Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1219.

Zpráva

I. sociálně-politického výboru

II. rozpočtového výboru

o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1217) k vládnímu návrhu zákona, kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče.

I.

Zákony, týkající se bytové péče, zejména zákon o ochraně nájemníků, o odkladě exekučního vyklizení místností a o stavebním ruchu pozbudou účinnosti koncem tohoto měsíce. Hospodářské poměry, zejména poměry bytové vrstev obyvatelstva hospodářsky slabších, nutně vyžadují, aby zákony o bytové péči byly prodlouženy, třebas se změnami, které se přizpůsobují současným poměrům. Vláda navrhla a poslanecká sněmovna schválila, aby zákony týkající se bytové péče byly prodlouženy do konce roku 1935. Tato poměrně dlouhá doba, na kterou se opět prodlužují dosavadní zákony o bytové péči, umožňuje, aby zejména v zákoně o ochraně nájemníků byly provedeny některé změny, o kterých se dá předpokládati, že nebudou míti nepříznivý vliv na bytové poměry vrstev, které ochrany nájemníků stále potřebují.

Ze změn platného zákona o ochraně nájemníků ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., a jeho četných novel dlužno vytknouti v prvé řadě vyloučení třípokojových bytů a středních provozoven a pak vyloučení nájemníků s důchodem 24.000 Kč nebo 36.000 Kč z ochrany nájemníků. Byty třípokojové vylučují se z ochrany teprve počínajíc 1. lednem 1935, a bylo-li některé obytné místnosti dosud užíváno k výkonu jakéhokoli povolání, počínajíc teprve dnem 1. dubna 1935. Tímtéž dnem 1. dubna 1935 vylučují se z ochrany nájemníků také střední provozovny. Nutno však výslovně upozorniti, že ke dnům právě uvedeným může již býti dána výpověď podle obecných pravidel t. j. bez uvedení soudu a bez uvedení zvláštních důležitých důvodů, jak to vyžaduje jinak zákon o ochraně nájemníků. Současnou hospodářskou tísní lze si vysvětliti, že se nenavrhuje vůbec žádné zvýšení nájemného u bytů, které zůstanou po celou dobu prodloužení zákona o ochraně nájemníků ještě chráněny. Jedině u malých provozoven navrhuje se počínajíc 1. červencem 1934 mírné zvýšení nájemného, které je pro nájemníky malých provozoven jistě únosné v převážné většině případů. Pronajimatelům středních provozoven přináší nový zákon možnost uzavřením aspoň dvouleté smlouvy s dosavadním nájemníkem smluviti zvýšení nájemného, které nepodléhá přezkoušení soudem. Z dalších změn o ochraně nájemníků dlužno se aspoň zmíniti o zmírnění podmínek, za kterých může vlastník domu užíti výpovědního práva ve prospěch svůj a svých dětí, a to nejen pokud jde o výpověď bytů, nýbrž i o výpověď provozoven. Toto rozšířené výpovědní právo majitele domu je však omezeno tím, že u výpovědi bytu nejvýše o kuchyni a jedné obytné místnosti musí býti vypovídanému nájemníku opatřen náhradní byt dostatečný. Význačnou změnou je také nové ustanovení, že po smrti nájemníkově zachovává se ochrana nájemníků pouze jeho příslušníkům, kteří v době jeho smrti bydleli - jak se na tom usnesl sociálně-politický výbor poslanecké sněmovny aspoň již tři měsíce a kteří nemají v době smrti nájemníkovy vlastní samostatný byt. Na rozdíl od dosavadního zákona nic nezáleží na tom, jsou-li tito příslušníci rodiny nájemníkovy také jeho dědici či nic. Konečně dlužno upozorniti, že o útratách řízení platí nyní v řízení o výpovědi nájemní smlouvy a o úpravě nájemného soudem bez výjimky zásady řízení sporného.

Zákon o odkladu exekučního vyklizení místností ze dne 28. března 1928, č. 45 Sb. z. a n., byl změněn jenom potud, že případy, ve kterých jest odklad vyklizení vyloučen, byly rozmnoženy o další tři případy, ve kterých vyloučení odkladu nemůže ohroziti vypovězené nájemníky.

Zákon o mimořádných opatřeních bytové péče ze dne 11. července 1928, č. 118 Sb. z. a n., byl změněn jenom potud, že ustanovení § 1 o zrušení a o užívání bytu k jiným účelům než k bydlení obmezuje se nyní pouze na byty, na které se ještě vztahuje zákon o ochraně nájemníků.

Zákon ze dne 10. dubna 1930, č. 45 Sb. z. a n., o stavebním ruchu doplňuje se potud, že částka 1.100,000.000 Kč, určená na přejímání státních záruk, se zvyšuje o 300,000.000 Kč a dále že částka 10,000.000 Kč, určená na udílení státních příspěvků k hypotekám, se zvyšuje o 5,000.000 Kč, ale že obou těchto částek lze na příště užíti jen na podporu staveb s nejmenšími byty v obcích, ve kterých je prokazatelný nedostatek takových bytů. Ostatní změny tohoto zákona obsahují jen nutná prodloužení těch jeho ustanovení, která končí buď koncem února 1934 nebo koncem roku 1935. Jsou to především ustanovení, kterými se prodlužuje osvobození od činžovní daně a od obecních dávek a některá ustanovení poplatková na stavby, které budou dokončeny do konce roku 1936.

