Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1214.

Postavení nezaměstnaných v dnešní všeobecné hospodářské krisi je krajně katastrofální. Obmezením vývozu průmyslových výrobků a velmi citelným poklesem domácího konsumu klesla výroba ve všech odvětvích průmyslu i živností do té míry, že celé statisíce zaměstnanců ztratily výdělek bud' vůbec nebo částečně. Tento neutěšený stav trvá již plná čtyry leta a větší část nezaměstnaných je bez výdělku dva i více roků nepřetržitě. Úspory, pokud je tito lidé měli z dob lepších, dávno již ztrávili, podpory v nezaměstnání jsou nedostatečny na uhájení životní existence, poněvadž nestačí ani na opatření nejnutnějších životních potřeb. Mezi postiženými nezaviněnou nezaměstnaností je celá řada takových, kteří v době hospodářské konjunktury převzali na sebe různé závazky, které dnes přirozeně nemohou plniti. Jsou tu četní majitelé rodinných domků, postavených v době plné zaměstnanosti, kteří dnes, jsouce bez výdělku, nemohou platiti ani úroky z dluhů ani ujednané splátky a ocitají se tak v nebezpečí, že budou-li exekvování, přijdou nejen o domky, nýbrž i o všechny úspory, které si těžce ukládali a které vložili do stavby.

K těmto těžce postiženým nezaměstnaným druží se také ještě ti, kteří jako samostatně výdělečně činní - jsou to bývalí malí živnostníci, obchodníci a pod. - v této hospodářské depresi, několik roků trvající, museli své závody zavříti a jsou také bez výdělku a bez existence.

Je proto nutné ve prospěch těchto krutě postižených občanů vedle opatření již vykonaných učiniti opatření další, jimiž by byli před úplným zničením chráněni.

Vláda předložila senátu návrh zákona o exekucích a konkursech proti nezaměstnaným (tisk 1211), jehož účelem jest chrániti nezaměstnané dočasně stejně, jak to činí zákonem č. 74/33 Sb. z. a n. pro zemědělce, proti exekučním prodejům a dražbám, které jim hrozí, poněvadž nemohou dostáti svým platebním závazkům. Ochrana tato týká se jen realisace exekucí postiženého majetku. Zajištění získané zabavením svršků nebo zřízením zástavního či exekučního ukojeného práva, na nemovitostech zůstává nedotčeno. Ochrana tato má míti platnost do konce roku 1934. Po stejnou dobu poskytuje se také nezaměstnaným ochrana proti prohlášení konkursu na návrh věřitele.

§ 1 osnovy zákona určuje dobu odkladu exekučních věcí a nemožnosti prohlášení konkursu.

§ 2 osnovy vylučuje některé nároky z toho výjimečného ustanovení.

§ 3 osnovy přináší ustanovení na ochranu věřitelů proti škodám, které by jim mohly vzniknouti z promlčení nároků.

§ 4 definuje pojem nezaměstnaného požívajícího ochrany tohoto zákona a zahrnuje v to také bývalé samostatně výdělečně činné osoby.

Podle osnovy zákona má dojíti k odkladu exekučních prodejů a dražeb i k odkladu prohlášení konkursů z úřední povinnosti soudu i bez návrhu dlužníkova. V praxi bude asi soudu nemožno odložiti prodejové řízení z úřední moci ve všech případech, na které se zákon má vztahovati, a bude proto třeba návrhu dlužníkova. Ve všech případech však, kde bude zjevno ze spisů, že podmínky odkladu jsou dány, na příklad ze zájemního protokolu nebo ze spisů ošetření vykonaném podle § 69, odst. 2. konkursního řádu, nařídí soud, po případě administrativní nebo finanční úřad provádějící řízení odklad z úřední moci.

Ústavně-právní výbor senátu projednal ve své schůzi dne 20. února 1934 vládní návrh, provedl v osnově zákona některé změny a doporučuje ji slavnému senátu ke schválení ve znění dole otištěném.

Dále navrhuje slavnému senátu, aby přijal připojenou resoluci.

V Praze, dne 20. února 1934.

Dr Witt v. r.,

předseda.

Jos. Koukal v. r.,

zpravodaj.

Návrh tento sleduje stejný cíl jako zákon č. 74/1933, kterým bylo nařízeno, aby exekuční prodeje věcí movitých i nemovitých proti zemědělcům byly v důsledku všeobecné hospodářské krise a katastrofálního poklesu cen zemědělských výrobků odloženy na dobu pozdější, to jest odklad exekucí a konkursů proti nezaměstnaným, kteří právě tak jako zemědělci postiženi byli krisí, ztrativše zaměstnání, a jsouce poukázáni pouze na podpory v nezaměstnanosti nemohou přirozeně dostáti svým závazkům převzatým v dobách konjunktury. Nemohou spláceti dluhy, platiti úroky, anuity a pod. Mnohý z nich vložil na př. do stavby rodinného domku všechny svoje těžce nastřádané úspory, o něž by měl býti nyní nezaviněně připraven prodejem domku v dražbě hluboko pod cenou aneb i jinak připraven o svoje movitosti. Byla by to stejná nespravedlnost jako má-li býti zemědělci v dražbě prodána pod cenu usedlost, nemůže-li v důsledku nízkých cen dostáti dlužným závazkům z dob konjunktury. Oba stavy zasluhují proto ochrany proti neodůvodněnému přesunu jejich majetku do rukou druhých.

