Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.

III. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1152.

Zákon

ze dne...................................................1933

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(¹) V zemích Slovenské a Podkarpatoruské se zřizují berní správy, jejichž sídla a obvody stanoví vláda nařízením. Berní správy se podřizují přímo zemským finančním úřadům.

(²) Na tyto berní správy, jakožto finanční úřady I. stolice, přechází působnost příslušející dosud finančním ředitelstvím v oboru přímých daní, upravených zákonem ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, jakož i daní jmenovaných v čl. II, odst. 1, č. 1 b) uváděcích ustanovení k témuž zákonu a upravených dřívějšími zákony a nařízeními, dále v oboru daně z obratu a daně přepychové podle zákona ze dne 21. prosince 1923, č. 268 Sb. z, a n., o dani z obratu a dani přepychové, ve znění zákonů ze dne 16. prosince 1926, č. 246 Sb. z. a n., ze dne 19. prosince 1930, č. 188 Sb. z. a n., a ze dne 28. dubna 1932, č. 56 Sb. z. a n., vyjímaje případy, kde se daň nebo paušalovaná daň podle téhož zákona vybírá celními úřady nebo zároveň s některou daní spotřební, dále v oboru dávky z majetku a dávky z přírůstku na majetku, daně ze zbraní a lovu, a veškerá působnost příslušející exponovaným úředníkům finančních ředitelství v zemi Slovenské (ustanoveným podle § 3 vládního nařízení ze dne 18. října. 1923, č. 204 Sb. z. a n., kterým se upravují obvody a sídla finančních úřadů na Slovensku). Tímto ustanovením nejsou však dotčena ta ustanovení zákonů upravujících jmenované daně, jež jednají o místní příslušnosti úřadů a o pořadu a působnosti stolic.

(³) Na berní správy, zřízené podle odstavce 1, přechází mimo to veškerá další působnost příslušející dosud finančním ředitelstvím, kterou v zemích České a Moravskoslezské mají berní správy.

Finanční ředitelství v zemích Slovenské a Podkarpatoruské mají nadále název okresní finanční ředitelství. Vláda může nařízením některá z nich zrušiti nebo nová zříditi nebo jejich sídla a obvody měniti.

Berním správám se podřizují berní úřady ve věcech uvedených v § 1, jakož i ve věcech

osobních a v pokladní službě v témž rozsahu, ve kterém byly dosud podle platných předpisů podřízeny finančním ředitelstvím, pokud se týče jejich exponovaným úředníkům.

§ 4.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1934; provede jej ministr financí.

Náš stát převzal v zemích Slovenské a Podkarpatoruské maďarskou organisaci finanční správy, která se lišila podstatně od organisace v zemích České a Moravskoslezské (podléhajících rakouským zákonům). Mimo jiné rozdíly byla tu zejména důležitá úchylka v organisaci finančních úřadů I. stolice, jimiž byla finanční ředitelství, zřízená pro obvody jednotlivých žup, s působností vztahující se téměř na veškeré obory státní finanční správy. Kdežto v zemích České a Moravskoslezské byly zvláštní úřady pro správu přímých daní (berní správy) a správu daní nepřímých, poplatků atd. (okresní finanční ředitelství, v býv. Slezsku finanční inspektoráty) - tedy dualismus úřadů v I. stolici -, působila na bývalém maďarském území, k našemu státu přivtěleném, finanční ředitelství jakožto jednotné finanční úřady I. stolice (v některých věcech i jako II. stolice).

