na Slovensku a Podk. Rusi, kde jednotlivá hospodářství nemají téměř stodol a sýpek, takže není možno zemědělcům uskladniti obilí, ať již ve slámě ve stodolách, nebo v zrně na sýpkách na pozdější dobu a vyčkati lepších poměrů na trhu. Očekává se, že obilními zástavními listy umožní se mlýnům opatření peněz pro větší nákupy obilí v podzimních měsících.
Osnova zákona má význam pro všechny zemědělce, neboť jsou často případy, že peněžní ústav chtěl by zemědělci na jeho hospodářství poskytnouti půjčku, ale nemůže, protože nemá sám dostatek volných peněz a tu právě pomocí zástavních listů může si je získati reeskontem u Národní banky.
Vládní návrh má tedy za účel usnadniti zemědělcům, aby mohli si vypůjčiti na své obilí peníze a umožniti jim vyčkati nejvhodnější dobu pro prodej obilí a dále umožniti zemědělským družstvům, mlýnům a obchodníkům s obilím taktéž vypůjčiti si na obilí domácího původu, které koupili, a očekává se, že toto vše přispěje k tomu, aby jednak zmenšena byla nabídka obilí a jednak umožněn větší jeho nákup v podzimních měsících a tak čeleno nebezpečí zhroucení se cen obilí po žních.
Druhý oddíl osnovy, jednající o veřejných obilních skladištích, nezavádí vlastně nová opatření; neboť i dnes podle platných zákonů rakouských v historických zemích a uherských na Slovensku a Podk. Rusi možno si vypůjčiti na obilí uložené ve veřejném skladišti a Národní banka také dle zákona může varranty propláceti. Zemědělec však nemá téměř možnosti využíti těchto prostředků a to proto, že veřejných skladišť, kde je nutno obilí uložiti za tím účelem, aby mohl si zemědělec na ně opatřiti půjčku, je jednak velmi málo, ale největší závadou je, že byla postavena pro uskladnění jiného zboží než obilí, a to jmenovitě zboží zahraničního a proto leží na hranicích, takže doprava obilí od zemědělců do těchto skladišť a z nich opět do mlýnů vyžadovala by značných nákladů a tím by se úvěr, poskytovaný na obilní varranty, značně zdražil. Osnova zákona má umožniti zřizování skladišť, která mají právo vydávati varranty na obilí u nich uložené, i ve vnitrozemí v produkčních oblastech obilnářských a tím zmenšiti dopravní náklady na minimum a zlevniti tím úvěr poskytovaný na varranty.
Tato opatření neznamenají žádné finanční zatížení státu, nepoškozují žádnou vrstvu obyvatelstva, naopak mají prospěti zemědělství, zlepšiti finanční a hospodářské poměry našeho zemědělce a tím prospějí i druhým vrstvám obyvatelstva, neboť zvýší koupěschopnost našeho zemědělce. Ani na Národní banku nečiní osnova mimořádných nároků.
Podotýkáme výslovně, že tato opatření setkají se s úspěchem a prospějí celému našemu zemědělství a národnímu hospodářství jen tehdy, nebudou-li jejich příznivé účinky rušeny jinými zjevy, na př. dovozem cizího levného obilí, jmenovitě po žních. Je tedy tato osnova jednou součástí celé řady opatření k zabezpečení rentability našeho zemědělství a jen v souvislosti s nimi přinese našemu zemědělství a celému národnímu hospodářství ty prospěchy, které měla na mysli vláda, když osnovu podávala a národohospodářský výbor senátu, když ji projednával a doporučoval senátu ku přijetí.
Národohospodářský výbor projednal vládní návrh zákona o obilních zástavních listech a o veřejných obilních skladištích ve své schůzi dne 21. června t. r. a provedl změny a doplňky v §§ 2, 6, 11, 12, 35, které znamenají jasnější právnické znění a kromě toho zařadil nový § 36, který vyjadřuje zásadu, že za nesporné věci je pokládati toliko ty, které jsou zákonem přikázány soudům jako nesporné.