Sociálně-politický výbor senátu vítá zejména ustanovení o zvýšení částek, které jsou určeny na další podporu staveb s nejmenšími byty. Vítá je předně proto, že výstavbou nejmenších bytů bude rozmnožena nabídka nových nejmenších bytů, po kterých bude stále tím větší poptávka, čím více budou větší byty vypadati z ochrany a čím méně bude uchazečů o byty, kteří budou sto platiti nájemné požadované z větších bytů. Vítá je také proto, poněvadž výstavba nových bytů zaměstná veliký počet dělnictva a přinese výdělek i velikému počtu stavebních živností.

Sociálně-politický výbor spatřuje zejména v ustanoveních o další podpoře stavebního ruchu prozíravou bytovou politiku, která se stará o opatření dostatečného počtu nových bytů, sice nejmenších, vyhovujících jen nejkrajnějším požadavkům, ale s nájemným, které je aspoň pro osoby zaměstnané únosné.

Sociálně-politický výbor navrhuje, aby slavný senát schválil osnovu zákona tak, jak byla usnesena poslaneckou sněmovnou, ve znění sen. tisku č: 1217.

Dále doporučuje výbor ke schválení připojené dvě resoluce.

V Praze, dne 22. února 1934.

František Novák v. r.,

místopředseda.

Václav Johanis v. r.,

zpravodaj.

II.

Rozpočtový výbor projednal usnesení poslanecké sněmovny vládnímu návrhu zákona, kterým se prodlužují a doplňují zákony bytové péče dne 22. února 1934 ve velmi podrobné debatě. Vítá, že zákon má míti platnost do konce roku 1935, což umožňuje, aby stavební ruch podle tohoto zákona mohl použíti dokonale dvou stavebních period. Pro rozpočtový výbor je důležitým ustanovením zejména čl. IV. o podoře stavebního ruchu. Částka 1.100 mil. Kč, určená pro přejímání státních záruk zákonem z 10. dubna 1930, č. 45 Sb. .z. a n., se dle návrhu zvyšuje o 300 milionů Kč; částka 10 milionů, určená na státní příspěvek k hypotékám, zvyšuje se na 15 milionů. Novum je, že obou těchto částek lze napříště užíti na podporu všech staveb domů s nejmenšími byty, tedy také soukromníků a stavebních družstev, ale s podmínkou, že jde o stavby v obcích, ve kterých je prokazatelný nedostatek těchto bytů. Rozšíření podpory také na družstva a soukromníky vyplývá z poznatku, že obce a veřejnoprávní korporace za dnešních hospodářských poměrů sotva by plně využily částky na podporu určené, zatím, co je v zájmu stavebních živností a živností s nimi spojených, aby stavební ruch co možno nejvíce se rozvinul.

Osvobození od činžovní daně a od obecních dávek a některá ustanovení poplatková na stavby se prodlužují do konce účinnosti zákona, t. j. do konce roku 1935. K pochybnostem, neměl-li býti v čl. I, § 2, č. 13 návrhu zákona vedle roku 1934 uveden ještě rok 1935, aby bylo zajištěno, že osvobození určité části nájemného od daně činžovní, uvedené pod č. 13, platí také pro vyměření daně činžovní na rok 1935, se poznamenává, že vyměřování této daně na rok 1935 bude se prováděti teprve v roce 1936, tedy na základě zákonů platných v roce 1936. Poněvadž účinnost projednávaného zákona končí koncem roku 1935, bylo by uvedení roku 1935 právně bezvýznamné.

Dosavadní osvobození devadesátiprocentního základního nájmu od činžovní daně chráněných bytů do 600 Kč nájmu zvyšuje se na 120 procent.

V uvolňování bytů od ochrany sleduje návrh dále princip zaujatý v zákoně z r. 1930 a to se dvěma zřetely: k povaze místností a k hospodářské síle nájemníka. Uvolněny budou od 1. ledna 1935 byty třípokojové a od 1. dubna 1935 střední provozovny bez ohledu na hospodářskou sílu nájemníka. Od téhož data uvolněny budou byty všech druhů těch nájemníků, kteří mají dani důchodové podrobený příjem ve výši 24.000 Kč, nejsou-li povinni po zákonu o někoho pečovati a příjem ve výši 36.000 Kč u osob, které jsou povinny po zákonu pečovati o výživu nejméně jedné osoby. Při odhadu důchodu 36.000 Kč je dovoleno sčítati důchody příslušníků rodiny, kteří bydlili v bytě nájemníkově. To znamená: důchod manželů, příbuzných v řadě přímé a sourozenců.(Návrh totiž nově stanoví obsah pojmu příslušníci rodiny.) V rozpočtovém výboru bylo zvlášť poukázáno na nebezpečí, které plyne z ustanovení, že přihlíží se pro zachování ochrany nájemníka jenom k osobám, o něž je povinen pečovati po zákonu. Jsouť zde v nebezpečí nájemníci, kteří po zákonu mravním, nikoli právním, pečují o různé osoby (pěstouni, schovanci, družka, sourozenci a pod.).