Věcná působnost těchto finančních ředitelství zůstala v podstatě stejná až dodnes. Změna za naší vlády se stala vládním nařízením č. 204/1923 Sb. z. a n., kterým byla zrušena některá finanční ředitelství na Slovensku a sídla a obvody ostatních (počtem 6) byly upraveny shodně s obvody nových žup a kterým byl ministr financí zmocněn, aby správu přímých daní, dávky z majetku a daně z obratu a přepychu s některými výjimkami vykonával až do odvolání pro obvody některých berních úřadů exponovanými úředníky finančních ředitelství. Na základě tohoto zmocnění bylo pak v zemi Slovenské zřízeno 30 t. zv. expositur finančních ředitelství, a to vyhláškami ministerstva financí č. 84/1924, 141/1924 a 212/1924 Sb. z. a n. a č. 6/1925 a 75/1925 Sb. z. a n. V sídlech finančních ředitelství nebyly expozitury zřízeny. Toto opatření se stalo nutným, protože obvody finančních ředitelství byly pro správu přímých daní příliš rozlehlé, zejména v zemi Slovenské, kdežto vyměřování a vymáhání těchto daní vyžaduje, aby úřady k tomu povolané dobře znaly hospodářské a výdělkové poměry v jednotlivých krajích i jednotlivých poplatníků, aby tedy byly s nimi v blízkém styku. Tyto expositury působí v zemi Slovenské jako berní správy v zemích českých, jsouce ovšem podřízeny finančním ředitelstvím (srv. prováděcí předpis k zákonu o přímých daních vlád. nařízení č. 175/1927 Sb. z. a n., k § 232, odst. 1).

Obor jejich působnosti byl podrobněji upraven instrukcí vydanou ministerstvem financí dne 10. května 1924, č. 54.294/17 (Věstník ministerstva financí č. 5 z r. 1924, str. 103). Zřízením těchto expositur bylo tedy již provedeno odloučení správy přímých daní od správy nepřímých daní aspoň v obvodech jim přikázaných.

V zemi Podkarpatoruské se podobné opatření nestalo.

Je tudíž nyní v zemi Slovenské 6 finančních ředitelství se 30 expositurami a v zemi Podkarpatoruské 5 finančních ředitelství.

Čím intensivněji se však provádí zákon o přímých daních, tím více se objevuje potřeba zříditi pro jejich správu v obou zemích úřady s menším územním obvodem než mají finanční ředitelství (asi jako mají berní správy v zemích České a Moravskoslezské) a od těchto úplně nezávislé. Vyžaduje toho stálý styk těchto úřadů s poplatnictvem jak při vyměřování, tak při vymáhání přímých daní a potřeba znalosti jeho majetkových a hospodářských poměrů. Zmíněné expositury finančních ředitelství na Slovensku se velmi dobře osvědčily a bude pouze ještě třeba vybudovati je v samostatné berní správy podle vzoru v zemích České a Moravskoslezské a podříditi je přímo zemskému finančnímu úřadu, aby tento mohl přímo dávati jim příkazy, konati nad nimi dohled, disponovati s jejich personálem a býti s nimi vůbec v přímém styku a nikoli teprve prostřednictvím finančních ředitelství. Tímto způsobem bude také finanční správa přímých daní v těchto zemích zjednodušena a uspořen písemný styk mezi finančním ředitelstvím a jeho expositurami.

Také již při zřizování instituce exponovaných úředníků finančních ředitelství svrchu citovaným vládním nařízením č. 204/1923 Sb. z. a n. bylo prohlášeno, že instituce tato má býti přechodným stavem a přípravou ke zřízení samostatných úřadů pro správu přímých daní.

Správa ostatních daní a dávek, jež nevyžaduje naznačeného blízkého styku s poplatnictvem, zvláště i vyměřování poplatků na základě spisů již instruovaných, pokud se týče, kde tento styk zprostředkují podřízené výkonné úřady, může zůstati i nadále soustředěna u finančních ředitelství s větším územním obvodem.

Úvahy tyto nutí vládu, aby navrhla pro země Slovenskou a Podkarpatoruskou obdobnou organisaci finančních úřadů I. stolice pro správu přímých daní, jaká jest v zemích České a Moravskoslezské, čímž bude vybudována jednotná organisace těchto úřadů v celém státním území.

K jednotlivým ustanovením osnovy se ještě podotýká:

K § 1, odst. 1: Zemskými finančními úřady se zde rozumí, v zemi Slovenské generální finanční ředitelství v Bratislavě, v zemi Podkarpatoruské hlavní finanční ředitelství v Užhorodě.