Národohospodářský výbor doporučuje sl. senátu přijetí této osnovy zákona s provedenými změnami a doplňky ve znění níže otištěném i s připojenou resolucí.
Tím je vyřízen také návrh senátorů V. Donáta, J. Vraného, K. Sáblíka, dra V. Šrobára, Luksche, Stöhra, Kahlera a společníků na zavedení skladních listů (varrantů) na obilí za účelem usnadnění úvěru pro zemědělce (tisk 897-III).
V Praze, dne 21. června 1933.
Dr. Rozkošný v. r.,
předseda.
Josef Stržil v. r.,
zpravodaj.
II.
Tato osnova je jedním z několika opatření, jež vláda požaduje k ochraně zemědělské výroby. Vedle obilního a živočišného syndikátu, odkladu exekucí a zvýšení celních sazeb přichází s dalším opatřením, jehož cílem je zabezpečiti sklizeň před neoprávněnými ztrátami a spekulací. O krisi v zemědělství, jež se projevuje v horentním klesání cen není třeba šířiti slov. Je světovým zjevem a postihuje i náš stát a proto je naší povinností chrániti zemědělce před jejími zhoubnými účinky. Podstatou osnovy je zajistiti slušné zpeněžení sklizně a to tak, aby zemědělec nebyl nucen prodávati obilí v době pro něj cenově nevýhodné, což bývá pravidelně bezprostředně po výmlatu, kdy nabídka daleko převyšuje poptávku, t. j. potřebu. Podle této osnovy má se tak státi získáním úvěru zemědělci nebo obchodníku obilím a to formou u nás dosud neobvyklou, t. zv. lombardem varrantů.
Získati osobní úvěr provozovací je dnes pro zemědělce těžko dosažitelné a proto podkladem úvěru má býti v zemi sklizené a vymlácené obilí.
Způsob, jakým se má úvěr ten opatřiti je dvojí, jednak pomocí obilních zástavních listů a jednak pomocí veřejných obilních skladišť a jimi podmíněných skladních listů. Tento dvojí způsob spočívá v různosti hospodářských poměrů, jaké panují v různých zemích, tak na př. první způsob zástavních listů najde svého upotřebení v historických zemích, kde síť peněžních a úvěrních ústavů je dostatečně rozvětvena, kdežto druhý způsob: veřejných skladišť uplatní se spíše na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, ačkoliv obou způsobů možno všude použít. Oba způsoby mají, kromě reglementace dovozu obilí z ciziny vésti k stabilisaci cen obilní produkce.
Poněvadž obilní zástavní list i skladní list mají býti schopny eskonta, po případě lombarda, bude drobný i střední zemědělec a také obchodník obilím buď přímo nebo nepřímo připojen k všeobecnému peněžnímu trhu a tím budou zemědělské výrobě přístupny ony úvěrové prameny, jež jí byly posud takřka úplně uzavřeny.
Pokud jde o zástavní listy obilní, mají tyto zřízením zástavního práva, lombardem k obilí opatřiti finanční prostředky tomu, kdo vlastní obilí. Tím se ušetří skladovací a transportní výlohy, neboť obilí zůstane u vlastníka až do konečného prodeje. Způsob tento spočívá na předpokladu, že nositelem jeho budou organisace společenstevní, dále peněžní a obchodní ústavy, a to tak, že budou eskontovati obilní zástavní listy, nebo samy používati úvěr zástavou vlastního obilí. Obilní zástavní list pravidelně přejde reeskontem k družstevním svazům nebo jiným vyšším peněžním ústavům, které svým žírem rozmnoží jeho bonitu, takže dalším postupem může dojíti k jeho eskontu u Národní banky.
Samozřejmě, že obilní zástavní list, má-li se těšit důvěře věřitele, musí býti vybaven náležitými garanciemi a to jednak soudní registrací a jednak zárukou, že pro jeho oběh platí předpisy směnečného práva, pokud jsou s charakterem obilního listu zástavního slučitelny.
