Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1206.

1. ministra průmyslu, obchodu a živností na interpelaci sen. Thoře a druhů ve věci zákazu obchodů s jednotnými cenami (tisk 1135/1)

str. 1

2. ministra železnic na interpelaci sen. ing. Wintera a soudr. ve věci výpovědi železničnímu lékaři ředitelstvím říšskoněmeckých drah v Novém Bohumíně (tisk 1135/2)

str. 2

3. ministra financí na interpelaci sen. Šelmece, dr Bačinského a spol. ve věci zneužívání ustanovení úmluvy o malém pohraničním styku (tisk 1135/3)

str. 2

4. vlády na interpelaci sen. F. Scholze a soudr. stran neudržitelných poměrů v pohraničních územích následkem uzávěry hranic pro živnostenské podniky (tisk 1135/4)

str. 3

Prodej zboží za jednotné ceny (t. zv. obchody s jednotnými cenami) byl již upraven zákonem ze dne 22. prosince 1933, č. 251 Sb. z. a n. (publikován dne 30. prosince 1933), čímž požadavku interpelace bylo vyhověno.

V Praze, dne 20. ledna 1934.

Ministr obchodu:

Dr Matoušek v. r.

V interpelaci vytýkaný postup dal podnět též ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy spolu s jinými súčastněnými ministerstvy k různým šetřením o bližších okolnostech. K tomuto šetření se připojilo i ministerstvo železnic.

Meziministerské řízení, směřující k zjištění konkretních případů, v nichž služební poměr byl nebo měl býti z důvodů v interpelaci uvedených zrušen, jakož i k ujasnění příslušného stanoviska ve shodě s platnými předpisy, není dosud skončeno. Zatím bylo zjištěno, že v několika případech, které byly sledovány a mezi něž náleží i případ interpelací patrně dotčený, služební poměr dosud rozvázán nebyl.

Jakmile bude šetření doplněno do té míry, že bude možno posouditi na podkladě prokázaných skutečností opatření německých říšských drah jak co do jejich rozsahu, tak co do jejich přípustností, dovolím si podati ještě o dalších krocích zprávu v konečné odpovědi.

Ministr železnic:

Rud. Bechyně v. r.

Na záměrné a v poslední době zvlášť se rozmáhající využívání celních výhod v pohraničním styku na hranici čsl. maďarské zakupováním nebo nájmem pozemků v maďarském pohraničním pásmu, byl jsem upozorněn minulého roku jak zprávami příslušných finančních úřadů tak i zákroky žádajícími za opatření, která by tomuto zjevu čelila. Shledav odůvodněnost těchto zákroků a seznav dříve stanovisko ostatních na této věci zúčastněných resortů, nařídil jsem právě, aby celní výhody podle §§ 15 a 16 úmluvy o úpravě pohraničního styku s Maďarskem byly nadále přiznávány v zásadě jen pro ta pohraniční hospodářství, která pozůstávala již v roce 1927, a při tom pouze v míře odpovídající rozloze pozemků na druhé straně hranice, kterou v té době ona hospodářství měla. Tam, kde stav z roku 1927 nebude již možno bezpečně zjistiti, budou ony úlevy přiznávány podle stavu, který se dá bezpečně zjistiti pro nejblíže pozdější - nikoliv však rok 1930 přesahující - dobu. Tím jest výhoda celního osvobození sklizně z pohraničních hospodářství a užitku z dobytka na nich pěstovaného odňata všem, kdož v poslední době spekulativním získáváním pozemků v maďarském pohraničním pásmu hleděli si vytvořiti podmínky pro tuto výhodu.

Interpelace, která mezi jiným poznamenává, že cestou zmíněné spekulace nedávno bylo na území Slovenska a Podkarpatské Rusi dovezeno několik tisíc vagonů pšenice, dává mně příležitost, abych uvedl na pravou míru toto tvrzení. Mohu prohlásiti, že výsledky šetření, které jsem dal vykonati při jednání o této věci, zůstávají daleko za touto číslicí. Podle předložených výkazů bylo v minulém roce na celé československo-maďarské hranici dovezeno beze cla v pohraničním styku asi 68.700 q pšenice, tudíž asi 687 vagonů. Pokud pak interpelace upozorňuje na zneužívání celních výhod při přehánění dobytka přes hranici, pokládám za nutno poznamenati, že při celním záznamu dobytka používá se takových kontrolních opatření, která - při správném výkonu úředních povinností - zneužití takřka vylučuje. Také zprávy, které jsem si v tom ohledu dal již dříve předložiti, mluví pouze o jednom případě pokusu takového zneužití, který byl zjištěn na čsl.- maďarské hranici v době posledních dvou let.

V Praze, dne 29. ledna 1934.

Ministr financí

Dr Trapl v. r.

Vláda věnuje hospodářským poměrům v pohraničí plnou pozornost a snaží se v mezích možnosti přispěti k zmírnění důsledků krise tam panující. Na prohlášení kteréhokoliv území Československé republiky za nouzové nelze ze zásadních důvodů pomýšleti. Ministerstvo obchodu uvažuje však, aby v mezích daných možností se alespoň hotelovému podnikání, odkázanému na cizinecký ruch, dostalo pomoci, resp. aby v územích v úvahu přicházejících oživen byl cizinecký a turistický ruch.

Také státní železniční správa se stará vhodnými prostředky povznésti cestovní ruch a návštěvu v pohraničí.

