Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.

III. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1133.

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje dohodu o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsanou v Praze dne 6. října 1933 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 10. října 1933, č. 191 Sb. z. a n.

S republikou Polskou měli jsme dlouhodobou obchodní smlouvu od 23. dubna 1925. Ve spojení s ní byla též úmluva veterinářská a dohoda železniční.

Polsko vypovědělo dne 10. července t. r. v důsledku svého nového celního sazebníku všechny své obchodní smlouvy, tedy i s republikou Československou. Aby nedošlo k bezesmluvnímu stavu mezi Československem a Polskem, byly započaty hned po výpovědi práce o novou definitivní smlouvu, ale nebylo možno z technických důvodů ukončiti jednání do 10. října t. r.

Proto dne 6. října byla uzavřena mezi naší a Polskou republikou prozatímní dohoda s platností toliko nejdéle do konce listopadu t. r.; spočívá na zásadě nejvyšších výhod a ponechává v platnosti jak ustanovení veterinářské úmluvy, tak i dohody železniční.

Dnem 11. října vstoupil v platnost nový celní sazebník polský s neobyčejně vysokými sazbamí (důsledek to příprav k mezinárodní obchodní konferenci v Londýně). Je tedy nová generelní smlouva s republikou Polskou nutností, neboť za platnosti nových ochranářských cel by jistě velmi utrpěl náš vývoz do Polska a vůbec zahraniční obchod s Polskem, který je beztak nepříznivý, trvale pasivní a na stálém sestupu. Uvádím stav tohoto obchodu za poslední 3 leta: V roce 1930 dovoz z Polska 879.611 mil. Kč, vývoz 638.693 mil. Kč, pasivum 240.915 mil. Kč, v roce 1931 dovoz 621.848 mil Kč, vývoz 394.714 mil. Kč, pasivum 227.134 mil. Kč, v roce 1932 dovoz 375.555 mil. Kč, vývoz 188.088 mil. Kč, pasivum 187.467 mil. Kč. Jak patrno, pasivum se snižuje i poměrně, ale celý objem obchodu se současně také snižuje na míru zcela nepatrnou.

V podrobnostech vyvážíme velmi rozmanité zboží: Uvádím položky, kde jde aspoň o 5% celkového vývozu nebo dovozu: Dovážíme na prvém místě dříví a uhlí, dále výrobky živočišné, minerální oleje a obiliny. Dobytka toliko 3.2% celkového polského dovozu. Vyvážíme velmi rozmanité zboží: Kůži a kožené zboží, bavlnu a výrobky z ní, sklo a skleněné zboží, železo a železné zboží, vlnu, přízi a zboží z ní, výrobky živočišné.

Z toho je viděti, jaké asi zájmy vývozní a dovozní máme při sjednávání nové definitivní obchodní smlouvy.

Vzhledem k příznivému znění prozatímní smlouvy navrhuje zahraniční výbor, aby plenum senátu přijalo vládní návrh o dohodě o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou, která byla podepsána v Praze dne 6. října 1933 ve znění sen. tisku 1119.

Dále usnesl se zahraniční výbor jednomyslně doporučiti slavnému senátu ke schválení tuto

Vláda se vyzývá, aby s urychlením zahájila jednání o úpravu poměrů mezi republikou Československou a Svazem sovětských republik.

V Praze, dne 25. října 1933.

Donát v. r.,

předseda.

Plamínková v. r.,

zpravodaj.

Dohoda o úpravě obchodních styků Československa s Polskem ze dne 10. října 1933, č. 191 Sb. z. a n., je zase jen prozatímním aktem na poli obchodní politiky mezi oběma státy.

Už v červnu 1926, kdy v senátu N. S. projednávána byla obchodní úmluva mezi zmíněnými republikami, bylo konstatováno, že o vzájemnou definitivní úpravu obchodně-politických poměrů jedná se již řadu let. Od té doby uplynulo zase mnoho času a my i přes vřelé přání a opravdovou snahu o definitivní obchodně-politický poměr s Polskem jednáme zase jen o provisoriu.

Po vypovědění obchodní úmluvy ze dne 23. dubna 1925 (dodatky ze dne 3. července 1925 a 21. dubna 1926), k němuž došlo 10. července 1933 z toho důvodu, že dnem 11. října 1933 vstoupil v Polsku v platnost nový celní sazebník, navázána byla na základě přání obou stran vzájemná jednání 15. září 1933 ve Varšavě a po přestávce několika dnů pokračováno ode dne 2. října 1933 v Praze.

Při tom dlužno uvésti, že toto jednání má více méně formální význam, protože po dohodě o smlouvě tarifní bude se jednat o povolovacím řízení a o kontingentech, což je vlastně praktická část obchodního styku.

K situaci připomínáme, že dnes je polský dovoz k nám značně omezen. Týká se uhlí, minerálních olejů, dříví, živočišných výrobků, lnu a poslední dobou také papíru. Dříve přiváželo k nám Polsko hlavně vepřový dobytek. Tento dovoz je nyní minimální.

Naše bilance s Polskem byla plných 10 let pasivní. V r. 1932 činil dovoz z Polska k nám 374 miliony Kč a vývoz od nás do Polska 181.5 mil. Kč, jeví se tedy pro nás schodek v částce 192.5 mil. Kč. Za uplynulých osm měsíců r. 1933 činil dovoz k nám 115 mil. Kč, vývoz 108 mil. Kč. Poklesl tedy značně celkový obrat, ale snížila se i značnou měrou naše pasivita. Pro nás v r. 1932 znamenal obchod s Polskem 5% všeho našeho dovozu z ciziny a 2.57% veškerého našeho vývozu za hranice.

Přes tento pro nás nepříznivý stav přejeme si rychlého skoncování všech nestálých obchodně-politických poměrů s Polskem a toužíme po dlouhodobé a pevné obchodní smlouvě, prospěšné oběma státům.

V dohodě, kterou vláda předkládá senátu ke schválení, zajišťují si obě smluvní strany do konce listopadu 1933 nejvyšší výhody pro odbavování zboží a pro přepravu zboží, i pokud se veterinárních předpisů týče, bude i pro přechodnou dobu zachován dosavadní stav.

Z toho důvodu doporučuje národohospodářský výbor senátu vysloviti souhlas s vládním návrhem.

V Praze, dne 24. října 1933.

Dr Rozkošný v. r.,

předseda.

Hubka v. r.,

zpravodaj.