Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.

III. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1118.

1. ministrů vnitra a spravedlnosti na interpelaci sen. Kindla, Hakena, Nedvěda a soudr. o trestných činech spáchaných radou politické správy drem Josefem Marunou (tisk 998/3)
2. ministrů školství a národní osvěty a vnitra na interpelaci sen. Nedvěda a soudr. stran účasti školních dítek v sociálně-demokratickém průvodě 1. máje v Bratislavě (tisk 1063/1)
3. ministrů vnitra a zemědělství na interpelaci sen. Janíka, dra Budaye a spol. o stranickém úřadování okresního náčelníka v Michalovcích (tisk 1063/3)
4. ministrů veřejných prací a spravedlnosti na interpelaci sen. Thoře a druhů ve věci nedodržování a porušování ofertního řízení (tisk 1078/2)
5. ministra vnitra na interpelaci sen. Tichiho, Eichhorna a soudr. stran udělení revisní autorisace pro Slovensko Ústřednímu svazu živnostenských výdělkových a hospodářských družstev s německým jazykem jednacím v Brně (tisk 1078/4)

Zevrubným šetřením bylo prokázáno, že obvinění v interpelaci uvedená spočívají na nesprávných informacích a jsou neopodstatněná.

Obvinění obsažená v bodech 1, 9 až 13 postrádají vůbec jakéhokoliv věcného podkladu.

Pokud jde o obvinění v ostatních bodech, bylo konaným šetřením zjištěno toto:

Drátěné pletivo dr. Maruna řádně zakoupil ve smyslu usnesení okresního výboru; právě tak byl i kámen - pocházející z obecních lomů v Dunajovicích a nikoliv z lomu okresního - Marunou řádně zakoupen a zaplacen.

Jmenovaný úředník převzal od úřadu se souhlasem přednosty jedna stará kamna, která v úředních místnostech nevyhovovala, a dodal za ně kamna nová v ceně 315 Kč 50 h, jichž úřad s dobrým výsledkem používá.

Stolek, který dr. Maruna koupil od okresního úřadu, byl již 5 roků starý, značně opotřebovaný, rozměrů jen 40 x 80 cm, takže částka za něj zaplacená byla více než přiměřená; domněnku, že šlo o stolek úplně nový, lze vysvětliti tím, že truhlář dodal Marunovi stolek po opravě, provedené na jeho náklad, omylem do úřadu na místo do bytu.

Úroky ze subvencí, poukázaných na živelní pohromy, se neztratily, nýbrž byly - právě tak jako dobrovolné dary odvedené při svatbách - náležitě vyúčtovány a svému účelu odvedeny.

Poplatky za překročení policejní hodiny vybíral si do roku 1932 městský úřad sám; pokud tak činí od října 1932 okresní úřad, jsou příslušné částky řádně vyúčtovány.

O své přeložení k zemskému úřadu podal dr. Maruna žádost dříve, než byla podána interpelace, když v důsledku šetření o věcném podkladu anonymního udání, již před tím na něho podaného, rozšiřovaly se nesprávné pověsti, jimiž trpěl osobně nejen on sám a jeho rodina, nýbrž i úřad.

Pokud se interpelace týká ministerstva spravedlnosti, odpovídám toto:

Poněvadž šetřením nebyla obvinění rady politické správy dr. Josefa Maruny prokázána, učinilo státní zastupitelství prohlášení podle § 90 tr. ř.

Za tohoto stavu věci není důvodu k dalšímu opatření z1 podnětu této interpelace.

V Praze, dne 2. října 1933.

Ministr spravedlnosti:
Dr Meissner v. r.

Ministr vnitra:
Černý v. r.

Povolení k uspořádání letošních oslav 1. května, jež policejní ředitelství v Bratislavě udělilo, bylo ve všech případech - bez rozdílu politických stran - omezeno podmínkou, že účast mládeže školou povinné v průvodech i na táborech bude vyloučena. Policejní orgánové pečovali o to, aby tato podmínka byla všemi stranami, pořádajícími tyto oslavy, bezpodmínečně respektována, tedy i pokud šlo o průvod československé strany sociálně-demokratické, jehož část tvořili dorostenci a dorostenky dělnických tělocvičných jednot, kteří však již školou povinni nejsou. Státní školské správě není nic známo o hromadné účasti školních dítek ve zmíněném průvodu, podrobným šetřením pak tvrzení interpelace v tomto směru prokázáno nebylo.

