Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.

III. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1129.

Předlohou touto má se doplniti zákon ze dne 28. prosince 1932, č. 204 Sb. z. a n., jenž v § 24 zmocňoval vládu, aby nařízením stanovila pozdější dny výplaty platů nebo pensí předem splatných státním a veřejným zaměstnancům. Neboť posunutím výplaty na pozdější nežli na první den měsíce mohla by býti veřejným zaměstnancům způsobena různá majetková újma tím, že by nemohli již prvního dne v měsíci zaplatiti své soukromoprávní závazky (splátky, činži a pod.). Proto zákonem tímto posunuje se současně i splatnost takových závazků.

Poněvadž obsah této předlohy jest pouhým doplňkem, ba důsledkem onoho zákona, navrhuje ústavně-právní výbor její přijetí ve znění dole otištěném.

V Praze, dne 24. října 1933.

Dr. Witt v. r.,

předseda.

Dr. J. Karas v. r.,

zpravodaj.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Státní a jiní veřejní zaměstnanci v činné službě nebo ve výslužbě, jakož i pozůstalí po nich (§§ 21 až 23 zákona ze dne 28. prosince 1932, č. 204 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních personálních), u kterých den výplaty platů předem splatných byl nebo bude posunut na pozdější den v měsíci, neoctnou se v prodlení a nemohou býti postiženi právní újmou, jestliže platy, k nimž jsou zavázáni a které jsou ve lhůtách nejvýše čtvrtletních a nejméně měsíčních splatné v době mezi prvním dnem v měsíci a dnem, ke kterému byla výplata jejich platů posunuta, budou vykonány nejposléze druhého všedního dne následujícího po dni, ke kterému byla výplata platů posunuta.

§ 2.

Tento zákon se netýká závazků, které vzniknou teprve potom, kdy nabylo účinnosti opatření, jímž výplata platů byla posunuta.

§ 3.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.