Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934

III. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1212.

o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti zemědělcům.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) V exekučních věcech proti zemědělcům (§ 9), které byly již zahájeny v den, kdy tento zákon nabude účinnosti, a které budou zahájeny od té doby až do 31. prosince 1934, budou na návrh dlužníka odloženy

a) prodej (dražba) věcí movitých a nemovitých

b) výkon vnucené správy zemědělského podniku, jehož výměra nepřesahuje 100 ha, na dobu až po 31. prosinci 1934.

(2) Vnucené správy zemědělských podniků [odstavec 1, písm. b)], již zahájené, budou na návrh dlužníka zrušeny.

§ 2.

Na pohledávky zemědělců (§ 9), které vznikly z prodeje zemědělských výrobků jejich podniku, lze v době od účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1934 vésti exekuci nebo zajišťovací úkon jen do polovice.

§ 3.

V době od počátku účinnosti tohoto zákona až do 31. prosince 1934 odloží soud na návrh dlužníka rozhodnutí o návrhu věřitele na prohlášení konkursu na jmění zemědělce. (§ 9) na dobu až po 31. prosinci 1934.

§ 4.

(1) Ustanovení tohoto zákona neplatí o pohledávkách

a) mzdy,

b) výživného, které jest dlužník povinen oprávněnému poskytovati podle zákona,

c) výměnků,

d) pojistných prémií,

e) úroků a anuit, jakož i smluvených pravidelných kapitálových splátek, nepřesahujících ročně 2% původní jistiny,

f) ze zápůjček, na základě kterých byly vydány zástavní listy nebo dílčí dlužní úpisy zajištěné na zemědělských nemovitostech,

g) o pohledávkách, které proti dlužníku vznikly po 9. květnu 1933.

(2) O pohledávkách živnostníků za vykonané práce nebo dodávky platí ustanovení §§ 1 až 3, jen pokud přesahuje jistina částku 300 Kč.

(3) Ustanovení § 1 se nevztahují na věci, které nesouvisejí s provozováním zemědělského podniku ani na věci, které by za dobu, po kterou je výkon prodeje (dražby) odložen, podlehly zkáze nebo znehodnocení.

§ 5.

(1) Návrh na odklad exekuce podle § 1, odst. 1, písm. a) buď učiněn nejpozději 14 dnů před nařízeným prodejem (dražbou).

(2) Návrh na odklad vnucené správy [§ 1, odst. 1, písm. b)] může dlužník učiniti, dokud nedošlo k výkonu exekuce. Návrh na zrušení vnucené správy (§ 1, odst. 2) lze učiniti i kdykoli později, dokud vnucená správa trvá.

(3) Návrh na odložení konkursu buď učiněn zpravidla při výslechu dlužníka podle § 69, odst. 2 konkursního řádu, nejpozději však vždy do té doby, než konkursní soud o návrhu na prohlášení konkursu učiní usnesení.

§ 6.

(1) Před rozhodnutím o návrhu na odklad exekuce exekuční soud (úřad) vyslechne účastníky a vykoná jiná potřebná šetření.

(2) Vyhoví-li soud návrhu dlužníkovu, aby byla vnucená dražba nebo vnucená správa nemovitosti odložena, nařídí jen poznámku v pozemkové knize, další exekuční úkony však odloží.

(3) V době do 31. března 1934 nesmí býti, pokud nejde o pohledávky, uvedené v § 4, proti zemědělcům proveden výkon prodeje (dražby) věcí movitých i nemovitých, ani na návrh věřitele prohlášen konkurs. Nařízené již prodeje (dražby) buďte z úřední moci odloženy.

§ 7.