Pokud jde o veřejné obilní skladiště, může jich použíti zemědělec nemající aspoň 25 q obilí nebo nemůže-li obilí uskladniti a náležitě opatřiti ve vlastních místnostech, po případě nepožívá-li důvěry, ač je mu třeba kreditu. Tento způsob je analogický k opatření obsaženému v zákoně z roku 1875 (obchodní zákon) a v zákoně z r. 1889 o zřizování veřejných skladišť a o skladních listech jimi vydaných.
Zemědělci je tu dána možnost vypůjčiti si na uskladněné obilí, po případě zmocniti společenstvo k jeho prodeji. Poplatky za úschovu mají býti minimální a budou úředně stanoveny. Přijímáním obilí do úschovy má býti usměrněno obesílání trhů a tím poptávka a nabídka a zabráněno překotnému vrhání obilí na trh po žních, což má vliv na ceny. Nabídky uschovaného obilí budou se díti tak, aby ceny jeho od jedné sklizně ke druhé byly bez značnějších výkyvů. Skladní list bude tu representovat dobrý úvěrový papír, jehož bonita bude podložena ruční zástavou.
Ústavně-právní výbor pojednal o osnově, jejíž obsah byl právě stručně podán, s hlediska právního, a konstatoval, že jde o novum v dosavadní úvěrové praxi v našem státě, která nemá dosud tradice.
V jiných státech, např. ve Francii, existuje individuální lombard varrantů, pouze však pro zemědělce, nikoli však také pro obchodníky. Úvěrové novum, jaké se touto osnovou zavádí, představuje jakousi rejstříkovou hypotéku, jejíž podkladem je mobiliární zajištění, jak to má na mysli příští občanský zákon.
Pokud jde o jednotlivé paragrafy, sluší připomenouti:
§ 1 pojednává o tom, kdo může sjednati zápůjčku vystavením obilního zástavního listu a zříditi pro ni věřiteli zástavní právo.
§ 2 vytyčuje náležitosti obilního zástavního listu.
§ 3 jedná o žádosti, aby soud povolil uložiti opis obilního zástavního listu do sbírky opisů zástavních listů. (Soudní registrace).
§ 4 jedná o předpisech pro uskladnění zastaveného obilí.
§ 5 jedná o převodu zástavního listu rubopisem (indosamentem).
§ 6 jedná o právu majitele zást. listu domáhati se zaplacení zápůjčky i před jeho splatností.
§ 7 jedná o pojistné příhodě.
§ 8 jedná o povinnosti pojistitele složiti příslušnou částku odškodného u soudu.
§ 9 jedná o případech, kdy pohledávka nebyla včas zaplacena.
§ 10 jedná o případech, kdy pohledávka může býti zaplacena před její splatností.
§ 11 jedná o tom, že pro řízení o žalobách plynoucích z obilních zástavních listů platí analogicky ustanovení civilního řádu o směnečném řízení.
§ 12 jedná o tom, že o obilních zástav. listech platí analogicky ona ustanovení směnečného řádu, jak jsou tu vyznačena.
§ 13 mluví o oprávněnosti Národní banky eskontovati zást. listy za stejných podmínek jako směnky.
§ 14 jedná o oprávněnosti společenstev, utvořených podle zákona z r. 1873, zřizovati veřejná obilní skladiště a vydávati skladní listy.
§ 15: Podnikatel skladiště může na obilí v úschově poskytnouti zápůjčky do výše 2/3 bursovní ceny, po případě obilí na rozkaz majitele prodati.
§ 16 jedná o tom, že povolení k zřízení veřejného skladiště uděluje zemský úřad a za jakých podmínek.
§ 17 jedná o ručení podnikatele veřejného skladiště,
§ 18 jedná o zástavním právu podnikatele skladiště pro poplatky za úschovu,
§ 19 jedná o povinnosti podnikatele skladiště přijímati obilí do úschovy.
§ 20 jedná o skladním listu a jeho součástech,
§ 21 jedná o převodu skladního listu rubopisem.
§§ 22 a 23 jednají o formalitách při převodu zástavního listu.
