Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.

III. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1149.

Finančním zákonem ze dne 18. prosince 1931, čís. 199 Sb. z. a n.,

Podle státního závěrečného účtu za rok 1932 byly skutečné výdaje a příjmy:

Pro srovnání s rokem předchozím se poznamenává, že i v r. 1931 skončilo státní hospodářství schodkem velmi značným a to částkou 2.081,224.131 Kč 14 h. Tento schodek byl však z valné části schodkem pouze účetním, neboť byla v něm zahrnuta průběžná a nepůsobivá položka v celkové výši 728,099.464 Kč 42 h, kterouž prováděla se přeměna starších státních peněžních vkladů do státních podniků, na základní kapitál těchto podniků, a která byla do závěrečného účtu za rok 1931 pojata jen pro evidenci. Tím snižoval se efektivní schodek státního hospodářství za r. 1931 na částku ca. 1.353 mil. Kč, byl tedy značně nižší nežli za rok 1932. Schodek v r. 1932 nesmíme ovšem pokládati v celé výši za ztrátu, neboť ve výdajích za rok 1932, jež na schodek působily, jsou obsaženy značné částky na úmor a splátky státních dluhů a na hospodářsky účelné investice. Leč i když přihlížíme k této okolnosti, jest výsledek státního hospodářství za rok 1932 značně nepříznivější nežli za rok předchozí.

Schodek státního hospodaření za rok 1932 (pokud nebyl vyrovnán odpisy v příslušných oddílech státní správy) byl uhrazen takto:

Po úhradě svrchu uvedené potřeby zbylo z těchto částek 136,991.177 Kč 10 h, o něž se zvýšila počáteční pokladní hotovost, která činila 1. ledna 1932 500,199.974 Kč 05 h, k 31. prosinci 1932 na 637,191.151 Kč 15 h. Poněvadž v této pokladní hotovosti je obsaženo zmíněné pasivní saldo nedoúčtovaných položek v částce 42,657.577 Kč 20 h, zbývá po jeho odečtení ryzí pokladní hotovost v částce 594,533.573 Kč 95 h.

Pokladní hotovost nalézala se většinou v ústřední státní pokladně, v menších částkách v pokladnách různých státních úřadů. Dále byla koncem roku 1932 v majetku státní správy zásoba cenných papírů v úhrnné hodnotě 1.005,660.778 Kč 06 h. Mimo tyto cenné papíry uloženy byly ještě akcie a podíly u jiných státních pokladen (podniků) a peněžních ústavů v celkové hodnotě Kč 226,007.066.40, 1,650.000 fr. Frcs. a 11.000 hol. zl.

Oproti roku 1931, kdy již na stát silně doléhala hospodářská krise, finanční situace státu se tedy podstatně zhoršila. Svědčí o tom nejen vzrůst schodku státního hospodaření v r. 1932, ale i přesun v aktivních a pasivních saldech kontokorentních účinů. Skončil-li rok 1931 aktivním saldem nedoúčtovaných položek ve výši okrouhle 533 mil. Kč, skončil rok 1932 pasivním saldem okrouhle 43 mil. Kč. Státní pokladny byly totiž koncem roku 1932 nuceny ve zvýšené míře vypomáhati si přechodným doplněním pokladní hotovosti výpůjčkami, aby mohly dostáti svým povinnostem. Finanční zákon za r. 1932 předvídal, že všechny státní výdaje nebude lze hraditi z rozpočtových příjmů a nevyčerpaných starších úvěrů, proto učinil opatření, aby jisté předvídané výdaje, jež nebyly pojaty do rozpočtu, byly uhrazeny úvěrními operacemi. Avšak ani opatření tato nestačila k úhradě všech výdajů, neboť objevil se neočekávaný schodek v účinech, s nimiž počítal rozpočet, a bylo nutno k jeho úhradě použíti i francouzské půjčky. Jest to druhý rozpočtový rok, v němž k úhradě rozpočtových schodků byli jsme nuceni sáhnouti k novým výpůjčkám.