(1) Návrhu na odklad exekuce nebo prohlášení konkursu a zrušení vnucené správy podle § 1, odst. 2 nebuď vyhověno, jestliže na návrh věřitele nebo - při exekuci správní - z moci úřední bude zjištěno, že

a) dlužník neplatí, ač by splatiti mohl bez ohrožení řádného provozování svého zemědělského podniku,

b) dlužník v úmyslu věřitele poškoditi časti svého majetku zcizuje nebo zavléká,

c) majetkové nebo osobní poměry dlužníka jsou takové, že zřejmě není naděje, že by odkladem bylo možno dlužníka zachrániti,

d) neučinil li dlužník návrh na odklad opožděně (§ 5).

(2) Budou-li zjištěny skutečnosti uvedené v odstavci 1, písm. a) až c) až po povolení odkladu, bude na návrh věřitele pokračováno v exekučním nebo konkursním řízení.

(3) Při exekuci nebo při zajišťovacích úkonech na pohledávky neplatí obmezení uvedené v § 2, jestliže jsou skutečnosti zmíněné v odstavci 1, písm. a) až c) osvědčí-li se tyto skutečnosti, lze hned postihnouti exekucí nebo zajišťovacím úkonem pohledávku celou.

§ 8.

Byly-li exekuce nebo prohlášení konkursu odloženy nebo vnucená správa zrušena, nevčítá se do lhůt, jichž uplynutí jest podle zákona pro věřitele spojeno s právní újmou, v případech uvedených

a) v § 1, odst. 1, písm. a) doba od podání návrhu na povolení exekuce do dne, kdy bude opět nařízen prodej (dražba), k jehož výkonu skutečně došlo;

b) v § 1, odst. 1, písm. b), odst. 2 a § 3 doba od podání návrhu .na povolení exekuce nebo na prohlášení konkursu do dne, kdy bude o návrhu rozhodnuto, byla-li však zahájena již vnucená správa zrušena, doba od doručení zrušujícího usnesení do právní moci usnesení opětném zahájení vnucené správy.

§ 9.

Zemědělci ve smyslu tohoto zákona jsou osoby, které se vůbec nebo převážně vyživují hospodařením na zemědělských pozemcích vlastních, zpachtovaných nebo daných do užívání.

§ 10.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti, financí a vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

Nebývalým poklesem cen zemědělských výrobků na světovém trhu, který trvá již několik let, dostala se velká část zemědělců bez své viny do těžké hospodářské tísně. Odbýt zemědělských výrobků přes nízké ceny vázne a zemědělcům se nedostává namnoze ani prostředků k opatření nejnutnějších potřeb životních a ke splnění závazků, které na sebe vzali v době, kdy ještě nemohli počítati s tak nepříznivým hospodářským obratem. V důsledku toho bylo proti zemědělcům podáno množství žalob a návrhů na exekuce a exekucemi, které byly vykonány, byli zemědělci v četných případech připraveni o všechen majetek. V zájmu celkového vývoje hospodářského nebylo možno ponechati tyto zjevy nepovšimnuty. Byla připravována řada opatření, jimiž mělo býti postiženým zemědělcům pomoženo. Byl vydán zákon z 5. května 1933, č. 74 Sb. z. a n., kterým se dočasně upravuje výkon exekuce proti zemědělcům, a když se objevila potřeba další ochrany zemědělců proti postupu věřitelů, kteří nemohouce vzhledem na zákon č. 74/1933 Sb. z. a n. dosáhnouti okamžitého zaplacení v cestě exekuce, činili hromadně návrhy, aby na jmění zemědělců byl prohlášen konkurs, vydáno podle zmocňovacího zákona č. 95/1933 Sb. z. a n. vládní nařízení z 29. června 1933, č. 155 Sb. z. a n., kterým bylo prohlášení konkursu na jmění zemědělců navržené věřitelem odsunuto až do konce roku 1933.

Když se pak hospodářské poměry za platnosti těchto prozatímních předpisů nezlepšily, bylo obecně uznáváno, že není možno od nich upustiti, a jednáno o nové úpravě celého problému. Do konce roku 1933 však nebyla jednání přivedena ke konci, pročež byla platnost obou ochranných opatření, ve prospěch zemědělců vydaných, zákona č. 74/1933 Sb. z. a n. prozatím prodloužena a skončí se koncem února 1934.