§ 24 jedná o dohledu nad skladišti,
§ 25 jedná, kdy může majitel vlastnického listu žádati za vydání obilí,
§ 26 jedná o protestu nebude-li pohledávka zaplacena v den platební,
§ 27 jedná o prodeji obilí, nebude-li zaplaceno ve lhůtě stanovené k protestaci,
§ 28 jedná o právu proti rubopiscům, nebyl-li majitel zástavního listu prodejem plně uspokojen.
§ 29 jedná o případech, kdy obilí převzaté do úschovy nebylo do stanovené doby vyzvednuto.
§ 30: Obilí převzaté do úschovy podle tohoto zákona je pouze věcí svěřenou.
§ 31: Obilí na něž je vystaven skladní list nemůže býti stiženo exekucí.
§ 32 jedná o pojistné příhodě.
§ 33 jedná o amortisaci ztraceného vlastnického listu.
§ 34 jedná o zúčtování příjmů a vydání vyplývajících z úschovy obilí.
§ 35 jedná o poplatcích zástavních listů.
§ 36 jedná o řízení soudu při ukládáních obilních zástavních listů.
§§ 37, 38 a 39 jednají o sankcích.
Ústavně-právní výbor usnesl se na těchto změnách:
§ 2 písm. a).
Na konci škrtne se slovo “obilí”.
Odůvodnění:
Ani u slibu platebního osnova nežádá vyjádření peněz v jazyku, kterým jest obilní zástavní list sepsán.
§ 2, písm. e).
(1) Za slovo “placeno.” vkládá se věta “Čas musí býti pro celý peníz určen jednotně.”
Odůvodnění:
Tato vsuvka jest účelnou proto, aby se vyjádřilo, že pohledávka nemůže býti splatnou po částech.
(2) Věta: “následující po vystavení obilního zástavního listu”
bude zníti:
“následující po udaném dni vystavení obilního zástavního listu”.
Odůvodnění:
Nutno lišiti den skutečného vystavení ode dne datování obilního zástavního listu. Kdyby den vystavení byl jiný než datum, rozhoduje, ježto jde o obligaci skripturní, toto datum, a jest záhodno tuto okolnost k rozptýlení možných pochybností přesněji vytknouti, což se děje shora uvedeným doplňkem.
(3) Za slova “zvláštní místo platební” vkládá se věta:
“a jde-li o místo v tuzemsku”
Odůvodnění:
Nutno pamatovati i na možný případ, že by obilní zástavní list byl vystaven v cizozemsku. Zákonná presumpce, že není-li v obilním zástavním listu udáno zvláštní místo platební, platí místo vystavení za místo platební a zároveň za výstavcovo bydliště, jest míněna toliko pro případ, že místem vystavení jest místo v tuzemsku.
Nemohl by tedy na př. soud obilní zástavní list vystavený v Berlíně, v němž nebylo udáno jako místo platební místo ležící v našem státním území, registrovati a navržená vsuvka tuto myšlenku postihuje.
§ 6.
V prvé větě za slova “skladní listy” vkládá se věta: “nebo je-li množství zastaveného obilí aspoň o 25% menší”.
Odůvodnění:
Stává-li se pohledávka z obilního zástavního listu ihned splatnou již tím, že zastavené obilí ztratilo poškozením na obecné ceně aspoň 25%, nutno okamžitou splatnost vztáhnouti i na případy, že již při zastavení bylo obilí aspoň o 25% méně, než jest uvedeno v obilním zástavním listu.
§ 11.
Jako druhá věta se připojí:
“Pro příslušnost o takových žalobách platí obecná ustanovení o soudní příslušnosti”.
Odůvodnění:
Dodatek tento jest účelný, ježto v oboru práva slovenského jsou jak civilní soudní řád tak i jurisdikční norma obsaženy v jediném zákoně, kdežto v zemích mimoslovenských jsou v té příčině 2 zvláštní zákony, a nutno se vyvarovati disparitě práva.
§ 12.
