Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1197.

1. sen. Medvěda a soudr. ministru zahraničních věcí ohledně zabavení motorového kola československému státnímu příslušníku Adolfu Müllerovi německými úřady

2. sen. Hubky, Berkovce, Černého a druhů na p. ministra zemědělství dra M. Hodžu a na p. ministra financí dra K. Trapla ve věci technického provedení a finančního nákladu melioračních a regulačních prací vodního družstva ve Velkém Boru u Horažďovic

Adolf Müller, zedník, bytem v Pozorce (Gibacht) u Neudeku zdržoval se několik roků v Německu v Johanngeorgenstadtu (Sasko), kde se taktéž oženil. Dne 24. dubna 1933 oznámilo mu úředně hejtmanství ve Schwarzenbergu přípisem č. j. K. 42039, že na jeho jméno připuštěné a nyní odhlášené motorové kolo značka V-42.039 se zajišťuje a předává místní policii k uschování.

Dne 17. května 1933 oznamuje mu tentýž úřad přípisem č. j. F. A. 27 M/33, že je jako obtížný cizinec ze svobodného státu saského vypovězen a nařizuje se mu, aby do 3 dnů překročil zemské hranice a odebral se do Československa. Proti tomuto výměru podal Adolf Müller odvolání.

Úřední hejtmanství ve Schwarzenbergu přípisem ze dne 23. května 1933 č. j. K. 42039 mu oznamuje, že motorové kolo, které bylo jemu dne 24. dubna 1933 zajištěno, bude mu vydáno pod podmínkou, když je vezme sebou přes zemské hranice do Československa.

Odvolání Adolfa Müllera proti vypovězení bylo zamítnuto, proto se vrátil do Československa a ubytoval se v obci Pozorce u Neudeku. Kolo mu vydáno nebylo. Domáhal se vrácení kola prostřednictvím svého tchána, Josefa Schimma z Johanngeorgenstadtu, Exulantenstrasse 134 C. Úřední hejtmanství ve Schwarzenbergu 6. září 1933 oznamuje jeho tchánovi přípisem č. j. K 42039, že jeho žádosti ze dne 23. srpna 1933 za vydání zabaveného motorového kola nemůže býti vyhověno z bezpečnostně policejních důvodů až na další. Dne 27. října 1933 oznamuje úřední hejtmanství ve Schwarzenbergu Adolfu Müllerovi přímo přípisem č. j. F. P, Ol. 238, že na základě paragr. 1 zákona o zabavení komunistického jmění ze dne 26. května 1933, č. S. 293 říšského zákona ve spojení se zákonem o odejmutí jmění státu nepřátelského ze dne 14. července 1933, č. I. S. 479 říšského zákona se zajištěné kolo zabavuje ku prospěchu saské země.

Adolf Müller žádal o pomoc konsulát Československé republiky v Saské Kamenici a z přípisů jmenovaného konsulátu ze dne 16. června 1933, ze dne 1. července 1933 a z 12. července 1933 jest viděti, že československý konsulát v této věci intervenoval a žádal vrácení kola neprávem zabaveného Adolfu Müllerovi. Konečně 10. listopadu 1933 oznamuje čsl. konsulát v Saské Kamenici Adolfu Müllerovi, že postoupil věc k dalšímu řízení čsl. vyslanci v Berlíně, jelikož jeho kroky byly bezvýsledné.

Podle kupní smlouvy, uzavřené dne 26. února 1929 mezi Georgem Maerzem, obchodníkem s motorovými vozidly v Breitenbrunnu a mezi Adolfem Müllerem, koupil zabavené kolo Adolf Müller za úhrnnou cenu 1,250 RM a uvolil se jako první splátku složiti 460 RM a zbytek kupní ceny spláceti v měsíčních splátkách po 40 RM. Adolf Müller podle dokladů, které máme po ruce, motorové kolo úplně zaplatil. Adolf Müller používal kola pro sebe, ke svým cestám a výletům a zabavení kola se strany německých úřadů stalo se úplně neoprávněně a neodůvodněně.

Podepsaní táží se pana ministra zahraničních věcí:

1. Jest panu ministrovi tento případ znám?

2. Jest pan ministr ochoten energicky zakročit u příslušných německých úřadů a žádat bezodkladné vydání zabaveného motorového kola Adolfu Müllerovi?

3. Jest pan ministr ochoten učiniti takové kroky u německé říšské vlády na ochranu majetku československých dělníků v Německu, aby podobné případy neoprávněného zabavování majetku čsl. příslušníků byly znemožněny?

V Praze, dne 17. ledna 1934.

Kindl, Douda, Fidlík, Hlávka, Hajníková, Pilz, Langer, Haken, Míkulíček, Vydrová, Stejskalová, Mezö, Kello.

