Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1192.

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s obchodní a plavební smlouvou mezi republikou Československou a královstvím Bulharským, podepsanou dne 29. srpna 1933.

I.

Výbor zahraniční především zjišťuje, že se podařilo vládě československé sjednati s královstvím Bulharským obchodní a plavební smlouvu, která nahradí posavadní prozatímní úpravu obchodních styků, sjednanou výměnou not ze 16. října 1925 a uvedenou v platnost s účinností od 6. listopadu 1925 vládní vyhláškou ze dne 4. listopadu 1925, č. 226 Sb. z. a n.

Toto zjištění činí výbor zahraniční proto, že za nynějších neutěšených vzájemných obchodních styků mezi jednotlivými státy, kdy se obchodní styky států upravují obyčejně toliko nesmělými doplňky, jejichž platnost bývá často již předem na krátkou dobu a na krátkou výpověď omezena, činí uzavření obchodní a plavební smlouvy s královstvím Bulharským čestnou výjimku.

Bulharský trh byl pro československé zboží se zřetelem na geografickou polohu a posavadní obchodní styky v letech dřívějších důležitým, v posledních letech však poklesl pokud se týče vývozu do Bulharska ze 177,984.000 Kč roku 1928 na 63,118.000 Kč roku 1932 a pokud se týče dovozu z Bulharska ze 113,905.000 Kč r. 1929 na 53,562.000 Kč r. 1932; je tedy co litovati, že nedošlo ke sjednání smlouvy v letech dřívějších, kdy vzájemný obchod obou států byl ještě čilejší, a kdy by tedy také smlouva pro Československo byla mohla dopadnouti příznivěji.

Vyvážíme do Bulharska bavlněné příze a látky, len, konopí, jutu a zboží z vlněné příze, papír a zboží z něho, sklo a skleněné zboží, železo, stroje a elektrické stroje a přístroje; dovážíme z Bulharska hlavně tabák, kukuřici, ovoce a zeleninu a výrobky živočišné.

Snahou naší delegace bylo, aby se touto úmluvou poměry zlepšily. Když pak Bulharsko sáhlo k regulování obchodních styků měnovými opatřeními a povolovacím řízením, bylo nutno, aby se obě Národní banky pohodly o úpravě platebních styků při dovozu mezi oběma státy, což ve stalo výměnou dopisů obou bank v měsících květnu a červnu r. 1933, čímž byla sice upravena technická stránka, jinak byla však zachována na obou stranách autonomie v devisovém či povolovacím řízení, což přirozeně nemohlo potřebám obou států vyhovovati, pročež došlo k jednání o obchodní smlouvu, jehož výsledkem jest tato ke schválení předložená smlouva, která bude platiti dva roky ode dne, kdy vstoupí v platnost.

V protokolu, jenž byl sepsán při podpisu smlouvy, pak je obsaženo ustanovení o možnosti kratší výpovědní lhůty, kdyby se změnilo zatížení v oboru celních sazeb.

Důvodem k tomu je, pokud jde o výrobní zájmy republiky Československé do Bulharska, toto:

Bulharský celní sazebník má vyjádřeny celní sazby ve zlatých lvech, které se přepočítávají různými koeficienty. Ježto Bulharsko neváže ve svých obchodních smlouvách těchto koeficientů, pokládala československá vláda za nutné vyhraditi si možnost zkrácené lhůty výpovědní, kdyby případnými změnami koeficientů mělo býti změněno celní zatížení. Tohoto ustanovení lze použíti i tehdy, kdyby se jednalo o zmíněnou změnu i takových celních sazeb, které nejsou smluvně upraveny. Navzájem mohlo by se i Bulharsko dovolati ustanovení tohoto protokolu, došlo-li by v republice Československé ke svrchu vzpomenutým změnám.

Měla-li by jedna ze smluvních stran úmysl změniti nebo změnila-li by zatížení v oboru celních sazeb, má druhá smluvní strana právo žádati, aby o věci bylo zahájeno jednání ve lhůtě 15 dnů.

Neskončila-li by tato jednání do dalších 15 dnů dohodou obou stran, nebo rozhodla-li by se přes to jedna ze smluvních stran uvésti v účinnost nové zatížení, má druhá strana právo vypověděti tuto smlouvu se lhůtou 30 dnů od uplynutí shora zmíněné druhé lhůty 15 dnů.

Konečně došly ministerstvu zahraničních věcí dodatečně připomínky ministerstva železnic, podle nichž bylo třeba v českém překladu smlouvy nahraditi:

1. v čl. XXI, odst. 1-4 a v oddílu, týkajícím se úpravy veterinárních styků (čl. I, odst. 3, 4, 5, 6) a v závěrečném protokolu k čl. XXI, odst. 3 všechna místa, kde se mluví o dopravě, dopravních sazbách, dopravní trati, . . . . . . slovy: přeprava, přepravní sazby, přepravní trati a obdobně.