Schodek státního hospodaření za r. 1932 byl způsoben jednak silným poklesem preliminovaných příjmů, jednak velkými položkami nepreliminovaných výdajů. Proti rozpočtu vynesly veřejnohospodářské příjmy (hlavně daně) méně o 296,763.967 Kč 71 h, odvody státních podniků na výdaje vlastní státní správy méně o 659,097.469 Kč 63 h, jeví se tedy celkový úbytek obnosem 955,861.437 Kč 34 h. Z nepreliminovaných výdajů sluší uvésti tyto největší položky: péče o nezaměstnané 302,446.694 Kč 35 h, příděl čsl. státním drahám na práce investiční 277,472.641 Kč 35 h, zálohy na schodky Košicko-Bohumínské dráhy a místních drah 202,800.500 Kč 95 h. (Nepreliminované výdaje byly v dřívějších letech hrazeny zpravidla z rozpočtových přebytků).

Že výsledek státního hospodaření v r. 1932 vzhledem k rychle se zostřující krisi a k rapidně vzrůstajícím nákladům na nezaměstnané, jež si vyžádaly částky 772,565.654 Kč 65 h (okrouhle o 344 mil. Kč více než v r. 1931), nebyl ještě horší, spadá na vrub škrtům ve výdajích schváleného rozpočtu a oddalování výplat, což postihlo státní investice i příjmy státních zaměstnanců. Jen v rozpočtu ministerstva veřejných prací bylo tímto způsobem ušetřeno 165 mil. Kč. Osobní výdaje sníženy zastavením t. zv. vánočního přídavku a srážkami z vyšších platů státních zaměstnanců, dále srážkami z diet členů Národního shromáždění, snížením platu presidenta republiky a platů ministrů. Celkem ušetřeno proti rozpočtu 255,561.987 Kč 40 h, z čehož na osobní výdaje u vlastní státní správy připadá 85 mil. Kč.

Přes toto úsilí snížiti výdaje, došlo opětně vlivem jednotlivých položek k zvýšení celkové náležitosti preliminovaných výdajů nad rozpočet, a to o 78,419.088 Kč 80 h. Překročení preliminovaných výdajů nastalo u dvou kapitol: u kap. 17 (ministerstvo sociální péče) o částku 318,154.856 Kč 25 h a u kap. 20 (odpočivné a zaopatřovací platy) o částku 15,826.219 Kč 15 h. U kap. 17 nastalo překročení v důsledku nepředvídaného zvýšení nákladu na nezaměstnané, na sociální pojištění a starobní podpory; u kap. 20 v důsledku zvýšení počtu zaměstnanců přeložených v roce 1932 do trvalé výslužby. V obou případech vyžadovalo překročení podle ustanovení čl. XII. finančního zákona na rok 1932 souhlasu Nár. shromáždění, o něž se však vláda nepostarala, ačkoliv jak min. sociální péče, tak Nejvyšším účetním kontrolním úřadem byla na svou povinnost upozorněna. Rovněž vyžadovalo podle odstavce 2, čl. XI a čl. XII. finančního zákona schválení Nár. shromáždění překročení osobních výdajů u kap. 5. - ministerstvo národní obrany - a u kap. 10. - ministerstvo školství a nár. osvěty - i když v celkových výdajích těchto kapitol překročení nenastalo. Ani v těchto případech nebyl vyžádán souhlas Národního shromáždění. Překročení osobních výdajů u kapitoly 5, jež se započtením platových srážek činí Kč 26,090.183.05, vysvětluje se nedostatečným preliminováním, kdežto u kap. 10, kde překročení osobních výdajů se započtením úspor na osobních platech činí 36,544.753 Kč 35 h, způsobeno bylo zvýšenými výdaji na národní a střední školy na Slovensku a Podk. Rusi v důsledku velkého přírůstku žactva a dále doplňky na kongruální platy a dotace.