V roce 1925 zahájilo ve Velkém Boru u Horažďovic, pol. okr. Strakonice, vodní družstvo práce k tomu účelu, aby provedlo melioraci a regulaci pozemků svých členů. Pozemky získány byly pozemkovou reformou, v celkové výměře 209.46 ha.

Přípravné práce po stránce technické a rozpočtové provedl zemský úřad. Rozpočet vykazoval částku 1,888.600.- Kč. V ofertním řízení přihlásily se tři firmy: Alois Ouředník na 1,120.164 Kč 32 hal., J. Bubla a spol. na 1,742.063 Kč 18 h. a Josef Strnad na 1,788.805 Kč 20 h.

Vodní družstvo podalo ministerstvu zemědělství žádost o státní subvenci. Subvencující úřady, t. j. zem. úřad a min. zemědělství, projevily zájem o zadání práce a proto pominut byl nejlevnější oferent a práci dostal stavitel J. Bubla z Horažďovic. Správcem stavby byl jmenován pan ing. Frant. Hulík, vrch. rada zem. úřadu českého. Stavba zadána byla 13. dubna 1925 se lhůtou do 31. XII. 1927, ale protáhla se na plných 6 roků.

Po stránce technické sluší poukázati alespoň na tyto okolnosti: Půda posuzována byla jako rypná, kopná, či střelná, ale majitelé pozemků dodnes nevědí, jak byl ten který pozemek klasifikován, ač to není lhostejno, protože podle toho je rozvržen příslušný náklad. Také se stalo, že některým členům družstva počítána je úhrada z většího pozemku, než ve skutečností mají, a že některé pozemky určeny byly pro všechny tři druhy prací (rypnou, kopnou i střelnou), ač povaha půdy to naprosto vylučuje.

Také regulace potoků >Barák<, >Jetenovický< i část potoka za drahou ke mlýnu Lhoteckému byla provedena jen částečně a nedbale, protože dlažba dna prvým rokem provedená musila býti vytrhána a znovu dělána (potok >Barák<). Svádí se to na mrazy.

Kamene bylo dovezeno tolik, že musel býti odvážen, uklízen a zakopáván. Určitá část tohoto materiálu byla odvezena na stavbu domu Kampeličky, kterou v místě prováděla táž firma Bublova.

Po stránce finanční je vedení stavby velmi zajímavé. Práce zadána byla za 1,742.063 Kč 18 h. Zaplaceno bylo:

1. Firmě Bubla 1,955.597 Kč 58 h. t. j. za práce regulační 1,274.666 Kč 32 h. a za práce meliorační 680.931 Kč 26 h.

2. Vodní družstvo platilo za materiál 267.718 Kč 33 h. t. j. za materiál na regulaci 126.701 Kč 60 h., za materiál na melioraci 141.016 Kč 73 h.

Stála tedy regulace 1,274.666 Kč 32 h. + 126.701 Kč 60 h. = 1,401.367 Kč 92 h.,

meliorace 688.931 Kč 26 h. + 141,016 Kč 73 h. = 821.947 Kč 93 h. Celkem 2,223.315 Kč 85 h.

Původní rozpočet, který činil 1,888,600.- Kč byl tedy překročen o 334.715 Kč 85 h.

Ve vedení účtů jeví se dále tyto zajímavosti:

Vodní družstvo vykazuje, že přijalo od stavitele Bubly do konce roku 1932 prací za 2,658.672 Kč 23 h. a že vyplatilo téže firmě 2,525.770 Kč 49 h. Má tedy stav. Bubla podle toho za družstvem ještě 132.894 Kč 74 hal.

Na osobních nákladech vyplaceno 93.409 Kč 30 h., správní výlohy činily 322.029 Kč 23 h., různá vydání 16.038 Kč 14 h. a nemocenské pojišťovně zaplaceno 9.940 Kč 92 h.

Vedle správce stavby byl tu zaměstnán stálý dozorce pan Emanuel Čížek. Správce stavby určil předsedovi družstva měsíční plat (proti znění stanov čl. 4., § 16) a k tomu náhradu nutných výloh. Byli tu současně také dva placení pokladníci, pan Vipler, úředník okresního úřadu ve Strakonicích, a pan Jan Pečánka. Tím, že funkce byly dobře honorovány, nikdo se nestaral o ukončení stavby. Správce stavby slíbil už v r. 1930, že za půl roku podá repartici výloh, ale učinil tak až v červenci 1933. Tím bylo družstvo velmi poškozeno placením úroků z výpůjček.

