Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.

III. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1182.

1. sen. Ant. Nováka a soudr. ministrovi národní obrany ve věci přeložení vojenské střelnice v Kobylisích za obvod hlav. města Prahy

2. sen. Mezö a soudr. ministrovi školství a národní osvěty ve školských věcech na Slovensku

Původní vojenská střelnice pro posádku pražskou byla vybudována v Karlíně poblíže Invalidovny. V r. 1896 byla vojenská střelnice v Karlíně zrušena a vybudována nová střelnice v Kobylisích. Kobylisy tvořily v té době předměstskou obec se 63 domy a 896 obyvateli. Již v r. 1906 mají Kobylisy 2.125 obyvatel a 130 domů. Do roku 1933 vzrostl počet obyvatel v Kobylisích na 6.380 duší a 573 domů nečítaje v to domky nouzové. Kobylisy tvoří velkou část Prahy VIII. Vzrůst obyvatel, počítáno v době od založení střelnice, činí 709%, počet domů stoupl o 950%. Naproti tomu střelnice je používána v míře daleko větší proti dobám dřívějším nejen po celý týden, ale hlavně v neděli i ve svátek různými střeleckými korporacemi a spolky, kterým je volně k disposicí. Tento stav je neudržitelný a nemožný, přihlížíme-li také k té skutečnosti, že značná část Čimického háje, nejbližšího lesa pro obyvatelstvo kobylisské a Prahy VIII, je po dobu střelby a protože střílí se celý týden, neděle a svátky nevyjímaje, tudíž téměř po celý rok nepřístupná. Vojenské úřady měly již dávno k této podstatné změně přihlížeti a postarati se o odstranění střelnice za obvod Prahy.

Podepsaní táží se tedy pana ministra:

Jaké přípravy učinila vojenská správa k tomu, aby dosavadní neudržitelný stav byl změněn a střelnice byla přeložena na jiné vhodnější místo?

V Praze, dne 18. prosince 1933.

Koukal, Havránek, Karpíšková, Johanis, Kříž, Filipínský, Zimák, F. V. Krejčí, Pocisk, Nentvich, inž. Winter.

V obci Kurtakesi, okres Stará Ďala byla pouze jedna a sice církevní škola, kde se vyučovalo maďarsky. Budova školy nevyhovovala školským předpisům a byla proto z nařízení školních úřadů uzavřena. Školské úřady pak navrhovaly, aby děti školní chodily v téže obci do slovenské školy, i když se jedná o školní děti národnosti maďarské, že i tam budou maďarsky vyučovány. Budova ta není lepší než stará - uzavřená, zdravotně neodpovídá a stejně jsou již školy přeplněné a děti na čtyři části vyučovány.

V důsledku tohoto opatření je 157 školních dětí národnosti maďarské bez vyučování. Občané obce Kurtakesi žádají, aby pro tu dobu, než bude nová budova školní buď obecní nebo státní postavena, bylo opět povoleno vyučovati děti školní ve staré budově, neboť závady byly již vytknuty před několika lety, ale přesto se tam dále vyučovalo až do dnešní doby a nic se nestalo.

Podepsaní se táží pana ministra:

Je mu známo, že víc než půldruha sta školních dítek národnosti maďarské nemůže choditi do školy, protože nemá kam?

Je panu ministru známo, že největší obtíže s opravou školní budovy dělají církevní úřady?

Co hodlá pan ministr učiniti, aby tyto školní děti nepociťovaly tento fakt jako národnostní útisk?

Je pan ministr ochoten vydati povolení, aby opět ihned ve staré budově bylo vyučování zahájeno a současně zaříditi, aby byla postavena budova nová za podpory úřadů ministerstva školství a národní osvěty?

V Praze, dne 19. prosince 1933.

Hajníková, Stejskalová, Fidlík, Kindl, Mikulíček, Pilz, Douda, Nedvěd, Kello, Langer, Hlávka, Vydrová.