Pokud jde zvláště o cizinecký ruch z Německa, prodloužena byla i vloni smlouva o cizineckém styku mezi oběma státy. Tato dohoda bude nepochybně prodloužena i letos. Podle této úmluvy zavázalo se Německo nečiniti administrativních potíží návštěvě svých příslušníků v Československé republice. Všechny přehmaty po této stránce, jež ministerstvu obchodu byly prokázány, se vyšetřovaly, resp. vyšetřují a sjednává se náprava.

Mimo to pečuje ministerstvo obchodu o úpravu otázky podporování tuzemských živnostníků a obchodníků, kteří utrpěli škody uzávěrou hraníc a zkrácením pohraničního styku.

Ministerstvo sociální péče věnuje - pokud tomu nebrání nedostatek finančních prostředků - provádění nouzových prací veškerou pozornost.

Finanční správa sice nemůže povoliti z důvodů zásadních, aby v určitém kraji všeobecně bylo upuštěno od vymáhání daní a aby povoleno bylo všeobecně moratorium až do té doby, kdy budou odstraněny dnešní pohraniční potíže. Nehledíc totiž k tomu, že takovým opatřením dostalo by se nezasloužené výhody také oněm poplatníkům, kteří přes dnešní hospodářské poměry jsou majetkově i hospodářsky tak situováni, že daně platiti mohou, není pro žádané opatření ani zákonného podkladu, neboť podle ustanovení § 283, odst. 1. zák. o přímých daních může býti povoleno posečkání daní jen na podkladě individuelních žádostí jednotlivých poplatníků.

Ministerstvo financí však několikráte již vydalo podřízeným úřadům pokyny, v nichž zdůraznilo, že při vymáhání daní nutno bráti zřetel na ony kruhy poplatnictva, jejichž platební schopnost je hospodářskými poměry seslabena nebo úplně podlomena.

Pokud se týče postupu pohraničních orgánů vůči cizincům, není vládě známo, že by orgánové ti vůči cizincům byli neochotni a nedošly také v tomto směru žádné konkretní stížnosti.

V Praze, dne 5. února 1934.

Předseda vlády:

Malypetr v. r.

Die Regierung widmet den wirtschaftlichen Verhältnissen in den Grenzgebieten volle Aufmerksamkeit und ist bestrebt, tunlichst zur Linderung der Folgen der dort herrschenden Krise beizutragen. An die Erklärung irgendeines Gebietes der Čechoslovakischen Republik als Notstandsgebiet ist aus prinzipiellen Gründen nicht zu denken. Das Handelsministerium zieht jedoch in Erwägung, innerhalb der Grenzen der gegebenen Möglichkeiten wenigstens den auf den Fremdenverkehr angewiesenen Hotelunternehmungen Hilfe zu leisten resp, den Fremden- und Touristenverkehr in den in Betracht kommenden Gebieten zu beleben

Auch die staatliche Eisenbahnverwaltung ist bestrebt, durch geeignete Mittel den Reiseverkehr und den Besuch der Grenzgebiete zu heben.

Insofern es sich namentlich um den Fremdenverkehr aus Deutschland handelt, wurde auch im vergangenen Jahre der Vertrag über den Fremdenverkehr zwischen den beiden Staaten verlängert. Dieses Uebereinkomrnen dürfte zweifellos auch heuer verlängert werden. Nach diesem Uebereinkommen verpflichtete sich Deutschland, dem Besuche seiner Angehörigen in der Čechoslovakischen Republik keine administrativen Schwierigkeiten zu bereiten. Alle Uebergriffe in dieser Beziehung, welche dem Handelsministerium nachgewiesen wurden, wurden resp, werden erhoben und wird Abhilfe geschafft.

Ausserdem sorgt das Handelsministerium um die Regelung der Frage der Unterstützung inländischer Gewerbetreibender und Kaufleute, welche durch dle Grenzsperre und Kürzung des Grenzverkehres Schaden erlitten haben.

Das Ministerium für soziale Fürsorge widmet - sofern es der Mangel an finanziellen Mitteln nicht behindert - der Durchführung der Notstandsarbeiten seine gesamte Aufmerksamkeit.

Die Finanzverwaltung kann zwar aus prinzipiellen Gründen nicht bewilligen, dass in einem bestimmten Gebiete allgemein von der Steuereintreibung abgelassen und allgemein ein Moratorium bis zu dem Zeitpunkte bewilligt werde, als dle heutigen Schwierigkeiten an der Grenze beseitigt werden. Abgesehen nämlich davon, dass durch eine derartige Verfügung ein unverdienter Vorteil auch solchen Steuerträgern zuteil würde, welche ungeachtet der heutigen wirtschaftlichen Verhältnisse in Bezug auf ihr Vermögen als auch wirtschaftlich derart situiert sind, dass sie die Steuern zahlen können, besteht fiir die geforderte Verfügung auch keine gesetzliche Grundlage, zumal gemäss Bestimmung des § 283, Abs. 1 des Gesetzes über die direkten Steuern eine Stundung der Steuern nur auf Grund individueller Gesuche der einzelnen Steuerträger bewilligt werden kann.

Das Finanzministerium hat jedoch schon einigemal den Unterbehörden Weisungen erlassen, in welchen es hervorhob, dass bei der Steuereintreibung auf jene Kreise der Steuerträger Rücksicht zu nehmen ist, deren Zahlungsfähigkeit durch die wirtschaftlichen Verhältnisse geschwächt oder zur Gänze gebrochen ist.

Was das Vorgehen der Grenzorgane den Fremden gegenüber betrifft, so is der Regierung nicht bekannt, dass diese Organe den Fremden gegenüber ungefällig wären und sind in dieser Richtung auch keine konkrete Beschwerden eingelangt.

Prag, am 5. Feber 1934.

Der Vorsitzende der Regierung:

Malypetr m. p.