Ježto pak nebylo též zjištěno, že by bezpečnostní orgánové postupovali jednostranně způsobem v interpelaci vylíčeným, není důvodů k opatřením, žádaným v interpelaci.

V Praze, dne 21. září 1933.

Ministr vnitra:
Černý v. r.

Ministr školství a národní osvěty:
Dr Dérer v. r.

Do výměru okresního úřadu v Michalovcích ze dne 2. ledna 1933, čís. 30905/32, kterým byla starostovi obce Oreského uložena pořádková pokuta 2.000 Kč proto, že bezdůvodně odepřel ověřiti podpisy Jana Barana a spol. v Oreském, podal starosta Jan Melko Kužma odvolání k zemskému úřadu, jenž v instančním pořadu je nyní povolán, aby posoudil, zda starosta zanedbal své povinnosti, po případě zda výše pokuty odpovídá míře jeho zavinění. Nelze proto v tomto stadiu věcí učiniti opatření, jež žádá interpelace.

O odvolání rozhodne zemský úřad v nejbližší době.

Neodpovídá pravdě tvrzení interpelace, že šlo o kácení lesů obce Oreské. Konaným úředním šetřením bylo zjištěno, že změna kultury, o níž interpelace mluví, byla provedena v lesích přidělených státním pozemkovým úřadem 29 občanům do soukromého vlastnictví.

Pokud jde o příděl osivové pšenice Janu Havrilčákovi a druhům, neodpovídá skutečnosti tvrzení, že se tak stalo pod rukou. K přídělu tomu došlo za osobní přítomnosti starosty obce k ústně odůvodněné žádosti. Starosta, který se jednání zúčastnil, doporučil, aby žádosti bylo vyhověno. Tak se také následkem toho stalo.

V Praze, dne 2. října 1933.

Ministr vnitra:
Černý v. r.

Ministr zemědělství:
Dr Hodža v. r.

Na shora uvedenou interpelaci sdělujeme toto:

Dodávky svítidel pro novostavby opatřuje zpravidla ministerstvo veřejných prací v dohodě s příslušným resortním ministerstvem.

Svítidla pro novostavby soudů jsou opatřována jednak z úvěru stavebního, jednak z resortního úvěru ministerstva spravedlnosti preliminovaného u položky >Zařízení soudů< v tit. 3, kap. 7 státního rozpočtu.

Ze stavebního úvěru jest hrazen náklad na osvětlovací tělesa pro chodby, schodiště, záchody, půdy, sklepy a t. zv. venkovní osvětlení, kdežto náklad na svítidla pro kanceláře, jednací síně, porotní síň, poradny atd. hradí justiční správa, která určuje i počet a druh svítidel, jichž jest k řádnému výkonu služby třeba.

Ježto pak osvětlovací tělesa pro porotní síně musí odpovídati celkovému uspořádání a zařízení těchto síní, jsou tato tělesa obvykle navrhována přímo projektantem stavby a návrh na jejich opatření připravuje stavební správa resp. zemský úřad v dohodě s presidiem příslušného vrchního soudu.

O dodávce osvětlovacích těles, jejíž opatření zatěžuje stavební úvěr, rozhoduje na podkladě návrhu příslušného zemského úřadu ministerstvo veřejných prací, naproti tomu o dodávce svítidel zakupovaných z resortního úvěru rozhoduje ministerstvo spravedlnosti na podkladě návrhu příslušného presidia vrchního soudu, případně i zemského úřadu, pokud převzal vypracování zadávacího návrhu.

Pokud jde o konkrétní dotazy předmětné interpelace uvádí se toto:

Ad 1. Novostavba krajského soudu v Ružomberku.

Na dodávku svítidel pro celou novostavbu vypsal zemský úřad v Bratislavě soutěž. Teprve dodatečně zjistil, že presidium vrchního soudu v Bratislavě opatřilo si již resortní část svítidel samo, takže ministerstvo veřejných prací zadalo pak podle výsledku soutěže jen svoji stavební část dodávky svítidel, a to nejlevnějšímu oferentu za Kč 6.927.20.