K § 1, odst. 2: Působnost berních správ v obou zemích má býti upravena shodně s jejich působností v zemích České a Moravskoslezské; bude tedy širší než působnost dosavadních expositur finančních ředitelství v zemi Slovenské. Správa daní v tomto odstavci jmenovaných se vylučuje z dosavadní působnosti finančních ředitelství a přenáší na berní správy, které budou zřízeny podle odstavce 1; expositurám finančních ředitelství se odnímá veškerá působnost, takže budou zrušeny.

Na berní správy přejde také, pokud se jeví toho ještě praktická potřeba, působnost v oboru oněch přímých daní, které spočívají na zákonech a nařízeních vydaných před účinností zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. a tímto zákonem zrušených (srv. jeho čl. II, odst. 1, č. 1 b).

Ustanoveními, jež jednají o místní příslušnosti úřadů, o pořadu a působnosti stolic, rozumí se na př. §§ 210, 232, 251 zák. č. 76/1927 Sb. z. a n., § 20, odst. 1 zák. o dani z obratu a přepychové.

K § 1, odst. 3: Tento odstavec má za účel upraviti shodně působnost berních správ také v jiných oborech služby než jen ve správě daní uvedených výslovně v odstavci 2. Míněna je zde na př. působnost finančních ředitelství podle zákona č. 329/1921 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním, a podle zákona ze dne 15. června 1927, č. 77 Sb. z. a n., o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy, ve znění zákona ze dne 27. listopadu 1930, č. 169 Sb. z. a n., § 50, č. 2 vlád. nařízení ze dne 17. prosince 1920, č. 667 Sb. z. a n., o zadávání státních dodávek a prací (zadávací řád), § 15, lit. e) vlád. nařízení ze dne 7. prosince 1922, č. 363 Sb. z. a n., k zákonu o požitcích válečných poškozenců, k §u 2 a), odst. 2 vlád. nařízení ze dne 22. prosince 1925, č. 266 Sb. z. a n., o opatření k zamezení škod při živelních pohromách, § 4, odst. 2, a j.

K § 2: Ježto organisace finanční správy v I. stolici v obou zemích bude zřízením samostatných berních správ přizpůsobena organisaci v zemích České a Moravskoslezské, je také vhodno upraviti názvy příslušných úřadů stejně ve všech zemích a proto budou se finanční ředitelství vzhledem na svou podřízenost zemským finančním úřadům příště nazývati "okresní finanční ředitelství" jako v zemích českých.

K § 3: Berní úřady jsou v obou zemích ve věcech osobních a v pokladní službě podřízeny dosud finančním ředitelstvím, resp. v zemi Slovenské příslušným expositurám finančních ředitelství (srv. svrchu citovaný výnos ministerstva financí z 10. května 1924, č. 54.294/17).

Navrhovaným ustanovením upraví se podřízenost berních úřadů stejně jako v zemích České a Moravskoslezské. V ostatních směrech a oborech než v §§ 1 a 3 osnovy naznačených zůstanou ovšem berní úřady i nadále věcně podřízeny finančním ředitelstvím resp. nyní okresním finančním ředitelstvím.

Zřízení berních správ v zemi Slovenské a Podkarpatoruské nebude vyžadovati zvláštních nákladů věcných neb osobních z těchto důvodů:

V sídlech finančních ředitelství budou moci nové berní správy používati nadále dosavadních místností a zařízení, jichž užívala tam jako oddělení pro přímé daně.

Přeměna expositur finančních ředitelství v zemi Slovenské na berní správy bude jen formálního rázu a nebude vyžadovati nových věcných nákladů.

V zemi Podkarpatoruské, kde nejsou expositury finančního ředitelství, nebude zatím ani potřeba zřizovati nové berní správy mimo dosavadní sídla těchto ředitelství. Za to bude možno zrušiti tam některá finanční ředitelství. V městech, kde budou zrušena, budou ovšem zřízeny berní správy.

Osobní náklady pak nevzejdou, ježto se vystačí s dosavadním personálem.

Pro státní pokladnu bude znamenati zřízení samostatných berních správ rozhodný prospěch, neboť budou se moci plněji věnovati svým úkolům vyměřování a vymáhání přímých a jiných daní jejich správě svěřených.

V Praze dne 24. listopadu 1933.

Předseda vlády:

J. Malypetr v. r.

Ministr financí:

Dr. Trapl v. r.