Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1933.

III. volební období.

8. zasedání.

Tisk 1109.

ze dne.......................................................,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Zákon ze dne 28. června 1929, č. 113 Sb. z. a n., o lékařských komorách, se mění a doplňuje takto:

§ 11 se mění a bude zníti:

a) voliti komorní radu (§ 13),

b) schvalovati rozpočet,

c) zkoumati a schvalovati výroční účty,

d) určovati výši členských příspěvků,

e) usnášeti se o blahodárných zařízeních pro lékaře a jejich rodiny,

f) vysílati zástupce do zdravotních rad (§ 19),

g) voliti komorní zástupce (§ 31),

h) usnášeti se o komorním řádu (§ 12) a řádu stavovském (§ 24),

i) usnášeti se o systemisaci míst zaměstnaneckých pro kancelář komory,

j) usnášeti se o opatřeních vzhledem k návrhům členské schůze (§ 17).

Počátek § 12 se mění a bude zníti:

(1) Komorní řád [§ 11, písm. h)] obsahuje...

§ 15, odst. 1 se mění a bude zníti:

(1) Komorní radě přísluší veškerá působnost lékařské komory, jež není výslovně vyhrazena jinému orgánu. Náleží jí tedy zejména:

a) prováděti usnesení a opatření zastupitelstva komory,

b) zkoumati spisy o volbě členů zastupitelstva,

c) spravovati jmění komory,

d) vybírati členské příspěvky,

e) uveřejňovati periodické zprávy o činnosti komory,

f) míti v patrnosti členy komory,

g) usnášeti se o svolání schůze členské,

h) sprostředkovati ve sporech vznikajících mezi členy komory při výkonu jejich povolání,

i) trestati přestupky zanedbání povinností člena ke komoře (§§ 8, 9, 14, 20, 31, 34),

j) podávati posudky a dobrozdání ve věcech, které náležejí do působnosti komory.

§ 15 doplňuje se odstavcem 7 tohoto znění:

(7) Úřady poskytnou lékařským komorám příležitost k vyjádření [odstavec 1, písm. j)] v případech, kde tento zákon nebo zvláštní předpisy to nařizují, a kromě toho, jde-li o vydání nebo změnu předpisů o lékařské praksi.

§ 26 doplňuje se odstavcem 6 tohoto znění:

(6) Ustanovení § 14, odst. 3 platí obdobně o přespolních členech (náhradnících) čestné rady.

§ 30 se doplňuje a bude zníti:

Komorní rada je povinna, jakmile se doví jakýmkoliv způsobem o přestupku disciplinárním (§ 27, odst. 2), ihned o tom písemně vyrozuměti předsedu čestné rady. Má-li komorní rada v určitém případě pochybnosti, zdali jde o přestupek disciplinární, nebo navrhne-li to některý její člen, vyžádá si vyjádření komorního zástupce. Navrhne-li komorní zástupce postoupení předsedovi čestné rady, je komorní rada povinna tomuto návrhu vyhověti.

§ 31 se mění a doplňuje a bude zníti:

(1) Žalobu zastupuje v disciplinárním řízení komorní zástupce; komorní zástupce, a to podle potřeby dva až čtyři, volí zastupitelstvo komory [§ 11, písm. g)] vždy na dobu jednoho roku ze členů komory, kteří mají v komoře právo voliti a býti voleni (§ 7) a nejsou členy čestné rady. Komorní zástupci volí se každý zvlášť, a to prostou většinou, a nedosáhne-li se jí, většinou relativní. Pro tuto volbu platí ustanovení § 9, odst. 2. Volbu smějí odmítnouti lékaři, o nichž platí ustanovení § 9, odst. 1, písm. a), c) a d) anebo kteří v uplynulém roce zastávali funkci komorního zástupce.

(2) President komory určí, který z komorních zástupců v daném případě má funkci konati. Komorní zástupce, který bez dostatečných důvodů omluvných zdráhá se zastávati svou funkci, dopouští se přestupku zanedbání povinností člena ke komoře. O vyloučení komorních zástupců platí obdobně předpisy trestního řádu o vyloučení státních zástupců.

(3) Komorní zástupce konající funkci (odstavec 2) má právo podávati návrhy, podávati žalobu a konati vůbec vše potřebné podle předpisů tohoto zákona, může kdykoliv nahlížeti do spisů nebo žádati sdělení obsahu spisu; disciplinární řízení nesmí tím však býti zdržováno.

§ 34 se mění a doplňuje a bude zníti:

(1) Ústní jednání před čestnou radou koná se po předchozím vyšetřování, jež provádí vyšetřující komisař ustanovený předsedou čestné rady ze členů komory. Vyšetřující komisař nesmí býti členem čestné rady. O jeho vyloučení platí obdobně předpisy trestního řádu o vyloučení soudců. Člen lékařské komory, který bez dostatečných důvodů omluvných zdráhá se zastávati funkci vyšetřujícího komisaře, dopouští se přestupku zanedbání povinností člena ke komoře.