Nedoplatky na daních, dávkách a poplatcích se v roce 1932 po 5ti letém poklesu za depurační akce opětně zvýšily, hlavně o poplatky. Celkové zvýšení nedoplatků činí ca. 108 mil. Kč, z čehož na poplatky připadá více než 86 mil. Kč. Stále vysoký stav nedoplatků vysvětluje státní závěrečný účet opozděnými předpisy, ale i nedosti účinným vymáháním nedoplatků.

Situace státních podniků se v r. 1932 dále zhoršila. Schodek státních drah dostoupil nebývalé výše 892 mil. Kč, k němuž se připojil značný schodek státních lesů a statků ve výši 63 mil. Kč a nově přibyl schodek státní pošty v částce skoro 76 mil. Kč, kromě menších deficitů jiných státních podniků. Z osmnácti státních podniků polovina vykázala větší nebo menší schodky. V roce 1931 vykázaly státní podniky ještě zisk 1.158,470.815 Kč 45 h, kdežto v r. 1932 pouze 398,349.081 Kč 20 h, ačkoliv rozpočet počítal se ziskem 1.530,095.340 Kč - h.

Podíly samosprávných svazků a státních fondů na státních daních, dávkách a poplatcích vesměs vzrostly. Největší zvýšení vykazují podíly samosprávných svazků a jejich fondů, a to o 359,201.154 Kč 25 h. Státních příjmů dotklo se nepříznivě zvýšení záloh na zvýšené učitelské platy a pense, neboť rozpočet preliminoval k tomu účelu z daně obratové 800 mil. Kč, kdežto skutečná platba činila o 304,142.931 Kč 75 h více - o tento obnos snížil se příjem ministerstva financí z daně z obratu a daně přepychové.

Výdaje státního silničního fondu, státního fondu pro vodohospodářské meliorace při ministerstvu zemědělství a státního vodohospodářského fondu při ministerstvu veřejných prací s ohledem na nutnost úspor byly podstatně obmezeny. Přes to stoupla u dvou fondů pasiva velmi značně, a to u silničního fondu o 171,976.009 Kč 10 h na 907,509.265 Kč 89 h, u vodohospodářského o 48,062.181 Kč 10 h na 102,231.393 Kč 05 h, kdežto u melioračního fondu snížilo se pasivum na 12,757.328 Kč 45 h. Vzrůst pasiv u obou fondů způsoben byl novými výpůjčkami, jež se zúrokují a postupně umořují z přikázaných příjmů těmto fondům, takže nezatěžují po této stránce státní rozpočet. Pasiva zmíněných fondů nejsou vedena v účtu státních dluhů.

Státní dluh dostoupil koncem r. 1932 výše 35.437,113.223 Kč 65 h a zvýšil se oproti roku 1931 o 782,668.511 Kč 35 h. V celkovém dluhu činil státovkový dluh 2.686,550.473 Kč 15 h a zmenšil se oproti roku 1931 o 434,852.402 Kč 20 h dalšími platy na dávku z majetku a hlavně v důsledku převodu 10 Kč a 20 Kč bankovek do stavu drobných peněz. Naproti tomu vzrostl vnitřní dluh přechodný o 558,396.626 Kč 10 h a zahraniční dluh o 739,384.537 Kč 45 h (francouzská půjčka), kdežto vnitřního založeného dluhu ubylo současně o 80,260.250 Kč - h. Vzrůst přechodného dluhu, který přestoupil již 4 miliardy Kč a k němuž by se měla připočísti i francouzská půjčka rovněž krátkodobá, je povážlivým znamením pro státní finance, neboť toto vysoké krátkodobé zadlužení uvádí stát v přílišnou závislost na peněžních ústavech a mohlo by v případě, že by se nezdařila prolongace krátkodobých půjček, přivésti stát do velikých nesnází. Doporučovalo by se, aby stát, jakmile bude k tomu vhodnější doba, z větší části převedl krátkodobý dluh na dlouhodobý.