Ačkoli tento § v úvodu výslovně mluví o přiměřené aplikaci směnečně právních předpisů, přece z důvodů přesnosti, aby se zabránilo jakýmkoli omylům, vzhledem k otázce, kam až tato přiměřenost aplikace sahá a dále proto, že jde o novum v našem právním řádu a že je tedy třeba pomýšleti na všechny případy a vytvořiti předpis co nejpřesnější,
navrhují se v citacích § 12 tyto změny:
bod 1. bude zníti:
“O způsobilosti zavazovati se §§ 1 a 108, o závaznosti podpisů § 2;”
bod 3. bude zníti:
“o výstavci § 7, věta druhá;”
v bodu 4. se připojí dodatek:
“na obilní zástavní list, indosovaný po projití lhůty ustanovené ku protestaci pro neplacení, se hledí jako na obilní zástavní list, splatný na předložení;”
bod 5. bude zníti:
“o dnu dospělosti § 28, o placení §§ 32, 33, odst. 1., jakož i §§ 34-36;”
v bodu 9. se opraví tisková chyba:
místo slova “úkonech” má býti
“úkonů”;
v bodu 10. za citací § 106 se připojí:
“odst. 1”;
v bodu 11. za slovem “jazyku” se vloží slova:
“nebo písmu”.
§ 35.
Vkládá se jako poslední odstavec tato věta:
“Ze zastavení obilí se poplatek nevyměřuje.”
Odůvodnění:
V zákoně o poplatku směnečném není řeči o zřízení zástavního práva mobilárního, jelikož toto jest u směnek nepraktickým. Pomýšlí se tam jen na zřízení immobilárního práva zástavního (§ 9 zák. č. 48/1928) a toto podléhá samostatně poplatku (stupnice II) a jen když směnečné prohlášení je podrobeno stupnici II, není zvláštní poplatek ze zastavení immobilárního.
Poněvadž v případech, o něž se tu jedná, půjde nutně vždy o zřízení mobilárního práva zástavního, podléhal by obilní zástavní list jednak poplatku směnečnému a jednak poplatku za zřízení zástavního práva mobilárního (k obilí); totéž platí o varrantech. Zameziti toto dvojí zpoplatnění jest účelem shora navrhované změny.
Za nynější § 35 vloží se jako § 36 toto ustanovení: “Řízení soudu při ukládání obilních zástavních listů do sbírky opisů vydaných obilních zástavních listů (§ 3), složení peněz k soudu (§§ 8, 10, 25 a 29), vyznačení výsledků exekučního prodeje (§ 9) a stanovení jistoty mimo případ sporu (§ 33) je řízením nesporným.
Odůvodnění:
Tento dodatek je nutným proto, poněvadž podle § 2 zák. č. 100/31 Sb. z. a n. nutno za nesporné věci pokládati toliko ony, které zákonem jako nesporné jsou soudům přikázány.
Ústavně-právní výbor schválil dále resoluci přijatou národohospodářským výborem.
Ministr zemědělství učinil k § 16 této osnovy toto prohlášení:
Odvolání proti rozhodnutím zemských úřadů, pokud by se týkala obchodních družstev, rozhodne ministr v dohodě s ministrem obchodu, pokud by se pak týkala družstev spotřebních a výrobních, rozhodne ministr v dohodě s ministrem sociální péče.
Ústavně-právní výbor pojednal o předloze a doporučuje sl. senátu, aby schválil osnovu zákona, jak se na ní usnesl národohospodářský výbor ve znění níže uvedeném i s připojenou resolucí.
V Praze, dne 21. června 1933.
Dr Witt v. r.,
předseda.
Rudolf Pánek v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne.......................................................1933,
o obilních zástavních listech a o veřejných obilních skladištích.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Část I.
O obilních zástavních listech.
§ 1.
(1) Vlastník, který má v tuzemsku obilí domácího původu, může si vystavením obilního zástavního listu podle tohoto zákona sjednati na toto obilí, a to ve množství nejméně 25 q téhož druhu, peněžní zápůjčku a zříditi pro ni věřiteli zástavní právo k tomuto obilí.
(2) Obilní zástavní list, vystavený na obilí cizozemského původu jest sice platný, ale vystavení jeho se stíhá podle části III.