(2) Vyšetřující komisař může nepřísežně vyslýchati svědky a znalce a má obviněnému dáti příležitost, aby se o činech (opomenutích) za vinu mu kladených a o výsledcích řízení vyjádřil. Řízení se nezdržuje, odepře-li obviněný spolupůsobiti.

(3) Skonče vyšetřování, zašle vyšetřující komisař spisy komornímu zástupci, aby po případném doplnění vyšetřování podal u předsedy čestné rady obžalobu nebo návrh na zastavení disciplinárního řízení. O návrhu na zastavení disciplinárního řízení rozhoduje čestná rada po vyslechnutí zpravodaje.

§ 61 se mění a bude zníti:

Komorní příspěvky, výlohy disciplinárního řízení a pokuty uložené podle tohoto zákona mohou býti vymáhány podle výkazu nedoplatků nebo nálezů, potvrzených komorní radou co do vykonatelnosti, exekucí politickou nebo soudní.

Označení “předseda komory lékařské”, “předseda komory”, dále “náměstek (náměstkové) předsedy komory lékařské”, jichž se používá v zákoně uvedeném v článku předcházejícím, nahrazují se slovy “president komory lékařské”, “president komory”, pokud se týče “náměstek (náměstkové) presidenta komory lékařské”.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě se zúčastněnými ministry.

Podle zákona č. 113/1929 Sb. z. a n., o lékařských komorách, a podle vládního nařízení č. 19/1930 Sb. z. a n., o řádu volení do lékařských komor, ustavily se v roce 1930 nové lékařské komory, a to v Praze, Brně a Bratislavě a zahájily činnost.

Poměrně krátká doba jejich působnosti ukázala však, že praktikování cit. zákona setkává se zvláště v jednom bodě s obtížemi téměř nepřekonatelnými. Je to vymezení kompetence mezi zastupitelstvem komory (§ 11) a komorní radou (§ 15). Zastupitelstvo jest podle § 11 orgánem usnášejícím a rozhodujícím, kdežto komorní rada podle § 15 orgánem výkonným a správním, a oběma orgánům jest v uvedených paragrafech podrobně vymezena kompetence, zastupitelstvu taxativně a komorní radě demonstrativně. V taxativním výpočtu agendy zastupitelstva jest v § 11, odst. 1, pod písm. g) uvedeno:

“g) podávati posudky a dobrozdání ve věcech, které náležejí do působnosti komory”.

Podle toho může komora vydati posudek na př. o tom, zda v některém místě jest potřebí nové lékárny, zda má žádající lékař podmínky pro udělení titulu odborného lékaře, posudek o připravovaných osnovách zákonů a nařízení, podati vyjádření nebo posudek soudu atd. jen, usneslo-li se na posudku či vyjádření zastupitelstvo komory.

Avšak zastupitelstvo komory jest orgán čítající mnoho členů, i přespolních (zastupitelstvo komory pro zemi Českou čítá 33, pro zemi Moravskoslezskou 18, pro zemi Slovenskou a Podkarpatoruskou 17 členů), který může se scházeti nejvýše dvakrát do roka. Schůze zastupitelstva jsou spojeny nejen se značnou ztrátou času, zvláště členů přespolních (na Moravě zvláště členů ze Slezska, na Slovensku členů z Podkarpatské Rusi), nýbrž také s velkým finančním nákladem, ježto přespolním členům náleží podle § 14, odst. 3 náhrada hotových výloh a za ztrátu času podle výměry, určené zastupitelstvem komory a schválené dozorčím úřadem. Častější svolávání zastupitelstva by lékařské komory finančně nesnesly, ježto členský příspěvek jest již bez toho vysoký (150 Kč ročně) a jeho zvýšení by komory nepřipustily.

Jest zřejmo, že úřady a soudy žádající vyjádření a posudky od lékařských komor nemohou půl roku čekati. Vždyť mnohdy k vyjádření komory ustanovuje zákon lhůtu (na př. 4nedělní podle § 50, odst. 2 zákona lékárenského č. 5/1907 ř. z.), po případě úřad nebo soud takovou lhůtu určí. Lékařské komory za těchto okolností nemohly by vyhověti, resp. nemohly by svůj zákonný úkol plniti.

