Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1215.

Zákonem ze dne 5. května, 1933, č. 74 Sb. z. a n., bylo nařízeno, aby exekuční prodej věcí movitých i nemovitých proti zemědělcům byly odloženy až do 31. prosince 1933. Toto opatření bylo vyvoláno zjevem, že proti zemědělcům, kteří pro pokles cen zemědělských výrobků dostali se do hospodářské tísně, bylo podáno tolik žalob a návrhů na exekuce, jejichž výkonem byli zemědělci připravováni často o veškerý svůj majetek a tím i základ existence, že nebylo lze v zájmu celkového hospodářského vývoje klidně k tomu přihlížeti. Bylo očekáváno, že po sklizni se poměry zemědělců na tolik upraví, že budou zemědělci s to své závazky, jejichž splnění bylo takto odsunuto, plně zaplatiti. Poměry na trhu zemědělských výrobků zůstaly však do konce roku 1933 stejně nepříznivé a předpoklady, s nimiž bylo při vydání zákona č. 74/1933 počítáno, se nesplnily. Bylo proto jednáno o nové úpravě celé otázky a když jednání v r. 1933 včas nemohla býti přivedena ke konci, byla platnost zákona č. 74 /1933 i souvislého s ním vládního nařízení č. 155/1933, kterým bylo rovněž do konce r. 1933 odsunuto prohlášení konkursů na jmění zemědělců, prozatím prodloužena do 28. února 1934.

Vláda předkládá nyní osnovu zákona, kterým se otázka exekucí a konkursů na jmění zemědělců nově upravuje. Nový zákon obmezuje rozsah ochrany zemědělcům poskytnuté zejména v tom směru, že kdežto k odkladu exekuce i konkursů podle dosavadních předpisů dochází všeobecně a bez podnětu dlužníkova, mají býti v budoucnosti exekuce i konkursy odloženy vždy jen na návrh dlužníka, když byly splněny určité podmínky, a vedle toho jest řada pohledávek z poshovění vyňata. Jsou to zejména pohledávky mzdy, zákonného výživného, výměnku a jiných opětujících se dávek, pohledávky živnostníků za konané práce a dodávky a pak všechny nové pohledávky, které proti dlužníku vznikly po vydání zákona č. 74/1933, t. j. po 9. květnu 1933. Tyto dluhy nutno platiti bez jakéhokoliv obmezení, nemá-li býti úvěr zemědělců podstatně ohrožen. Dosavadní ochrana proti exekucím rozšiřuje se v tom směru, že se vztahuje podle nového zákona i na vnucené správy, které dosud byly připuštěny neobmezeně. Doplnění toto jest nutné z toho důvodu, že věřitelé, když nemohli vésti exekuci prodejem, domáhali se uspokojení svých nároků zavedením vnucených správ, a to i ve případech, kdy výsledek zákroku byl nejistý a kdy tímto postupem věřitelé často ničeho nezískali a naopak vehnali dlužníka ještě do většího zadlužení. Vnucená správa vylučuje se ovšem jenom při zemědělských podnicích, jejichž výměra nepřesahuje 100 ha. Další rozšíření ochrany zemědělců jest v tom, že na pohledávky zemědělců, které vznikly z prodeje zemědělských výrobků v jejich podniku, je možno v době od účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1934 vésti exekuci nebo zajišťovací úkon jen do polovice.

Novotou jest také změna zavedená ve prospěch věřitelů v §u 7, odst. 1, zejména jeho bodu a) až d). V praksi vyskytly se případy, které odůvodňují, aby odklad exekuce nebyl povolován, i když jinak byly splněny podmínky zákonem stanovené. Časově jest ochrana zemědělců proti exekucím a konkursům obmezena do r. 1934.

