Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1933.

III. volební období.

8. zasedání.

Tisk 1087.

Některá všeobecná práva státních občanů, jako svoboda osobní, nedotknutelnost domovní, právo listovního tajemství, právo spolčovací a shromažďovací a svoboda tisku mohou za okolností uvedených v zákoně ze dne 14. dubna 1920, č. 300 Sb. z. a n., dočasně a místně býti suspendována a místo toho mohou býti zavedena mimořádná opatření.

Výjimečné a mimořádné poměry, v nichž nejen naše republika, ale takřka celý svět žije, vyžadují nutně, aby vládě byla dána větší možnost, než stalo se uvedeným zákonem za mimořádných okolností v zájmu ochrany celistvosti státu, jeho ústavní formy, jakož i veřejného klidu a pořádku mimořádnými prostředky a ihned zakročiti.

Neboť musí-li býti dbáno o náležitou ochranu těchto statků i v míru a za poměrů normálních, tím více je třeba býti na stráži za války, nebo nastanou-li i mimo válku události mimořádné. V takových případech sluší počítati s tím, že předpisy platného práva normálního stavu mohly by se ukázati nedostatečnými a že daná situace mohla by znemožniti opatřiti si potřebných právních norem cestou parlamentní. Mohlo by tak vzniknouti velké nebezpečí v prodlení.

Projednávaná osnova zákona dává vládě nesporně značnou moc. V případě války, nebo v případě mimořádných událostí, ohrožujících celistvost státu, státní formu, ústavu nebo veřejný klid a pořádek, může vláda naříditi mimořádné opatření a tím omeziti značně občanské svobody. Zejména může vláda tak učiniti v případě, nastanou-li mimořádné události nejen uvnitř státu, ale i na jeho hranicích a může tak učiniti nejen k obnovení veřejného klidu a pořádku, nýbrž i k jeho udržení.

Tato značná a nyní rozšiřovaná pravomoc vlády je plně odůvodněna vážností doby, kterou prožíváme, i nebezpečností událostí v okolních státech a proto nutno se říditi bezohledně potřebou státu a jeho bezpečností.

Nutno zdůrazniti, že nic se nemění na dočasnosti mimořádných opatření ani na tom, že k jich platnosti je třeba usnesení vlády schváleného presidentem republiky a že jedna nebo druhá sněmovna, nebo Stálý výbor má právo odepříti souhlas s mimořádnými opatřeními a tím je zrušiti. Platnost jejich rovněž pomíjí, neučiní-li Národní shromáždění nebo Stálý výbor do měsíce ode dne vyhlášení dotyčného nařízení žádného usnesení.

Ústavně-právní výbor projednav usnesení poslanecké sněmovny ve své schůzi dne 27. června 1933 usnesl se navrhnouti slavnému senátu, aby je schválil beze změny tak, jak je obsaženo v sen. tisku č. 1083.

V Praze, dne 27. června 1933.

Dr Witt v. r.,
předseda.

Dr Havelka Otakar v. r.,
zpravodaj.