Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1933.

III. volební období.

8. zasedání.

Tisk 1084.

1. ministra veřejných prací a ministra zahraničních věcí na interpelací sen. Füssyho a druhů o spravování mezinárodního koryta řeky Dunaje (tisk 964/3)

2. ministra vnitra na interpelaci sen. Reyzla, dr Hellera a soudr. stran ztýrání dělníka četníky ve Cvikově (tisk 1013/1)

3. ministra železnic na interpelaci sen. Fr. Nováka, Pavelky a spol. v záležitosti zastavení přezkoušení zaměstnanců německé národnosti ze služebního jazyka v podniku ČSD a poskytnutí zvláštních výhod a ohledů těmto zaměstnancům (tisk 1027/2)

Odpovídajíce na předmětnou interpelaci sdělujeme k jednotlivým otázkám toto:

K otázce ad 1).

Po převratu udržoval splavnost československého úseku Dunaje čsl. stát zastoupený v mezispojenecké vojenské komisi dunajské. Po podepsání míru trianonského Maďarskem a utvoření mezinárodní komise dunajské v r. 1920 přešel dozor na tuto komisi, a československo-maďarský hraniční úsek dunajské tratí byl pak udržován od té doby společně oběma státy. Mezinárodní trať řeky Dunaje na československém území spadá od převratu do oboru působnosti československého ministerstva veřejných prací a příslušné úpravní a udržovací práce prováděly a provádí stavební úřady v rámci působnosti zemského úřadu v Bratislavě.

Práce provádí se odborně a řádně podle ustanovení mírových smluv, hraničních statutů, úmluv a smluv o úpravě technicko-hospodářských otázek, a to v dohodě s příslušnými centrálními a stavebními úřady sousedních států.

K otázce ad 2).

Velká štěrkonosnost řeky Dunaje a náhlý lom spádu dna řeky u Sapu v km 1807 způsobují, že v trati mezi Sapem a Dobrohoštěm km 1807-1837 zvyšuje se dno koryta řeky a nanáší a zvyšuje se území mezihrázové, což má vliv na vytváření se hladiny spodní vody za družstevními hrázemi na Žitném ostrově. Závady tyto jsou i na maďarské straně.

Tato okolnost jest ministerstvu veřejných prací dobře známa a bylo proto zařízeno, že státní výzkumný ústav hydrologický a hydrotechnický T. G. Masaryka spolu se zemským úřadem v Bratislavě provádějí od roku 1931 soustavný vědecký výzkum hydrologických a hydrotechnických otázek na Dunaji. Získané výsledky ukáží, jakým způsobem bude lze co nejúčelněji a nejúsporněji uvedeným závadám čeliti. Jest však již nyní zřejmo, že toho nebude lze docíliti bagrováním koryta řeky se zřetelem na ohromné masy štěrku, jež sem stále řeka naplavuje.

K otázce ad 3).

Bagrování koryta řeky má význam jen lokální a používá se ho pouze k udržování a zlepšování plavební dráhy. Jím odstraňuje se pouze okamžitý nedostatek splavnosti určité říční trati.

Trvalého účinku docílí se t. zv. úpravou koryta na malou vodu, pomocí směrných staveb a výhonů, která se nyní soustavně provádí a poznamenává se, že od převratu vyžádaly si úpravní a udržovací práce na Dunaji nákladu as 50,000.000 Kč, z čehož připadlo na bagrování as 4,000.000 Kč.

Zřízením státního vodohospodářského fondu pro splavnění řek atd. zákonem č. 50/1931 Sb. z. a n. jest dána možnost splavnění a úpravu řeky prováděti rychlejším tempem než dosud, ježto jím získány byly potřebné finanční prostředky.

Jest tudíž o správu a úpravu řeky dostatečně postaráno a není třeba učiniti k tomu účelu zvláštní bezodkladná opatření.

Jelikož interpelace dotýká se též mezinárodní komise dunajské (CID), kteréžto poznámky vyplývají patrně z neznalosti poměrů, zejména pak kompetence mezinárodní komise dunajské, jest třeba i se stanoviska zájmů plavby opraviti mylný názor pp. interpelantů.