Ke snížení státovkového dluhu z převodu 10 Kč a 20 Kč bankovek do drobného oběživa se poznamenává: Podle § 9 zákona ze dne 9. června 1932, č. 94 Sb. z. a n., prohlášeny byly bankovky Národní banky československé po 10 Kč a 20 Kč za drobné peníze, t. j. za oběživo státní a vyňaty z bloku oběživa bankovního. Vyúčtování se stalo podle stavu ke dni 30. června 1932. Obnos bankovek vyňatých z oběživa Národní banky činil 548,684.551 Kč - h. Současně převzal stát podle téhož zákona do své správy zbytek obchodů býv. bankovního úřadu ministerstva financí vykazovaných do té doby jako pasivum státu v aktivech banky, jež se postupně zmenšovaly splácením závazků se strany dlužníků. Převzatá položka těchto obchodů státem činila 285,568.511 Kč 35 h a byla vyrovnána srážkou z výše uvedené sumy 10 Kč a 20 Kč bankovek, vyňatých z oběživa Národní banky.

Zbývající obnos 263,116.039 Kč 65 h odepsán byl ze státovkového dluhu. Převzaté obchody bankovního úřadu ministerstva financí v likvidaci jsou nadále spravovány Národní bankou Československou jako pohledávka státu na zvláštním účtu a nejsou již uváděny ve výkazech banky. Tato pohledávka není vykázána ve státním závěrečném účtu za r. 1932 a bylo by si přáti, aby se tak stalo v závěrečném účtu za r. 1933 zároveň s konečným vyúčtováním zvláštní reservy uvedené v článku IV. Úmluvy mezi vládou a Nár. bankou ze dne 2. února 1927.

Zvláštnímu fondu pro konsolidaci přechodného státního dluhu nebylo ani v r. 1932 ničeho přiděleno pro neutěšený výsledek daňových příjmů. Ryzí jmění tohoto fondu snížilo se o 91,480.615 Kč - h a činilo koncem roku 1932 442,974.790 Kč 55 h. Z hotovosti fondu bylo 229,807.062 Kč 20 h uloženo v >zálohách< u jednotlivých peněžních ústavů, které nejen neplatí řádně úroků z této částky, ale za rok 1932 neodvedly ničeho ani na úmor kapitálu.

Na dávku z majetku a dávku z přírůstku na majetku docházejí rok co rok slabší platby. V roce 1932 zaplaceno bylo 69,378.834 Kč 60 h, ale 217 mil. Kč činily odpisy a dobropisy. Celkem bylo do konce roku 1932 zaplaceno na tuto dávku 6.898,922.773 Kč 27 h. Z toho dluhuje stát 545,332.006 Kč 67 h, kteréžto částky použil na splácení státních bonů a je povinen ji dávce vrátiti. Koncem roku zbývají nedoplatky na tuto dávku v částce 707,569.169 Kč 61 h. Co se z toho dostane, je nejisto vzhledem k rostoucím obtížím při vymáhání. Zejména vymáhání splatných dávek z velkého nemovitého majetku, jak poznamenává Státní závěrečný účet, setkává se s obtížemi a nelze proto v nejbližší době počítati s konečnou likvidací této dávky.

Kromě účtů jmenovaných fondů obsahuje státní závěrečný účet za r. 1932 ještě účty těchto fondů:

Účet státního elektrisačního fondu zřízeného zákonem ze dne 22. března 1929, č. 44 Sb. z. a n. Fond tento má nepatrný příspěvek státní a hospodaří s výpůjčkami od sociálních ústavů, jež zapůjčuje elektrárenským podnikům. Úhrn rozpůjčených peněz činil koncem r. 1932 45,666.666 Kč 70 h a rovná se vlastním výpůjčkám fondu. Vlastní hotovosti fond nemá.