Upraviti výkon exekucí a konkursního řízení v době následující po 28. únoru 1934 jest úkolem připojené osnovy. Ale ani ta není než článkem v řadě chystaných opatření, jimiž má býti nepříznivé postavení zadlužených zemědělců opět učiněno snesitelným a ohrožená hospodářská existence zemědělců zachována. Navržený zákon jest proto jen rázu přechodného na dobu, než dojde zejména k pronikavé zákonné úpravě a vyřešení otázky oddlužení zemědělců, připravované v ministerstvu zemědělství.

Nová úprava výkonu exekucí a konkursního řízení proti zemědělcům má platiti až do konce roku 1934 a mají jí býti nahrazena obě legislativní opatření vydaná na prospěch zemědělců v roku 1933, zákon z 5. května 1933, č. 74 Sb. z. a n., i vládní nařízení z 29. července 1933, č. 155 Sb. z. a. n. Proti dosavadnímu stavu jest nová úprava užší potud, že určité případy, které dosud byly chráněny, se vyjímají, že se stanoví i jiné podmínky ochrany a že odklad výkonu exekuce nebo odklad prohlášení konkursu jsou pro budoucnost odvislé od toho, že dlužník odklad navrhne. Dosavadní předpisy jsou v tomto směru přímočaré, poskytují zemědělcům ochranu již po zákonu samém, i bez jakéhokoliv podnětu dlužníkova. Potud jest nová úprava postupnou likvidací ochrany dosavadní. Rámec tento překročen jest v návrhu nového zákona v tom, že proti dosavadnímu stavu rozšířena jest ochrana zemědělců proti výkonu exekucí i na vnucené správy nemovitostí, které jsou dosud připuštěny neobmezeně. Vedla k tomu zkušenost, že četní věřitelé, kteří nemohli dosíci zaplacení svých nároků výkonem exekučních prodejů, obracejí se na soudy s návrhy na vnucené správy a to i v případech, kde výsledek takovéhoto zákroku jest velmi problematický. Tím vznikají jen značné útraty a hospodářský stav dlužníkův ještě více se zhoršuje bez valného prospěchu pro věřitele. Další překročení dosavadního rámce je v tom, že se také obmezuje exekuce na pohledávky, které vnikly zemědělcům z prodeje zemědělských výrobků jejich podniku. Tyto pohledávky jsou vlastně jediným zdrojem, z něhož plynou zemědělcům hotové peníze na úhradu jejich splatných závazků a na další jejich podnikání, a jestliže by byly zcela pohlceny exekučními opatřeními věřitelů, bylo by zemědělcům další hospodaření vůbec znemožněno.

K jednotlivým předpisům osnovy se poznamenává:

V § 1 shrnuty jsou všecky případy ochrany zemědělců spadající do řízení exekučního, exekuce staré i nové, pokud ovšem vůbec jest odklad nových exekucí, zejména se zřetelem na ustanovení § 4, odst. 1, písm. g) přípustný. Pohledávek vzniklých po dni, kterého nabyl účinnosti zákon č. 74/1933 Sb. z. a n., se osnova vůbec nedotýká; ty možno podle ní vymáhati neobmezeně kterýmkoliv exekučním prostředkem, stejně jako ostatní nároky vyňaté v § 4. Odklad exekuce možno povoliti jen na návrh dlužníka. Jedinou výjimku tvoří v tomto směru předpis § 6, odst. 3. I na návrh odložena pak býti má - nehledíc k § 1, odst. 2 a § 2 - vždy jen realisace věřitelova nároku, nedotčeno však zůstává jeho zajištění.

Vnucených správ dotýká se osnova jen při statcích malých a středních. Při velkých zemědělských podnicích jsou však poměry podstatně odlišné a jsou tu proto vnucené správy dovoleny bez jakéhokoliv obmezení.

