Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

9. zasedání.

1. ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Nedvěda a soudr. ve věci nemožné prakse soudní (tisk 1156/1)

2. ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. dr Korlátha a druhů o účasti užhorodské školní mládeže na protirevisionistické demonstraci, pořádané dne 2. června 1933 (tisk 1115/1)

3. ministrů vnitra a spravedlnosti na interpelácii sen. Füssyho a druhov o zneužívaniach páchaných četníctvom na Slovensku (tisk 1115/2)

Podání, jehož opis je připojen k interpelaci, došlo ministerstvu spravedlnosti 13. září 1933 a bylo o něm provedeno šetření.

V rámci dozorčího práva bylo nutno šetření omeziti na tvrzení, že v soudních spisech byl založen seznam útrat vymáhající strany z 11. dubna 1933 bez podacího razítka.

Podle vysvětlení okresního soudu civilního pro vnitřní Prahu nahlédl zástupce vymáhající strany 12. dubna 1933 do spisu a seznav, že řízení jest skončeno, založil seznam do spisu.

Pokud podání brojilo proti rozhodnutí soudu, nemohlo ministerstvo spravedlnosti k němu učiniti žádné opatření vzhledem k ustanovení §§ 96, 98 úst. list.

Z důvodu toho nemohu nic zaříditi ani k interpelaci.

V Praze, dne 23. prosince 1933.

Ministr spravedlnosti:

Dr Meissner v. r.

na interpelaci senátora dra E. Korlátha a druhů

Referát ministerstva školství a národní osvěty v Užhorodě doporučil profesorským a učitelským sborům, aby se zúčastnily manifestačního průvodu a shromáždění, pořádaného centrální ruskou národní radou, podkarpatoruskou odbočkou Národní rady československé a ústředními spolky a svazy na Podkarpatské Rusi dne 2. června 1933 o 19. hodině proti snahám revisionistickým, pro mír a přátelské soužití národů a pro nedotknutelnost území Československé republiky. Ve zmíněném doporučení nebylo činěno námitek proti dobrovolné účasti žactva vyšších tříd na řečeném průvodu a shromáždění; žactva škol národních se toto doporučení netýkalo.

Ředitelství státního reál. gymnasia v Užhorodě a správa československých poboček při něm povolily po dohodě se členy profesorských sborů a se zástupci rodičů dobrovolnou účast žactva nejvyšších tříd na zmíněné manifestaci - nikoliv tudíž >demonstraci<, jak jest v interpelaci uvedeno - s výhradou, že žáci budou po dobu trvání této manifestace pod dozorem profesorů. Účast žactva nebyla tudíž povinná a chování jeho bylo naprosto bezvadné. Uvedená manifestace byla skončena o 9. hodině večerní. Rozhodně odmítám tvrzení interpelace, aby účast žáků vyšších tříd středních škol na manifestaci pro mír a pro integritu hranic našeho státu, pořádanou nestranickými korporacemi, byla označována jako výsměch všech norem mravních a pedagogických. Žádný loyální občan našeho státu nemůže spatřovati v postupu školských orgánů v této věci čin, který by byl v rozporu s jejich povinnostmi podle výnosu ministerstva školství a národní osvěty ze dne 12. dubna 1933, č. 46159/1933. Z toho důvodu odmítám požadavek interpelace, aby bylo zakročeno disciplinárně proti školským orgánům, o něž jde.

Se zřetelem k tomu nemám důvodu k opatřením, žádaným v interpelaci.

V Praze, dne 12. ledna 1934.

Ministr školství a národní osvěty:

Dr Dérer v. r.

Az iskola- és nemzetűvelődésügyi minisztérium užhorodi referátusa a tanári és tanitói karoknak ajánlotta, hogy a központi orosz nemzeti tanács, a csehszlovák Nemzeti tanács podkarpatszkaruszi fiókja s a podkarpatszkaruszi központi egyesületek és szövetségek által a reviziós törekvések ellen, a nemzetek békéje és barátságos együttélése valamint a Csehszlovák köztársaság érintetlensége érdekében 1933 június 2.-án 19 órakor rendezett manifesztációs meneten és gyülésen résztvegyenek. A mondott ajánlásban a felsőbb osztályu diákságnak a jelzett meneten és népgyülésen való önkéntes részvétele ellen kifogás nem emeltetett; a népiskolák ifjuságát a jelzett ajánlás nem érintette.

Az užhorodi állami reálgymnázium igazgatósága s párhuzamos szlovák osztályainak intézősége, a tanári karokkal s a szülők képviselőivel egyezségben a legfelsőbb osztályok diákságának a jelzett manifesztáción - és nem >tüntetésen<, amint azt az interpelláció álitja, - való önkéntes részvételét azon kikötéssel engedték meg, hogy az iskolai ifjuság e manifesztáció tartama alatt a tanárok felügyelete alatt marad. A diákság részvétele nem volt tehát kötelező s viselkedése teljesen kifogástalan volt. Nevezett manifesztáció esti 9. ó.-kor ért véget. Az interpelláció amaz állítását, ahol a középiskola felsőbb osztályu tanulóinak pártatlan testületek által a béke és államunk határainak integritása érdekében rendezett manifesztáción való részvétele valamenyi erkölcsi és pedagogiai elv kigúnyolásának neveztetik el, határozottan viszszautasítom. Az iskolaügyi közegegknek ez ügyben tanusított magatartásában államunk egyetlen loyális polgára sem láthat oly tényt, amely az iskolaés nemzetművelődésügyi minisztérium 1933, április 12.-i 46.159/1933, sz. rendeletében lefektetett kötelességükkel ellenkeznék. Ez okból az interpelláció azon követelményét, hogy a szóban levő iskolaügyi közegek ellen fegyelmi eljárás tétessék folyamatba, visszautasítom.

