Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

10. zasedání.

1. vlády na interpelaci sen. Füssyho a druhů o bezdůvodném pátrání po státním občanství osob, které se přihlašují k práci (tisk 964/4)..................str. 1

2. ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Mezö a druhů ve školských věcech na Slovensku (tisk 1182/2)....................str. 2

3. ministra financí na interpelaci sen. Thoře a druhů v záležitosti defraudací daní firmy Bratří Šebestyenové, bankovní závod v Praze (tisk 11561/2)............str. 3

Požadují-li některé státní závody na Slovensku a podniky, které mají styky se státem, od osob hlásících se do práce zvláštní doklad o státním občanství a nespokojí-li se místo toho domovskými listy, nebo jinými listinami, odpovídá tento postup platným předpisům, neboť vyhláškou ministra vnitra čís. 225/26 Sb. z. a n., jež měla za úkol zvýšiti právní jistotu v poměru občana ke státu, bylo jako takový doklad zavedeno výlučně osvědčení o státním občanství republiky Československé.

Žádosti o vydání takového osvědčení vyřizují se jako pilné věci s největším urychlením. Nemajetným osobám pracujících vrstev poskytují se pak podle poplatkového a dávkového zákona slevy jak na kolkovném, tak i na dávce z úředního úkonu. V tom směru dány byly příslušným úřadům svého času instrukce.

Přes tento principielní předpoklad však státní podniky postupují vůči zaměstnancům s největší přípustnou blahovůlí. Tak pokud jde o úřady nákupu tabáku, zjišťují sice tyto úřady při přijímání dělnictva jejích státní příslušnost, avšak spokojují se předložením domovských listů nebo alespoň občanské legitimace vydané ve smyslu vyhlášky ministerstva vnitra č. 389/1921 Sb. z. a n., ba dokonce spokojují se namnoze i prozatímním potvrzením obce o domovské příslušnosti, než si najatý dělník opatří občanskou legitimaci. Po několikatýdenním zaměstnání pak má zaměstnanec možnost, aby si občanskou legitimaci, jež jest kolku prosta, opatřil.

Požadování průkazů potřebných ke zjištění osobních údajů děje se nejen za účelem ochrany domácího trhu práce, nýbrž i proto, poněvadž tato povinnost jest uložena každému zaměstnavateli a tudíž i úřadům nákupu tabáku ve smyslu ustanovení čl. VI. zákona č. 571/1919 Sb. z. a n.

Pokud jde o státní báňské a hutnické závody, nebyli v posledních letech noví dělníci přijímáni, takže interpelace nemůže se těchto závodů týkati.

Rovněž v podniku >Státní lesy a statky< nepostupuje se, při příjímání osob, hlásících se o práci tak, jak uvádí interpelace. Od osob, o práci se ucházejících, jest žádáno, aby po přijetí do zaměstnání předložily legitimací ve smyslu vládního nařízení č. 26/193 Sb. z. a n. a nemají-li jí, aby předložily doklad o své totožností (křestní list, výpis z matriky, domovský list, vojenskou knížku), na základě něhož jest jim pak legitimace vydávána. Stejným způsobem jest postupováno i při pracech sezonních a příležitostných, jde-li o osoby, na něž se vztahuje ustanovení zákona č. 221/1924 ve znění zákona č. 184/1928 Sb. z. a n. Průkaz o státním občanství od osob, ku práci v podniku >Státní lesy a statky< se hlásících, se nepožaduje již i proto, že zaměstnávání jsou povětšině místní dělníci, personálu podniku osobně známí.

Za těchto zjištěných předpokladů není důvodů pro změnu dosavadní prakse.

V Praze dne 5. března 1934.

Předseda vlády:

J. Malypetr v. r.

Amennyiben a szlovenszkői állami űzemek valamint az állammal érintkezésben levő vállalatok a munkára jelentkező személyektől az állampalgárság igazolása celjáből kűlőn okmányt kővetelnek meg s e helyett kőzségi illetőségi bizonyítványal vagy egyéb okirattal meg nem elegednek, eljárásuk a fenálló rendelkezéseknek megfelel, minthogy a belűgyi miniszternek 226/26. Tgysz. hirdetményével, amely a. polgár államhoz való viszonya jogbiztonságának emlését célozza, ilyen okmány gyanánt kizárólag a csehszlovák állampolgárságról szóló bizonyítvány állapíttatott meg.

Az ilyen bizonyítvány kiadása iránti kérvények mint elodázhatatlan űgyek a legnagyobb sűrgősséggel intéztetnek el. A dolgozó osztályok vagyontalan tagjainak a dij-és illetéktőrvény értelmében bélyeg-és a hivatalos cselekményért járó dijmérséklések nyujtatnak. Az illetékes hivataloknak e tekintetben annak idején utasítások adattak.

Az állami űzemek azonban eme elvi előfeltétel dacára az alkalmazottakkal szemben a lehető legnagyobb jóindulattal járnak el. Igy ama a dohánybeváltó hivatalokat illeti, ezek a munkások felvétele alkalmával azok állampolgárságát ígazoltatják ugyan, azonban a kőzségi illetőségi bizonyítvány vagy legalább a belűgyminisztérium 389/1921. Tgysz. hirdetménye értelmében kiállított polgári igazolvány felmutatásával, sőt sok esetben az illetőségnek a kőzség által eszkőzőlt ideiglenes igazolásával is megelégednek azideig, mig a felfogadott munkás polgári igazolványát be nem szerzi. Néhány heti foglalkoztatás után az alkalmazottnak módjábán áll a bélyegmentes polgári igazolványt beszerezni.

A személyi adatok megállapitásához szűséges emez igazolványok bekővetelése nemcsak a belfőldi munkapiac védelme érdekében, bonem azért is tűrténik, minthogy ezen eljárás az 571/1919. Tgysz. tőrvény VI. cikke értelmében valamennyi munkaadóval s kővetkezőleg a dohánybeváltő hivatalokkal szemben is kőtelező.

Ami az állami bánya - és kohóűzemeket illeti, ezekbe az utóbbi években uj munkások nem szegődtettek, úgy hogy az interpelláció eme űzemeket nem érintheti.

Hasonlólag az >Allami erdő-és birtokűzemek< sem kővetik a munkára jelentkezők felfogadásánál azt az eljárást, ahogy aztaz az interpelláció vázolja. A munkáért folymodó egyénektől megkőveteltetik, hogy a munkába való felvételűk után igazolványukat a 26/1930 Tgysz. kormányrendelet értelmében terjesszék elő, s ha ilyennek birtokában nincsenek, úgy személyazonosságukat igazoló okmányt (keresztlevél, anyakőnyvi kivonat, illetőségi bizonyítvány, katonai kőnyvecske) mutassanak fel, hogy annak alapján igazolványuk kíadassék. Azonos eliárás kővettetik az alkalmi és idénymunkáknál is, ha oly személyekről van szó, akikre a 184/1928. Tgysz. tőrvény szővegébe felvett 221/1924, sz. tőrvény rendelkezése vonátkozik. >Az állami erdő-és birtokűzemeknél< munkára jelentkező egyénektől az állampolgársági bizonyítvány már azért sem kőveteltetik meg, minthogy annál nagyobbára helybeli, a válalat személyzete előtt személyesen ismert:nunkások foglalkoztatnak.

Az imént megállapított előfeltételekhez képest az eddigi gyakorlat változtatására ok nincsen.

Praha, 1934. március 5.-én.

A kormány elnőke:

Malypetr s. k.

Průtah v zaškolení dětí maďarské národnosti v Krátkých Kesích zavinila obec, která - po odnětí práva veřejnosti církevní škole tamže - se zdráhala splniti svou zákonnou povinnost a postarati se včas o zřízení: obecní školy s vyučovacím jazykem maďarským. Státní školská správa zahájila proto jednání, aby děti maďarské národnosti byly zatím vyučovány v pobočných třídách s maďarským jazykem vyučovacím, jež by se zřídily při státní lidové škole s československým jazykem vyučovacím ve zmíněné obci,

Církev, resp. církevní obec není po zákonu povinna pečovati o zaškolení dětí a nemůže býti proto nucena k provedení oprav školní budovy.

Poznamenávám, že obecní zastupitelstvo zmíněné obce bylo již uvědomeno, že státní školská správa nemá námitek proti tomu, aby až do výstavby nové školní budovy, k níž je povinna obec, byly dítky, o něž jde, vyučovány zatím ve staré budově školní. O udělení subvence na stavbu nové školní budovy v uvedené obci nemůže býti zatím z důvodů rozpočtových a se zřetelem ke značnému počtu naléhavějších staveb školních, budov uvažováno.

V Praze dne 19. února 1934.

Ministr školství a národní osvěty

Dr Krčmář v. r.

Dr Štěpán Šebestyen dlužil počátkem září 1933, tedy těsně před uprchnutím do ciziny, u súčtovacího oddělení berní správy v Praze II. na přímých daních, předepsaných až do r. 1931 včetně, úhrnnou částku 27.595,70 Kč a na dani z obratu do r. 1930 včetně Kč 5.625.40. Jeho společník Pavel Šebestyen dlužil u berního úřadu na Vinohradech v téže době na daních přímých, předepsaných do r. 1931 včetně, částku 17.308,60 Kč a na dani z obratu za r. 1932 369,90 Kč. Daně přímé za léta 1932 a následující nebyly ani jednomu, ani druhému ze jmenovaných v té době ještě předepsány.

K vydobytí uvedených dlužných daní obou poplatníků byly učiněny tyto kroky:

Dne 4. září 1933 provedlo účtovací oddělení berní správy v Praze II. prohlídku bytu dra Š. Šebestyena a zájem svršků, při čemž bylo zabaveno veškeré bytové zařízení a šperky v odhadní ceně 142.500 Kč, dále 2 zástavní lístky na šperky a peněžní hotovost 7.199.50 Kč. Zároveň bylo požádáno policejní ředitelství, aby jmenovaným poplatníkům odňalo cestovní pas, což se stalo. Dne 6. září 1933 požádalo jmenované súčtovací oddělení berní úřad v Napajedlích, aby zabavil ve státním hřebčinci v Napajedlích tři koně (ročky) patřící Dru Štěpánu Šebestyenovi. Dne 11. září 1933 zabaveno ve stáji ve Velké Chuchli 5 závodních koní, z nichž 3 patřili Dru Š. Šebestyenovi a 2 Pavlu Šebestyenoví. Téhož dne provedeno zapečetění bytu Dra Šebestyena. Zabavené koně byly 17. září a 26. září prodány ve veřejné dražbě a docíleno bylo za 5 koní ve Vel. Chuchli po odečtení výloh za krmení a ošetřování čistého výtěžku 21.011 Kč a za tři koně v Napajedlích 26.653.85 Kč. Z výtěžku za koně v Chuchli byla částka 4035.50 Kč, připadající na 2 koně, patřivší Pavlu Šebestyenovi, poukázána na daňový dluh tohoto u berního úřadu Praha-Vinohrady. Pro tento dluh provedeno mimo to dne 12. září 1933 zabavení a dne 16. a 26. září 1933 prodej bytového a kancelářského zařízení Pavla Šebestyena, při čemž po odečtení dlužného nájemného a vplatného vytěžena byla částka 12.838.00 Kč.

Byla tudíž u súčtovacího odd. berní správy v Praze II. vydobyta exekucí částka 50.828.85 Kč, čímž byl zcela uhrazen nedoplatek na předepsané povinnosti Dra Š. Šebestyena a na účet nepředepsané povinnosti zbývá částka 17.707.75 Kč a budoucí výtěžek za dosud neprodané zabavené bytové zařízení a šperky.

Rovněž nedoplatek Pavla Šebestyena na daních přímých do r. 1931 u ber. úřadu na Vinohradech byl téměř zcela, t. j. až na částku 435.10 Kč zaplacen z výnosů dražeb zabavených movitostí.

Z vylíčeného je patrno, že dlužné daně Bratří Šebestyenů nedosáhly milionových částek, nýbrž že daně, pokud byly bratřím Šebestyenům již předepsány, jsou zcela zaplaceny a že finanční správa nezanedbala ničeho k jejich zajištění resp. vydobytí.

V Praze dne 6. března 1934.

Ministr financí:

Dr Trapl v. r.