(3) Obilní zástavní list, vystavený na obilí uložené ve skladišti oprávněném vydávati na zboží v něm uložené skladní listy, jest neplatný; jeho vystavení se stíhá rovněž podle části III.
(4) Obilím podle tohoto zákona se rozumí pšenice, žito, ječmen, oves a kukuřice ve vymláceném (vyluštěném) stavu.
§ 2.
Podstatné náležitosti obilního zástavního listu jsou:
a) Označení jako obilní zástavní list, které je pojato v souvislý obsah listiny a vyjádřeno v jazyku, jímž se v této listině vyslovuje platební slib a zastavení;
b) údaj peníze v měně československé, který má býti placen; jsou-li vymíněny také úroky nebo jiná vedlejší plnění, platí to za nenapsané;
c) údaj množství zastaveného obilí, jeho druhu, jeho jakosti podle bursovních zvyklostí (usancí) a u pšenice, žita a ovsa též hektolitrové váhy;
d) jméno osoby nebo firma, které nebo na jejíž řad má býti placeno a její podpis;
e) den, měsíc a rok splatnosti, zástavní pohledávky a údaj místa v tuzemsku, kde má býti placeno. Čas musí býti pro celý peníz určen jednotně. Je-li v obilním zástavním listu stanovena delší doba splatnosti zástavní pohledávky, nebo není-li doba ta stanovena vůbec, platí za den splatnosti zástavní pohledávky nejbližší 31. květen následující po udaném dni vystavení obilního zástavního listu. Místo udané jako místo vystavení platí, není-li v obilním zástavním listu udáno zvláštní místo platební a jde-li o místo v tuzemsku, za místo platební a zároveň za výstavcovo bydliště; je-li uvedeno několik míst, platí první z nich za místo platební;
f) údaj, kde jest zastavené obilí, s uvedením místa a čísla popisného;
g) podpis výstavcův jménem nebo firmou;
h) údaj místa a dne, měsíce a roku vystavení;
i) údaj pojistitele, u něhož jest zástava proti požáru pojištěna, a číslo požární pojistky;
j) potvrzení příslušného soudu o tom, že opis obilního zástavního listu jest u něho uložen, s udáním příslušného pořadového čísla sbírky.
§ 3.
(1) Obilní zástavní list jest vystaviti v prvopisu se dvěma opisy. Věřitel [§ 2, písm. d)] nebo výstavce [§ 2, písm. g)] předloží jej s oběma opisy okresnímu soudu příslušnému podle místa, kde jest obilí [§ 2, písm. f)] se žádostí, aby soud povolil uložiti opis obilního zástavního listu do sbírky opisů vydaných obilních zástavních listů a aby předložený obilní zástavní list opatřil potvrzením podle § 2, písm. j). Jestliže byl na totéž obilí týmž výstavcem vystaven dříve jiný obilní zástavní list, je povinen žadatel uvésti to v žádosti. Soud bez slyšení druhé strany vyhoví žádosti, nemá-li pochybnosti o osobní způsobilosti a oprávnění osoby žádající a je-li obilní zástavní list předložen ve formě předepsané podle § 2, písm. a) až i). S povolením vydá soud prvopis obilního zástavního listu věřiteli [§ 2, písm. d)] a druhý opis zašle pojistiteli [§ 2, písm. i)].
(2) Přednost práv, vyplývajících z obilních zástavních listů, řídí se podle doby podání žádosti zjištěné značkou o dojití.
(3) Kdokoli může do sbírky opisů obilních zástavních listů v přítomnosti některého soudního úředníka nahlédnouti a činiti si opisy nebo výpisy a může také žádati, aby mu na jeho náklad byly vystaveny úřední opisy nebo výpisy.
§ 4.
(1) Výstavce obilního zástavního listu jest povinen postarati se o odborné uložení zastaveného obilí, opatrovati je s péčí řádného hospodáře a vyvěsiti v místnosti, kde jest obilí, tabulku, na které nutno čitelným a nesmazatelným písmem uvésti jméno věřitele [§ 2, písm. d)], výši zapůjčené částky, množství a druh zastaveného obilí.