Mírové smlouvy daly mezinárodní Dunaj pod správu mezinárodní komise dunajské (CID) a statut dunajský ustanovil správní režim, vymeziv práva a povinnosti jak pobřežních států, tak komise samé.

CID jest zřízena jen v zájmu plavby, v kterém ohledu pp. interpelanti sami přiznávají, že stav koryta Dunaje, do něhož si stěžují, nezavdal dosud příčiny k značnějším závadám nebo poruchám plavby. Avšak hlavní předmět interpelace: zamáčení pozemků na ostrovech dunajských spodní vodou jest zájmem zemědělským, pro které CID není vůbec kompetentní.

Plenární zasedání CID odbývají se zpravidla dvakráte do roka, ale v mezidobí zasedá permanentní výkonný výbor, který bdí nad prováděním usnesení komise a vyřizuje běžné a naléhavé věci.

Pokud jde o běžné práce udržovací a zlepšovací, jichž by se mohla snad týkati interpelace (bagrování), tu třeba poznamenati, že v trati, o níž jde, a která je hraniční mezi Československem a Maďarskem, oba státy uzavřely dohodu ohledně provádění prací na společné trati a ustanovily smíšenou technickou komisi, která tyto práce projednává a ústředním úřadům obou států předkládá své návrhy. Tyto, když byly schváleny vládami, předkládají delegáti československý a maďarský v rámci každoročního programu CID, která je v letním svém zasedání zkoumá a schvaluje. Stejný postup platí na celé čsl.-maďarské, ale i na čsl.-rakouské trati Dunaje pro velké práce zlepšovací, jak na př. regulaci na malou vodu, která se postupně provádí.

Dosud nebylo se strany plavby žádných závažnějších stížností co do udržování splavnosti čsl. úseku Dunaje, ač v poslední době následkem hospodářské krise a tím nedostatku prostředků, muselo býti provádění i udržovacích prací nejen na čsl. trati ale na celém Dunaji omezeno na nejnutnější míru.

Nutno tudíž odmítnouti názor interpelantů, že: »CTD se jen dvakrát do roka schází, vybírá od jednotlivých států nemalé členské příspěvky, ale její praktický užitek nevidět nikde«, nýbrž uznat, že CID i Československo plní řádně své úkoly, jež převzaly dunajským statutem.

V Praze dne 12. května 1933.

Ministr zahraničních věcí:

Dr. Beneš v. r.

Ministr veřejných prací:

Inž. Dostálek v. r.

A fenti interpellációra válaszolva az egyes kérdésekre a következöket közöljük:

Az 1. kérdésre:

A Duna csehszlovák szakaszának hajózhatóságát az államfordulat után a dunai szövetségközi katonai bizottságban képviselt csszl. állam tartotta fen. A trianoni békének Magyarország által történt aláirasa s a nemzetközi Duna-bizottság megalakulása után a felügyelet az 1920, évben erre a bizottságra háramlott s a Duna folyónak csehszlovák-magyar határmenti szakasza ez időtől fogva mindkét állam által közösen tartatott fen. A Duna folyónak a csehszlovák területen átvonuló nemzetközi vonala az államfordulattól fogva a csehszlovák közmunkaügyi minisztérium hatáskörébe tartozik s a megfelelő karbantartási és fentartási munkálatokat az építészeti hivatalok a bratiszlavai országos hivatal ügykörének keretében végzik és végezték.

A munkálatok a békeszerződések, az országhatári szabályzatok, a müszaki - közgazdásági kérdések rendezéséről szóló egyezmények és szerződések rendelkezései szerint szakszerüen és rendesen, és pedig a szomszédállamok illetékes központi és építészeti hivatalaival egyetértőleg végeztetnek.