2. Mimo to by bylo třeba provésti v čl. XX. určitou stylistickou opravu a

3. v čl. XXI., bod 4) a, b, by bylo před slovo úmluvy . . . vsunouti ještě slovo: >mezinárodní<, které vypadlo při opisování čistopisu.

Výbor zahraniční jednal o tomto vládním návrhu ve své dne 17. ledna 1934 konané schůzi a z důvodů nahoře uvedených i z důvodů ve zprávě národohospodářského výboru obsažených navrhuje toto usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s obchodní a plavební smlouvou mezi republikou Československou a královstvím Bulharským, podepsanou dne 29. srpna 1933.

V Praze, dne 17. ledna 1934.

V. Donát v. r.,

předseda.

Dr Rozkošný v. r.,

zpravodaj.

II.

Dosavadní obchodně politický poměr mezi republikou Československou a Bulharskem je rázu provisorního a byl sjednán výměnou not ze dne 16. října 1925. Tato provisorní úprava obchodních styků byla uvedena v platnost s účinností od 6. listopadu 1925 vládní vyhláškou ze dne 4. listopadu 1925, č. 226 Sb. z. a n. Do té doby nemělo Bulharsko, vyjma Německo, se žádným státem obchodní smlouvy. Československo je tudíž na druhém místě mezi státy, které první uzavřely s Bulharskem provisorní obchodní smlouvy.

Předložená obchodní a plavební smlouva mezi republikou Československou a Bulharskem, podepsaná v Praze dne 29. srpna 1933, je výsledkem obchodního jednání, k němuž došlo v létě tohoto roku a jež bylo s obou smluvních stran vedeno snahou upraviti vzájemně obchodně politický styk řádnou obchodní smlouvou, jež by obsahovala také ustanovení celně-tarifní povahy.

I když se snad s naší strany pokládalo za účelné vyčkati, jaký směr bude sledovati bulharská vláda ve své všeobecně obchodní politice a jaké stanovisko k němu zaujmou státy jiné, mající zájem na vývozu do Bulharska, vycházela čsl. vláda při sjednávání předložené řádné obchodní smlouvy se zřetele na geografickou polohu a dosavadní poměrně velkou důležitost obchodního styku s Bulharskem, který je patrný z těchto dat:

Pro vývoz čsl. výrobků do Bulharska přicházely v úvahu hlavně tyto skupiny zboží:

Bavlněná příze a látky;

len, konopí, juta a zboží;

vlněná příze a zboží;

papír a papírové zboží;

sklo a skleněné zboží;

železo a železné zboží;

stroje a přístroje;

elektrické stroje a přístroje.

Jen v uvedených položkách činil čsl. vývoz do Bulharska:

Z Bulharska se pak dovážely hlavně tyto druhy zboží: tabák, obilí, kukuřice, ovoce, zelenina, výrobky živočišné a odpadky. Bulharský dovoz k nám činil v uvedených položkách:

Předložená smlouva se skládá ze všeobecné části, dvou celně-tarifních příloh a přílohy upravující některé otázky veterinární.

Všeobecná část upravuje právní postavení příslušníků obou států, pokud jde o usazování, pobyt, výkon povolání atd. (čl. I.-VII.). Pro zboží obou států je stipulována ochrana značení původu (čl. VIII.), zásada paritního zdanění (čl. IX.), nakládání podle zásad nejvyšších výhod (čl. X.-XI.), z níž stanoveny jsou výjimky (v čl. XII.), pro pohraniční styk, pro celní unii, pro multilaterární úmluvy a pro výjimečné úmluvy, které by jedna strana sjednala pro zemědělské výrobky s některým ze středoevropských států k dosažení užší hospodářské spolupráce. Dále je sjednán zvláštní režim pro dočasný a zpětný vývoz zboží (čl. XIV.-XVII.), pro vzájemnou výměnu zboží platí volnost dovozu, z níž jsou stipulovány t. zv. klasické výjimky. Mimo to si obě strany vyhrazují, že mohou za mimořádných okolností zachovati nebo zavésti pro určité druhy zboží zákazy neb omezení dovozu a vývozu, o čemž se mají dohodnouti (čl. XIX. a závěrečný protokol k němu). Obě vlády se zároveň dohodly o administrativní úpravě otázek sem spadajících.

Pro určité druhy zboží byla dohodnuta cla a to pro toto bulharské zboží (příloha A): proso, vinné hrozny, ořechy, švestky čerstvé a sušené (v určitém balení), ovocný rmut , různé druhy semen, kožešiny a kůže, měchýře a střeva, víno v sudech, sýr >kaškaval<, škumpinové listy, hedvábné zámotky, pšeničné otruby a vyloužené řepné řízky. Kromě toho je sjednáno (v závěrečném protokole k příl. A), že pšenice a kukuřice, pocházející a přicházející z Bulharska, bude požívati při svém dovozu do Československa práv a výsad, které by Československo poskytlo výjimečnou smlouvou k dosažení užší hospodářské spolupráce s některým zemědělským státem střední Evropy podle článku XII. pro pšenici a kukuřici.

