Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.

III. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1131.

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje dodatkovou dohodu k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednanou v Paříží dne 12. května 1933 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 7. července 1933, čís. 110 Sb. z. a n.

Je to v poslední době druhý případ, kde francouzská vláda na nás žádá, abychom přistoupili na určitou revisí obchodní smlouvy z r. 1928. Nedávno schválil senát takovouto dodatkovou dohodu, která byla sjednána dne 23. března 1932. A nyní jde o novou takovou dohodu, kterou se mění některá ustanovení naší obchodní smlouvy s Francií a kteráž byla podepsána dne 12. května letošního roku v Paříží a nabyla prozatímní platností vládní vyhláškou ze dne 7. července 1933.

Tyto francouzské požadavky revise obchodní smlouvy netýkají se hlavního jejího obsahu; rámcová část úmluvy z r. 1928 zůstává tedy nedotčena. Jde však o její změnu ve dvou věcech: v tarifní části obchodní smlouvy a v otázce nejvyšších výhod.

Pokud se týče celních tarifů, mají míti obě strany práva změniti po předchozím 15 denním oznámení kteroukoli položku podle obchodní smlouvy vázanou. Strana druhá má právo ihned, jakmile se jí tato změna oznámí, navrhnouti, aby bylo zahájeno jednání o výší nového cla. Jestliže toto jednání nevedlo po 10 dnů po uplynutí hořejší 15 denní lhůty k cílí, má druhá strana právo provésti veškerá opatření, která by sjednala rovnováhu, porušenou tím, že strana první žádá zvýšení celních sazeb.

Pokud jde o doložku nejvyšších výhod, mají touto novou dohodou z ní býti uplatněny dvě další výjimky. Předně nemá se doložka nejvyšších výhod vztahovati na opatření, která byla učiněna jedním státem na ochranu domácí měny, jestliže měna druhého státu doznala náhlého poklesu. Druhá výjimka se týká dohod, sjednaných ve smyslu doporučení mezinárodní konference ve Strese, bylo sjednáno, že uzavře-li francouzská vláda na základě rekomandací ze Stresy úmluvu s třetím státem, nenabude tato úmluva dříve platnosti, pokud nebudou odstraněny případné námitky československé vlády.

V důvodové zprávě k tomuto vládnímu návrhu ukazuje se k tomu, že třebas tyto francouzské požadavky znamenají pro nás zhoršení dosavadního stavu, naše vláda na ně přistoupila, učinila to především se zřetelem k tomu, že podobné revise obchodních smluv provedla Francie i s řadou jiných států; dále k tomu, že jinak jsou obchodní styky naše s Francií pro nás příznivé (vývoz náš do Francie stoupl od r. 1927 o 100 milionů a bilance našeho obchodu s Francií je aktivní) a konečně, že toto aktivum československé obchodní bilance s Francií znamená >nový směr a orientaci čsl. obchodu a vývoj, od kterého možno si slibovati v normálních dobách nejlepší výsledky<. Je zjevno, že tím jsou míněny změny, jímž následkem posledních událostí podlehly a budou nadále podléhati naše obchodní styky s Německem, tak živé a pro nás důležité, a tak jíž z nasnadě ležících důvodů politických musíme podporovati vše, co přispívá k našemu hospodářskému sblížení s Francií.

Zahraniční výbor proto navrhuje, aby vládní návrh byl slavným senátem schválen.

V Praze, dne 24. října 1933.

Václav Donát v. r.,

předseda.

F. V. Krejčí v. r.,

zpravodaj.

Vláda republiky francouzské dohodla se po delším jednání s.vládou naší na některých změnách a doplňcích k obchodní smlouvě československo-francouzské ze dne 2. července 1928 a sjednala tak s námi v Paříži dne 12. května t. r. dodatkovou dohodu, která byla uvedena vládní vyhláškou ze dne 7. července 1933 v prozatímní platnost.

Dodatková dohoda tato nezlepšuje nikterak hospodářské vztahy mezi oběma státy, ale spíše může zhoršiti dosavadní stav a přivoditi porušení hospodářské rovnováhy v důsledku dekonsolídace celních závazků. Je to dohoda, která byla vyvolána jen neutěšenými a těžkými poměry hospodářskými a je tudíž povahy přechodné. Z těchto příčin vyhověla vláda naše přání vlády francouzské a dala souhlas k změnám v dosavadní obchodní. smlouvě československo - francouzské s tím vědomím a ujištěním, že po dostavení se příznivějších a lepších poměrů bude zase mezí oběma přátelskými státy zavedena dohoda nová, která pak bude míti příznivější vliv na utváření se naších obchodních styků.

Sjednaná dodatková dohoda nemění rámcovou část obchodní úmluvy československo-francouzské, ale dává oběma stranám právo změniti v tarifní části úmluvy kteroukoli položku vázanou v uvedené obchodní smlouvě, a to zvláštní výpovědí s 15ti denní lhůtou. Domnívala-li by se však po takovémto oznámení chystané změny druhá smluvní strana, že tarifní rovnováha je porušena v její neprospěch, má právo žádati za okamžité zahájení jednání o výši nového cla.

Jestliže v deseti dnech ode dne uvedení nových celních sazeb v platnost nemohlo dojíti k dohodě, má druhá strana právo provésti veškerá opatření směřující ke sjednání rovnováhy porušené dekonsolídací nebo zvýšením celních sazeb. Mohou tedy tato opatření spočívati bud' rovněž ve zvýšení cel, anebo v jiných prostředcích postihujících dovoz z druhého státu stejnou měrou, kterou byl provedenými změnami postižen dovoz státu prvého.

Článek IV. této dodatkové dohody uvádí další výjimky, na nichž se shodly oba státy a které doplňují doložku tzv. nejvyšších výhod sjednaných v obchodní smlouvě československo-francouzské v roce 1928. Je to jednak výjimka, podle které doložka nejvyšších výhod nevztahuje se na ochranná opatření, která byla učiněna jedním smluvním státem na ochranu domácí měny, jestliže měna druhého státu náhle poklesla, a dále netýká se nejvyšší výhoda zvláštních dohod sjednaných, aneb které mají býti sjednány ve smyslu doporučení konference ve Strese a s výhradami stanovenými v závěrečném protokolu této konference. Podle této výjimky budou všecky dohody, které by ve smyslu rekomandací Streských Francie sjednala, před jejích uvedením v platnost předloženy studijní komisí pro Evropskou Unii, aby třetím interesovaným státům bylo umožněno uplatniti po případě své stanovisko.

Kdyby se zejména československá vláda domnívala, že některou z těchto dohod je poškozena, a kdyby proti ní podala své námitky, nebude tato dohoda uvedena v platnost.

Národohospodářský výbor jednal ve své schůzí dne 24. října 1933 o dodatkové dohodě československo - francouzské, sjednané v Paříži dne 12. května 1933 a usnesl se doporučiti jí slavnému senátu ke schválení a to tak, jak je uvedena ve vládním návrhu tisk sen. 1108, i s příslušným schvalovacím usnesením.

V Praze, dne 24. října 1933.

Dr Rozkošný v. r.,

předseda.

Stržil v. r.,

zpravodaj.