Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1933.

III. volební období.

8. zasedání.

Tisk 1106.

Celá řada okresů našeho státu postižena byla v druhé polovině roku loňského a v uplynulých měsících roku letošního různými živelními pohromami, které způsobily veliké škody na polích - plodinách, ovocném stromoví, na lesních kulturách, na majetku domovním a jiných stavbách a zařízeních soukromých i veřejných. Veškeré tyto škody doléhají těžce na postižené zemědělce a jiné stavy a vrstvy našeho obyvatelstva a volají o poskytnutí pomoci a ulehčení v různých povinnostech platebních, kterým nemohou již namnoze dostáti následkem neutěšených poměrů hospodářských a katastrofální zadluženosti venkovského obyvatelstva. Za tím účelem podáno bylo jednotlivými členy senátu během posledních těchto měsíců 38 návrhů o poskytnutí státní pomoci a podpory postiženým živelními pohromami. Podle podaných návrhů byly postiženy:

1. krupobitím a průtrží mračen a povodní tyto okresy: v Čechách Prachaticko, Novobenátecko, Písecko, Nasavrcko, Litomyšlsko, Žamberecko, Sušicko, Příbramsko, Dobříšsko, Broumovsko, Chrudimsko, Vítkovsko, Postoloprtsko, Žatecko, Lounsko a Jablonec n. N.

V zemi Moravsko-slezské: Opavsko, Moravsko-Krumlovsko, Třebíčsko, Velkomeziříčsko, Žďársko, Hustopečsko, Kloboučsko, Miroslavsko a Brněnsko.

Na Slovensku: Zvoleňsko, Trnavsko, Trstensko, Námestovsko a Vrabelsko.

2. Větrnou smrští postiženy byly okresy: hranický, opavský a vrabelský.

3. Značné poškození rzí na obilninách a to hlavně pšenici, hlásily kraje východních Čech, Morava a Slezsko.

4. Katastrofálním suchem byly poškozeny vesměs všechny kraje naší republiky a nejvíce škody utrpěly okresy znojemský, mikulovský, krumlovský a hustopečský.

5. Citelné škody utrpěly velkými požáry některé obce na Slovensku a bylo proto v tomto směru podáno devět návrhů na poskytnutí pomoci postiženým obyvatelům. Požáry byly v okresech: bardějovském (obce Mokroluhy, Kobyla), medzilaborském (Hrubová), humennském (Rovné, Kamenica nad Cirochou), rožňavském (Rejdová), žilinském (Bitanova), rožmberském (Gombaš), kisuckonovoměstském (Vranie), Krásno nad Kisucou, žilinském (Zastranie) a velkobýtčském (Hliník).

Živelní pohromy v mnohých krajích a to hlavně krupobití a průtrže mračen připravily zemědělce úplně o výsledek jeho namahavé celoroční práce, neboť zničily úrodu na polích, lukách i zahradách, a přívaly vod potrhaly pole a odnesly úrodnou prsť z obdělaných pozemků, takže na celá leta bude na těchto polích úroda ohrožena. Zaplavené louky zaneseny byly bahnem, pískem a štěrkem, cesty polní potrhány tak, že budou vyžadovati velikých úprav a nákladů, aby zase učiněny byly sjízdnými.

Větrná smršť, která v některých krajích řádila, poškodila, ba i zničila v několika minutách vše, co řadu let vytvářelo lidské dílo; hmotné škody na budovách, v lesích a zahradách jsou veliké a u těch drobných, chudých zemědělců a jiných majitelů domků a budov tak citelné, že ohrožují vážně existenci postižených.

V celých východních Čechách i jiných českých krajích, také na Moravě a Slezsku postižena byla úroda pšenice rzí do té míry, že výnos její byl nepatrný a jakost podřadná. Sklidilo se po 1 ha namnoze jen 4-5 q pšenice úplně neprodejné, neboť vážil 1 hl sotva 50-60 kg. Této pšenice se mohlo použíti nejvýše na krmení drůbeže.

Katastrofální sucho loňského roku ohrozilo též sklizeň obilovin v celé republice, neboť obilí předčasně dozrálo, podeschlo a nebylo té jakosti, jako v letech normálních, a tím také výnosy z pozemků byly nedostatečné a zemědělcům všech kategorií poklesla v důsledku toho tržba do té míry, že nemohou dostáti svým povinnostem platebním.

