Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

9. zasedání.

Tisk 1223.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Živnost masérství a pěstění lidského těla prohlašuje se za koncesovanou.

§ 2.

(1) Živnost masérství a pěstění lidského těla obsahuje tato oprávnění:

a) masáž těla na osobách zdravých;

b) jiné neléčebné pěstění těla nebo jednotlivých jeho částí (manikuru, pedikuru, odstraňování kuřích ok, pěstění krásy, přikrašlování obličeje a pod.).

(2) Oprávnění tato mohou býti udělena buď všecka najednou nebo jen některá z nich a buďtež výslovně uvedena v koncesní listině.

§ 3.

(1) Masáží na osobách zdravých [§ 2, písm. a)] rozumějí se úkony sloužící k soustavnému pěstění kůže a svalstva zdravého lidského těla, při nichž třením, hnětením, natahováním a ohýbáním prováděným bud' ručně nebo pomocí různých k tomu sloužících přístrojů hledí se vzpružiti celková činnost lidského těla nebo činnost jednotlivých jeho částí, jako masáž v očistných lázních, masáž sportovní, masáž mechanická (přístroji), ve všech případech bez použití prostředků vázaných lékařskými předpisy a bez operativních zákroků jakéhokoliv druhu.

(2) Oprávněním podle § 2, písm, b) rozumí se provádění takových úkonů neléčebných, jež mají vzhled těla nebo jeho části zkrášliti, pokud se tím neporušuje struktura těla nebo některé jeho části, a to bez použití elektrických přístrojů, při nichž proud vchází do těla, a bez operativních zákroků vůbec, úprava nehtů a odstraňování kuřích ok, mozolů a jiných zatvrdlin, ve všech případech způsobem nekrvavým bez používání koncentrovaných kyselin a žíravin.

(3) Samostatná masáž k účelům léčebným náleží mezi úkony lékařské, takže se tento zákon a ustanovení živnostenského řádu (zákona) na ni nevztahují. Takovou masáž smí maséři vykonávati toliko na lékařský předpis, za dozoru a zodpovědnosti lékaře a jest je v této činnosti považovati za pomocný zdravotnický personál. Do rozsahu živnosti uvedené v § 2 nespadá dále ani činnost, jež je vyhrazena řemeslné živnosti holičské, kadeřnické a vlásenkářské, ani činnost podniků a soukromých škol, zabývajících se tělovýchovou.

§ 4.

(1) Žadatelé o koncesi k provozování této živnosti v celém rozsahu nebo pouze a některým v § 2, písm. a) a b) uvedeným oprávněním musí splniti všeobecné podmínky předepsané pro dosažení každé živnosti koncesované, musí dále s výjimkou případu uvedeného v odstavci prokázati, že jsou tělesně i duševně způsobilí, že s úspěchem absolvovali aspoň školu občanskou (měšťanskou) a že byli aspoň 2 leta zaměstnáni v podniku (ústavu), umožňujícím žadateli nabýti odborných vědomostí a zkušeností potřebných k řádnému výkonu tohoto oprávnění podle § 2, o něž žádají. Výjimečně může býti upuštěno od podmínky úspěšného absolvování občanské (měšťanské) školy v případech, kde uchazeč nemohl absolvovati školu občanskou (měšťanskou) a vychodil s dobrým prospěchem školu obecnou.

(2) Žadatelé o koncesi k provozování masáže na osobách zdravých [§ 2, písm. a)] musí kromě toho prokázati, že absolvovali zvláštní odborný kurs. Podrobné předpisy o tomto kursu budou vydány vládním nařízením.

(3) Holiči, vlásenkáři a kadeřníci, kteří nabyli živnostenského oprávnění k provozování této své živnosti do vyhlášení tohoto zákona, jsou v souvislosti s provozováním vlastní živnosti oprávněni prováděti přikrašlování obličeje a manikuru.

(4) Těm, kteří nabyli živnostenského oprávnění k provozování živnosti holičské, kadeřnické a vlásenkářské po vyhlášení tohoto zákona, může býti udělena koncese k provozování přikrašlování obličeje a manikury ve spojení s provozováním vlastní živnosti, prokáží-li, že absolvovali zvláštní odborný kurs. Podrobné předpisy o tomto kursu budou vydány vládním nařízením.

(5) Slepota není překážkou pro udělení koncese s oprávněním podle § 2, písm. a).

§ 5.

(1) Koncesi k provozování této živnosti lze uděliti do odvolání nebo s určitým časovým omezením.