Z těchto důvodů jest nutno změniti zákon v tom smyslu, že posudky a vyjádření podává nikoliv zastupitelstvo, nýbrž komorní rada. Komorní rada (čítající kromě předsedy a dvou náměstků v Praze 7, v Brně 5 a v Bratislavě rovněž 5 členů a tolikéž náhradníků) schází se pravidelně jednou měsíčně a může tedy v tom směru plně vyhověti. Nutnost navržené změny jest naprostá. Je samozřejmo, že komorní rada důležitá svá usnesení (na př. o zákonech, vládních nařízeních a pod.) dá zastupitelstvu dodatečně na vědomost, po případě bude-li časově možno, ještě před odesláním vyjádření či posudku.

U příležitosti této zásadní změny (§§ 11 a 15) bylo nutno odstraniti ještě některé další nedostatky, které se při praktikování zákona objevily a o nichž jest pojednáno ve zvláštní části k jednotlivým ustanovením novely.

K § 11.

Ježto podle toho, co bylo řečeno ve všeobecné části, nelze zastupitelstvo označovati jako výlučný orgán usnášející a rozhodující, na druhé straně nebude komorní rada jen orgánem výkonným a správním [ostatně i podle dosavadního znění § 15, odst. 1, písm. g) komorní rada se usnáší o svolání schůze členské], vypouští se z § 11 první věta odstavce 1. Kompetence zastupitelstva je stanovena taxativně a není tudíž třeba všeobecné charakteristiky tohoto sboru, jak jest obsažena v dosavadní první větě odstavce 1. Z této kompetence vyjímá se podávání posudků a dobrozdání [§ 11, odst. 1, písm. g)] z důvodů ve všeobecné části uvedených.

V důsledku toho vypouští se z § 11 též celý odstavec 2, který se přemísťuje do § 15 (viz poznámky k § 15). Bude tedy § 11 míti příště toliko jediný odstavec. Namísto vypuštěného ustanovení písm. g) vsunuje se nové ustanovení pod týmž písmenem ohledně volby komorního zástupce. V té věci je bližší uvedeno ve vysvětlivkách k § 31. Pro přehlednost obsahuje vládní návrh celý text § 11, jak bude zníti po novelisaci. Při tom pozměňuje se i textace písm. h) místo “vypracovati komorní řád (§ 12) a řád stavovský (§ 24)” v přesnější “usnášeti se o komorním řádu (§ 12) a řádu stavovském (§ 24)”, ježto o přímém vypracování zastupitelstvem se nedá dobře mluviti.

K § 12.

Ježto § 11 bude míti napříště jen jediný odstavec, dlužno změniti i počátek § 12, pokud uvádí citaci tohoto paragrafu.

K § 15.

Také v § 15, odst. 1 bylo nutno upustiti od dosavadní charakteristiky komorní rady, která jest, resp. bude, nejen orgánem výkonným a správním, nýbrž i usnášejícím [srovnej odstavec 1, písm. g) § 15 a nyní i další působnost, naznačenou v tomto odstavci pod novým písm. j)]. Komorní radě třeba naopak přiznati veškerou působnost ve smyslu § 1, odst. 1 zákona, která není vyhrazena jiným orgánům komory (zastupitelstvu podle § 11, předsedovi nebo jeho náměstku podle § 14, členské schůzi podle § 17, čestné radě podle oddílu III zák.). Proto se první věta 1. odstavce v tom smyslu mění a druhá přiměřeně upravuje.

Pro přehlednost obsahuje vládní návrh celý text odstavce 1, jak bude zníti po novelisaci. Při tom byla při písm. i) citace paragrafů v závorkách rozšířena ještě o §§ 31 a 34 vzhledem k doplňkům navrhovaným k těmto paragrafům.

Pojetí dosavadního 2. odstavce § 11 do § 15 vysvětleno bylo u § 11. Jeho umístění jako odstavec 7 odpovídá systematice tohoto paragrafu: odstavec 2 vztahuje se k odst. 1, písm. h), odstavce 3 až 6 k písm. i) a nový odstavec 7 k písm. j).

Textace tohoto nového odstavce byla změněna jen v citaci příslušné písmeny, místo “[odstavec 1, písm. g)]” nyní “[odstavec 1, písm. j)]” a tato citace byla přemístěna vhodněji za slova “k vyjádření”.

K § 26.

Nárok na náhradu hotových výloh a za ztrátu času, který podle § 14, odst. 3 mají přespolní členové (náhradníci) komorní rady a zastupitelstva, třeba ze stejných důvodů přiznati i přespolním členům (náhradníkům) čestné rady. To děje se připojením nového odstavce 6 k tomuto paragrafu.

K § 30.

Dosavadní ustanovení § 30 bylo třeba doplniti ustanovením pro případy, kdy jsou pochybnosti, jde-li o přestupek disciplinární. Posouzení takového případu ponecháno komornímu zástupci.

K § 31.