Československo získalo naproti tomu slevu, resp. vazbu cel pro určité své výrobky. Kdyby došlo k aplikaci zmíněných práv a výsad na bulharskou pšenici a kukuřici, budou určité poskytnuté celní koncese prohloubeny, resp. nové poskytnuty (v příl. B označeny jsou písmenem P). V příloze B upraveny jsou podle těchto zásad celní sazby pro toho čsl. zboží: chmel, pivovarskou smůlu, zinkovou bělobu, obkládačky a dlaždice, porculánové zboží, tabulové a okenní sklo, láhve, skleněné zboží, výslovně nejmenované, balící papír, obuv z kaučuku, tkaniny z bavlny, lnu, konopí nebo ramié, mužské prádlo, železný drát, zboží ze železného plechu a plechy z mědi.

Pokud jde o svrchu vzpomenuté veterinární otázky, možno ještě uvésti toto:

Přílohou C upravuje se dovoz, hlavně hus, kachen a drůbeže (čl. I.), vepřového masa, syrového a škvařeného sádla a masných výrobků (čl. II.), některých zvířecích surovin a živočišných výrobků (čl. III.). Příloha má podrobná ustanovení, jaké předpisy musí se zachovávati, aby byl dovoz jmenovaného zboží připuštěn.

Předložená obchodní a plavební smlouva upravuje definitivně obchodně politický poměr mezi Československou republikou a Bulharskem. Hospodářská krise, která zejména na Bulharsko jako stát zemědělský dolehla velice tíživě, bude příčinou, že nenastane pravděpodobně ihned značnější vzestup vzájemného obchodu. Přesto však vítáme, že k dohodě došlo, stejně tak jako jsme uvítali, že došlo ke zlepšení poměrů mezi Bulharskem a jeho sousedy, kteří jsou našimi spojenci. Je pro nás potěšitelné, že mezi Bulharskem a Jugoslavií nastalo upravení vzájemných poměrů a že mezi Bulharskem a Rumunskem nastává sesilování vzájemného sblížení.

Bulharsko jako stát slovanský je Československu velmi blízké a my se upřímně těšíme, že s ním, jako se spřízněným státem, budeme moci úzce spolupracovati.

Dle čl. XXXI odst. 4 této smlouvy trvá její platnost 2 roky ode dne, kdy vstoupí v platnost.

Dle odst. 5, tohoto článku možno smlouvu vypověděti 3 měsíce před uplynutím její dvouleté platnosti. Nebylo-li tohoto práva použito se žádné strany, platí smlouva dále po tak dlouho, pokud nebude vypovězena, při čemž výpověď bude účinkovati po třech měsících od doby učiněného oznámení o výpovědi.

Při zasedání konaném při podpisu této smlouvy shodli se zmocněnci na tomto dodatku:

Měla-li by jedna ze smluvních stran úmysl změniti, nebo změnila-li by zatížení v oboru celních sazeb, má druhá smluvní strana právo žádati, aby o věci bylo zahájeno jednání ve lhůtě 15 dnů.

Neskončila-li by tato jednání do dalších 15 dnů dohodou obou stran nebo rozhodla-li by se přes to jedna ze smluvních stran uvésti v účinnost nové zatížení, má druhá strana právo vypověděti tuto smlouvu se lhůtou 30 dnů od uplynutí shora zmíněné druhé lhůty 15 dnů.

Důvody, proč došlo k této závažné změně, která je s to význam smlouvy podstatně zmenšiti, jsou následující: Bulharský celní sazebník má vyjádřeny celní sazby ve zlatých lvech, které se přepočítávají různými koeficienty. Ježto Bulharsko neváže ve svých obchodních smlouvách těchto koeficientů, pokládala československá vláda za nutné, vyhraditi si možnost zkrácené výpovědní lhůty v případě, že by změnami těchto koeficientů mělo býti změněno celní zatížení.

Národohospodářský výbor projednal smlouvu ve schůzi dne 28. listopadu 1933 a doporučuje slavnému senátu její schválení s uvedeným dodatkem. Dále navrhuje výbor, aby senát přijal resoluci dole otištěnou.

V Praze, dne 28. listopadu 1933.

Dr Rozkošný v. r.,

předseda.

Ing. Karel Marušák v. r.,

zpravodaj.

Národohospodářský výbor doporučuje, aby vláda republiky v zájmu zlepšení našeho zahraničního obchodu a hospodářské situace vůbec zahájila s největším urychlením jednání o uznání Ruska.