Účet státního fondu pro pojišťování vývozních úvěrů. Tento fond zřízen byl zákonem ze dne 16. července 1931, č. 121 Sb. z. a n. Jmění fondu činilo koncem roku 1932 Kč 2,986.252.70. Ztrát toho roku fond neutrpěl.

Účet státního bytového fondu, odd. A - pro záruky. Ryzí jmění tohoto fondu činilo koncem roku 1932 41,736.034 Kč 95 h a bylo skoro veskrze uloženo v cenných papírech. Z položek vydání dlužno se zmíniti o zápůjčkách na anuity v částce 336.207 Kč 80 h, jež se v r. 1931 nevyskytovaly.

Účet státního bytového fondu, odd. B - pro přímé zápůjčky. Ryzí jmění fondu činilo koncem r. 1932 14,878.629 Kč 93 h a bylo uloženo hlavně v cenných papírech. Zápůjčky obecně prospěšnému stavebnictví obnášely pouze 1,734.089 Kč 73 h a zmenšily se splátkami oproti r. 1931 o 130.000 Kč. Kromě zápůjček z tohoto fondu, poskytl stát stavebním družstvům podle zákonů o stavebním ruchu v přímých zápůjčkách značné částky, jež koncem r. 1932 činily ještě 163,676.450 Kč - h a jež se snižují každým rokem o úmor. Doporučovalo by se, aby pro lepší přehled byly tyto pohledávky, jež jsou vedeny ve státních aktivech z hospodaření na rozpočet, pojaty do rámce státního bytového fondu pro přímé zápůjčky, čemuž bylo by ovšem přizpůsobiti příslušné zákony.

Konečně dlužno si ve státním závěrečném účtu povšimnouti pasiv a aktiv z hospodaření na rozpočet. Pasiva z hospodaření na rozpočet činila koncem roku 1932 687,415.052 Kč 60 h a snížila se oproti roku předchozímu ca. o 14 mil. Největší položka pasiv připadala na nesplacené zálohy z dávky z majetku na proplácení státních pokladních bonů. Aktiva z hospodaření na rozpočet činila 10.818,375.337 Kč 75 h a zvýšila se oproti roku 1931 o 1.805,826.427 Kč - h, tedy bezmála o stejný obnos vykázaný závěrečným účtem jako schodek státního hospodaření za rok 1932. Velmi příznivý tento poměr jest však zkalen tím, že převážná část těchto aktiv připadá na zálohy zemím na učitelské platy, na schodky Košicko-Bohumínské dráhy a místních drah a na řadu jiných více méně pochybných pohledávek. To týče se též zápůjček různým korporacím a podnikům v těchto aktivech uvedených, z nichž se zpravidla neplatí ani úroky ani se neuplácejí. Likvidnost těchto pohledávek sotva dosáhne 10%. K aktivům tuto uvedeným třeba připočísti aktiva z hospodaření mimo rozpočet, zaúčtovaná v >zálohách< B státního závěrečného účtu, jež činila koncem roku 1932 Kč 2.671,281.461.62 a jež opět převážně sestávají z pohledávek za zálohy na učitelské platy a na schodky Košicko-Bohumínské dráhy a místních drah (do konce roku 1923!). Celkem měl stát z titulu záloh na učitelské platy za zeměmi koncem r. 1932 pohledávku 9.479,450.336 Kč 79 h, která bude nepochybně při definitivní úpravě učitelských platů zcela odepsána, neboť ji země ani z části zaplatiti nemohou. Rovněž vysokého čísla dostoupily koncem r. 1932 zálohy Košicko-Bohumínské dráze a místním drahám, totiž částky 2.219,091.219 Kč 12 h. Bylo by žádoucno, aby se Nár. shromáždění dostalo vysvětlení, do jaké míry byly tyto dráhy dosavadními zálohami zaplaceny nebo přeplaceny.