Návrh má na mysli odklad exekucí a konkursů proti nezaměstnaným pro pohledávky vzniklé před účinností tohoto zákona v tom směru, že nemohou proti nim býti provedeny exekuční prodeje věcí movitých i nemovitých, ani vyhlášeny býti konkursy proti nim. Odklad týká se pouze provedení exekucí, nikoli také zajištění nároků věřitelových právem zástavním, jež zůstává nedotčeno.

Vyňaty jsou pohledávky týkající se výživného, které má nezaměstnaný platiti podle zákona. Dále pojistné prémie a konečně pohledávky, které vznikly po účinnosti tohoto zákona proti dlužníku.

Nezaměstnaným podle tohoto zákona pokládá se osoba, která v posledních třech letech před účinností zákona aspoň po dobu tří měsíců byla v zaměstnání podléhajícímu nemocenskému pojištění, a ačkoli se o práci u zprostředkovatelny uchází, nemá zaměstnání bud' vůbec nebo pouze omezené a střídavé a nemá jiného příjmu rovnajícího se aspoň obvyklé mzdě podle tarifu platného pro obor jeho práce.

Podle osnovy má dojíti k odkladu exekuce i konkursu proti nezaměstnanému i bez návrhu dlužníkova, tudíž i ex offo. Zejména v případech, kde ze spisů je zjevno, že jsou tu dány podmínky odkladu, na př. ze zájemního protokolu nebo ze spisů o vykonaném šetření podle § 69, odst. 2 konkursního řádu.

Ústavně-právní výbor způsobil v předloze tyto změny:

V nadpisu zákona:

Zákon.....

o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti nezaměstnaným.

V § 3 za slovem prodejem v páté řádce dá se závorka se slovem (dražba).

§ 4 bude míti dva odstavce:

1.) Za nezaměstnané ve smyslu tohoto zákona se považují osoby, které v posledních třech letech před účinností tohoto zákona aspoň po dobu tří měsíců byly v zaměstnání podrobeném povinnému nemocenskému pojištění a, ač se o to u zprostředkovatelny práce ucházejí, nemají zaměstnání vůbec nebo jsou zaměstnány jen obmezeně či střídavě a nemají příjem, rovnající se aspoň mzdě (platu), jež při plném zaměstnání v jejich oboru by odpovídala mzdě podle platného mzdového tarifu nebo mzdě v místě obvyklé.

2.) Totéž platí obdobně o osobách, které provozovaly samostatnou výdělečnou činnost, musily se jí pro hospodářské poměry vzdáti a nemají příjem., rovnající se příjmu uvedenému v odstavci 1.).

Sociálně-politický výbor vyslovil souhlas s těmito změnami a doporučuje slavnému senátu schválení předlohy se změnami přijatými ústavně-právním výborem tak, jak je dole otištěna.

V Praze, dne 20. února 1934.

V. Johanis v. r.,

předseda.

Pánek v. r.,

zpravodaj.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) V exekučních věcech, které budou zahájeny proti osobám nezaměstnaným ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, smí býti vykonán prodej (dražba) věcí movitých nebo nemovitých až po 31. prosinci 1934.

(2) Totéž platí o exekučních věcech, které již byly proti nezaměstnaným zahájeny v den, kdy tento zákon nabude účinnosti. Prodeje (dražby), již nařízené na dobu před 31. prosincem 1934, buďte odloženy.

(3) V téže době nemůže býti na návrh věřitelů prohlášen konkurs na jmění nezaměstnaného.

§ 2.

(1) Ustanovení tohoto zákona neplatí o pohledávkách:

a) výživného, které je dlužník povinen oprávněnému poskytovati podle zákona,

b) pojistných prémií,

c) o pohledávkách, které proti dlužníku vznikly po dni, kterého tenko zákon nabude účinnosti.

(2) Ustanovení § 1, odst. 1 a 2 se nevztahují na věci, které by za dobu, po kterou je výkon prodeje (dražby) odložen, podlehly zkáze nebo znehodnocení.

§ 3.

Do lhůt, jichž uplynutí je podle zákona pro věřitele spojeno s právní újmou, se nevčítá v případech uvedených v § 1, odst. 1 a 2 doba od podání návrhu na povolení exekuce do dne, kdy bude nařízen prodej (dražba), k jehož výkonu skutečně došlo, a v případě § 1, odst. 3 doba od podání návrhu na prohlášení konkursu do dne, kdy o něm bude rozhodnuto.

§ 4.

(1) Za nezaměstnané ve smyslu tohoto zákona se považují osoby, které v posledních třech letech před účinností tohoto zákona aspoň po dobu tří měsíců byly v zaměstnání podrobeném povinnému nemocenskému pojištění a, ač se o to u zprostředkovatelny práce ucházejí, nemají zaměstnání vůbec nebo jsou zaměstnány jen obmezeně či střídavě a nemají příjem, rovnající se aspoň mzdě (platu), jež při plném zaměstnání v jejich oboru by odpovídala mzdě podle platného mzdového tarifu nebo mzdě v místě obvyklé.

(2) Totéž platí obdobně o osobách, které provozovaly samostatnou výdělečnou činnost, musily se jí pro hospodářské poměry vzdáti a nemají příjem, rovnající se příjmu uvedenému v odstavci 1.

§ 5.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti, financí a vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

Vláda se vyzývá, aby se všemožným urychlením předložila Národnímu shromáždění osnovu zákona o splátkových obchodech, ve kterém se zejména poskytují úlevy osobám, jejichž důchod značně poklesl v době po uzavření kupní smlouvy.