A mondottakra való tekintettel az interpellációban követelt intézkedések megtételére okom nincsen.

Praha, 1934, január 12.-én.

Az iskola- és nemzetművelődésügyi miniszter:

Dr. Dérer s. k.

Na strážmistra Jonáka a vrchního strážmistra Fořta bylo příslušným četnickým velitelstvím učiněno již 17. června 1933 trestní oznámení pro podezření, že při vyšetřování příčiny požáru v obci Koltě dne 17. května 1933 urazili skutkem Michala Garaje, Alexandra Cimbalíka a Annu Kršákovou. Rozsudkem divisního soudu v Bratislavě ze dne 26. září 1913 byl strážmistr Jonák odsouzen pro přečin proti tělesné bezpečnosti, spáchaný na Michalu Garajovi a Alexandru Cimbalíkovi. Že by byl býval urazil skutkem i Annu Kršákovou, nebylo před soudem prokázáno. Vrchní strážmistr Fořt byl týmž rozsudkem zproštěn obžaloby pro nedostatek důkazů.

Rozsudek okresního úřadu v Staré Ďale proti Alexandru Cimbalíkovi pro přestupek § 43 zák. čl., XL. z roku 1879 byl jmenovanému vyhlášen ústně dne 11. července 1933 a poněvadž proti němu nebylo podáno odvolání, stal se pravoplatným. Rozsudek téhož úřadu proti Anně Kršákové pro týž přestupek byl jmenované po novém projednání věci doručen písemně dne 10. listopadu 1933 a bylo jí volno podati proti němu v předepsané lhůtě odvolání, případně i žádost za milost.

Chování se četnictva při výkonu služby jest upraveno zvláštními předpisy. Přestupky těchto předpisů jsou bez výjimky přísně stíhány.

Pokud jde o obor působnosti ministerstva spravedlnosti, sděluji: Proti Alexandru Cimbalíkovi bylo zavedeno trestní řízení pro zločin násilí proti orgánům vrchnosti, avšak řízení to bylo zastaveno, poněvadž v jeho jednání nebyla zjištěna skutková povaha trestného činu. Orgánové četnictva civilní soudní pravomocí trestní nepodléhají.

Vzhledem k tomu, co výše uvedeno, není důvodu k nějakému dalšímu opatření z podnětu této interpelace.

V Praze, dne 13. ledna 1934.

Ministr vnitra:

Černý v. r.

Ministr spravedlnosti:

Dr Meissner v. r.

Jonák őrmester és Fořt főőrmester ellen az illetékes csendőrparancsnokság már 1933. június 17.-én bünügyi feljelentést tett annak gyanuja miatt, hogy Kolta községben kiütött tüzvész okának vizsgálata alkalmával 1933. május 17.-én Garaj Mihályt, Cimbalík Andrást és Kršák Annát tettleg bántalmazták. Jonák őrmester a bratislavai hadosztálybiróságnak 1933. szeptember 26.-án hozott itéletével testi épség ellen Garaj Mihályon és Cimbalík Andráson elkövetett vétség miatt elmarasztaltatott. Hogy nevezett Kršák Annát is tettleg bántalmazta volna, az a biróság előtt be nem bozonyult. Fořt főőrmester ugyanazon itélettel bizonyítékok hiánya miatt a vád alól felmentetett.

Az ógyallai járásbiróságnak Cimbalík Sándor ellen az 1879. évi XL. t.-c. 43. §-ba ütköző kihagás miatt hozott itélete nevezettnek 1933. július 11.-én élőszóval hirdettetett ki, s minthogy ellene felebbezéssel nem élt, az jogerőre emelkedett. Ugyanazon hatóságnak Kršák Anna ellen ugyanazon kihágás miatt hozott itélete nevezettnek az ügy ujbóli megtárgyalása után 1933. november 10.-én irásban kézbesíttetett, s nevezettnek módjában állott azt a kitüzött határidőn belül megfelebbezni, esetleg kegyelmi kérvényt benyujtani.

A csendőrség magatartása a szolgálat végzésénél külön szabályzattal van rendezve. Eme szabályzat áthágása kivétel nélkül szigorúan büntettetik.

Az igazságügyi minisztérium hatáskörét illetőleg a következőket közlöm: Cimbalík Sándor ellen hatósági közegekkel szemben elkövetett erőszak bűnette miatt bűnügyi eljárás indíttatott, azonban az eljárás beszüntettetett, minthogy cselekményében bűnette tényálladéka nem állapittatott meg. A csendőrségi közegek a polgári büntető joghatóságnak nincsenek alávetve.

A felhozottakra való tekintettel valamelyes további intézkedésnek a jelen interpelláció réven való megtételére ok nincsen.

Praha, 1934. január 13.-én.

A belügyi miniszter:

Černý s. k.

Az igazságügyi miniszter:

Dr. Meissner s. k.