(2) Živnost tato nesmí býti vyjma případ uvedený v § 4, odst. 3 a 4 bez svolení okresního úřadu provozována současně s žádnou jinou živností, podrobena jest živnostensko-policejní úpravě podle § 54, odst. 2 živnostenského řádu (§ 70, odst. 2 živnostenského zákona), jakož i zdravotně-policejnímu dozoru příslušného okresního úřadu a budiž zpravidla provozována osobně majitelem koncese. Úřad koncesi udělující může ze závažných důvodů povoliti, aby živnost tato byla provozována náměstkem (§ 55 živnostenského řádu, § 71 živnostenského zákona).

§ 6.

(1) Masáž těla na osobách zdravých [§ 2, písm. a)] smějí prováděti pouze osoby stejného pohlaví s osobou, která se dá masírovati.

(2) K provádění této masáže smí se používati jako zaměstnanců osob ne mladších 21 let a které předloží průkaz, že absolvovaly zvláštní odborný kurs (§ 4, odst. 2). Při provozování živnostenských oprávnění uvedených v § 2, písm. a) a b) smějí býti zaměstnávány pouze osoby bezúhonné a netrpící nějakou nakažlivou nebo odpor vzbuzující nemocí. Osoby takové musí majitel živnosti do 3 dnů ode dne, kdy byly ustanoveny, oznámiti okresnímu úřadu s udáním jména a příjmení, stáří, rodiště, domovské obce a bydliště a s připojením průkazu, že osoby ty absolvovaly zvláštní odborný kurs (§ 4, odst. 2), že jsou bezúhonné a netrpí nakažlivou neb odpor vzbuzující nemocí. Témuž úřadu jest do 3 dnů oznámiti též každé zrušení pracovního poměru těchto osob. Tato povinnost přihlašovati a odhlašovati pomocný personál nevztahuje se na holiče, vlásenkáře a kadeřníky provádějící v souvislosti s vlastní živností přikrašlování obličeje a manikuru.

§ 7.

Koncesi uděluje okresní úřad, a to v místech, pro něž je zřízen státní úřad policejní, po dohodě s tímto hledě k místní potřebě, k místním poměrům, ke způsobilosti provozovny a možnosti policejního a zdravotního dozoru, jakož i se zřetelem na to, není-li obavy, že živnosti zneužito bude k účelům mravnost ohrožujícím nebo k nedovoleným účelům léčebným.

§ 8.

(1) Oprávnění k úkonům, které tvoří obsah živnosti podle § 1, nabyté na základě tohoto zákona nebo předpisů dřívějších může býti okresním úřadem odňato navždy nebo na určitý čas již při prvém potrestání pro přestupek předpisů, jež se vztahují k provozování této živnosti.

(2) Činností, tvořící obsah živnosti podle § 1, avšak provozované na základě živnostenských oprávnění nabytých před účinností tohoto zákona, podrobeny jsou ustanovením § 5, odst. 2 a § 6 tohoto zákona.

§ 9.

Jinak platí pro živnost podle § 1 ustanovení živnostenského řádu (zákona).

§10.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministrem veřejného zdravotnictví. a tělesné výchovy, s ministrem vnitra a s ministrem školství a národní osvěty.

Všeobecně.

Živnosti označované jmény "masérský salon", "hygienické masáže", "kosmetické masáže" a pod. rozmohly se poslední dobou neobyčejně ve velkých městech republiky, hlavně ovšem v Praze. V letech 1919-1923 nebylo v Praze vůbec masérských salonů v dnešním slova smyslu. Bylo pouze několik masérů a masérek, kteří provozovali masérskou živnost spíše po domech než ve vlastním bytě, který nebyl pro účele masérské nikterak přizpůsoben. Majitelé této živnosti byli lidé vesměs nemajetní a masérstvím, které provozovali osobně, poctivě se živící. A těchto několik majitelů masérských živností (8 nejvýše 10) v Praze nemělo v době největší finanční hospodářské konjunktury v letech 1919-1921 asi tolik zákazníků, aby uhájili slušné živobytí, takže byli nuceni dožadovati se u obce pražské o přijetí do obecních lázní. Tak vypadala masérská živnost dříve.

Teprve v dalších letech vynořilo se několik masérských salonů, které byly spíše salony pro pěstění krásy, zabývajícími se v prvé řadě pěstěním pleti, manikurou a pedikurou bez jakýchkoliv postranních účelů. První masérské salony takového způsobu jako jsou dnes, objevily se teprve koncem roku 1927 a v roce 1928 a jsou kopií masérských salonů v Berlíně, kde po vydání aboličního zákona, jímž byly zrušeny nevěstince, vznikla řada salonů, které pod rouškou masérství převzaly úkoly bývalých nevěstinců. Tyto první masérské salony v Praze byly jakýmsi pokusem, nebot' majitelé nebyli si jisti, jak se k masérským salonům zachovají úřady. Avšak záhy stalo se veřejným tajemstvím, že masérské salony, jakožto živnost svobodná, vymykají se z jakéhokoliv zásahu úřadů, a to jak živnostenských tak policejních, zejména že nelze je podrobiti živnostensko-policejní úpravě a stálé úřední kontrole. To bylo ovšem podnětem ku enormnímu vzrůstu masérských salonů v Praze, jichž jest dnes asi 300 s 1000 až 1500 zaměstnaných masérek.

Účel masérských salonů jest patrný jednak z toho, že většina jich (90%) zaměstnává děvčata nezkušená ve věku 16 do 25 let a v masáži vůbec nevycvičená, jednak z celého zařízení masérských salonů. Salon zabírá pravidelně všechny místnosti bytu majitelova, pokoje jsou zařízeny zcela intimně, vybaveny pohodlnými otomany, na kterých ani zkušenému maséru nebylo by možno masáž prováděti, a pokoje jsou při každé masáži z vnitřku uzamčeny, aby host a masérka nebyli rušeni. Většina žen v masérských salonech zaměstnaných však masírovati neumí a masáž také po většině neprovádí.

Majitelé masérských salonů zaměstnávají až 10 děvčat, jež požívají poměrně nepatrného platu 150 - 200 Kč měsíčně a jsou plně odkázány na zpropitné od hostů. Jak vysoké musí toto zpropitné býti, jest patrno z toho, že masérky jen za byt platívají 200 Kč, takže namnoze plat, jehož v saloně požívají přímo od zaměstnavatele, nestačí ani k úhradě bytu.

Na rozdíl od dřívějších majitelů živnosti masérské jsou dnes majiteli salonů osoby zámožnější a většinou ženy, které samy osobně masážemi se nezabývají, omezující se na pouhé řízení podniku. Jaké zisky přinášejí majitelům masérské salony, jest patrno z toho, že nájmy místností pro masérské salony pohybují se dle velikosti bytu mezi 12.000-28.000 Kč. Připočteme-li k tomuto nákladu plat masérek v saloně zaměstnaných, obnáší u většího masérského salonu výdaje nejméně 50.000 Kč. Uváží-li se, že v době největšího hospodářského a finančního rozpětí, kdy v Praze skvěle prosperovalo 180 barů, nebylo pro 8 -10 majitelů masérských živností zaměstnání a že dnes v době největší hospodářské a finanční tísně dobře, ba namnoze skvěle prosperuje v Praze na 300 masérských salonů, pak jest to jistě zjev, nad nímž jest nutno se zamysliti.

Okolnosti shora uvedené byly zjištěny úředním šetřením pražského magistrátu. Nebezpečí, jež hrozí z masérských salonů pro mravnost a zdraví zvláště u mládeže, třeba s největším urychlením zabrániti dříve, než celé desítky mládeže onemocní pohlavními chorobami.

Z těchto důvodů prohlašuje osnova zmíněnou živnost za koncesovanou, s jejímž provozováním jest možno započíti teprve po udělení příslušného úředního povolení (koncese). Provozování samo jest pak možno podrobiti přísné policejní a zdravotní úpravě.

K §§ 1 až 3.

Za koncesovanou živnost jest nutno prohlásiti nejen masáž na osobách zdravých, nýbrž i jiné neléčebné, po živnostensku prováděné úkony, jež mají vzhled těla neb jeho části zkrášliti a při nichž se jako zaměstnaného personálu používá většinou mladých žen. Jinak jest nebezpečí, že prostituce prováděná dosud pod pláštíkem masérství by se napříště kryla pod jinými živnostmi, zaměstnávajícími se pěstěním těla s používáním názvů již nyní obvyklých jako "pěstění krásy", "salony krásy", "institut de beauté" a pod. Kromě toho jest i jinak nutno podniky tohoto druhu z důvodů čistě zdravotních podrobiti přísnější zákonné úpravě pokud se týče průkazu způsobilosti. Při tom jest ovšem v § 3, odst. 3 výslovně zdůrazněno, že do rozsahu této živnosti nespadá samostatná masáž k účelům léčebným; tato masáž bude sice i na dále moci býti vy konávána samostatně, ale ne jako živnost, nýbrž jako činnost pomocného zdravotnického personálu (analogicky jako činnost porodních asistentek), ale na lékařský předpis a za dozoru a zodpovědnosti lékaře; rovněž bylo nutno zdůrazniti, že do této živnosti nespadá ani činnost, která svým obsahem jest vyhrazena řemeslné živností holičské, kadeřnické a vlásenkářské, neboť výkony holičské a kadeřnické (holení, úprava a kadeření vlasů a pod.) mají vlastně též za účel zkrášlení části těla, ani činnost podniků a soukromých škol zabývajících se tělovýchovou.

K § 4.

Tento paragraf jedná o průkazu způsobilosti. Odstavec 1 obsahuje podmínky společné pro všechny živnosti uvedené v § 2, písm. a) i b), odstavec 2 předpisuje pro nastoupení živnosti masáže těla na osobách zdravých kromě splnění zmíněných všeobecných podmínek ještě absolvování odborného kursu, který bude upraven vládním nařízením. Odstavec 3 a 4 obsahují zvláštní ustanovení pro provozování přikrašlování obličeje a manikury v časové a místní souvislosti s provozováním živnosti holičské, vlásenkářské a kadeřnické. Těm, kteří nabyli živnostenského oprávnění k provozování živnosti holičské, kadeřnické a vlásenkářské před účinností tohoto zákona, přiznává se bez dalšího oprávnění k provádění přikrašlování obličeje a manikury, bez ohledu na to, zda tuto činnost při své živnosti provozovali či nikoliv. Toto ustanovení béře zřetel na dnešní faktický stav, že ve větších městech se manikura a přikrašlování obličeje v závodech holičských skutečně provozuje. Při tom byla, pokud se týče manikury, vzata v úvahu též ta okolnost, že manikuru provozuje v závodech holičských skoro výhradně ženský personál, jenž by v případě dalšího zákazu této činnosti holičům a vlásenkářům pozbyl svého existenčního základu. Naproti tomu ti, kteří nabudou živnostenského oprávnění pro živnost holičskou, kadeřnickou a vlásenkářskou teprve po účinnosti tohoto zákona, musí, chtějí-li při své živnosti prováděti též přikrašlovaní obličeje nebo manikuru, podati průkaz, že s úspěchem absolvovali odborný kurs, o němž budou bližší předpisy vydány vládním nařízením. Odstavec ustanovuje, že slepota není překážkou pro udělení koncese k provozování masáže na osobách zdravých, nebot' jest prokázáno, že právě slepci jsou následkem mimořádně vyvinutého hmatu k provádění masáže těla zvláštně způsobilí.

K §§ 5 a 6.

Tyto paragrafy obsahují ustanovení, jímž má býti provozování této živnosti podrobeno zvlášť přísným ustanovením, pokud jde o možnost současného provozování s jinou živností, možnost živnostensko-policejní úpravy a zdravotně policejního dozoru, provozování náměstkem, ohledně bezúhonnosti, zdraví a evidence zaměstnaných osob. Ustanovením, že masáž těla smějí prováděti pouze osoby stejného pohlaví s osobou, jež se dává masírovati, a že k provádění masáže smí se používati jako zaměstnance osob ne mladších 21 let, má se čeliti tomu, aby se této živnosti nezneužívalo k prostituci.

K § 7.

V § 7 jsou obsažena ustanovení o tom, k jakým okolnostem má úřad přihlížeti při udělení koncese. Z toho, že jest v zákonné osnově samotné uvedeno ne méně než 6 hledisek, ke kterým jest nutno vzíti zřetel, jest patrno, že udělení koncese bude na příště značně ztíženo. Požadavek o způsobilosti provozovny se ovšem netýká těch masérů, kteří nemajíce stálé provozovny chodí masírovati do bytu zákazníka.

K § 8.

Tento paragraf obsahuje výjimečná ustanovení, že živnostenské oprávnění, a to jak koncese udělené dle tohoto zákona, tak oprávnění nabytá na základě dřívějších předpisů, může býti odňato již na základě prvního potrestání pro přestupek předpisů vztahujících se k této živnosti. Jest to zostření ustanovení § 133 b), písm. a) živnostenského řádu [§ 230, písm. a) živnostenského zákona], dle něhož lze živnostenské oprávnění odejmouti teprve po opětovném potrestání.

Odstavec 2 ustanovuje, že předpisy § 5, odst. 2 o možnosti živnostensko-policejní úpravy a předpisy § 6 o kvalifikaci a evidenci zaměstnaného personálu vztahují se též na živnosti provozují stejnou činnost, jako živnost uvedená v § 1 tohoto zákona, jichž živnostenské oprávnění se však zakládá na předpisech dřívějších. Budou tedy příslušná živnostenská oprávnění nabytá před účinností tohoto zákona sice zachována, avšak jich provozování bude podrobeno týmž přísným předpisům, jako živnostenská oprávnění nabytá po účinnosti tohoto zákona.

K § 9.

Tento paragraf zdůrazňuje, že jde o adnexní zákon k živnostenskému řádu (zákonu) a že tedy, pokud v tomto specielním zákoně není výjimečných ustanovení, platí o živnosti v § 1 zmíněné jak po stránce materiální, tak ohledně řízení před udělením koncese ustanovení živnostenského řádu (zákona).

V Praze, dne 23. února 1934.

Předseda vlády:

J. Malypetr v. r.

Ministr průmyslu, obchodu a živností:

Ing. Dostálek v. r.