Firma zavázala se platiti penále za překročenou stavební lhůtu, ale penále placeno nebylo a firmě vrácena kauce v částce 50.000.- Kč.

Podle zápisů vydáno tedy celkem: 3,100.089 Kč 82 h. t. j. proti rozpočtu o 1,211.489 Kč 82 h., proti nejnižší ofertě o 1,979.915 Kč 48 h. více. V prvním případu byl náklad na jeden hektar meliorovaného a regulovaného pozemku překročen o 5.784 Kč, v druhém o 9.437.- Kč.

Dluhy družstva k 1. I. 1933 byly tyto:

Kampelička Velký Bor 132.716 Kč 20 h., Hospodářská zál. v Horažďovicích 438.348 Kč 85 h., Zemská banka 726.458 Kč 40 h., firmě Bubla 132.894 Kč 74 h. a soukromá pohledávka záložny v Hluboké 100.000.- Kč, dohromady 1,530.421.- Kč.

Subvence státní přislíbena na regulaci 80%, na melioraci 50%. Celkem vyplaceno 1,758.123 Kč 23 h., t. j. tedy jen o 130.477.- Kč méně, než činil rozpočet a proti ofertě o 16.060.- Kč více.

Repartice nákladu byla členům družstva rozdána 16. července 1933. Podle ní jest platiti za 1 hektar odvodnění 3.216.- Kč a úrok 2.232.- Kč, t. j. 5.448.- Kč, zavodnění 2.710.- Kč, úrok 1.788.- Kč, t. j. 4.498.- Kč, regulace 3.758.- Kč, úrok 2.480.- Kč, t. j. 6.238.- Kč, čili 1 hektar meliorovaných pozemků stojí 5.448.- Kč (bez subvence) a 1 hektar meliorovaných, regulovaných luk 16.484.- Kč (bez subvence).

Podstatný rozdíl v nákladu na úpravu pozemků vysvitne z těchto případů:

35 arů louky přidělené státním pozemkovým úřadem Aloisu Drhovi z Velkého Boru za 861.- Kč, vyžaduje melioračního a regulačního nákladu 4.999.- Kč. Pan Josef Pastejřík, který odvodnil 50 arů role na svůj účet a o subvenci nežádal, zaplatil za tuto úpravu 800.- Kč, tedy na jeden hektar 1.600.- Kč.

Nespokojenost členů družstva s technickým a finančním provedením výše uvedených prací způsobila, že dne 13. listopadu 1933 vyslána byla do Velkého Boru revise od zemského úřadu. Revisní orgány pracovaly na místě několik dní, revidovaly zejména účetní knihy a doklady, ale výsledkem své práce členstvo družstva neuspokojily. Zvláštním přípisem zaslaným některými členy družstva ministerstvu zemědělství dne 27. prosince 1933 upozorňuje se ministerstvo zemědělství na tyto okolnosti:

1. Revise nezjistila, kdo byl vinen dnešním stavem, aniž rozhodla o náhradě škody a neurčila nový podklad pro repartici poněkud snesitelnější.

2. Revisí nebylo zdůvodněno, proč zadán byl projekt firmě Jindřich Bubla a spol. (dražší).

3. Revise nerozhodla o tom, kým má býti nahrazena škoda, která vznikla špatným regulováním potoka >Barák<.

4. Revisí nebylo pozastaveno placení měsíčních 100.- Kč předsedovi družstva a pravidelný plat dvěma pokladníkům (viz čl. 4., § 10 stanov).

5. Revise nevyžádala si od pokladníka družstva všechny doklady.

6. Revise nepozastavila uzavřenou půjčku u Okresní záložny v Hluboké i přes to, že uzavření této půjčky se nesrovnává se zněním stanov (§ 16, lit. C. a čl. 5., § 21).

7. Revise nepozastavila průtah v přídělu repartice, čímž vznikly značné výlohy na úrocích.

8. Revise nezaměstnávala se výkazy o provedení prací na jednotlivých pozemcích.

Z výše uvedených důvodů upozorňují podepsaní jak pana ministra zemědělství dra Milana Hodžu, tak pana ministra financí dra Karla Trapla na případ provádění regulačních a melioračních prací ve Velkém Boru u Horažďovic, a táží se obou pp. ministrů:

1. Co hodlají podniknouti, aby technická a účetní revise projektu byla náležitá?

2. Jak chtějí se postarati o to, aby meliorační a regulační náklady repartované jednotlivým členům družstva byly pro nemajetné zemědělce hospodářsky snesitelné?

V Praze, dne 18. ledna 1934.

ing. Marušák, dr Milota, Klofáč, Pichl, Merta, Vaněček, dr Veselý, Riedl, Šolc, dr Klouda, Pánek, Plamínková, Šťastný.