A 2. kérdésre:

A Duna folyam nagy kavicsárja s a folyammeder lejtőjének Sapnál, 1807 km-nél levő hirtelen törése okozzák azt, hogy a Sap-Dobrohosť-i 1807-1837 km vonalon a folyammeder emelkedik s a gátközi terület feltöltetik és emelkedik, ami a csallóközi szövetkezeti gátak mögött jelentkező talajvizek felületének kialakulását befolyásolja. Eme bajok a magyar oldalom is megvannak.

Eme körülményekről a közmunkaügyi minisztériumnak i tudomása van s ez okból intézkedés történt az iránt, hogy a T. G. Masaryk-féle állami hydrologiai és hydrotechnikai vizsgáló intézet 1931.-től fogva a Dunán rendszeres hydrologiai és hydrotechnikai tudományos kutatásokat végez. A nyert eredmények utmatatással szolgálnak majd arra nézve, mi modón lehetne eme bajoknak a legcélszerübben és legtakarékosabban elejét venni. Azonban már most világos is, hogy azt a folyam által álandóan odasodrott hatalmas kavicstömegekre való tekintettel a folyammeder kotrásával elérni nem lehet.

A 3. kérdésre:

A folyammeder kotrásának csupán helyi jelentősége van s az csupán a hajózási utvonal fentartása és javítása céljából alkalmaztatik. Általa bizonyos folyamszakasznak csupán pillanatnyi hibája távolíttatik el.

Tartós eredmény a medernek irányépítmények és kitérők segélyével ú. n. kisvízre való berendezése által éretik el, amely munkálatok ezidö szerint rendszeresen vgeztetnek, s itt megjegyezzük, hogy a Duna fentartási és karbantartási munkalátai az államfordulat óta kb. 50.000.000 Kč költséget igényeltek, amiből kotrásra kb. 4.000.000 Kč esik.

A folyamok stb. hajózhatóvá tételére az 50/1931, törvény által életbehivott állami vizgazdasági alap a folyam hajózhatóvá tételének és javitásának az eddiginél gyorsabb tempóban való foganatosítására nyujt lehetőséget, mert segélyével a szükséges pénzeszközökre tettünk szert.

A folyam karbantartásáról és javításáról tehát elegendőképen van gondoskodva s e célból külön, halaszlást nem türő intézkedéseket tenni szükségtelen.

Minthogy az interpelláció a nemzetközi Dunabizottságot (CID), amely megjegyzések a viszonyok nemismeretéből erednek, nevezetesen a nemzetközi Duna-bizottság illetékességét is érinti, kell, hogy az interpelláló úrak téves nézete a hajózás érdekeinek szempontjából is helyesbíttessék.

A békeszerződések a nemzetközi Duna folyamot a nemzetközi Duna-bizottság (CID) kezelésére bizták s a Duna-szabályzat úgy a partmenti államok valamint magának a bizottságnak jogait és kötelességeit kiszabván az igazgatási rezsimet állapílotta meg.

A CID csupán a hajózás érdekében létesült, s e tekintetben maguk az interpelláló urak is elismerik, hogy az általuk kifogásolt Dunameder állapota ezideig a hajózásban jelentősebb bajokat vagy zavarokat nem okozott. Azonban az interpelláció főtárgya: a Duna-szigeteken levő földeknek talajvíz által való elnyirkosodása mezőgagdasági érdek, amelyre nézve a CID illetékességgel egyáltalában nem bir.

A CID plenáris ülései évenként rendszerint két izben tartatnak, de közbeesőleg állandó végrehajtó választmány ülésezik, amely a bizotság határozatainak végrehajtása fölött őrködik s a folyó és sürgős ügyeket intézi el.

Ami a folyó fentartási és javitási munkálatokat illeti, amelyekre az interpelláció esetleg vonatkozhatnék (kotrás), itt megjegyzendő, hogy a szóban forgó s Csehszlovákia - Magyarország határán menő utvonalra vonatkozólag a közös szakaszon foganatosítandó munkálatokra nézve mindkét állam egyezményt kötött és vegyes műszaki bizotságot létesített, amely ezen munkálatokat megtárgyalja és javaslatait mindkét állam központi hivatalainak beterjeszti. Eme javaslatokat a kormányok által történt jóváhagyásuk után a csehszlovák és magyar kiküldöttek az évenkénti programok keretében a CID - nek előterjesztik, amely azokat nyári ülésezesében megvizsgálja és helybenhagyja. Hasonló eljárás áll fen a Dunának nemcsak az egész csszl.-magyar, hanem csszl.-osztrák szakaszán végrehajtandó nagy javitási munkálatokra vonatkozólag is, mint pl. a kisvízre való szabályozásnál, amely fokozatos végrehajtás alatt áll.

