Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1934.

III. volební období.

10. zasedání.

Tisk 1237.

Podepsaní navrhují:

Slavný senáte račiž se usnésti na tomto zákoně:

o živnosti obchodu dobytkem.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Obchod živým dobytkem (hospodářským zvířectvem) pokud jde o koně, skot a brav jest živností koncesovanou.

§ 2.

Žadatel o koncesi musí prokázati:

1. Úplnou zachovalost, znalost oboru a spolehlivost k provozování této živnosti.

2. Věk nejméně 24 roků.

3. Potvrzení, že sjednal pojištění u některé tuzemské pojišťovny proti povinnému ručení z živnostenského obchodování dobytkem a to ve výši 50.000 Kč až 1,000.000 Kč, podle rozsahu živnosti. Od tohoto pojištění může živnostenský úřad osvoboditi onoho žadatele, který složí u soudu podle rozsahu živnosti částku 50.000 Kč až 1,000.000 Kč jako jistotu pro případné soukromoprávní nároky osob, jimž dobytek byl koncesionářem prodán, nebo osob, od nichž byl dobytek koupen.

§ 3.

Zástupci právnických osob a společností, pokud tyto žádají o koncesi k obchodu dobytkem ve smyslu §u 1 tohoto zákona, musí vyhovovati všem podmínkám tohoto zákona. Provozovati tuto živnost pachtýřem není dovoleno.

§ 4.

Koncese nesmí býti udělena, jestliže žadatel (nebo navržený zástupce) byl potrestán pro některý přestupek z oboru veterinární policie.

§ 5.

Koncesionář musí míti při provozování živnosti u sebe koncesní dekret a doklad o tom, že je buď řádně pojištěn a že pojistné prémie jsou zaplaceny, anebo že složil jistotu podle §u 2, odst. 3 tohoto zákona. Nedbání této povinnosti je trestné podle § 7 tohoto zákona.

§ 6.

Koncesionář je povinen úředním orgánům na jejich vyzvání předložiti doklady v § 5 uvedené.

§ 7.

Přestupek tohoto zákona trestá politický úřad pokutou od 100 do 5.000 Kč nebo vězením do 50 dnů.

§ 8.

Ustanovení tohoto zákona nevztahují se na osoby zaměstnávající se řeznictvím a uzenářstvím, pokud neprodávají dobytek zemědělcům.

§ 9.

Předpisy tohoto zákona se vztahují také na živnost obchodu dobytkem, která byla opovězena před účinností tohoto zákona.

Ti, kdož dosud provozují živnost obchodu dobytkem na základě jim vydaného živnostenského listu, jsou povinni nejdéle do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona podati u příslušného živnostenského úřadu žádost o udělení koncese a do dalších 6 měsíců prokázati, že vyhověli podmínkám dle tohoto zákona. Kdo této podmínce nevyhoví, musí zastaviti činnost a živnost jeho bude prohlášena za zaniklou.

§ 10.

Provedením tohoto zákona pověřují se ministři: průmyslu, obchodu a živností, zemědělství, spravedlnosti a vnitra v dohodě se súčastněnými ministry.

Do obchodu živým dobytkem vloudila se celá řada nereelních živlů a tak stává se velmi často, že zemědělci jsou poškozováni, jmenovitě tím, že prodána jsou jim zvířata daleko horší kvality a někdy i nemocná. Poškozený zemědělec vyhraje sice spor o náhradu škody, ale ve většině případů ukáže se, že prodávající nemá žádného jmění, protože již dříve převedl vše, co měl, na svoji ženu nebo na jinou osobu, takže provedená exekuce proti němu jest obyčejně bezvýsledná. Tyto výtky netýkají se řezníků, kteří nakupují dobytek pro potřebu svých závodů.

Je proto nejvýše třeba, aby všechny nereelní živly byly odstraněny z obchodu dobytkem a to jak v zájmu zemědělců, tak i solidního obchodu. K tomu cíli směřuje náš návrh.

V § 1 stanoví se, že obchod dobytkem je živností koncesovanou.

V §u 2 uvádí se, které náležitosti musí žadatel splniti, aby mohl dostati koncesi. Kromě zachovalosti, znalosti oboru, věku 24 roků, vyžaduje se záruka a to buď pojistkou tuzemské pojišťovny, nebo složením hodnoty u soudu za to, že splní veškeré své závazky, event. náhrady škod, ke kterým bude odsouzen.

§ 3 stanoví, že stejné vlastnosti musí míti zástupci právních osob.

Dle §u 4 nesmí býti koncese udělena tomu, kdo byl trestán pro některý přestupek v oboru veterinární policie.

V §§ 5 a 6 stanoví se, které doklady musí koncesionář míti sebou při provozování obchodu a povinnost předložiti je úředním orgánům.

V § 7 uvedeny jsou tresty za překročení zákona.

V §u 8 je stanovena výjimka pro osoby zaměstnávající se řeznictvím, a uzenářstvím, pokud neprovozují obchod dobytkem, t j. pokud nekupují a zase neprodávají živý dobytek zemědělcům. Nepotřebuje tedy koncese řezník, který nakupuje dobytek, poráží jej a maso v krámě rozprodává. Stejně tak nepotřebuje koncesi na př. řezník, který nakupuje jatečný dobytek a prodává jej dále jako jatečný na jatkách nebo jiným řeznickým a uzenářským závodům. Z těchto ustanovení jasně plyne, že koncesi musí míti ten majitel řeznického závodu, který kromě výše uvedených případů zabýval by se ještě nákupem a prodejem chovného dobytka zemědělcům. Okresní úřad při stanovení výše záruky dle odst. 3 §u 2 musel by v tomto případě přihlížeti jen k rozsahu tohoto obchodu, který v mnohých případech je u řezníků vedlejší, a ne k rozsahu vlastního řeznictví, event. obchodu jatečným dobytkem.

V §u 9 uvedeny jsou přechodné předpisy ohledně osob, které již dnes provozují obchod dobytkem.

§ 10 ustanovuje, kdo zákon bude prováděti.

V Praze, dne 13. března 1934.

Chlebounová, Ušák, dr Havelka, Šelmec, Sehnal, Dresler, dr Rozkošný, Sechtr, Olejník, Stržil, Měchura.