Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1211.

o exekucích a konkursech proti nezaměstnaným.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) V exekučních věcech, které budou zahájeny proti osobám nezaměstnaným, ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, smí býti vykonán prodej (dražba) věcí movitých nebo nemovitých až po 31. prosinci 1934.

(2) Totéž platí o exekučních věcech, které již byly proti nezaměstnaným zahájeny v den, kdy tento zákon nabude účinnosti. Prodeje (dražby), již nařízené na dobu před 31. prosincem 1934, buďte odloženy.

(3) V téže době nemůže býti na návrh věřitelů prohlášen konkurs na jmění nezaměstnaného.

§ 2.

(1) Ustanovení tohoto zákona neplatí o pohledávkách

a) výživného, které je dlužník povinen oprávněnému poskytovati podle zákona,

b) pojistných prémií,

c) o pohledávkách, které proti dlužníku vznikly po dni, kterého tento zákon nabude účinnosti.

(2) Ustanovení, § 1, odst. 1 a 2 se nevztahují na věci, které by za dobu, po kterou je výkon prodeje (dražby) odložen, podlehly zkáze nebo znehodnocení.

§ 3.

Do lhůt, jichž uplynutí je podle zákona pro věřitele spojeno s právní újmou, se nevčítá v případech uvedených v § 1, odst. 1 a 2 doba od podání návrhu na povolení exekuce do dne, kdy bude nařízen prodej, k jehož výkonu skutečně došlo, a v případě § 1, odst. 3 doba od podání návrhu na prohlášení konkursu do dne, kdy o něm budě rozhodnuto.

§ 4.

Za nezaměstnané ve smyslu tohoto zákona se považují osoby, které v posledních třech letech před počátkem účinnosti tohoto zákona aspoň po dobu tří měsíců byly v zaměstnání podrobeném nemocenskému pojištění a, ač se o to u zprostředkovatelny práce ucházejí, nemají zaměstnání vůbec nebo jsou zaměstnány jen obmezeně či střídavě a nemají příjmu, který se rovná aspoň mzdě (platu), jež při plném zaměstnání v jejich oboru by odpovídala mzdě dle platného mzdového tarifu nebo mzdě v místě obvyklé.

§ 5.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti, financí a vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

Všeobecná hospodářská krise zejména těžce postihla vrstvy zaměstnanců. Pro obmezení vývozu a domácího konsumu výroba téměř ve všech odvětvích průmyslu a živností poklesla, v některých oborech uvázla úplně a v důsledku toho ocitla se nepřehledná řada zaměstnanců bez výdělku buď úplně neb aspoň částečně. Podpory v nezaměstnanosti neposkytují postiženým pracovníkům plnou náhradu za ztracený nebo obmezený důchod z práce, jsou časově obmezeny a mnoho zaměstnanců jest po vyčerpání jich úplně bez prostředků. Úspory, pokud vůbec jaké měli, nezaměstnaní pomalu stravují a často nemohou si opatřiti ani nejnutnější potřeby k výživě své a svých rodin, a nemají ani prostředků k plnění závazků převzatých v době, kdy ještě krise nebyla. Ve veliké hospodářské tísni jsou zejména také četní majitelé obytných domků postavených v době konjunktury, kteří dnes, když jsou bez zaměstnání, nejsou s to spláceti dlahy, které učinili podnikajíce stavby, a jsou v nebezpečí, že v exekucích přijdou nejen o domky na úvěr postavené, ale i o všechny prostředky, které často těžce nastřádali a do stavby vložili.

Postavení nezaměstnaných jest podobné poměrům zemědělců, kteří se do hospodářské tísně dostali pro katastrofální pokles cen zemědělských výrobků. Také tíseň nezaměstnaných jest nezaviněna, způsobily ji příčiny na vůli jejich zcela nezávislé. A podobně jako ve prospěch zemědělců postižených hospodářskou krisí nutno učiniti ochranná opatření i na prospěch statisíců nezaměstnaných, která jsou jen možna. K opatřením, ve prospěch nezaměstnaných již vykonaným, přistoupiti má opatření další, chránící je dočasně před exekucemi a konkursy, podobně jako zemědělce. Jest předmětem připojené osnovy zákona o exekucích a konkursech proti nezaměstnaným.

Stejně jako zemědělci podle zákona č. 74/33 Sb. z. a n., mají býti chráněni i nezaměstnaní proti exekučním prodejům a dražbám, které jim hrozí v době od počátku účinnosti navrženého zákona. Ochrana týká se jen realisace exekucí postiženého majetku, zajištění, získané zabavením svršků nebo zřízením zástavního či exekučního úkojného práva na nemovitostech, zůstává nedotčeno. Doba, po kterou mají býti nezaměstnaní chráněni proti exekučním prodejům a dražbám, ustanovena jest v § 1 osnovy do konce roku 1934, stejně jako v návrhu zákona o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti zemědělcům, zároveň předloženém. Po stejnou dobu poskytuje se také nezaměstnaným i ochrana proti prohlášení konkursu na návrh věřitele. (§ 1, odst. 3 osnovy.)

Podobně jako při ochraně zemědělců, i zde jest nutno některé nároky vyloučiti. Rozsah výjimečného ustanovení § 2 této osnovy jest však proti obdobnému předpisu osnovy zákona na ochranu zemědělců vzhledem na povahu věci podstatně užší.

V § 3, stejně jako ve všech podobných případech z doby dřívější, jest navrženo ustanovení na ochranu věřitelů proti škodám, které by jim moh1y vzniknuti z toho, že za trvání exekuce nebo konkursu by se nároky jejich promlčely, nebo že by uplynuly jiné lhůty ustanovené v uplatnění práv věřitelů na př. v §§ 216, 217 ex. ř.

Aby nevznikly v judikatuře pochybnosti o tom, koho jest pokládati za nezaměstnaného požívajícího ochrany podle navrženého zákona, byla pojata do § 4 definice pojmu nezaměstnaného. Definice tato z části se liší od jiných podobných předpisů vzhledem k účelu, který tento zákon sleduje, a ke zkušenostem nabytým při praktickém provádění jiných opatření vydaných ve prospěch nezaměstnaných.

Připomenuti dlužno, že podle osnovy k odkladu exekučních prodejů a dražeb i k odkladu prohlášení konkursu proti nezaměstnaným má dojíti z úřední povinnosti soudu i bez návrhu dlužníkova. V praxi ovšem bude soud sotva moci odložiti prodejové řízení z úřední moci ve všech případech, na které se zákon má vztahovati, a to proto, že nebude mu vždy známo, že důvod pro odklad exekuce tu jest, a bude proto i v takových případech třeba návrhu dlužníkova. Ve všech případech však, kde bude zjevno ze spisů, že podmínky odkladu jsou dány, na př. ze nájemního protokolu noho ze spisů o šetření vykonaném podle § 69, odst. 2 konkursního řádu, nařídí soud po př. administrativní nebo finanční úřad provádějící řízení odklad z úřední moci.

V Praze, dne 17. února 1934.

Předseda vlády:

J. Malypetr v. r.

Ministr spravedlnosti:

Dr. Dérer v. r.