Resortní část dodávky svítidel opatřilo presidium vrchního soudu v Bratislavě na podkladě nabídek vyžádaných z volné ruky, na jichž podkladě rozhodlo ministerstvo spravedlnosti o dodávce osvětlovacích těles pro novostavbu věznice krajského soudu v Růžomberku výnosem z 25. května 1932, č. 20.930 a o dodávce těles pro budovu tohoto krajského soudu výnosem z 12. srpna 1932, č. 20.929.

Pro věznici byla zakoupena osvětlovací tělesa celkem za 4.381 Kč, pro budovu krajského soudu celkem za 7.633 Kč.

Dodatečně výnosem z 15. prosince 1932, č. 54.024 bylo povoleno zakoupiti pro dvě vězeňské kaple u krajského soudu v Růžomberku dva bronzové šestiramenné lustry, původně určené pro novou budovu ministerstva financí za 550 Kč.

Při těchto dodávkách, jichž úhrnná hodnota nepřesahovala 20.000 Kč, nebyla podle § 5, lit. e) zadávacího řádu (nařízení vlády č. 667/1920) vypsána ani veřejná ani omezená soutěž, osvětlovací tělesa byla však zakoupena od nejlacinějších firem a neodpovídá skutečnosti, že veškerá tělesa pro budovu krajského soudu v Růžomberku zakoupilo presidium vrchního soudu v Bratislavě z volné ruky za obnos 35.000 Kč od firmy, která byla při soutěži vypsané zemským úřadem v Bratislavě nejdražší, naopak celkový náklad na zakoupení zmíněných těles činil pouze 12.764 Kč a byl tedy o 8.680 Kč nižší, než jak zněla nabídka nejlevnější firmy v soutěži vypsané zemským úřadem v Bratislavě dne 13. srpna 1932, č. 389.482/26 a V. P. ai 1932. O této soutěži byla ministerstvu spravedlnosti podána zpráva až 10. října 1932, tedy v době, kdy již o dodávce osvětlovacích těles - kromě dvou svítidel pro kaple, o jejichž zakoupení však ministerstvo spravedlností též již dříve jednalo - bylo rozhodnuto.

Na dodání osvětlovacích těles pro porotní síň krajského soudu v Růžomberku byla vypsána omezená soutěž zemským úřadem v Bratislavě a na základě jeho návrhu schválilo ministerstvo spravedlnosti dodávku těchto těles celkem za 15.221 Kč 30 h výnosem z 31. března 1933, č. 15.097.

Ad 2. Novostavba krajského soudu v Bratislavě.

Na dodávku svítidel pro celou novostavbu (stavební i resortní části) vypsal zemský úřad v Bratislavě soutěž a její výsledek předložil ministerstvu veřejných prací s návrhem na zadání. Při projednávání zadání resortní části dodávky svítidel bylo dohodnuto, že ministerstvo veřejných prací zadá stavební část dodávky svítidel a presidium vrchního soudu v Bratislavě zadá resortní část svítidel.

Zadání stavební části svítidel stalo se nejlevnější firmě na základě ofertního řízení, a to za částku 7.656 Kč 30 h.

Pokud se týče resortních svítidel, vyžádalo si presidium krajského soudu v Bratislavě případně vrchního soudu v Bratislavě opírajíc se o § 5, lit. e) zad. řádu, na dodávku svítidel nabídky několika firem z volné ruky. O dodávce rozhodlo ministerstvo spravedlnosti ve shodě s ministerstvem financí výnosem z 22. července 1932, č. 20.931 opětně o mnoho dříve, než byla zemským úřadem v Bratislavě vypsána soutěž a povolilo nákup od nejlevnějších firem celkem za částku 16.116 Kč.

O soutěži, kterou vypsal zemský úřad v Bratislavě 3. února 1933 pod č. 28.993/26 ai 1933 dovědělo se ministerstvo spravedlnosti teprve ze zprávy, došlé mu 11. května 1933, tedy téměř rok poté, kdy již o dodávce rozhodlo.