Také k odkladu prohlášení konkursu na jmění zemědělce má podle § 3 osnovy dojíti jen na návrh dlužníka a v rozsahu proti dosavadnímu stavu, zavedenému vládním nařízením č. 155/1933 Sb. z. a n., podstatně obmezeném. I pro konkursní řízení platí v podstatě stejné výjimky jako v řízení exekučním.

K pohledávkám dosud vyňatým připojena jest v § 4 osnovy řada nároků dalších, u kterých vzhledem k jejich povaze není možno další vymáhání obmezovati. V odstavci 2 zejména jsou vyloučeny nově pohledávky živnostníků za vykonané práce a dodávky. Některé skupiny z kruhů živnostenských domáhají se podobné ochrany, jako jest poskytnuta zemědělcům. Osnova vychází jim vstříc aspoň potud, že jejich nároky do určité výše z odkladu exekuce a prohlášení konkursu vyjímá.

V § 5 stanoví se lhůty, do kterých jest nutno návrh na odklad exekuce učiniti, aby bylo vyloučeno zneužívání právní ochrany dlužníků tím, že by návrhy na odklad byly činěny až v poslední chvíli před výkonem prodeje (dražby), když již vzešly z přípravy výkonu exekuce a účasti na něm útraty. Aby bylo umožněno podání návrhu hned v první době po účinnosti zákona, odkládají se výkony prodejů a dražeb i prohlášení konkursu v § 6, odst. 3 všeobecně až do konce března 1934, takže k prvým výkonům exekučních prodejů a dražeb proti zemědělcům, i v případech vyňatých, vůbec dojíti může až po dni 31. března 1934.

Rozhodování o odkladu exekucí přísluší exekučnímu soudu, při berních exekucích exekučnímu úřadu finančnímu a při exekucích politických úřadu administrativnímu (§ 6 osnovy). O tom, má-li se odložiti prohlášení konkursu, rozhodne soud povolaný k vyřízení návrhu na prohlášení konkursu podle předpisů konkursního řádu. Před rozhodnutím vykonati jest potřebné šetření. Aby nevznikly zbytečné náklady spojené s řízením předcházejícím exekuční dražby, obmezí se soud povoliv odklad jen na nařízení poznámky, že dražební řízení bylo zahájeno, od dalších exekučních úkonů však prozatím upustí.

V § 7 ustanoveny jsou případy, ve kterých se ochrana dlužníku neposkytuje. Jsou to jednak případy, kde ochrany vůbec není třeba, protože dlužník platiti může a neplatí z jiných důvodů, než pro obtížné hospodářské postavení, jednak případy ve kterých není odklad vůbec účelný proto, že poměry dlužníkovy jsou takové, že na záchranu jeho nelze pomýšleti.

Co platí o odkladu exekuce a konkursu, je v § 7, odst. 3 rozšířena přiměřeně i na obmezení exekuce na pohledávky podle § 2.

V § 8 chráněni jsou věřitelé, podobně jako v obdobných případech dřívějších, proti újmě vznikající z toho, že by za doby odkládu exekuce nebo odkladu rozhodnutí o navrženém konkursu mohly uplynouti lhůty promlčecí nebo jiné lhůty, jichž uplynutím se postavení věřitelovo zhoršuje, na př. lhůty stanovené v § 216, 217 ex. ř. a pod.

V § 9 stanoví osnova pojem zemědělce ve shodě s judikaturou, zejména s rozhodnutími nejvyššího soudu uveřejněnými ve Sbírce nejvyššího soudu pod č. 12.789 a ve Sbírce ministerstva spravedlnosti pod č. 1144, 1160 a 1164.

V Praze, dne 17. února 1934.

Předseda vlády:

J. Malypetr v. r.

Ministr spravedlnosti:

Dr Dérer v. r.