Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.
III. volební období.
9. zasedání.
Tisk 1179.
Zpráva
I. národohospodářského výboru
II. ústavně-právního výboru
k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1173) o vládním návrhu zákona, jímž se mění §§ 1 a 2 zákona ze dne 5. května 1933, č. 74 Sb. z. a n., kterým se dočasně upravuje výkon exekuce proti zemědělcům, a §§ 1 a 2 vládního nařízení ze dne 29. července 1933, č. 150 Sb. z. a n., o dočasných opatřeních v oboru řízení konkursního na jmění zemědělců.
I.
Zákon č. 74 z r. 1933 odložil provedení exekucí dražbou zemědělských usedlostí a věcí potřebných k vedení hospodářství (inventáře) do konce tohoto kalendářního roku. Někteří věřitelé, mezi nimi i některé berní správy, využili určité nejasnosti v původním zákoně k tomu, že uvalovali na zemědělce vnucené správy, čímž postižení zemědělci byli přímo ohrožováni na své existenci, neboť k dosavadnímu zadlužení přistoupily ještě někdy značné náklady na vnucenou správu. Proto vydala vláda podle zmocňovacího zákona nař. č. 155 z r. 1933, kterým je znemožněno uvalování vnucených správ na jmění zemědělců.
Zákon o odkladu exekucí i vlád. nařízení o nepřípustnosti uvalování vnucených správ na jmění zemědělců platily do konce tohoto kalendářního roku a to proto, že očekávalo se v době vydání těchto opatření, že hospodářská situace zemědělců se do konce tohoto roku, jmenovitě po letošních žních natolik zlepší, že zemědělci alespoň ve velké své většině budou moci dostáti svým povinnostem a uhraditi splatné dluhy a úroky. Bohužel však tento předpoklad se nesplnil, neboť hospodářská krise světová se průběhem doby ještě zhoršila a ani celé řadě opatření ve prospěch zlepšení zemědělských cen nepodařilo se natolik tyto ceny zlepšiti a někde ani ne uhájiti, aby poměry v zemědělství byly takové, že by zemědělci nepotřebovali této mimořádné ochrany. Konečně i v době vydání původního zákona počítalo se s tím, že do konce t. r. bude vydán zákon o vybavení zemědělství z dluhů, který by pozvolně upravil zoufalou situaci zadlužených zemědělců, jako se již stalo v celé řadě jiných států, tak ku př. Německu, Polsku, Maďarsku, Jugoslavii, Rumunsku, Švýcarsku a j. Je jisto, že vydání takovéhoto zákona vyžaduje pečlivých příprav a studií a konečně i dohody celé řady činitelů a tak se stalo, že nemohl býti včas pro zákonodárné sbory připraven. Proto z těchto důvodů předložila vláda osnovu zákona, kterým se původní zákon i vládní nařízení prodlužují do konce února 1934, kdy snad bude možno přijíti s osnovou zákona, která by definitivně řešila tento palčivý problém zadluženosti našich zemědělců.
Není potřeba zvláště zdůrazňovati a je všeobecně známo, že není možno připustiti, aby od 1. ledna 1934 zůstali zadlužení zemědělci bez jakékoli ochrany, protože by to vedlo k provedení exekučních dražeb, jejichž počet odhaduje se na 25.115 a toto hromadné provádění dražeb ohrozilo by existence postižených zemědělců.
Národohospodářský výbor pojednal o usnesení poslanecké sněmovny ve své schůzi dne 21. prosince a doporučuje slavnému senátu, aby schválil tuto osnovu zákona tak, jak ji schválila sněmovna poslanců ve znění sen. tisku č. 1173.
V Praze, dne 21. prosince 1933.
Jan Jiří Krejčí v. r.,
místopředseda.
Josef Stržil v. r.,
zpravodaj.
II.
Zákonem ze dne 5. května 1933, č. 74 Sb. z. a n. upraven dočasně výkon exekuce proti zemědělcům, a to ochranou proti exekučním prodejům, které nesmí býti vykonány až do 31. prosince 1933.
Vládní nařízení ze dne 29. července 1933, č. 155 Sb. z. a n., zabránilo v řízení konkursním, aby do 31. prosince 1933 byl prohlášen na návrh věřitele konkurs na jmění zemědělce. Jak zákonem tak i vládním nařízením učiněn byl teprve první krok v řešení problému zemědělského zadlužení. Bylo-li v době 7 měsíců odloženo přes 25.000 zemědělských exekucí, můžeme si uvědomit, jaké následky by vznikly, kdyby obě zmíněná opatření nebyla prodloužena.
Nesnesitelné hospodářské poměry u zemědělců, které tato zákonná opatření vyvolaly, se dosud nezměnily. Připravuje se proto osnova zákona, kterou mají býti nově upraveny otázky, řešené zmíněnými zákonnými opatřeními. Poněvadž nebylo možno příslušná jednání s hospodářskými činiteli zkoncovati, bylo třeba učiniti opatření, aby ochrana, která byla zemědělcům uvedenými opatřeními poskytnuta, byla na krátkou dobu do 28. února 1934 prodloužena.
Ústavně-právní výbor projednal usnesení poslanecké sněmovny ve své schůzi konané dne 21. prosince 1933 a navrhuje slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona beze změny tak, jak ji usnesla poslanecká sněmovna a jak je obsažena v sen. tisku č. 1173.
V Praze, dne 21. prosince 1933.
Dr Witt v. r.,
předseda.
F. Novák v. r.,
zpravodaj.