Ústavně-právní výbor projednal předloženou vládní osnovu ve své schůzi dne 20. února 1934 a provedl v ní některé změny stylistické a některé změny věcné, z nichž sluší uvésti zejména:

V §u 3 (dřívějším §u 4) bylo vynecháno ustanovení zařazené v odst. 1., písm. e) z důvodů, že vymáhání pohledávek, úroků a anuit, jakož i kapitálových splátek z doby před 9. květnem 1933 za nynějších zhoršených hospodářských poměrů zemědělců mohlo by přivoditi zhroucení celé řady zemědělských usedlostí.

V odst. 1. téhož §u písm. f) bylo pak jasně vyznačeno, že při pohledávkách, na které byly vydány směnky později prolongované, jest pro vznik pohledávky rozhodná doba prvotního vzniku závazku.

V odst. 3. téhož §u bylo výslovně konstatováno, že živnostníkem jest rozuměti obchodníka.

V §u 4 (dřívějším §u 2) přijal výbor dodatek, kterým se připouští exekuce a zajišťovací úkon na polovinu zemědělcovy pohledávky jen pro pohledávky vzniklé po 9. květnu 1933.

V §u 6, odst. 2, byl připojen dodatek (druhá věta), podle kterého v případě zrušení vnucené správy zajišťuje se věřiteli pořadí nabyté poznámkou vnucené správy, resp. vkladem zástavního práva (pro Slovensko a Podkarpatskou Rus).

V §u 7, odst. 1. bylo ustanovení zařazené pod písm. c) vypuštěno vzhledem k tomu, že tyto skutečnosti dojdou zřetele v připravované úpravě zemědělských dluhů.

Ústavně-právní výbor navrhuje slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona ve znění dole otištěném.

V Praze, dne 20. února 1934.

Dr. Witt v. r.,

předseda.

P. Novák v. r.,

zpravodaj.

Návrhom zo dňa 12. dubna 1933 predložilo ministerstvo spravedlnosti, na podnet ministerstva zemedelstva poslaneckej snemovni osnovu zákona, ktorou sa dočasne upravuje výkon exekúcie proti zemedelcom. Osnova táto stala sa zákonom, ktorý bol vyhlášený 5. kvetna 1933, č. 74 Sb. z. a n., a platný do konca roku 1933.

Tento zákon si vynútily mimoriadne neblahé pomery zemedelstva, lebo ťažkú a katastrofálnu situáciu tohoto stavu, nebolo možné nechat' bez povšimnutia a zákonitého opatrenia.

Toto opatrenie, - ako každé ľudské dielo - bolo nedostatečné, prečo bola potrebná ďalšia zákonitá ochrana zemedelstva. Vo smysle zmocňovacieho zákona č. 95/33 Sb. z.a n., bolo vydané vládne nariadenie z 29. června 1933, č. 155 Sb. z. a n., ktorým bolo prehlásenie konkursu, navrhnuté veriteľmi na majetok zemedelcov, odsunuté do konce roku 1933.

Ked' sa pomery ani v roku 1934 nezlepšily, bola platnosť oboch ochranných opatrení: zákona č. 74/33 Sb. z. a n., i nariadenia č. 15/33 Sb. z. a n., v prospech zemedelcov do konca února 1934 predlžená.

Upraviť výkon exekúcie a konkursného riadenia po 28. únoru 1934, je úkolom tohoto vládného návrhu, ktorý je len jedným článkom v rade chystaných opatrení, ktorými má byt' nepriaznivé postavenie zadlžených zemedelcov učinené snesitelným a ích ohrožená existencia zachovaná.

Tento navrhnutý zákon, ktorý pozostáva z § 10 je len prechodným opatrením. Má platit' do konca roku 1934 a ním majú byť nahradené už spomenuté, obe dosavádne legislativne opatrenia.

Proti dosavadnému opatreniu je úprava nová potiaľ, že určité prípady, ktoré dosial boly chránené, sú vyjmuté, že sa stanovia iné podmienky ochrany a že odklad výkonu exekúcií, alebo prehlásenia konkursu sú pre budúcnost' odvislé od toho, že dlžník odklad navrhne.

