Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1208.

Novelou touto má se odstraniti různost v hodnocení koruny čsl. doma a za hranicemi, jevící se v tom, že za 44.58 miligramů z1ata, representujících 1 českoslov. korunu, doma nakoupíme méně statků než v cizině, a že naopak zboží cizí se sem dováží za nižší ceny.

O skutečnosti této, že hodnota koruny naší je doma jiná než za hranicemi, není tedy pochyby. Sporná však jest již příčina této různosti. Vláda přijala názor bývalého ministra financí dra Engliše, že touto příčinou jest nadhodnocení zlata, a hledí tedy snížením obsahu zlata naší koruny o 1/6 ohodnotiti ji na domácí hospodářská čísla.

Avšak sám ministerský předseda v rozpočtovém výboru senátu v prosinci 1933 při projednávání rozpočtu na r. 1934 prohlásil, že naše hospodářská čísla jsou příliš vysoká, a že proto jsme nejdražším státem na světě. Přítomným však měnovým opatřením my tato vysoká hospodářská čísla stabilisujeme, místo abychom snížením jejich snížili i hodnotu koruny doma.

Jiní odborníci, např. prof. pražské university dr Mildschuh, ba i zlatá delegace finančního výboru Společnosti Národů - citovaná též vládou v její předloze - jsou náhledu, že disparita ta vznikla inflací dluhů a tím i zvýšením důchodů bez zvýšení množství statků, tak že dnes po rozmnožení, ba přímém nadbytku všech statků přirozeně i hodnota jejich má poklesnouti, jak dějiny celého devatenáctého století učí. A tak se to jeví i v celém světě, kde poválečná drahota životních potřeb poklesla již o 1/4 ba až o 1/2, kdežto u nás ve výkazu stát. statistického úřadu poklesla sotva o 10%, ba index velkoobchodních cen jen o 3.8%.

Proto také první vláda Malypetrova při svém původním programu i při všech svých projevech slibovala, že se přičiní o snížení cen u nás; k tomu cíli vymohla si na Národním shromáždění kartelový zákon.

Nyní však vláda nahlíží, že ona cesta není schůdná, a proto volí cestu opačnou: vysoké ceny ponechati, ale snížiti zlatý obsah koruny o 1/6 a slibuje při tom, že všemi prostředky zamezí nové zvyšování cen statků.

Poněvadž hodnota koruny doma jest neúměrná hodnotě koruny za hranicemi, vláda, snižujíc zlatý obnos její, navrhuje v čl. I. odstavci 3. Osnovy, aby nová koruna s menším obsahem zlata se rovnala staré koruně s vyšším obsahem zlata.

Zisk z této měnové operace ve smyslu odst. 3. čl. III této novely připadnout má státu na úmor jeho dluhu bankovního.

Článek II jest pouhým důsledkem a provedením článku 1.

Ustanovení čl. III myslím, že se setkává se všeobecným souhlasem, neboť omezení úhrady bankovek pouze na zlato, které skýtá větší bezpečnost nežli tyto nejlepší valuty a devisy, umožňuje toto snížení úhrady. Proto snahu po snížení krytí bankovek můžeme sledovati všude.

Článek IV má za účel zlevniti úvěr, poskytovaný Národní bankou, a to tím způsobem, že i lombardní zápůjčky osvobozují se též ode všech daní a dávek (- až dosud nebylo, nýbrž platil se paušální poplatek 14% -) a že lombardní sazba nad to snižuje se s 1 1/2 % na 1 % .

Tím ovšem utrpí i státní pokladna na příjmech.

Tento článek vládní osnovy doplnila poslanecká sněmovna ustanovením o honorování guvernéra banky a změnou §u 72 bank. zákon z r. 1920 č. 347 Sb. z. a n. Plat jeho příště ustanoví vláda; postavení jeho odpovídati bude v ostatním členům Nár. shromáždění - státním zaměstnancům.

Rozpočtový výbor uznává, že umožnění vývozu našemu průmyslu nutně vyžaduje nějakého zákroku a pomoci. Vláda myslí, že tato osnova zákona k tomu přispěje.

Výbor nemůže se však vzdáti pocitu, že nelze bezpečně tvrditi, zda očekávaný příznivý výsledek se dostaví plně. Neboť nelze přehlédnouti, že skoro všecky, a určitě aspoň 70% států, ve snaze po autarkii omezují zahraniční obchod na pouhou výměnu zboží, což nám, státu par excellence vývoznímu, podvazuje většinu exportu, a že státy, které aspoň formálně poskytují možnost skutečného dovozu jinými ustanoveními, zejména celními, valutárními, kontingentováním, povolujícím řízením a pod. brániti se budou zvýšení našeho dovozu. Po případě i zchudnutí mnohých států omezuje jejich možnost konsumní a schopnost platební. Poukaz na Anglii zdá se potud nepříhodným, že Anglie - kde hospodářské i politické poměry jsou jiné - v září 1932 byla prvním státem, který podobným způsobem hleděl svému exportu pomoci a ostatní státy úplně překvapil. Dnes však jsou připraveny již na obranná opatření.

Poněvadž ani věda, ani praktičtí národohospodáři a ani politikové nejsou jednotného názoru na tom, jak krisi odpomoci, musíme přijmouti aspoň tento pokus řešení.

Proto rozpočtový výbor navrhuje přijetí této osnovy zákona, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna, ve zněni sen. tisku č. 1207 i s resolucí níže uvedenou.

V Praze, dne 16. února 1934.

Modráček v. r.,

místopředseda

Dr. Karas v. r.,

zpravodaj.

Resoluce.

Vládě se ukládá, aby všemi prostředky postavila se proti jakémukoli zvyšování cen výrobků, zejména proti nadměrnému zvyšování cen životních potřeb.