Podle dosavadního ustanovení § 31 určoval komorního zástupce předseda lékařské komory. Tomu na závadu mohla býti eventuelní zaujatost předsedy lékařské komory. Také určování komorního zástupce nebylo ve všech komorách pro neúplnost zákonného ustanovení jednotně praktikováno. K odstranění těchto závad navrhuje se, aby komorní zástupce byl volen, a to na období jednoroční, jelikož pro funkci komorního zástupce delší období by se nehodilo, poněvadž funkce komorního zástupce vyžaduje mnoho času.

Větší počet komorních zástupců je diktován též potřebami jazykovými. Poněvadž komorních zástupců bude více, byl dán presidentu komory úkol určovati, který z komorních zástupců má v daném případě funkci konati. Označení “president komory” bylo v novém textu zákona použito vzhledem ke čl. II.

V zájmu řádného chodu disciplinárního řízení jest účelno vysloviti v zákoně zásadní povinnost člena komory k zastávání této funkce a určiti na neplnění sankci stejnou jako v §§ 8, 9, 14 a 20, t. j. označiti neplnění této povinnosti jako přestupek zanedbání povinnosti člena ke komoře. Samozřejmě není ukládaná povinnost absolutní a může se jí člen zhostiti dostatečnými důvody omluvnými, o nichž v daném případě rozhodne komorní rada podle § 15, odst. 1, písm. i).

Zákon pamatuje sice na vyloučení čestné rady tam, kde trestní řád vylučuje soudce (srov. § 41, odst. 1, věta první), nevyslovil však téže zásady o komorním zástupci, který jest podle § 31, odst. 1 volen ze členů komory.

K § 34.

Stejně nebylo v zákoně pamatováno na vyloučení vyšetřujícího komisaře tam, kde trestní řád vylučuje vyšetřujícího soudce. Vyšetřující komisař jest totiž vybírán rovněž ze členů komory a nesmí býti členem čestné rady. Dále není pamatováno v zákoně na to, že člen komory, ustanovený za vyšetřujícího komisaře, má povinnost tuto funkci přijmouti. Stalo se totiž, že předsedou čestné rady ustanovený komisař prostě odmítl přijmouti funkci bez udání. Je zřejmo, že má-li se disciplinární řízení prováděti se všemožným urychlením, resp. nemá-li se v konkrétním případě vůbec znemožniti, nutno vysloviti v zákoně povinnost přijetí této funkce a určiti na její neplnění sankci. O této sankci platí obdobně totéž, co uvedeno bylo k § 31 o povinnosti přijmouti funkci komorního zástupce.

Tyto nedostatky odstraňují se doplněním odstavce 1 a vládní návrh obsahuje pro přehlednost celý text takto doplněného odstavce, jak bude zníti po novelisaci.

K § 61.

Dosavadní ustanovení ohledně vymáhání komorních příspěvků, výloh disciplinárních a pokut, jakož i ohledně jejich vykonatelnosti bylo přesněji vyjádřeno.

Na novelovaném zákoně č. 113/1929 Sb. z. a n. bylo pracováno celou řadu let, vlastně započalo se již krátce po převratu. Tehdy se všeobecně mělo za to, že titul “president” zůstane vyhrazen hlavě státu. Proto osnova zákona o lékařských komorách přes to, že do té doby byl u lékařských komor obvyklým titul “president komory lékařské”, volila název “předseda”, který byl také uzákoněn. Poněvadž však titul “presidenta” zůstal zachován u různých autonomních korporací (advokátních, notářských komor a j.) a též u celé řady vysokých státních i jiných veřejných funkcionářů jest zaveden i nově zaváděn, bude význam předsedy, a tím i význam korporace jím representované jen zvýšen, bude-li označován presidentem komory lékařské.

Lékařský stav zajisté si zaslouží, aby její representanti, předsedové komory, i svým vnějším označením, svým titulem, byli před lékařskou, ale i laickou veřejností úplně rovnocenní a stáli nezastíněně vedle presidentů obdobných stavovských korporací téhož stupně vzdělání.

Tomuto prestižnímu zájmu vyhovuje se článkem II.

Z vývodů všeobecné i zvláštní části vyplývá, že je nejvýš nutno, aby navržené změny, zejména pokud jde o změny §§ 11 a 15, avšak i ostatní změny nabyly co nejdříve účinnosti. Také není potřebí k seznání zákona obvyklé vacatio legis, ježto lékařské komory na úpravu netrpělivě čekají a jí nutně potřebují. Proto má účinnost novely nastati ihned dnem jejího vyhlášení.

Prováděcí doložka jest volena shodně s prováděcí doložkou novelovaného zákona. Provedení zákona nevyžádá si nižádných nákladů.

V Praze dne 29. července 1933.

Předseda vlády:

J. Malypetr v. r.

Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy:

Dr. Spina v. r.