Proti dosavadnemu stavu je v tomto návrhu ochrana zemedelcov rozširená proti výkonu exekúcií i na vnútené správy nemovitosti, ktoré boly dosial pripustené neobmedzene. Ochrana vo smysle tohoto návrhu, omedzuje tiež exekúcie na pohl'adávky, ktoré vznikly zemedelcom z predaju zemedelských výrobkov ích podnikov.

Vnútených správ dotýka sa osnova len pri statkoch malých a stredných. Pri veľkých zemedelských podnikoch sú vnútené správy dovolené bez obmedzenia.

K pohľadávkam dosial vyňatým sú uvedené d'alšie, ktorých vymáhanie nemožno obmedzovat'. Menovite sú vylúčené nové pohľadávky živnostníkov, za vykonané práce a dodávky, - týmto opatrením bolo nášmu tiež velmi zadlženérnu živnostníctvu aspoň čiastočně vyhovené, že jeho nároky sú do určitej výšky z odkladu vyňaté.

Dôležitým opatrením tohoto vládneho návrhu je, že § 9 určuje pojem zemedelca.

Prevedením zákona sú poverení ministri spravedlnosti, financií a vnútra, čím je dokumentované, že sa zákon nedotýka len súkromno-právných pohľadávok, ale i pohľadávok štátu a iných verejnosprávných sväzkov.

Národohospodárský výbor prejednal vo svojej dnešnej schôdzke vládny návrh zákona, vyslovil súhlas so zmenami prevedenými ústavne-právnym výborom a navrhuje, aby osnova zákona bola schválená vo znení nižšie vytlačenom.

V Prahe, dňa 20. února 1934.

Jos. Hubka v. r.,

místopredseda.

Ján Danko v. r.,

zpravodaj.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) V exekučních věcech proti zemědělcům (§ 9), které byly již zahájeny v den, kdy tento zákon nabude účinnosti, a které budou zahájeny od té doby až do 31. prosince 1934, budou na návrh dlužníka odloženy na dobu až po 31. prosinci 1934:

a) prodej (dražba) věcí movitých a nemovitých,

b) vnucená správa zemědělského podniku, jehož výměra nepřesahuje 100 ha.

(2) Vnucená správa zemědělského podniku [odstavec 1, písm. b)], při níž byla již nemovitost odevzdána vnucenému správci, bude na návrh dlužníka zrušena.

§ 2.

V době od počátku účinnosti tohoto zákona až do 31. prosince 1934 odloží soud na návrh dlužníka rozhodnutí o návrhu věřitele na prohlášení konkursu na jmění zemědělce (§ 9) na dobu až po 31. prosinci 1934.

§ 3.

(1) Ustanovení § § 1 a 2 neplatí o vymáhání pohledávek

a) mzdy,

b) výživného, které jest dlužník povinen oprávněnému poskytovati podle zákona,

c) výměnků,

d) pojistných prémií,

e) ze zápůjček, na základě kterých byly vydány zástavní listy nebo dílčí dlužní úpisy zajištěné na zemědělských nemovitostech,

f) o pohledávkách, které proti dlužníku vznikly po 9. květnu 1933. Byla-li k zajištění pohledávky vydána směnka, je doba vzniku této pohledávky pro účely tohoto ustanovení také dobou vzniku pohledávky směnečné, i když byla směnka obnovena.

(2) O pohledávkách živnostníků za vykonané práce nebo dodávky platí ustanovení §§ 1 a 2, jen pokud přesahuje jistina pohledávky téhož věřitele částku 300 Kč.

(3) Ustanovení § 1 se nevztahují na věci, které nesouvisí s provozováním zemědělského podniku, ani na věci, které by za dobu, po kterou je výkon prodeje (dražby) odložen, podlehly zkáze nebo znehodnocení.

§ 4.

Na pohledávky zemědělců (§ 9), které vznikly z prodeje zemědělských výrobků jejich podniku, lze v době od účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1934 vésti exekuci nebo zajišťovací úkon jen do polovice a jen pro pohledávky vzniklé po 9. květnu 1933.

