Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1190.

Podepsaní navrhují:

Senáte račiž se usnésti:

ze dne . . . . . . . 1934

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Obchodní výtěžky podniků na dobývání nerostů v území ČSR., jakož i vedlejší závody na zpracování nerostů jsou podrobeny mimořádné dani ze zisku podle tohoto zákona.

§ 2.

Zastavení podniku nebo převod na jinou právnickou či fysickou osobu, jakož i jiné změny poměrů poplatného podniku nepřekážejí předepsání a vybrání daně podle tohoto zákona.

§ 3.

Daň činí z prvých započatých nebo plných 10.000 Kč výtěžku 5%, z nejbližších započatých nebo plných 10.000 Kč výtěžku 10%, z nejbližších započatých nebo plných 20.000 Kč výtěžku 20%, z nejbližších započatých nebo plných 40.000 Kč výtěžku 40%, z dalších započatých nebo plných 200.000 Kč výtěžku 50%.

§ 4.

Výnosu daně budiž použito na plné odškodnění pozůstalých po zabitých a zadušených hornících, na plné odškodnění dělníků v hornictví zmrzačených, na podporu nezaměstnaných a částečně zaměstnaných horníků, na placení dělnické hornické inspekce a na sanaci hornického pojištění.

§ 5.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a tímto dnem pozbývají platnosti všechna zákonná ustanovení jemu odporující. Provedením tohoto zákona pověřují se ministři veřejných prací, sociální péče a financí.

Majitelé horních podniků mají obrovské zisky, kterých docilují na účet dělníků snížením mezd a platů, zvyšováním výkonu a propouštěním dělníků. Za posledních 10 let mzdy horníků poklesly v průměru o 48%, co naproti tomu výkon na jednoho horníka stoupl až o 110%. V důsledku toho docilují majitelé horních podniků každým rokem obrovských zisků; i podle úřední statistiky, která je upravena v zájmu majitelů horních podniků, měli na př. majitelé v poslední době v severočeském revíru uhelném 240 milionů, v ostravském uhelném revíru 450 milionů, v kladensko-slánském revíru na 200 milionů čistých přebytků. Naproti tomu bylo jen v uhelném průmyslu propuštěno za posledních 10 let 42.000 dělníků a převážná většina dosud zaměstnaných pracuje pouze omezeně, při čemž větší část z nich nepožívá podpor podle gentského systému vůbec. Hornické pojištění bylo po celou řadu let připravováno o tolik prostředků podnikateli, ba mnozí podnikatelé defraudovali fondy hornického pojištění, takže dnes hornické pojištění je v katastrofální krisi, důchody hornických pojištěnců jsou ohroženy.

Ze všech těchto důvodů je náš návrh na zdanění zisků majitelů horních podniků ve prospěch postižených horníků a jejich rodin, ve prospěch zmrzačených horníků, ve prospěch nezaměstnaných a částečně zaměstnaných horníků, na vydržování dělnické hornické inspekce a na sanaci hornického pojištění zcela oprávněn.

Poněvadž provedení našeho návrhu zákona nevyžaduje si žádného finančního nákladu, odpadá klausule úhradová.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento náš návrh přikázán byl výboru sociálně-politickému a rozpočtovému k bezodkladnému projednání během 48 hodin.

V Praze, dne 16. ledna 1934.

Mezö, Kindl, Kello, Nedvěd, Hlávka, Haken, Hajníková, Stejskalová, Langer, Vydrová, Douda, Pilz.