V akci týkající se evidence státního majetku bylo pokračováno také v roce 1932. První výsledek této akce uveden jest oceněním jmění většiny státních podniků ve státním závěrečném účtu za rok 1930; další výsledek této akce podává státní závěrečný účet za rok 1932 v přehledu o stavu státních nemovitostí k 31. prosinci 1932. Cena těchto nemovitostí, v nichž nejsou zahrnuty nemovitosti státních podniků, jest udána úhrnnou částkou 6.043,906.310 Kč 76 h a jest velmi mírně odhadnuta. Nyní pracuje Nejvyšší účetní kontrolní úřad na evidenci movitého majetku státního, takže v blízké budoucnosti budeme míti celkový obraz všeho státního majetku.

Rozpočtový výbor senátu projednávaje státní závěrečný účet za rok 1932 ve schůzi konané 21. listopadu t. r. vyslovil své plné uznání Nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu za jeho snahu, že závěrečné účty státního hospodaření za minulý rok dostaly se ještě před projednáváním rozpočtu na r. 1934 zákonodárným sborům. Ačkoliv nemohl se v jednotlivých případech, pokud se týče státního hospodářství, vyhnouti výtkám, přesvědčil se, že se vláda snažila za nepříznivých poměrů, s nimiž státnímu hospodářství bylo zápasiti, zmírniti neblahé účinky těžké hospodářské krise na státní finance, což jeví se zejména v tom, že zadlužení státu nevzrostlo ve větší míře nežli v roce předchozím.

Navrhuje proto, aby slavný senát

a) schválil státní závěrečný účet republiky Československé za rok 1932 předložený Národnímu shromáždění Nejvyšším účetním kontrolním úřadem spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku;

b) dodatečně schválil při kap. 17. a 20. překročení výdajů, které nebyly hrazeny úsporami v rozpočtu téže kapitoly, a při kap. 5. a kap. 10. překročení osobních výdajů;

c) přijal resoluci dole otištěnou.

V Praze, dne 21. listopadu 1933.

Dr J. Karas v. r.,

předseda.

Fr. Modráček v. r.,

zpravodaj.

Vláda se vyzývá,

aby pro výdaje, jež překročují úvěry povolené finančním zákonem a rozpočtem, vyžádala si zavčas svolení Národního shromáždění, jak již několikráte bylo senátem vládě uloženo;

aby výdaje, jež lze předvídati a jež mají býti hrazeny z příjmů na rozpočet, preliminovala v rozpočtu, aby se obmezily nepreliminované výdaje, jež způsobují, že konečné výsledky státního hospodaření na rozpočet se velmi značně odchylují od sněmovnami schváleného rozpočtu;

aby se postarala o to, by Nejvyšší účelní kontrolní úřad mohl do státní účetní závěrky za rok 1933 pojmouti vyúčtování obchodů Bankovního úřadu ministerstva financí v likvidaci, jež stát podle zákona ze dne 9. června 1932, č. 94 Sb. z. a n., převzal do své správy, jakož i vyúčtování zvláštní reservy, zřízené podle úmluvy mezi vládou a Národní bankou ze dne 2. února 1927 pro případné ztráty při likvidaci zmíněných obchodů, pokud je spravovala Národní banka;

aby se postarala buď rozmnožením schopného personálu nebo vhodnější organisací agendy berních a poplatkových úřadů o to, by předpisy daní, dávek a poplatků byly včas poplatníkům doručovány, dále aby byly rekursy dříve vyřizovány a aby dlužné daně, dávky a poplatky, jakož i dlužné dávky z majetku byly účinněji, ale při tom spravedlivě vymáhány a zejména aby velcí poplatníci byli účinněji ke své povinnosti donucováni;

konečně aby učinila opatření, by na zálohy a zápůjčky, jež stát poskytl různým korporacím a podnikům, byly správně odváděny povinné úroky i splátky.