§ 5.

(1) Návrh na odklad exekuce podle § 1, odst. 1, písm. a) buď učiněn nejpozději 14 dnů před nařízeným prodejem (dražbou).

(2) Návrh na odklad vnucené správy [§ 1, odst. 1, písm. b)] může dlužník učiniti, dokud nemovitost nebyla odevzdána vnucenému správci. Návrh na zrušení vnucené správy (§ 1, odst. 2) lze učiniti, dokud vnucená správa trvá.

(3) Návrh na odložení konkursu (§ 2) buď učiněn zpravidla při výslechu dlužníka podle § 69, odst. 2 konkursního řádu, nejpozději však vždy do té doby, než konkursní soud o návrhu na prohlášení konkursu učiní usnesení.

§ 6.

(1) Před rozhodnutím o návrhu na odklad exekuce exekuční soud (úřad) vyslechne účastníky a vykoná jiná potřebná šetření.

(2) Vyhoví-li soud návrhu dlužníkovu, aby byla dražba nebo vnucená správa nemovitosti odložena, nařídí předepsaný zápis (poznámku) v pozemkové knize, další exekuční úkony však odloží. Byla-li vnucená správa zrušena (§ 1, odst. 2), platí obdobně ustanovení § 208 ex. ř., pokud pak jde o země Slovenskou a Podkarpatoruskou, zůstane nedotčeno zajištění věřitelovy pohledávky v pozemkové knize.

(3) V době do 31. března 1934 nesmí býti, pokud nejde o pohledávky a věci, uvedené v § 3, proti zemědělcům proveden výkon prodeje (dražby) věcí movitých i nemovitých, ani na návrh věřitele prohlášen konkurs. Nařízené již prodeje (dražby) bud'te z úřední moci odloženy.

§ 7.

(1) Návrhu na odklad exekuce nebo prohlášení konkursu a zrušení vnucené správy podle § 1, odst. 2 nebuď vyhověno, jestliže na návrh věřitele nebo - při exekuci správní - z moci úřední bude zjištěno, že

a) dlužník neplatí, ač by platiti mohl bez ohrožení řádného provozování svého zemědělského podniku,

b) dlužník v úmyslu věřitele poškoditi části svého majetku zcizuje nebo zavléká,

c) učinil-li dlužník návrh na odklad opožděně (§ 5).

(2) Budou-li zjištěny skutečnosti uvedené v odstavci 1, písm. a) a b) až po povolení odkladu, bude na návrh věřitele pokračováno v exekučním nebo konkursním řízení.

(3) Při exekuci nebo při zajišťovacích úkonech na pohledávky neplatí obmezení uvedené v § 4, jestliže jsou skutečnosti zmíněné v odstavci 1, písm. a) a b); osvědčí-li se tyto skutečnosti, lze hned postihnouti exekucí nebo zajišťovacím úkonem pohledávku celou.

§ 8.

Byly-li exekuce nebo prohlášení konkursu odloženy nebo vnucená správa zrušena, nevčítá se do lhůt, jichž uplynutí jest podle zákona pro věřitele spojeno s právní újmou, v případech uvedených

a) v § 1, odst. 1, písm. a) doba od podání návrhu na povolení exekuce do dne, kdy bude nařízen prodej (dražba), k jehož výkonu skutečně došlo;

b) v § 1, odst. 1, písm. b), odst. 2 a § 2 doba od podání návrhu na povolení exekuce nebo na prohlášení konkursu do dne, kdy bude o návrhu rozhodnuto, byla-li však zahájená již vnucená správa zrušena, doba od doručení zrušujícího usnesení - do právní moci usnesení o opětném zahájení vnucené správy.

§ 9.

Zemědělci ve smyslu tohoto zákona jsou osoby, které se vůbec nebo převážně vyživují hospodařením na zemědělských pozemcích vlastních, zpachtovaných nebo daných do užívání.

§ 10.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti, financí a vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.