Požáry, které řádily na Slovensku, nabyly velkého rozsahu a připravily celou řadu obyvatel nejen o přístřeší, ale namnoze o celý majetek. Odhadnutá škoda jde do milionů a je kryta skoro ve většině případů nepatrně pojistkou. Byly to většinou dřevěné stavby, kde pojišťovny nechtěly přistupovati na vyšší obnos. Ohněm postiženy jsou z větší části zase zemědělci, kterým zničeny byly tímto živlem nejen hospodářské budovy, ale i nábytek, šatstvo, zásoby, nářadí, ba i hospodářské zvířectvo.

Výbor národohospodářský projednal ve své schůzi dne 11. července 1933 v senátě podané návrhy na poskytnutí státní pomoci postiženým živelními pohromami v různých krajinách republiky a navrhuje, aby veškeré podané návrhy postoupeny byly vládě a této uloženo:

1. aby nařídila úřadům, jak možno nejrychlejší vyšetření škod;

2. aby prominula postiženým daně za leta 1931-2, a to nejen daň pozemkovou, ale i obratovou, případně důchodovou;

3. bezúročně posečkala a těm, jejichž existence je ohrožena, odepsala i starší daně;

4. zahájila akci k opatření osiva, steliva a umělých hnojiv pro postižené kraje a povolila slevy při dovozu těchto potřeb po železnicích;

5. dala pokyn státnímu pozemkovému úřadu, aby bezúročně posečkal postiženým nabyvatelům půdy nezaplacené splátky na přídělovou cenu;

6. poskytla potřebné prostředky na opravu poškozených komunikací, okresních silnic i obecních cest;

7. aby alespoň v oblastech nejvíce postižených provedla nouzové práce, jmenovitě stavby cest, silnic a podniků melioračních a regulačních;

8. poskytla rychlou peněžní výpomoc alespoň těm poškozeným, jejichž existence je vážně ohrožena;

9. aby opatřila pro postižené levný úvěr v dostatečné výši, případně i předložením zvláštního zákona.

Co projednáváme tyto návrhy, řádí krutý živel - voda - ve východní části naší republiky, na Podkarpatské Rusi. V důsledku několikadenních dešťů rozvodnily se potoky a řeky v poříčí řeky Tisy do té míry, že zaplavily nejen celé kraje, ale potopily celou řadu obcí a měst a způsobily strašnou katastrofu a hroznou spoušť. Voda dosahuje namnoze výše až 6 metrů a bere s sebou vše, co jí leží v cestě. Přímo potopa v této části naší vlasti zuří a ničí nejen majetek obyvatelů, ale připravuje o životy celou řadu našich dobrých a ubohých lidí. Vzpomínáme a litujeme těchto našich příslušníků, kteří se stali obětí tohoto dravého živlu. Podány byly v tomto směru jednotlivými stranami v plenu senátu pilné návrhy, jak pomoci těmto ubohým krajům v Podkarpatské Rusi a navrhuje proto národohospodářský výbor, aby i tyto návrhy byly pojaty k výše uvedeným návrhům nouzovým a aby vláda i v tomto případě jednala rychle a neodkladně a ze všech sil vynasnažila se pomoci těžce postiženým krajům.

Dále vyslovil národohospodářský výbor senátu zvláštní dík všem orgánům státním i soukromým a jiným, které s mimořádnou pohotovostí včas poskytli pomoci obyvatelstvu při záchranných pracích na Podkarpatské Rusi.

Konečně doporučujte výbor sl. senátu ke schválení připojené resoluce.

V Praze, dne 11. července 1933.

Dr Rozkošný v. r.,

předseda.

Josef Stržil v. r.,

zpravodaj.

Výbor rozpočtový doporučuje, aby slavný senát nouzové návrhy odstoupil vládě s tím, aby škody živelní co nejrychleji dala vyšetřiti a aby obyvatelstvu poškozenému ze státních prostředků poskytla podpory k umírnění nouze.

Dále připojuje se výbor k resolucím navrženým národohospodářským výborem.

V Praze, dne 12. července 1933.

Modráček v. r.,

místopředseda.

Dr Rozkošný v. r.,

zpravodaj.

1. Ministerstvu zemědělství se ukládá, aby dosavadní praxi při udělování živelních podpor prostřednictvím zemědělské rady v Čechách uvedlo v soulad s praxí zemědělské rady v zemi Moravsko-slezské, zejména pokud se týče výkladu o tom, kdo je zemědělec a pokud se týče povinnosti odběru naturálií jako náhrady za živelní škodu.

2. Zemědělské a okresní komise pro udělování podpor osobám postiženým živelními pohromami, buďtež tak složeny, aby v nich byli zastoupeni i malí zemědělci.

3. Vládě se ukládá, aby v nejbližší době předložila k zákonodárnému projednání zákon o zemědělských pachtech.