A hajózás részéről ezideig a Duna csszl. szakasza hajózhatóságának fentartása ellen komolyabb panasz fel nem merült, jóllehet az utóbbi időben a gazdasági válság s az annak révén bekövetkezett pénzhiány miatt a fentartási munkalatok végzését is nemcsak a csszl. szakaszon, hanem az egész Duna folyamon a legszükségesebb mértékre kellett korlátozni.

Ez okból az interpellálók ama nézete, hogy a »CID évenként csupán kétszer ülésezik, az egyes államoktól nem jelentéktelen tagdijakat szed, azonban gyakorlati hasznát seholsem látni«, visszautasítandó, ellenben elismerendő, hogy úgy a CID, mint Csehszlovákia is a Duna-szabályzatban magukra vállalt feladatuknak rendesen felelnek meg.

Praha, 1933. május 12.-én.

A külügyi miniszter:

Dr. Beneš s. k.

A közmunkaügyi miniszter:

Ing. Dostálek s. k.

na interpelaci senátorů Reyzla, dr Hellera a soudr.

Dne 2. března 1933 chtěla komunistická strana v Rumburku uspořádati t. zv. hladový pochod. Okresní úřad v Německém Jablonném zakázal tento průvod a uložil četnictvu, aby v časných hodinách ranních zmíněného dne uzavřelo silniční komunikace vedoucí k Rumburku a zamezilo očekávaný příchod demonstrantů ze Cvikova.

Kolem 8. hodiny skutečně přišly ze Cvikova hloučky osob. Rozestavené četnické hlídky vyzvaly je k rozchodu, a když neuposlechly, rozehnaly je.

Jeden hlouček v počtu asi 15-20 osob, byv četnictvem zadržen, vnikl do domku Antonína Schillera v úmyslu, aby prošel a dostal se zadním vchodem na pěšinu vedoucí k Rumburku. Poněvadž tímto postupem demonstrantů mělo býti zmařeno úřední opatření k zachování veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, vkročila 2-mužová četnická hlídka do domku, aby demonstranty z domku vykázala. Při tom vkročila i do bytu Antonína Schillera, aby ho varovala před eventuelními následky nadržování demonstrantům. Zastihnuvši v bytě kromě Ant. Schillera dva neznámé muže, o nichž se důvodně domnívala, že patří k demonstrantům, vyzvala je k opuštění místnosti. Jeden z nich - Hübner - ohradil se proti zakročení hlídky uváděje, že nemá na demonstracích žádné účasti. Poněvadž za dané situace nezdálo se tvrzení Hübnerovo pravděpodobným a Hübner sám nebyl zcela prost podezření z účasti na demonstracích, byl znovu vyzván, aby se z chodby vzdálil.

Podle zákona jest každý, kdykoliv proti němu četník ve službě zakročí, povinen jeho vyzvání uposlechnouti, může si však potom do jednání četníka stěžovati.

Vzhledem k tomu a okolnostem, za kterých hlídka zakročovala, není zde sice dostatečného důvodu, aby byla vzata k odpovědnosti, přes to jí však bylo důtklivě připomenuto, že i v obtížných situacích jest šetřiti co možno největší opatrnosti.

V Praze dne 31. května 1933.

Ministr vnitra:

Černý v. r.

auf die Interpellation des Senatoren Reyzl, Dr. Heller und Genossen

Am 2. März 1933 wollte die komunistische Partei in Rumburg einen sogenannten Hungermarsch veranstalten. Das Bezirskamt in Deutsch-Gabel verbot diesen Umzug und beauftragte die Gendarmerie, am erwähnten Tage zeitlich früh die nach Rumburg führenden Straßenkommunikationen abzusperren und den erwarteten Anmarsch der Demonstranten aus Zwickau zu verhindern.