Zdůrazněno bylo též, že odbourání ochrany, jak je proponováno návrhem, znamená značné nebezpečí pro duševní i tělesné zdraví národa, dále pro bytovou kulturu, která v Československu je v poměru k jiným zemím na velmi nízké úrovni, neboť nutíme rodiny, aby opouštěly byty s větším počtem místností a směstnáváme je do bytů t. zv. malých a nejmenších.

Po dobu ochrany, t. j. do konce roku 1935 nebude dovoleno zvyšovati nájemné z bytů, které zůstávají pod ochranou. U malých provozoven připouští se zvýšení od 1. července 1934, a to dle nového schematu, totiž podle ryzího výtěžku všeobecné dani výdělkové podrobeného a to o 30, 80, 150 procent při provozovnách, které byly pronajaty před 1. květnem 1924, a o 20, 70, 140 při provozovnách najatých po 1. květnu 1924 (tímto rozlišením procent unifikuje se na stejnou výši zvýšení nájmu u provozoven najmutých před a po 1. květnu 1924).

S uspokojením byl vzato na vědomí, že návrh vzal zřetel k přání projevenému v senátě při jednání o novele zákona čís. 244 Sb. z. a n. r. 1933, aby byla všechna ustanovení o bytové péči shrnuta do přehledného zákona, kterému by mohl rozuměti každý prostý občan. Čl. VI. návrhu zmocňuje ministra sociální péče k vyhlášce takto upraveného zákona. Bylo vysloveno přání, aby byl vydán se všemožným urychlením.

Dále zdůrazněna byla potřeba, aby opatřeny byly řádné statistiky bytové, jako spolehlivý podklad pro posouzení bytových poměrů a další zákonnou úpravu bytové otázky. Rozpočtový výbor mimo to vyslovil přání, aby členové senátu v budoucnu účastnili se již přípravy bytových zákonů. Tyto dva požadavky byly vyjádřeny resolučními návrhy, které jsou připojeny.

Rozpočtový výbor vyslovil podivení, že návrh zcela přehlédl upozornění senátu při projednávání novely zákona čís. 244 z r. 1933 Sb. z. a n., že je proti zájmům státu, obcí a okresů, aby stát a autonomní svazky platily zvýšené nájemné z objektů jimi najmutých o 340 procent. Nutnost šetření v rozpočtu jak státu, tak autonomních svazků i princip deflace, který byl v mnohých oborech velmi úporně sledován, vyžadují, aby zde byla provedena přiměřená náprava. Také upozornění rozpočtového výboru na nezbytnost, aby pamatováno bylo pro velká města na regulaci jejich rozšiřování zůstala bez povšimnutí. Rozpočtový výbor usnáší proto resoluci v tomto směru.

Ač mnohými členy byla vyslovena nespokojenost se zněním usnesení poslanecké sněmovny, které zejména v dnešní těžké době mnozí členové rozpočtového výboru považují za těžký zásah do hospodářských poměrů nájemníků, rozhodl rozpočtový výbor doporučiti plenu senátu, aby schválil osnovu zákona beze změny tak, jak byla usnesena poslaneckou sněmovnou a uvedena v tisku čís. 1217.

Dále přijal rozpočtový výbor dvě resoluce, jak byly přijaty sociálně-politickým výborem, jakož i další 2 resoluce níže uvedené.

V Praze, dne 22. února 1934.

E. Šimek v. r.,

místopředseda.

F. F. Plamínková v. r.,

zpravodaj.

Resoluce

navržené výbory sociálně-politickým a rozpočtovým:

1. Vláda se vyzývá, aby včas předložila osnovu zákona, podle něhož by ustanovení § 10 tohoto zákona (čl. 1, § 2, odst. 13 předložené osnovy) stran vyměřovacího základu daně činžovní mělo platnost i na rok 1935.

2. Vládě se ukládá v zájmu ohroženého zdraví, uvarování neúnosného, zbytečného nákladu obcí a v zájmu veřejné bezpečnosti, aby zákonem upravila stavební činnost ve větších městech tak, aby stavební úřady takových měst byly oprávněny odepříti parcelační a stavební povolení v místech, která nemají nezbytných zařízení komunikačních, kanalisačních a vodovodních, jakož i v místech neparcelovaných, neregulovaných, přístupných pouze po provisorních cestách.

Resoluce

navržené rozpočtovým výborem:

1. Rozpočtový výbor žádá naléhavě, aby do konce r. 1935, kdy uplyne účinnost zákona z r. 1934, kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče, byly spatřeny statistiky, které by dávaly spolehlivý podklad pro posouzení bytových poměrů a pro další zákonnou úpravu bytové otázky.

2. Rozpočtový výbor žádá důrazně, aby členové senátu byli v budoucnu účastni přípravy bytových zákonů spolu se členy poslanecké sněmovny a aby předsednictvo senátu se dohodlo v tomto bodě s předsednictvem poslanecké sněmovny.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP