Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.

III. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1120.

Zákon ze dne 1. května 1932, č. 56 Sb. z. a n., zavedl přirážky k dani z obratu a k dani přepychové s omezením, že přirážce nepodléhá daň z obratu u podnikatelů, jejichž celkový obrat nepřesahoval 150.000,- Kč ročně. Ukázalo se, že z tohoto osvobození neměli konsumenti prospěchu pro nepatrnou částku daně připadající na zboží, tak, že nemohla býti z ceny odečítána, ale při tom státní správa ztrácela značnou částku příjmu. Proto zákon č. 199 Sb. z. a n. z r. 1932 zrušil toto osvobození; oba zákony měly působnost do konce r. 1933, protože nikomu nebylo známo, jak se vyvine nadále hospodářská situace.

Poměry však se nezměnily; výnos daně z obratu a daně přepychové klesá v důsledku trvale nepříznivých poměrů. O tom svědčí nejlépe celkový příjem těchto daní (včetně přídělů z nich samosprávným svazkům a na úhradu učitelských platů). Podle státních závěrečných účtů příjem za rok 1931 byl 2.222,796.854'80 Kč, za rok 1932 - 2.230,024.719'80 Kč, tedy téměř stejně, ačkoli v r. 1932 byly již po dobu 8 měsíců zavedeny přirážky k dani, které činí asi 1/4 daně. Přirážka tedy nahrazuje státní pokladně úbytek příjmu na dani z obratu a dani přepychové, který by znamenal bez přirážky nejméně 1/2 miliardy Kč ročně. Státní pokladna nemohla by finanční hospodářství státu a svazků územní samosprávy udržeti v rovnováze bez přirážky, aniž může příslušnou částku opatřiti jiným způsobem. Proto vláda předkládá návrh zákona o prodloužení těchto přirážek na leta 1934 a 1935 jako státní nezbytnost. Jest nutno připomenouti, že přirážkou není postižena 1% daň z obratu, tedy zemědělské výrobky a vůbec předměty nutné obživy lidu. Rozpočtový výbor pojednal dne 17. října 1933 o vládním návrhu a doporučuje plenu senátu přijetí osnovy zákona ve znění dole otištěném.

Rozpočtový výbor žádal také o informace, do jaké míry jest připravena paušalisace daně z obratu. Zájmové rozpory mezi obchodnictvem a výrobci v této otázce jsou veliké, což lze pochopiti ze skutečnosti, že by paušalovanou daň zcela platila výroba. Tak u textilu znamenala by paušalovaná daň v nejvyšším případě až 15% přirážky u výrobce, tedy mnohem více než dnes. Výrobci poukazují na to, že by export byl tímto způsobem silně podvázán, neboť některé státy včítaly by paušály do základu pro vyměřování cla. Proto v poslední době byla stanovena smíšená komise ze zástupců obchodnictva a výrobců a příslušných úřadů, která má jednati o sblížení. Byla vyslovena naděje se strany úřadů, že dojde snad k možnosti paušálování do konce tohoto roku:

V Praze dnes 17. října 1933.

Frant. J. Kroiher v. r.,

místopředseda.

P. F. Plamínková v. r.,

zpravodaj.

ze dne ..................................................................... 1933

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ustanovení §§ 1 až 4 zákona ze dne 28. dubna 1932, č. 56 Sb. z. a n., o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové, o změně zákona o těchto daních a prodloužení jeho účinnosti, ve znění zákona ze dne 22. prosince 1932, č. 199 Sb. z. a n., vztahují se i na daň za dobu od 1. ledna 1934 do 31. prosince 1935.

§ 2.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1934; provede jej ministr financí v dohodě s ministry spravedlnosti, průmyslu, obchodu a živností, vnitra a zemědělství.