Um 8 Uhr herum kamen tatsächlich aus Zwickau kleine Grüppen von Personen. Sie wurden von den dislozierten Gendarmeriepatrouillen zum Auseinandergehen aufgefordert, und da sie nicht Folge leisteten, von demselben auseinander getrieben.

Eine Gruppe von etwa 15-20 Personen, von der Gendarmerie angehalten, drang in das Häuschen des Anton Schiller ein, in der Absicht durchzukommen und durch den rückwärtigen Eingang auf den gegen Rumburg führenden Fußweg zu gelangen. Weil durch diesen Vorgang der Demonstranten die behördliche Verfügung zur Aufrechthaltung der öffentlichen Sicherheit und der öffentlichen Ruhe vereitelt werden sollte, trat eine 2 Mann starke Gendarmeriepatrouille in das Häuschen, um die Demonstranten aus dem Häuschen auszuweisen. Hiebei trat sie auch in die Wohnung des Anton Schiller um ihn vor den eventuellen Folgen einer Vorschubleistung den Demonstranten zu warnen. Nachdem dieselbe in der Wohnung außer Anton Schiller zwei unbekannte Männer antraf, von welchen sie begründeter Weise annahm, daß diese zu den Demonstranten gehören, forderte sie dieselben auf die Räumlichkeit zu verlassen. Einer von denselben - Hübner - verwahrte sich gegen das Einschreiten der Patrouille, indem er angab, an den Demonstrationne nicht beteiligt zu sein. Nachdem bei der gegebenen Situation die Behauptung Hübners nicht wahrscheinlich erschien und Hübner selbst von dem Verdachte der Beteiligung an den Demonstrationen nicht ganz frei war, wurde er neuerlich aufgefordert, den Gang zu verlassen.

Nach dem Gesetze ist jedermann, sobald ein Gendarm im Dienste gegen ihn einschreitet, verpflichtet, seiner Aufforderung Folge zu leisten, er kann sich jedoch dann gegen das Vorgehen des Gendarmen beschweren.

Mit Rücksicht darauf und auf die Umstände, unter welchen die Patrouille einschritt, besteht zwar kein genügender Anlaß, dieselbe zur Verantwortung zu ziehen, es wurde ihr jedoch eindringlich in Erinnerung gebracht, daß selbst in schwierigen Situationen womöglich größte Vorsicht zu beobachten ist.

Prag, am 31. Mai 1933.

Der Minister des Innern:

Černý m. p.

v záležitosti zastavení přezkoušení zaměstnanců německé národnosti ze služebního jazyka v podniku ČSD a poskytnutí zvláštních výhod a ohledů těmto zaměstnancům (tisk 1027/2).

Ministerstvo železnic dodatečné zkoušky ze služebního jazyka nezastavilo, nýbrž vydalo jen pokyny v tom smyslu, že nemají býti opakovány jazykové zkoušky u oněch zaměstnanců, kteří je již jednou s úspěchem vykonali a u nichž se z důvodů bezpečnosti dopravy nejeví nové přezkoušení nutným. V opačných případech, t. j. tam, kde zaměstnanci při zkoušce jazykové neobstáli resp. kde bezpečnost dopravy to vyžaduje, jest nové přezkoušení přípustno a opakování zkoušky se podle potřeby požaduje.

Tato úprava vyhovuje zájmům služebním a nemůže jí býti na závadu, že v některých směrech splňuje i přání zaměstnanců z řad příslušníků národnostní menšiny.

Pokud byla z těchto kruhů přednesena i jiná přání, o nichž se interpelace zmiňuje, stala se ovšem předmětem úředního projednávání; toto však není dosud skončeno. Nějaký výnos dalekosáhlého významu, jehož obsah jest v interpelaci naznačován, připravován není.

V Praze dne 3. června 1933.

Ministr železnic:

Rud. Bechyně v. r.