Nejlevnější firma v této soutěži nabízela dodávku svítidel, které měly býti zakoupeny justiční správou, za 25.843 Kč 70 hal.

Ad 3. Novostavba krajského soudu v Užhorodě.

Na dodávku svítidel pro celou novostavbu vypsal soutěž zemský úřad v Užhorodě a její výsledek předložil ministerstvu veřejných prací s návrhem na zadání. Při projednávání zadání resortní části dodávky svítidel rozhodlo ministerstvo spravedlnosti, aby byla do novostavby přenesena svítidla z dosavadních úřadoven krajského soudu, čímž se ovšem zadávka podstatně zmenšila.

K tomu se podotýká, že zemský úřad v Užhorodě vypsal tuto soutěž, aniž by návrh na resortní část dodávky svítidel předložil před vypsáním soutěže ministerstvu spravedlnosti ke schválení, ač mu to bylo uloženo ministerstvem veřejných prací. Tak se stalo, že rozsah dodávky vypsané zemským úřadem ve veřejné soutěži, byl značně přemrštěný, zejména, když před krátkým časem byla ministerstvem spravedlnosti zakoupena pro krajský soud v Užhorodě, jenž byl prozatímně umístěn v budově okresního soudu, nová svítidla, která musela býti přenesena do novostavby. Přes to i tak bylo povoleno opatření svítidel ze stavebního úvěru za částku 5.790 Kč 55 h a z úvěru resortního za 13.242 Kč, tedy za obnos vyšší, než jak uvádí interpelace.

Presidium vrchního soudu v Košicích dodávku osvětlovacích těles pro krajský soud v Užhorodě nevypsalo a tělesa též nezakupovalo z volné ruky.

Jak z vylíčeného skutkového stavu je patrno, zadání stavebních částí svítidel stalo se ve všech případech nejlevnějším firmám a rovněž v žádném případě nebyly i justiční správou porušeny předpisy o ofertním řízení.

V Praze, dne 19. září 1933.

Ministr veřejných prací:
Ing. Dostálek v. r.

Ministr spravedlnosti:
Dr Meissner v. r.

Páni interpelanti vycházejí z mylného názoru, jako by na udělení revisní autorisace pro Slovensko byl právní nárok. Tomu tak není. Revisní autorisaci pro Slovensko uděluje vláda na základě zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 210 Sb. z. a n., podle volného uvážení, neboť zmíněný zákon nepředpisuje podmínky, při jejichž splnění by revisní autorisace musela býti přiznána.

Poněvadž ústřední svaz živnostenských výdělkových a hospodářských družstev s německým jazykem jednacím se sídlem v Brně, který má revisní autorisaci pro zemi Moravskoslezskou a Podkarpatoruskou, založil na Slovensku teprve 3 družstva, jak svaz sám přiznal a jak provedeným šetřením bylo také zjištěno, není zatím naléhavých důvodů pro kladné vyřízení žádosti zmíněného svazu.

V Praze, dne 27. září 1933.

Ministr vnitra:
Černý v. r.

Die Herren Interpellanten gehen von der irrigen Anschauung aus, als ob auf die Erteilung der Revisionsbefugnis für die Slovakei ein Rechtsanspruch bestehen würde. Dies ist nicht der Fall. Die Revisionsbefugnis für die Slovakei erteilt die Regierung auf Grund des Gesetzes vom 15. April 1920, Nr. 210 Sl. d. G. u. V., nach freiem Ermessen, denn das erwdhnfe Gesetz schreibt keine Bedingungen vor, bei deren Erfüllung die Revisionsbefugnis zuerkannt werden müsste.

Nachdem der Zentralverband der gewerblichen Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften mit deutscher Geschäftssprache mit dem Sitze in Brünn, welcher die Revisionsbefugnis für das Land Mähren-Schlesien und Podkarpatská Rus, besitz, in der Slovakei, wie der Verband selbst zugestanden hat und wie durch die gepflogenen Erhebungen auch sichergestellt wurde, erst drei Genossenschaften gegründet hat, bestehen vorläufig keine dringenden Gründe für eine positive Erledigung des Gesuches des erwähnten Verbandes.

Prag, am 27. September 1933.

Der Minister des Innern:
Černý m. p.